| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku TOP 5 argumentačních faulů v diskusích o inkluzi

 Celkem 40 názorů.
 withep 


Inkluze jo, ale... 

(3.3.2016 8:53:34)
Obecně si myslím, že je to dobrá věc, zkrátka ta myšlenka je skvělá - žádná separace, výchova k toleranci jinakostí,... Ale má to jedno velké ALE - nejsem si jistá, zda je na to české školství připravené. Zda každá učitelka v každé obyčejné základní škole je ochotná opustit paradigma, ve kterém jela desítky let. Že se všichni ve stejnou dobu učí to stejné a jsou za to hodnoceni, a to co možná stejně ("spravedlivě"). Že děti mají ve škole pobrat především praktické dovednosti (čtení, psaní, počítání) a fakta; a to ostatní (spolupráce, důvěra, sounáležitost, bezpečí...) se tak nějak nabalí samo (nebo taky ne, ale s tím "se nedá nic dělat"). Že když někdo hodně nestačí, "vyřeší" se to horší známkou. Že když je někdo hodně napřed, tak holt počká, až to poberou ti ostatní, a ještě má být rád, že nemusí vynakládat úsilí. Že když někdo v něčem nestačí, má tomu věnovat větší usilí a né být napřed v něčem jiném. Že když je někdo tak chytrý, nemá se co chovat nevhodně. Opravdu budou mít všechny děti, které to potřebují, k dispozici asistenta? Opravdu může být dobrým asistentem kdokoliv, kdo si udělá dvoutýdenní kurz? Opravdu bude každá učitelka s to kooperovat s asistentem (a on s ní) při výuce tak, aby to bylo ku prospěchu danému dítěti i celé třídě? A pak jsou faktory, které nedokáže ovlivnit ani ve všech směrech ideální učitel - rodiče (jejich ne/výchova, spolupráce se školou, ochota podporovat dítě - ať už "normální" či se specifickými potřebami, čí vůbec jeho specifické potřeby uznat či ho vůbec vzít na vyšetření...).

Myslím, že naše školství zaspalo dobu v mnoha ohledech, a že inkluze může fungovat dobře, jen pokud se změní školství celé. Je otázka, kde začít a jestli by se s inkluzí mělo počkat, až všechno ostatní bude ok, a nebo právě i inkluzi využít k ostatním žádoucím změnám. Odpovědět nedokážu, protože do toho do hloubky nevidím, jen tuším, že budou velké rezervy i ve vzdělávání budoucích učitelů a také ve financování (jinak se ti nejlepší ve velkém do školství nepohrnou).
 Pollyenka 


Re: Inkluze jo, ale... 

(4.3.2016 6:12:53)
Pokud je ve třídě 26 dětí, tak ta učitelka stejně nemůže, i kdyby chtěla, přistupovat individuálně. Bohužel. Jinak se integrací máme taky svoje zkušenosti,ve školce...dítě "autík", 23 dětí a věčně někdo pokousán, modřiny a vzteklé scény u práce s dětmi, popř. na zahradě, ruší to všechny ostatní děti. Ve škole... jedno dítě, asi ADHD, ruší to všechny děti ve třídě. A výuka začala dost pokulhávat.Nebudu tady rozepisovat víc, protože je to zbytečné. V obou případech se paní učitelky opravdu snažili,snaží, rozhodně nejeli v zažitých stereotipech,ale prostě to nějak nefungovalo. Na jedno "integrované dítě" doplácí dalších 20 prvňáků, fakt nic moc zkušenost. S rodiči domluva není, protože on má přeci právo se vzdělávat jako ostatní děti. No, to jistě má.
 Eržika. 


Re: Inkluze jo, ale... 

(4.3.2016 11:53:55)
Ne, většina škol není na inkluzivní vzdělávání připravena.

V podstatě netuší jak taková věc vypadá: žije v tom, že v zadní lavici ve frontální výuce sedí asistent, který žákovi něco špitá. A narušuje výuku.
 Lucie 
  • 

Reakce 

(3.3.2016 9:09:25)
Pane Brůno, integrace na školách již řadu let probíhá. Máte skutečně nastudované legislativní změny, ke kterým má dojít? Víte, proč se mluví hlavně o dětech s lehkou mentální retardací? Souhlasím s tím, že média situaci často zkreslují a desinterpretují, ale Vaše argumenty jsou na podobné úrovni.
 kreditka 


