| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Komunikace v praxi

 Celkem 62 názorů.
 Viola 


Téma: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:00:13)
Doporučuje se, že by člověk při výchově dětí (anebo celkově při komunikaci s okolím) neměl používat hodnocení, ale popis svých emocí.
Například pokud mi někdo pomůže ve věci xyz, tak namísto:
"To jste strašně hodnej, že jste udělal xyz, moc vám děkuju." použít
"To mám strašnou radost, že jste udělal xyz, moc vám děkuju."

Má to skutečně smysl, je v tom nějaký zásadnější rozdíl, jak to na onu osobu působí?
Přijde mi, že tím dávám prakticky najevo totéž. Nebo ne?
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:05:33)
JE to jiné.

Snažím se o to již dlouho - je to v pricipech Respektovat a být respektován.
Odpovědět
 *Niki* 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:41:51)
Je to jiné a to první je lepší ~;)

Většina lidí chce být pochválena a slyšet o sobě, že je dobrej, než když druhej mluví jen o sobě a svých pocitech (mám radost) ~;) to je fajn, ale pochvala drtivou většinu lidí potěší víc ~;)
Odpovědět
 Kamisi 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:58:10)
"Většina lidí chce být pochválena a slyšet o sobě, že je dobrej" - ano, protože právě většina lidí i dětí je zvyklá na hodnocení zvnějšku, je pro ně důležitější, že je chválí někdo druhý, než že z vykonaného mají radost oni sami. Potřebujou utvrzení, že jsou dobří často proto, že si sami nevěří.

Je rozdíl říct "jsi dobrej" nebo "líbí se mi to". Stejně jako "jsi patlal" nebo "mně se to nelíbí" nebo ještě líp "já bych to udělal jinak".
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:09:56)
Ano, tak to je.

Třeba moje děti jsou na tento přístup zvyklé i ze školky a ze školy. A jsem tomu ráda.
Po tolika letech je pro mě tento způsob komunikace přirozený.
Odpovědět
 .Katka 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:11:39)
Tuhle jsem dceři přesně podle principů Respektovat a být respektován popsala, co se mi na jejím výkonu líbilo, a ona mi na to nespokojeně řekla: ale já chci, abys mě pochválila!
Takže šedá je teorie...
Odpovědět
 Kamisi 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:32:17)
Katko - to dokazuje jen to, že tvoje dcera potřebuje pochvalu. Nic to neříká o tom, jak si sama věří - což je pro mě mnohem důležitější.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:47:12)
I když si sama věříš, tak touží po ocenění. Obdiv, pochvala, to všechno je příjemné.
Odpovědět
 Vínečko 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:08:52)
Strašně a hrozně se neříká ~n~~t~
Odpovědět
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:17:10)
Ano, to je negativní, to do pochvaly vůbec nepatří.
Odpovědět
 Signoret 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:44:36)
Lenny,

říká, ale ve spojení s krásou, nádherou nebo čímkoliv pozitivně působícím to trhá uši. Naše mluva je těmito obraty promořená.
Odpovědět
 Radka + 2 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:18:46)
Na mě by víc působilo, kdyby někdo řekl, že jsem "strašně hodná" než že má radost. Fajn že má radost, ale já chci být chválená.

Naopak pokud haní, tak nemusí říkat, že jsem strašná, že k večeři není pořádný výběr, klidně může říct, že je mu líto, že jsem k večeři měli vyběr jen ze tří jídel, nikoli z pěti.
Odpovědět
 Mouka hladká 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:14:38)
"Na mě by víc působilo, kdyby někdo řekl, že jsem "strašně hodná" než že má radost. Fajn že má radost, ale já chci být chválená."

