Re: Pro Macešku

Maceško,

situace pacientů mi přijde v mnohém mnohem bezvýchodnější než-li lékařů. Stále máte možnost volby, odejít do zahraničí (sama píšeš o lákavých nabídkách), říci ne, nebudu pracovat za takovýchto podmínek, ale pacient často nemá žádnou možnost volby.
Jsi sama lékařka, máš kontakty mezi lékaři, nevím jestli se dokážeš vcítit do člověka, jenž nemá na koho se obrátit (v rodině, zei přáteli nejsou med. odborníci), zbývá mu jen internet a začíná mít pocit, že jeho lékař ho neléčí dobře, event. že nějaký zákrok není nutný nebo se musí rozhodnout a nemá dostatečné informace, protože bud ho lékař informuje nedostatečně, špatně, je nedovzdělaný - opravdu to poslední není tak nečasté.

Setkala jsem se s empatickými lékaři na úrovni (sledujícími poslední poznatky, ne praktikující 20 let, jak jsou zvyklí), s lékaři, kteří mne brali jako partnera, sdělili informace.. nemyslím si, že by se nesetkali s mým uznáním. Naopak poděkování, i několikoré, často vždycky, při každé návštěvě, slovní ocenění za jejich čas i sdělení informací, za radu, i pozornost (snažím se až na konci, aby to nebylo vnímáno jako úplatek). Stejně tak jsem se setkala se skvělými sestřičkami - abych na ně nezapomínala. Většinou to byla mladší generace, v podstatě moji vrstevníci, ale i mezi staršmi se našli obdobní - i když méně často.

Podívej se Maceško na www.porodnice.cz např. do poradny Dr. Kouckého a uvidíš tam, kolik nesprávných rad dostanou maminky od svých gynekologů, někdy i postup non lege artis. Je to smutné čtení. Nejlépe tam vidíš, čemu jsou vystaveni pacienti, co musí řešit a také poznáš, že spousta pacientů se o své zdraví chce aktivně starat, jenže nemají ani tu možnost. Lékaři nesdělují rádi informace, některým lékařům vadí, že přestávají být vnímáni jako polobozi s monopolem na rady a vědomosti, někteří proto, že nestojí o to, aby jim pacient "fušoval" do řemesla. Opravdu jsem se setkala s přístupem, kdy bývalá primářka nyní v důch. věku gynekoložka vyjela na známou, která slušně žádala o vyšetření, protože prostě o téhle oblasti nic nevěděla a v podstatě se jí chtěla zbavit.

A to už se dotýkáme i toho, že lékařům často chybí empatie. To už se mne osobně vůbec nedotýká, ale např. známá o níž výše píši byla těhotná a protože už tušila, jak lékařka zareaguje tak kvůli tomu nespala den předem a byla zničená i potom.
Dále si vyslechla, že se miminko stejně určitě narodí dříve... naprosto bezdůvodně pronesená poznámka a mimochodem, miminko se narodilo pár dní před termínem.

Na lékaře o němž jsem psala si stěžovat nebudu, budu si šetřit svůj čas, když by to k ničemu nevedlo. Předpokládám, že vyšetření nebylo drahé a že ani s pojištovnou by neměl zase tak velký problém. Ale praktikuje lékař, o jehož odbornosti mám opravdu pochybnosti. Jsem jen poučený laik, ale udělal další dva kiksy, které ovšem nejsou na stížnost, nejde dokázat, že neporadil nebo ústně poradil špatně. Tohle byla věc "černém na bílém" a nestěžovala bych si na něj kvůli nějaké satisfakci, ale prostě proto, že podle mne takový lékař nemá být placen z mých daní. Také může někomu uškodit.

Poplatek 30,- Kč osobně vítám, a nejsem sama. Samořejmě existuje řada lidí, kteří si myslí, že mají nárok na "bezplatnou péči", event. jsou přesvědčení, že si přeci platí (nebo platili) pojištění, takže pak má už být vše zadarmo. Takovýto vadí mě stejně jako tobě.

Mluvila jsi o tom, že u většiny lékařů je prioritou zdraví pacienta. Hodně jsem o tom přemýšlela a změnila jsem na to názor, byť jsem s tebou zpočátku souhlasila. Lékař, jehož si velmi vážím, si mi stěžoval, že když měl přednášku o problematice u nás dosud neznámé, zúčastnilo se jí z 300 účastníků přednášek, jen naprosté minimum. Každého obvodního gynekologa by tato problematika měla zajímat, o lékařích v porodnicích vůbec nemluvím, nezajímala. Co si o tom myslet ? Je jejich prioritou zdraví jejich pacientů ? Není. Tak to prostě je v našem zdravotnictví. Nezajímají se o novinky, no a co ? Stane se jim něco, ne.
Paciente hledej s lupou (pomocí referencí, internetu, kontaktů...až pozorností a úplatků) toho, který se zajímá, ví a poradí.