Obohacení 

(3.3.2016 9:27:08)
"Jedním z přínosů konceptu inkluze je, že vede děti ke zdravému a přirozenému vnímání jinakosti, což je nejlepší možná prevence proti šikaně. Často se školám vyčítá, že nedokáží děti a studenty dostatečně připravit do života. Realisticky viděno, inkluzivní vzdělávání to sice samo o sobě takříkajíc nevytrhne, ale aspoň se děti už od prvního stupně díky němu naučí, že příslušníci národnostních menšin, fyzicky handicapovaní kamarádi, nebo třeba ti, kdož se jakkoliv vymykají inteligenčnímu průměru (mimořádně nadaní, vývojově mírně opožděnější) jsou mezi námi a není důvod se kontaktu s nimi bát či vnímat je skrze myšlenkové stereotypy. "

Jo můj syn tu jinakost vnímá už ve školce když dítě s DS neustále háže po dětech dřevěné kostky, hračky, jídlo, příbor,sklenici... obohacený je sdyn tudíž až až - jeho rozražená hlava o dřevěnou kostku hovoří zcela zřetelně - jo dítě s DS má asistentku a musím říct že velmi schopnou, jenže je hrozně rychlé a má ohromnou sílu aby toto dítě nic neprovedlo muselo by mít svázané ruce i nohy je zcela nevyzpytatelné - toť pohled mě jako rodiče dítěte které si užívá oněch odlišností. Kdyby sem na rodinu ovšem psala matka tohoto dítěte tak tu bude vypravovat jak všichni spolužáci její dítě s postižením přijali, mají ho rádi tlachá tím na sociální síti. Za pár dní je den DS a děti tomuto dítěti mají vyrobit dárek no a můj syn se už te´d ptá proč tomu dítěti má něco dávat když s tím dítětem nekamarádí, protože je na něj a na ostatní zlý a paní učitelka mu nikdy nic neřekne (ono asistentka řekne, ale dítě tomu stejně nerozumí)

Vím že článek se týká ZŠ ne MŠ, ale chtěla jsem tu jen ukázat jak to taky může vypadat v MŠ a co si děti, které mají podobného spolužáka odnáší za obohacení...
 JMB 


Re: Obohacení 

(4.3.2016 17:38:56)
Děkuji za reakci. Článek ale také říká, že „v určitých jednotlivých případech dětí s lehkým mentálním postižením, o kterých se mluví v souvislosti s inkluzí asi nejčastěji, opravdu může být lepším řešením jejich setrvání ve speciální škole“. Zrovna v případě dětí s DS je podle mě smysluplnost integrace do běžných ZŠ/MŠ dost individuální, přičemž je třeba dodat, že některé z těchto dětí ani nepatří do kategorie LMP, nýbrž do skupiny středně těžkého postižení. Také jejich chování je velmi různé – některé z nich se projevují agresivně a jsou skutečně těžko zvladatelné, jiné jsou klidné a schopné fungovat v běžném kolektivu. Inkluze má své limity a souhlasím s tím, že v případě aktivistického přístupu (=integrovat za každou cenu) se tím nadělá více škody než užitku, tak jak to popisujete v případě třídy Vašeho syna.
 Analfabeta 
  • 

To ja zase snůška keců 

(3.3.2016 9:40:12)
To ja zase snůška keců. Nebavme se o tom, jestli lze integrovat dítě postižené, bavme se o tom, zda je možno integrovat děti nevychované, které mají školu totálně na háku. Bavme se o tom, že celá slavné inkluze není o dětech postižených, ale o Cikánech, nebo - pokud chcete - o Romech. Nevím, jestli autor někdy učil a jestli měl ve třídě víc než jedno romské dítě, ale já mu garantuju, že už dvě romské děti ve třídě mu dokážou dokonale rozložit výuku už jen svou nevychovaností. Pak vezme za své jeho poučka, že se učitel má věnovat všem dětem stejně. Ne, nebude, protože nemůže. Protože musí umravňovat nevychovance. Takže až vám doma poněkolikáté dítko na otázku "co jste dneska dělali ve škole?" odpoví, že nic, protože paní učitelka se zlobila s Dežem nebo Eržikou, tak své dítko docela rychle přehlásíte do školy, kde žádný Dežo ani Eržika nejsou.
 Renka + 3 


Re: To ja zase snůška keců 

(3.3.2016 10:40:37)
Takhle se zdůvoďňuje inkluze od stolu. Pouhá teorie. Děti chodí do malé vesnické školy, která se o začleňování dětí s postižením snaží už dlouho a jednoduché to není. V každé třídě je 1-2 takové dítě. Jak je začlenění je vážně diskutabilní, protože dítě sedí v poslední lavici s asistentkou, se kterou probírá svoji látku, takže společné výuky se stejně neúčastní. Takže zatímco druháci čtou věty, toto dítě si pořád nepamatuje ani všechna písmenka a nehrozí, že by je spojilo do slova. Spolužáci sice vědí o jinakosti, ale tím to končí, protože si s dítětem absolutně nehrají a nekomunikují s ním, nestačí jejich zájmům. Naopak dítě působí rušivě ve chvílích, kdy začne vykřikovat, někdy i sprostě, děti se smějí, přestanou dávat pozor a i když asistentka dítě uklidní nebo odvede pryč, výuka je narušena. Víc takových dětí ve třídě a děti se nenaučí nic. K čemu je to dobré, nevím.
 Evžíček 