Nevím, nějak tu závislost na pochvalách nechápu. Já sama vím nejlíp jaká jsem, nepotřebuji, aby mě někdo hodnotil zvnější. Člověk by měl věci dělat z vlastního přesvědčení a ne proto, aby byl pro druhé strašně hodný.
Pokud pro někoho něco dělám, tak chci vědět, jaký z toho má pocit. Ono můžu být strašně hodná až to toho druhého může s prominutím s.át že. Takže zpětnou vazbu toho, ak se cítí ten druhý uvítám daleko víc, než nějaké hodnocení mé osoby.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:50:32)
Není snad jen jedna pochvala... :) Mimochodem, sebevědomí lidé berou pochvalu jako své přirozené právo, jako samozřejmost :)
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:58:54)
Já bych řekla, že lidi prostě reagují na tu pozitivní emoci a je jedno, jakými slovy je vyjádřená.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:05:55)
Ale on tě hodnotí ze svého hlediska, ne? Když mi někdo napíše, že jsem úžasná, tak to neberu jako hodnocení své osoby, ale prostě jako lichotku, nějaký komunikační úzus.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:18:41)
Pokud jde o člověka, kterého neznám, tak je mi to po pravdě úplně jedno. Blízký člověk takhle stejně nekomunikuje.

Dceři řeknu "Jsi můj teplounký bezectný králík", což je úplně bezobsažné, ale pro nás dvě to něco znamená :)
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:19:33)
Každopádně, "nota dělá muziku", na slovech zas tolik nezáleží.
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:14:04)
Přesně. Když řeknu "jé, to jste báječná" nebo "jé, to jste mi udělala radost", tak za tím IMHO valná většina lidí čte totéž - udělali mi radost a chci jim to dát najevo a trošičku oplatit pochvalou :-)

Myslím, že je dobré vyhýbat se negativnímu hodnocení osob, hlavně pak nejbližších. U pochval považuji za důležité občas chválit, vyjádřit potěšení i nad věcmi relativně samozřejmými. Musím přiznat, že se mi třeba líp vaří, když občas někdo řekne něco ve stylu "to bylo dobré, to se ti fakt povedlo!"
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 10:52:23)
Tak já osobně nejsem moc fyzicky zdatná a dost často si prostě nechám pomoci - řeknu si klidně i cizímu člověku o pomoc. A vzhledem k tomu, že tam jde o sílu, tak si řeknu muži, který vypadá, že tu sílu má. A muži obecně asi nejsou příliš chválení, protože když jim řeknu - děkuji moc, vy jste ale úžasný, opravdu jste mi hodně pomohl, bez vás bych měla velký problém - tak žádný muž mi ještě nevpálil, že ví, že je hodný a že na to kašle, že mu stačí děkuji. Spíš slyším - ale jděte, vždyť to byla maličkost, přece vás nenechám se s tím tahat apod.
A musím říct, že mně jako ženě mají ochotu pomoci spíš muži než ženy - asi nějaký ochranitelský syndrom či co. To třeba když se ztratím, nemohu najít auto nebo tak - žena spíš pokrčí rameny a jde dál, ale muž málokdy, spíš jsem se s tím nesetkala, občas mi třeba řekli - promiňte, ale já hrozně pospíchám a našli mi ještě po cestě jinou pomoc. Takže bez pomoci jsem nezústala nikdy.
Odpovědět
 Radka + 2 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 13:51:10)
To není závislost, mě nikdo nechválí. Zato záporného hodnocení své osoby si užívám až moc. Chtěla bych slyšet: : “Jsi úžasná, jsi moc hodná, pomohlas mi ...“ Mě chválí jen v práci a když to zmíním doma slyším jen: „a kdy ti přidaj?“ Samozřejmě nepřidají.
Odpovědět
 neznámá 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:23:04)
Taky mi to přijde totéž. Ale já si někdy přijdu jako strašně neempatická a povrchní osoba. ~:-D
Odpovědět
 Františka85 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:37:54)
Rozdíl v tom maličký je, ale přijde mi, že většina lidí ho nepostřehne. Kdybych ale měla takle přemýšlet nad každou větou, aby byla v souladu s RAR, tak si nebudu schopná ani koupit lístek ve vlaku.
Odpovědět
 HelenaPa 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:00:05)
Juliet- taky to tak mám. Absolvovala jsem několikadenní školení na RaR a přišlo mi to, že mi ty věty prostě nejsou z pusy. Vůbec se mi to nelíbilo.
Tedy jako princip, že když je někdo despektován, spíš respektuje jiné, se mi líbí. Ale tohle potrhlý slovíčkaření fakt ne.
Odpovědět
 Kamisi 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:29:37)
Než RaR je mi bližší Noemi Aldort, má takový přirozenější přístup. Přitom si myslím, že RaR z ní možná vychází (ale je to jen moje domněnka, je si to totiž hodně podobné).
A Nevýchova Katky Králové, ta má hodně dobré postřehy - a funkční, mám to vyzkoušené.
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:41:24)
Já to nějak už nestuduju, já jsme ráda, že se s pubošema domluvím. ~;)

