Pláč miminek patří mezi nejostřejší a nejsilnější zvuky, jaké můžeme doma zaslechnout (asi 80 až 85 decibelů).
Ještě první dva týdny po porodu jsem žila v představě, že všechno perfektně zvládám.
(Bellana)
Tak nějak a přesto nevýstižně bych mohla popsat hořekování naší holčičky, které se během několika nadechnutí změní v pronikavý jekot, vřískot, chrčení a v lepším případě mručení (i když malé tečou slzičky není to pláč v pravém slova smyslu, nikdy kňourání nebo pobrekávání).
(Macerno)
Děti jsou prý bezbranní tvorové. Pche. Ten, kdo to tvrdí, asi nikdy neměl děti. Jejich účinnou a naprosto zničující zbraní je pláč. Některé děti pláčí málo, některé víc. Jedny jen tak kvíkají, jiné tiše vzlykají, další zase srdceryvně křičí.
(Magráta)
Před osmi měsíci jsem byla dokonalá maminka dvouletého Lukáška.
(Denisa S.)
Dvouměsíční Tomáš pláče. Ale ne jako jiné děti. Každý den probulí několik hodin. A bez zjevné příčiny. Rodiče jsou vyčerpaní, protože nic nepomáhá. Tomášek patří do skupiny asi třiceti procent dětí, které trpí nadměrným neboli excesivním pláčem.
(Gabriela Bachárová)
A pláče hodně? V podobných otázkách adresovaných maminkám nedávno narozených dětí zaznívá starostlivá účast. Čím je matka nešťastnější a nejistější, tím více rozporuplných rad ohledně dětského pláče dostává. Anne Bacusová ve své knížce uklidňuje: když miminko pláče, je to normální a není to vaše vina.
(Anne Bacus)
Důkladná studie miminek s chronickým pláčem a opakovaný kontakt s jejich matkami naznačuje, že existují dva typy temperamentu, s nimiž se lze v tomto případě setkat.
U malého dítěte se bolest někdy poznává obtížně, právě proto může být rodiči podceňována.
(MUDr. Jan Hak)
Kolem šestého až sedmého týdne už život dítěte začíná dostávat svůj řád. Dítě lépe vnímá okolí, už je zvyklé na svůj denní rytmus a na rodiče. Pláče méně a jeho pláč je diferencovanější. Začínáte mu rozumět. Následující shrnutí vám trochu pomůže.