Re: To ja zase snůška keců 

(3.3.2016 16:55:27)
To je bohužel na obě strany- děti u syna ve škole s ním nekamarádí, protože zase oni nestačí jeho zájmům a zesměšňují ho..... Štaˇstný to průměr.....
 *Aida* 


Re: To ja zase snůška keců 

(3.3.2016 21:46:10)
To, co popisujes, ale neni inkluze. A je to opravdu k nicemu.
 Analfabeta 
  • 

Re: To ja zase snůška keců 

(4.3.2016 9:21:16)
Inkluzi máš jasně popsanou tady:
http://olser.blog.idnes.cz/c/497137/zazil-jsem-v-cesku-uz-dve-hitovky-zvane-inkluze-skonci-obe-fiaskem-romska-i-ta-skolska.html
Máš k tomu ještě nějaký dotaz?
 Eržika. 


Re: To ja zase snůška keců 

(4.3.2016 11:51:28)
Jenže takto inkluze nevypadá...

Jenže je nutné se oprostit do toho, že se všechny děti učí najednou tu samou věc v tu samém rozsahu (jenže v lavicích s frontálkou to moc nejde). Ještě lepší je to ve věkově smíšených třídách.

Jde to, i ve třídě kolem 25 dětí, s několika s "papírem", s asistentem. Takových škol je povícero.
 Analfabeta 
  • 

Re: To ja zase snůška keců 

(4.3.2016 13:25:14)
Podle toho, co píšeš, se jedná hlavně o málotřídky na vesnici. Ano, tam se skupina dětí učila něco jiného, než druhá skupina, která si vedle v tichosti samostatně vypracovávala zadaný úkol. když měli hotovo, poslouchali výklad pro druhou skupinu. Ale málotřídky byly v době nízké porodnosti zrušeny, děti z vesnic dojíždějí do městských kolosů, kde se učí výhradně frontálně.
Na prvním stupni si to možná představit dovedu, ne teda asistenty, protože to je v každém případě rušivý prvek, ale dovedeš si představit výuku chemie, fyziky, jazyků? Jedna skupina frontálně, dvě děti s asistenty? Já ne. laborky z chemie pro 30 žáků jsou pro učitele fakt náročné i bez inkludovaných žáků.

A ještě jeden dotaz: kde vezmeš tolik asistentů? To myslíš, že to budou dělat vzdělaní vysokoškoláci za pár šupů?
 X__X 


Re: To ja zase snůška keců 

(4.3.2016 14:09:39)
Na prvním stupni si to možná představit dovedu, ne teda asistenty, protože to je v každém případě rušivý prvek, ale dovedeš si představit výuku chemie, fyziky, jazyků? Jedna skupina frontálně, dvě děti s asistenty? Já ne. laborky z chemie pro 30 žáků jsou pro učitele fakt náročné i bez inkludovaných žáků.

no a vzhledem k tomu, že se bavíme o dětech s mentálním deficitem, tak je otázka, nakolik by pro ně vůbec vzdělávání na druhém stupni běžné školy mělo smysl, protože stejně by si nejspíš po celou dobu vyučování dělaly něco úplně jiného, než zbytek třídy ~d~ aspoň když to beru podle spolužačky nejstarší dcery - čím víc na prvním stupni děti postupovaly s výukou, tím víc ta spolužačka trávila čas se svojí asistentkou jinými činnostmi - nákupy, prací v kuchyňce, nácvikem sebeobsluhy... prostě praktickými věcmi, které do života bude potřebovat víc, než znalost českých panovníků (třeba). a ačkoli maminka vypadala velmi spokojeně, na druhý stupeň už dceru v běžné škole nezapsala.
 Analfabeta 
  • 

Re: To ja zase snůška keců 

(4.3.2016 19:23:40)
Ja si nedovedu představit v jedné třídě podobné opožděné dítě vedle dětí, jejichž rodiče jsou každý jiné národnosti a kde je dítě od mala vedeno ke třem jazykům: prvním je rodný jazyk matky, druhým rodný jazyk otce a třetím společný komunikační jazyk, protože rodiče navzájem nemusí znát dobře jazyk druhého partnera. Takže dítko mluví s prarodiči jedním jazykem, s druhými prarodiči dalším jazykem a mezitím odposlouchalo třetí jazyk. To se těžko zařadí i mezi normální děti v běžné základce, jak ho budou učitelé učit vedle dítka mentálně postiženého? Nehledě na to, že tato trilingvní rodina se dětem jistě bude nadstandardně věnovat a děti budou i více zcestovalé.
 wer 