Spíš řeším nerespektující chování na vyšších stupních "běžných" škol. Někteří učitelé mají pocit, že by to byl tragický útok na jejich autoritu a/nebo o tom ještě v životě neslyšeli. ~d~
Odpovědět
 Kamisi 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:43:38)
Mně to pomáhá hlavně při komunikaci s manželem ~t~
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:41:06)
No nevím - já spíš použiju - jste tak hodná/ý/, že jste mi pomohl, hodně to pro mne znamená - to, že mám radost, snad vidí z mé reakce, ne?
Jestli to říkám správně nebo ne, je mi šumák, důležitý je, že dotyčný, který mi pomohl, mi pak děkuje, jako kdybych pomohla já jemu a ne on mně - tak asi ho potěšilo, co jsem řekla a ne jen suchý - díky.
Odpovědět
 Raduza 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:47:24)
Vetsinou to spojim 😄
Odpovědět
 Monika 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:57:51)
Řekla bych, že v případě kladného hodnocení to moc velký rozdíl není (i když jsem taky četla, ty důvody, proč je lepší mluvit jen o svých pocitech), ale v opačném případě už vidím podstatný rozdíl mezi "Vy jste to udělal špatně" mě "mě se tohle nelíbí" nebo dokonce mezi "vy jste totálně nemožný" a "takhle jsem si to rozhodně nepředstavovala" ~;)
Odpovědět
 Wicca + wička 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 14:58:29)
Fór je např. v tom, že i když dítě pomůže, vůbec nemusí být "hodné", ale třeba prospěchářské, vyčůrané, úzkostlivé, submisivní apod.

Motivy druhého zkrátka neznáš. Takže když pak dítěti řekneš, že je "hodný" v situaci viz výše a pak že má "být hodný ve škole", nedává mu to smysl. Za své pocity člověk víceméně ručí, za druhé nikdy.
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:03:27)
Wicco - je mi šumák, z jakých pohnutek mi kdo pomáhá - důležitý je, že mi pomáhá a tak mi přijde logický, že řeknu, jak je hodný a úžasný. Jasně, doma to může být chlap despota, který se neohne ani pro spadlý kapesník - a co? To neřeším, to že mu řeknu, že je hodný přece neznamená, že je úžasný ve všech oblastech. Já hodnotím jen to, s čím mi pomohl. To snad chápe každý.
Odpovědět
 Mouka hladká 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:27:21)
No to asi nechápe každý. On pak přijde za tou manželkou s tím, že Máňa říkala jak je hodný, takže vůbec nechápe, proč by ten kapesník měl zvedat.
Já bych si vůbec netroufla hodnotit nějakou osobu na základě nějaké vykonané činnosti.
Odpovědět
 Jachtarka 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:20:37)
Tak pablb může přijít taky s tím, že Máňa říkala, že jí udělal strašnou radost, a že co po něm ta kráva manželka pořád chce zvedat kapesníky, když Máni k radosti stačí .... Pablb je pablb.