Často člověk musí k lékaři jen proto, že lékař má monopol na to napsat předpis. Neporadí, ale předpis mít musíte, sami si v lékárně daný lék nekoupíte. A tím se dostávám k lékárníkům. Jejich úroveň u nás je podle mne naprosto hrozná (je to má osobní zkušenost, ale vychází tak i všechny průzkumy, o které jsem kde zavadila). Lékárny mají naprostý monopol na prodej léků (očividně na něm vydělávají, protože u nás rostou lékárny nové a nové jako houby po dešti), zdůvodnují ho tím, že léky nemůže prodávat kde kdo, že oni dají odbornou radu, návod atd., ale ty jsou často naprosto chybné. Není nečastě, že v každé lékárně slyšíte něco jiného.

Mluvíš o uznání. Nedokážu posoudit, zda jsou lékaři saturováni uznáním dostatečně či nikoli. Jistě také záleží na oboru. V porodnici budou sklízet lékaři pozitivní emoce, uznání a vděčnost jistě častěji, než-li např. na plicním. Napadlo tě ale jestli se někdy dostane uznání pacientovi ? Já si sama např. diagnostikovala mimoděložní těhotenství. Byla jsem na sebe docela pyšná. Probíhalo to tak, že jsem měla krvácení a protože odpoledne už můj lékař neordinoval, volala jsem na 155 (s omluvou, že nevím, zda se na ně obracím správně, ale nevím na koho jiného). Dostalo se mi odpovědi, že to mimoděložní nemůže být, když jsem minulý měsíc měla menstruaci a není jsem v půlce cyklu a nebyli příjemní. V noci jsem měla stále krvácení a bolesti jako při menstruaci. Nicméně mi to nedalo a přes zkušenost, že otravuji jsem znovu zavolala 155, vylíčila potíže i obavu. Teď už se mi jako odpvoěd dostalo, že pro mne posílají sanitku a bylo to mimoděložní. Kdybych dala na odpolední odbytí, tak jsem mohla také umřít. Odjet např. do hor apod. Samozřejmě o život mi nešlo a nechci to dramatizovat, jistě na drtivou většinou mimoděložních těhotenství se neumírá, nicméně jistě sama víš, že životu nebezpečné být může. Sama jsem si dohledala hodně info o jiné med. problematice. Nikdy jsem nesklidila uznání, často jsem servírovala své ifnormace opatrně, abych se nedotkla, a také jsem slyšela drzosti, že bych se neměla dívat na internet. Ted mě tak napadá, že řada lékařů by se alespon trochu na internet dívat měla. Měla by zpětnou vazbu o níže mluvíš ty (kolik lékařů o ni ale stojí, že?) a také by se možná dozvěděli víc, byt z pitomého internetu. Zaplatpánbů že je.

Mluvíš o pacientech max. jako o poučených laicích (jestli se nepletu), ale já mám zkušenost, že někdy víme více než-li lékaři, a rozhodně bez jejich autoritativnosti. Uznání za to nemáme, spíše sklízíme despekt, usazování do "řad" pacienta, přehlížení a zneužívání moci lékařů, či sester, kteří mají více informací než my.

Nechci se rozepisovat o konkrétních renoncích, s nimiž jsem se setkala a utrácet tak svůj i tvůj čas. V našem zdravotnictví to nefunguje, tak jak by mohlo. Já vidím problém více na straně lékařů, než-li na straně pacientů. K problematice zdrav. pojištoven. Já také nemám radost, že z čísel u nichž píšeš u pojištoven, nebo myslíš, že chci raději hůře placeného lékaře nebo dobře zaplaceného lékaře, ze svých daních, kteé odvádím tak jako tak stejné ? Chci co nejlépe zaplaceného lékaře, který bude spokojený, vážit si svého místa a snažit se odvést co nejlepší práci, aby o to místo nepřišel. To je přeci jasné.

Dále chci mít možnost připlatit si a zaplatit lékaře např. zaplatit si za to, že mě odrodí primář, nebo ten a ten lékař a nemuset to dělat formou úplatku. Proč toto nelze ? Byl by to i zdroj příjmů pro zdravotnictví. Navíc jak myslíš, že se pacient v takovéto situaci cítí ?

Píšeš, že pisatelka zde na diskusi si stěžovala, že se na lékaře nemůžeme spolehnout. Možná to myslela i tak, že je hrozné jak základní rozporné informace mi pacienti dostáváme, a že se ani na základní věci nemůžeme spolehnout, než že by očekávala, že lékaři jsou bezchybní polobozi a stěžovala si na to, že ve skutečnosti nejsou. Vrátila jsem se před nedávnem z jedné renomované pražské porodnice. Dostala jsem tam informaci, že máme pokládat miminka v postýlkách na bok. Má pediatrička mi řekla, že postup lege artis z (myslímˇ, že říkala z jara tohoto roku) je pokládat miminka na zádíčka. Neověřovala jsem si to, ale má pediatrička je velmi oblíbená a žádaná, porodnice je renomovaná, pravdu má zřejmě jen jeden, v tom co je doporučováno jako nejvhodnější poloha pro miminka s nejmenším rizikem náhlého úmrtí dítěte. Nestěžovala si pisatelka třeba právě na toto ?