Re: To ja zase snůška keců 

(5.3.2016 2:15:51)
Ano, takové dítě se v praktické skole zabývá nácvikem praktických dovedností a k tomu má parťáky, kteří jsou na tom podobně. Ne jednu asistentku.
Navíc asistent pro dítě s mentálním postižením by měl být speciální pedagog, to budou školy schopny zajistit? Nebo budou v těch třídách učit jen speciální pedagogové? To by bylo nejlepší, protože je potřeba pracovat z celou třídou.
 Janek 


Autor argumentační fauly sám předvádí 

(4.3.2016 20:10:56)
1. Je třeba rozlišovat typ postižení. Ze cca 14 000 žáků s LMP, což je skupina nejvíce kontroverzní, jich je integrováno jen cca 10 % (zpravidla kvůli větší vzdálenosti do praktické školy). LMP znamená IQ 50-70, samozřejmě těch s těsně pod 70 je více (to IQ 70 znamená, že úroveň takového desetiletého žáka je zhruba na úrovni průměrného sedmiletého). Bohužel poradny dostaly pře pár lety pokyn omezit diagnostiku LMP, takže jsou tzv. "hraniční" děti brány jako zdravé (upozorňuje na to například článek http://www.ceskaskola.cz/2014/12/katerina-mahdalova-zazracne-vylecene.html). Došlo dokonce k tomu, že počet dětí s diagnózou LMP je výrazně nižší než je evropský průměr. Odhad je, že NEBYLO správně diagnostikováno zhruba 6 000 dětí!!! To je samozřejmě velmi nebezpečný experiment!!!

2. "Z logiky věci vyplývá, že s integrovanými žáky je často opravdu více práce, nicméně proto je u inkluzivního vzdělávání klíčovým prvkem osoba asistenta." Asistent nemá pedagogické vzdělání a proto je jeho role zcela jiná než učitele. Navíc asistenti jsou v řadě regionů doslova úzký profil. Opět jde o nebezpečný experiment, protože školy budou nuceny brát doslova kohokoliv, aby vyhověli vyhlášce. "A jak si obecně s inkluzí poradí učitelé, kteří s ní dosud nemají zkušenost?" Pokud chtěl učitel pracovat s postiženými dětmi, volil dráhu speciálního pedagoga. Běžnému učiteli chybí specializované vzdělání, které žádné rychlokurzy nenahradí.

Pokračování příště...
 Analfabeta 
  • 

Re: Autor argumentační fauly sám předvádí 

(5.3.2016 18:20:40)
Byla jsem štastná, když po r. 1989 vznikaly specializované školy, např. s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, sportovní třídy... Byla jsem ráda, že se budeme starat o talentované děti už na základních školách. To teď do těchto tříd napereme děti, které je třeba inkludovat? Hmmm... kterým dětem to prospěje? Těm chytrým sotva...
 arsiela, 


Re: Autor argumentační fauly sám předvádí 

(5.3.2016 20:37:41)
Specializované třídy typu sportovní,jazyková ,matematická tu byly už za dob socializmu. To jen pro upřesnění. Jinak máš pravdu neprospěje to nikomu, a už vubec ne těm, kterým pomoct měla.Ti to bohužel odskáčou nejvíc. A nenaučí se ani to, co by se naučit byli schopni. Je mi z toho hodně špatně, už proot ,že se mě integrace a inkluze hodně dotýká.
 Analfabeta 
  • 

Re: Autor argumentační fauly sám předvádí 

(6.3.2016 10:51:44)
Arsi, já vím, že tu byly i za socialismu, ale bylo jich málo. Ve větším množství začaly vznikat hlavně po r. 1989, i když jen jako paralelní třídy, začleněné do normální základky.
 Rha Mantakrea 
  • 

Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(5.3.2016 20:42:18)
Můžeme se bavit donekonečna o tom zda inkluze, či ne. Z vlastních zkušeností vím, že...

Rodič je příčina, dítě důsledek. Tedy každé dítě reaguje na chování rodiče a následně se pak postaví do určité pozice. Ve výsledky třeba do pozice autisty, dítěte s mentálním handicapem a podobně. Jednoduše řečeno lze říci. Nevychované dítě. Kde chybí podnět rodiče, zastaví se i růst dítěte. Tedy jak jsou omezení rodiče, takové je i omezení dítěte. často dítě ztrácí sluch při svém vývoji, protože už třeba nedokáže poslouchat řev svých rodičů. Milion dětí a milion jiných reakcí.