Ve sdělení negativního v tom rozdíl cítím, ve sdělování pozitivního ani ne. Nad pozitivním tak nedumám, to přijímám a vysílám asi na jiné emoční úrovni.
Odpovědět
 hbf 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:15:37)
A když vám někdo pomůže ze zištných důvodů, o nichž nevíte, a vy mu na to řeknete, že z toho máte radost, tak je výsledek úplně stejný - vzniká zkratka, že prospěchářství dělá lidem radost.
Odpovědět
 Nikaia+08+10 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:08:15)
V záporném hodnocení naprosto souhlasím: rozhodně radši "to se ti moc nepovedlo", než "jsi nešika". U dětí i u dospělých.
V kladném případě asi jak kdy: u dětí, hlavně malých, bych se toho taky držela, neříkám "ty jsi šikulka", ale mluvím o konkrétní akci. Ale oni nakonec stejně přijdou samy s tím, že jsou šikulka, protože jim to řekl někde někdo jiný. Spíš se vyhnout vydírání "ty jsi šikula, tak to přece zvládneš".
Ale když někdo u dospělého člověka spontánně vykřikne "ježiš, ty jsi skvělá!", no tak to zahřeje, i když to není podle příruček :-) , zvlášť, když je splín
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:11:14)
Proč nepovedlo? Třeba to zrovna tak chtěl. ~;)
Odpovědět
 Nikaia+08+10 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 15:15:45)
ojoj, to jsem zas něco plácla :-))
To patří samozřejmě do kategorie nechtěně rozbitých skleniček, né uměleckých výkonů...
Odpovědět
 Liki + dcera 8/11 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:37:44)
Jo jo, když mi mamka na nějakou věc řekne, že jsem šikovná či hodná holka, připadám si (s prominutím) jako nesvéprávný dement.
U dcery se tomuto nálepkování snažím vyhýbat. Nechci, aby si myslela, že když na slovo poslechne dospěláka, je z ní hodná holka, když ne, je zlobivá holka. Oklepu se, jen na to pomyslím. Stačí, že ty hrůzy vypouští z pusy babičky.
Odpovědět
 Signoret 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:00:14)
Violo,

V běžném hovoru je pro mě rozdíl těchto dvou vět minimální.
Pokud se ale zavřu oči a nechám na sebe věty působit, pozoruji, co to se mnou dělá.

"To jste strašně hodnej, že jste udělal xyz, moc vám děkuju."
Cítím, že pro druhého mám hodnotu. Pro tento moment mi vzroste ego, že jsem dobrá a ještě se tam trochu zadrápkuje myšlenka něco jako nezapomeň, že jsem to udělal!


"To mám strašnou radost, že jste udělal xyz, moc vám děkuju."
Tady mám pocit, že dávám ze sebe to nejlepší, dělám to ze svobodné vůle a navíc mě to těší.

Asi tak.
Odpovědět
 Tizi 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:26:52)
Rozdíl je v upřímnosti, ta druhá varianta má předpoklad být více upřímná, člověk řekne, jak se skutečně cítí. Ta první může být manipulativní - říká, že jsem hodná, abych pro něj dělala dále a více, může to vyvolávat dojem hodná = blbá, navíc já jsem to mohla dělat z mnoha jiných důvodů, než že jsem hodná. Takže druhá varianta je lepší.
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:34:15)
Ta první může být manipulativní - říká, že jsem hodná, abych pro něj dělala dále a více, může to vyvolávat dojem hodná = blbá, navíc já jsem to mohla dělat z mnoha jiných důvodů, než že jsem hodná. Takže druhá varianta je lepší.

Nevím, manipulovat lidmi (obzvlášť dětmi) lze velmi snadno i tak, že mamince je třeba dělat radost, něco se zase nemá dělat, aby maminka nebyla smutná... snadno z toho může vylézt takové svalování viny/odpovědnosti za emoce jiných. A věci taky mohu dělat z jiných důvodů než někomu pro radost.

Připadá mi podstatná ta moje čitelná emoce za pochvalou, slovní omáčku vnímám jako doplněk...
Odpovědět
 Signoret 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:39:51)
Madelaine, ~R^
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:44:00)
Může to být manipulace úplně stejná. Říkáš někomu, že máš radost, abys mu foukala pod pytlík. Protože obsah sdělení je stejný, ocenění, lichotka.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:11:20)
Já to vždycky upřímně neříkám, v komunikaci s cizím člověkem může být obojí účelové.
"vy jste mi tak pomohla, já jsem na úřední věci úplně nemožná" je moje nejčastější věta, když cokoli řeším na úřadě. Myslíš, že jsem opravdu úřednicím tak vděčná? :)
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:19:25)
Já jim to říkám vždycky :) Prostě od nich něco potřebuju, tak jsem na ně milá. Nepraktická umělkyně a schopná paní, znalá předpisů... hned mají lepší pocit.
Odpovědět
 Zasjaj. 


Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 4:49:45)
i kdyz mluvis jen o vlastnich emocich, muzes tim manipulovat - vzbuzovat pocit viny, vynucovat si neprimerenou pozornost, nebo taky nemusis. Kdyz nekomu reknu, ze je takovej nebo makovej, at uz dobrej nebo spatnej, tak ho hodnotim a tim se stavim vuci nemu do vyssi pozice.
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:52:56)
Nezlob se, ale a) vyjádření VLASTNÍCH emocí může být lživé - můžu říct "to jste mi udělala radost" i "to jste hodná" a myslet si "no, je to blbka, ale stačí se vlichotit a tuhle nepříjemnou povinnost vezme příště na sebe zas".

Do teď býval úzus spíš to "jste hodná", takže za tím vidíš víc manipulací. Když se prosadí "mám radost" jako vhodnější, přejdou ti vědomě i bezděčně manipulující na tuhle frázi.
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:01:21)
madelaine

já tomu nevěřím. Viděla jsem spoustu manipulací ve stylu "maminka bude smutná" a bohužel dost dospělých žen, které vyjadřováním emocí (babička se bude trápit, tetě to bude líto atd.) manipulují jak divé.
Odpovědět
 Marfuš 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:57:50)
Hanko, máš pravdu. ALe ten rozdíl je v tom, že se lidi odnaučí myslet na své pocity a myslí na pocity druhých, když se vyjádření z "co mi to způsobilo - radost" mění na "ty jsi taková". Což je dost špatný pro takové ty opravdu hodné typy lidí, co neumějí myslet na sebe. Psychicky zralý a vyrovnaný člověk je schopný se bránit skryté manipulaci jak u "pochvaly" tak u vyjádření emoce.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:14:54)
Tyhle komunikační nuance mohou být možná důležité pro lidi s nějakou poruchou, pro autisty, atd. Důležitý je ale smysl, ne formulace. A smysl tohohle je v komunikaci s cizím člověkem vždycky manipulace :) I když si to třeba nepřipouštíme. Málokdy je to úplně nezištné, vždycky si minimálně připravujeme půdu pro další rozhovor.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:20:36)
Já věřím, že je většina lidí v podstatě hodných, nebo aspoň ne zlých, ale to neznamená, že jim člověk může věřit.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:22:26)
Tedy věřit tomu, co říkají. Je jasné, že na med se chytí víc much a víc to neřeším.
Odpovědět
 Marfuš 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:22:58)
Alraune, ale i pro děti při výchově. Pokud matka pracuje pořád s pochvalama, tak si dítě podle toho vytváří obraz o vlastní hodnotě. Když je dost pochval, tak si dítě nacvičí, jak se zavděčit a neuvědomuje si, že jedná podle někoho a ne podle sebe. Řídí se pocity druhých. ALe když výslovně ten druhý (matka) říká, že jí to dělá radost, tak je větší šance, že to dítě umí odlišit svoje pocity a její pocity (že hodná je její pohled a ne jeho pohled). Je plno dospělých, co vůbec neví, jestli něco chtějí nebo ne (jsou nerozhodní, nejistí, čekají až, jak to vidí druhý, to jsou tady ty dotazy uživatelek: "JAK TO MÁTE VY s ......"). Počátek může být i v tomto, že nikdy nevnímali svoje pocity, a jednali podle pocitů druhých.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 17:30:43)
To se týká zas jen určitého typu lidí. U mého dítěte je spíš problém v tom, aby pocity jiných vůbec bralo na vědomí.
Odpovědět
 Marfuš 