Školství. a stávajícího systému školství je začleňování takovýchto žáků velmi náročné a i jeden takovýto žák, to dá pěkně zahulit, i když je ve třídě asistentka.

Takže prvně je třeba totální změna celého systému školství.

Mám v hlavě co a jak, jen je to na delší psaní a nechce se mi to rozepisovat. Tak stručně...

Bylo zrušené známkování, v první třídě by učitelé zjistili, co děti baví. Podle toho samozřejmě volit i předměty. Měli by to vědět sami rodiče, jenže se hodně stává to, že rodiče si chtějí plnit sny skrze děti, takže učitel má určitě nadhled a pak by se děti rozmístili do tříd právě se zájmy, ke kterým inklinují a byly by společně jak mladší, tak i starší děti, a tak by vedení šlo ze stran učitelů, přes starší žáky až po ty nejmladší. Pak by inkluze byla jednodušší, ale i tak děti demotivované přístupem rodičů mívají dost všechno na háku. Ale je pravda, že ve třídách s různým věkem by byly pro toto dítě příkladem starší žáci, kteří by tyto děti motivovaly k akci, jak už jsem popsala výše. Společným předmětem by byla občanská výchova. Kde by se neučilo kdo je prezidentem a kolik je poslanců ve sněmovně a podobně. A děti by si stupidně opět nosily jen zápisky aktualit o tom, kdo kde ve vládě zase co udělal a kolik bylo nehod a katastrof. Ale učilo by se bytí v lásce, porozumění, pokoře. Umět pomoci, říci, děkuji, prosím. A hovořilo by se o tom, co způsobí to, když se k sobě hrubě chováme. A právě ty handicapy. Hrály by se scénky a podobně. Připravovalo by se na život v dospělosti. A vše, co s ním souvisí.

Mám dost zkušeností s lidmi, co páchali násilí na dětech, dominatních rodičích. Impulsivních a cholerických rodičích. A na vlastní oči jsem viděla z toho pramenící handicapy jako je mentální handicap, autismus, hluchota, postupná ztráta zraku. Některé jsem viděla, některé zažila. A na vlastní kůži jsem si zažila, že pokud rodič změní přístup, handicap se rozpustí. Má dost zkušeností se začleňováním dětí do kolektivu, avšak, kde chybí vůle rodiče, inkluze je k prdu. Ale kde je ochota, jde vždy vše.
 arsiela, 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(5.3.2016 20:55:48)
A kolik dětí opustil autismus? Upřímně větší pitomost sem už opravdu dlouho nečetla.
 Rha Mantakrea 
  • 

Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 7:58:40)
Jsem psala, že jsem to zažila na vlastní kůži, včetně sebe samé. Rozpouští se autismus i středně těžký mentální handicap. A teď jsem zrovna odešla z rodiny, kde je dominantní matka, takže se snahou si řevem a vařečkou prosadit svou. A další a další aspekty, je toho na celou stránku. (chlapeček se středně těžkou mentální retardací) a odmítla na svém postoji cokoliv změnit. Opravdu tvrdým způsobem si ho obhajovala. Tam, moje práce končí. A platí to oboustranně. Jak s rodiči, tak i s dítětem nebo s dospělým nemocným s jakýmkoliv handicapem. Pokud odmítají odstoupit od svých postojů. Nic se nemůže hnout kupředu.
 arsiela, 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 9:05:16)
Mentální retardace se rozpouští?Ach jo vždycky lituju rodiče co tomuhle uvěří.Jak se muže rozpustit mentální retardace,zpusobená organickým poškozením mozku.
 wer 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 15:59:33)
A ještě za to můžou rodiče ~8~~n~
 nordica 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(5.3.2016 22:26:58)
Rhea něco - ze které planety jsi? Tohle je tak totální blábol, že mám pocit, že Tebe nějaký ten handicap ještě neopustil. Např. mentální retardace dítěte se "vyléčí" tím, že rodiče se budou chovat jinak? Teda - to si nech patentovat. Vlastně tady svými žvásty urážíš rodiče mnoha handicapovaných dětí, kteří dělají pro své děti vše možné i nemožné.
 Rha Mantakreka. 
  • 

Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 9:04:40)
Tak za prvé jsem psala, že jsem si to prožila a zažila na vlastní kůži a byla u toho, že to jde. A vím jak a co je potřeba.

Za druhé, urazit se člověk vždycky může jenom sám. Neurazíme ho tím, když vyjádříme postoje k životu. Ten má každý ten svůj. A je na každém z nás, co si sám sobě umí a dokáže přiznat. Tedy i u těch rodičů je to individuální, jak k tomu to přistoupí.

Za třetí. Na vlastní oči jsem viděla tu možnou a nemožnou péči rodičů, kteří se navenek jeví jako pečliví. A ne jednou. Otázka je, kde a v čem ta péče spočívá. Nemluvím o rodičích, kde je to viditelné a citelné, tam rodiče pokulhávají i v základních hygienických návycích, protože se to nikdy nenaučili. Ale u těchto případu je společné toto. V tu chvíli, jakýkoliv náznak a pobídka ku změně tito rodiče berou jako urážku a reagují popudlivě, protože v té chvíli nevidí, že to jde i jinak. A klobouk dolů před těmi rodiči, co skloní hlavu a řeknou, No, jo ty jo, já to neviděl a začnou se vás ptát, co a jak, a tím se učí a když se učí oni, učí se i jejich dítě. Tak jednoduché to je. Jen je to dost velká makačka. Protože je to zakořeněné chování a učíme se něčemu novému.Všem dá zabrat to, než se naučí chodit, ale když už se to naučíme, jde to samo.



Takže tak je to jednoduché. Vždycky ale záleží na tom, čemu chceme věřit a o tom si rozhoduje každý z nás sám.

 nordica 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 13:48:33)
Rha, tak to jo, věřit si můžeš, čemu chceš, ale že je někdo takový blázen, aby si myslel, že se mentální retardace "rozpustí" změnou v chování rodičů - to aspiruje na Bludný balvan. A jestli chodíš do rodin a přesvědčuješ třeba nějaké jednodušší rodiče o tom, že je to pravda, tak jsi vyloženě nebezpečná. Blázen můžeš být sama za sebe, ale škodit lidem je trestné.
 Tečka. 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 18:09:51)
Rha, já asi vím, co chceš říct. Souhlasím s tím, že působení rodičů je naprosto klíčová záležitost, a že i dítě s vysokým intelektem může skončit posléze s diagnózou LMP, v podstatě kvůli nepodnětnému prostředí (zjednodušeně řečeno). A že příliš ambiciózní, zakomplexovaný, úzkostný ... /dosaď dle potřeby/ rodič může pro dítě znamenat stejný průser. Mmj proto, že všechno dělá podle nejlepšího vědomí, jak nejlépe umí, ale jak píšeš, nikdo ho to jinak nenaučil. A tak je dítě od malinka zaškatulkováno jako třeba autista, a 100 x opakovaná lež se stane pravdou. Dítě se pak už opravdu jako autista projevuje a když má štěstí, povede se autismus "rozpustit".

Třeba agresivita u dětí a poruchy chování jsou bezesporu výsledkem výchovného působení, ale nikoli ve smyslu, že jsou děti bity, tak taky bijí ... Prostě nedostávají od malinka to, co nutně potřebují, tak si vyvinou agresivní postoj. I když se ti rodiče třeba snaží, seč mohou, nedokážou přečíst nejzákladnější potřeby toho dítěte, přes veškerou snahu se to dítě může cítit nemilováno, ale samo to samozřejmě neumí identifikovat. A jak říkaval Matějček - deprese a agrese jsou jablíčka z jednoho stromu.
Jenže ... lidi na to nejsou připravený, tohle slyšet.

A pak si myslím, že jsou postižení, kde to takto jednoduše říct nejde. Ale s těmi stejně taky neumíme pracovat, protože každá odchylka je vnímána jako katastrofa, a jediná správná cesta je snaha o co největší srovnání do "normálu". Přitom si myslím, že každý člověk s postižením by mohl poskytnout té "normální" většině něco velmi cenného, ale my to v něm ubijeme, protože se ho za každou cenu snažíme napasovat do těch našich mantinelů.

Já bych byla pro všechny tyhle škatulky a diagnozy zrušit, a přistupovat ke každému podle toho, JAKÝ je, co dokáže, a přirozeně brát ohledy na to, co mu nejde, co nemůže.

 Saina 
  • 

Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 10:22:50)
A ty děti, které by naznaly, že je nebaví např. matematika, tak by skončily se sčítáním a odčítáním do deseti, protože je to rpostě nebaví a radši budou studovat jazyky? :-O
 Tečka. 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 17:39:41)
Neskončili, protože "nebaví matematika" je prostě a jednoduše způsobeno nesprávnou výukou matematiky. Tak nudnou, direktivní a v podstatě složitě podávanou, že to ustojí málokdo.
 Saina 
  • 

Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 18:30:56)
Nesouhlasím. Už v předškolním věku děti inklinují k něčemu více a k něčemu méně, ač je to nikdo nijak neučí a nemůže je tím třeba ovlivnit. Například. Měla jsem dokonalého fyzikáře, milovala jsem ho, učil skvěle, výborný člověk, a stejně nesnáším fyziku a vždycky budu. Prostě to tak je. Navíc si myslím, že není dobře, aby ze školství zmizel aspekt toho ,,občas se něco MUSÍ, i když nás to nebaví/úplně nám to nejde/nechce se nám"... Naučit se kousnout a stejně máknout je pro život hodně důležité.
 Tečka. 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(7.3.2016 16:16:47)
Tak to jistě, jenže je nutné brát ohled na osobnost dítěte, pokud mu nechci vypěstovat negativní vztah třeba k matematice. Však je o tom hned vedle diskuze - testík v 1. třídě. Demotivující známkování, stres, nepřiměřená zátěž. Někdo to zvládne, někdo ne. Pár takových písemek a nechuť k matematice je na světě. Pak se k tomu přidá pár rádoby chytrých poznámek - asi holt není na matiku - a je vymalováno.

Ohledně nechuti ke kreslení to klidně může být podobné. Je tak nějak zažité, že když není poznat, co že to je na obrázku, tak dítě neumí kreslit. To se mi chce fakt křičet, protože prostě pro někoho blbá čára může pro jiného znamenat dokonalé vyjádření nějaké emoce, třeba nudy ... A když to dítě tohle nevidí hned zkraje, tak má pocit, že neumí kreslit, takže co? Nebude kreslit rádo.

Což ale vůbec nevylučuje, že každý inklinuje k něčemu jinému, ovšem opravdu malé děti jsou přirozeně zvídavé vůči celému světu. Na základní škole se probírají všeho fakt základy, věřím tomu, že kdyby byly podávány srozumitelnou a poutavou formou pro každé dítě, takřka by vymizely tyhle nechutě k určitým předmětům. Přitom by samozřejmě měl být prostor pro hlubší poznávání oblasti, která je pro to které dítě poutavější.

 X__X 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(7.3.2016 18:22:31)
Je tak nějak zažité, že když není poznat, co že to je na obrázku, tak dítě neumí kreslit.

tak u kluka nešlo o to, jestli je nebo není poznat. tam šlo o nechuť vůbec vzít tužku (pastelku, štětec, razítko, křídu...) do ruky a něco nakreslit. maximálně tak během chvilky na papír našmrdlal pár čar a bylo vymalováno. a že jeho starší sourozenci výtvarničili rádi, takže měl k výtvarným pomůckám přístup či se mohl přidat do party, ale on o to fakt nikdy nestál.
 X__X 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(6.3.2016 19:17:16)
Neskončili, protože "nebaví matematika" je prostě a jednoduše způsobeno nesprávnou výukou matematiky.

mého kluka nebaví kreslení a nikdy ho nebavilo, ani když byl malý. samo o sobě by to nebyl problém, konečně kreslit člověk nemusí, nicméně s tím kreslením souvisí problém s grafomotorikou, to se pak odráží při psaní a nejde jen o neúhledné písmo, ale že nezvládá zároveň soustředit pozornost na tvary písmenek a význam psaného nebo i gramatické jevy. a stejně, jako ho nikdy nebavilo kreslení, tak ho nikdy ani nebavilo čtení a to navzdory tomu, že se číst naučil sám už jako předškolák - ale vždycky si přečetl jenom to, co nutně potřeboval a cokoli jiného číst nechtěl. no a problém čtení a psaní se samozřejmě odráží i v matice, která ho baví (a bavila už jako předškoláka), protože někdy je pro něj obtížné z napsaného pochopit, co se po něm chce, ačkoli matematicky to pro něj problém není. nebylo by účelné volit pro něj matiku, když ho tedy baví a rezignovat na češtinu, když ji tak nemá rád. ne, minimálně ne do doby, než do sebe dostane potřebné základy a dovednosti, protože bez nich by za chvíli pohořel i v té matice, která ho baví. ba naopak, psaní a čtení je potřeba věnovat větší úsilí, protože doba předávání a uchovávání informací od úst k ústům se ukázala jako neefektivní a vedla k vynálezu písma. a bohuže, pro čtenářskou gramotnost, pochopení psaného textu, nestačí jenom znát podobu písmenek.

ono na základní škole se věci neberou ani nijak extra do hloubky, berou se spíš základy, které buď dodají potřebné základní znalosti (čeština, matika), nebo rozvíjejí obecný přehled (dějepis, přírodopis...), které dětem pomáhají zorientovat se v tom, co by je bavilo či nebavilo a na kterých se pak staví na středních školách, které už si vybírají podle svého zájmu.
 x x 


Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(7.3.2016 7:00:04)
No já nevím, ale myslím si tak nějak naivně, že když má někdo IQ 65, tak přístupem rodičů, ať už je jakýkoliv, se může pohybovat maximálně v rozmezí 60 až 70. Moje dcera má IQ cca 120 -130 a já nechci, aby se stala obětí systému ve třídě, kde je už teď 26 dětí, z toho 5 nadaných, 17 průměrných a 4 podprůměrné, ale pořád v pohodě vzdělavatelné. Pokud by jim do třídy přibylo ještě pár dětí velmi podprůměrných, tak ani s asistentem ta výuka nebude k ničemu. Už teď dcera lelkuje a musí čekat v tempu výuky na ty pomalejší. A stane se to, co se zákonitě musí stát, vzroste poptávka po víceletých gymnáziích. Já, ač nejsem jejich zastáncem, tak tam dceru dám taky, protože chci, aby šla kupředu a aby byla ve společnosti spíše těch nadanějších, kteří ji budou někam posouvat. To přece nic nemění na tom, že neohrnuje nos nad postiženými dětmi, naopak, její přístup k jinakosti je skvělý. Ale nechci, aby se s takovými dětmi stýkala při vzdělávání. Myslím, že je to pochopitelné. A že úroveň vzdělávání jde u nás dolů je zřejmé, stačí se podívat, jak si naši žáci vedli v mezinárodním srovnání ještě v devadesátkách a jak si vedou nyní. Zkrátka, inkluze opravdu opožděných dětí je k prdu, protože to nepřinese nic jim, ani těm normálním.
 Hrozinka 
  • 

Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(7.3.2016 15:58:56)
Jenže tohle NENÍ inkluze. Děti, které toho stihnout víc, by toho měly v hodině dělat víc, pracovat třeba víc do hloubky, napřed ... Jenže to je právě to, co u nás většina pedagogů nezná, jsou zvyklí pracovat se všemi dětmi v jedné chvíli na jedné věci, a to je ten průser.

Prostě by to chtělo Komenského v praxi :-) Malotřídky, kdy vlastně téměř každý dělá něco jiného, svým tempem, frontální výuka jen někdy a pro někoho, a tím vším se prolíná spolupráce, týmový duch. U nás momentálně utopie.
 Andromeda 
  • 

Re: Změnit celý systém školství - co nedokáží rodiče, tam musí být škola 

(18.3.2016 17:07:48)
"Mám dost zkušeností s lidmi, co páchali násilí na dětech, dominatních rodičích. Impulsivních a cholerických rodičích. A na vlastní oči jsem viděla z toho pramenící handicapy jako je mentální handicap, autismus, hluchota, postupná ztráta zraku"
Prijde mi to jako dost silna slova.. Mame s manzelem 5 deti, 2 z nich maji lehkou mentalni retardaci, atypicky autismus, spastickou diparezu. 3 zbyvajici jsou zdrave. Nejsme dominantni, cholericti, zaostali, ani na nich nepachame zadne nasili, nenadavame jim, naopak se jim dost venujeme. Mame vsechny nase deti stejne radi, at uz to jsou ty zdrave nebo ty postizene.. Tak ted teda nevim, jak bychom zapadali do te vasi teorie, proc jsou nektere nase deti postizene a jine zdrave.. A taky dost pochybuju o rozpousteni mentalni retardace..
 .kili. 


prvně 

(7.3.2016 19:33:01)
je třeba inkluzi definovat. V obecném slova smyslu znamená zahrnutí a přijetí dso celku. Pokud by tento obecný smysl měla i v této diskusi, pak předpoklad přijetí do celku je podmínkou sine qua non. Bez něj k inkluzi nedojde, kdyby se stát na hlavu stavěl. A stejně tak je to s tím zahrnutím pokud jedinec vstoupit do celku nebude chtít, moci a umět,
 Blanimour 


odpusťte neznalost 

(8.3.2016 13:34:29)
Omlouvám se za neznalost, ale není mi jasný status asistenta. Co je to za člověka? Jaké má vzdělání? Jak je placen? A z čeho? Nechci nijak zpochybňovat nárok handicapovaných dětí na vzdělání, ale pokud má mít každé z nich asistenta, neumím si představit, kde se na to vezmou peníze. Zvlášť v situaci, kdy není na zaplacení kvalitních učitelů a lidé pečující doma o handicapované dítě či třeba rodiče po mrtvici dostávají směšnou almužnu. Proč není možné raději přidat peníze přímo rodičům těch dětí?

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.