Re: Komunikace v praxi 

(29.5.2014 16:43:40)
Pro mě v tom rozdíl je a závisí na situaci, na tom, kdo to říká a jak to říká. Osobně dávám přednost prostému poděkování a neskrývané radosti. Nesnáším komentáře ve stylu Vy jste tak šikovná, chytrá, hodná apod. Většina lidí (včetně mých dětí) takové pochvaly má ráda, takže vůči ostatním je sama používám a nechápu ten magický vliv takových keců, jak pod nima většina chválených poporoste a cítí se hned líp a chce je slyšet znovu a znovu proto udělá něco, co mu kolikrát nepřinese nic, a ten druhý nemusí nic. Jen pochválit:-). Osobně je mi nepříjemné nálepkování a hodnocení od druhých.
Odpovědět
 Markéta 


Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 6:22:56)
Super, že jsi to udělal, děkuju moc.

Do které výchovné školy to zařadíme?
Odpovědět
 janna001 


Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 7:34:56)
Je to rozdíl, hlavně u negativně vnímaných věcí. Místo: "Ty jsi zlá, hnusná, furt mi říkáš tohle a tohle," řekneš: "Nelíbí se mi, co říkáš, nechci, abys mi to říkala/ dělala, mám z toho tyhle pocity."

Pokud hodnotíš, sděluješ druhému, že je v něčem nedostatečný, špatný - což nemusí být pravda, často to naštve a přirozeně vyvolává protiútok (on to tak třeba nemyslel). Pokud vyjádříš své pocity, seznámíš ho se svým postojem a dáš mu možnost s tím něco dělat.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 15:23:40)
Já si myslím, že to úplně jedno není.

Jak už tu bylo řečeno, menší rozdíl vnímám u kladného hodnocení

"to jste hodná" = de fakto hodnotím osobu, což mi nepřísluší a stavím se tím jakoby "nad ni", ale pořád tam převládá, že ta emoce je pozitivní a koneckonců spousta lidí si o sobě ráda poslechne, že jsou "v pořádku".
"to jste mi udělala radost" = výhodou je, že takové hodnocení se nedá napadnout, protože do hlavy ti nikdo nevidí. Připadá mi to férovější. Nehodnotím toho člověka, popisuju vlastní pocit, to je legitimní.

Možná by někdo mohl zase na druhou stranu říct, že to první je "o tom člověku" a to druhé je "o mně", a že se lidi líp cítí, když mluvíte o nich a ne o sobě.

V každém případě klidně řeknu i "to jste hodná", i "to jste mi udělala radost", předpokládám, že zdravě sebevědomý člověk si to přebere jako kladné hodnocení a nebude to až tak pitvat.

U toho negativního to ale vnímám mnohem vyostřeněji

"to jsi ale vůl, žes to takhle zvoral" - tady hodnotím negativně CELÉHO člověka za JEDNU dílčí věc, kterou třeba zkazil, to cítím, že mi nepřísluší a že je to strašně nefér.

"mám na tebe vztek, žes to takhle zvoral" - to mi naopak přijde legitimní vyjádření vlastního pocitu - toho člověka to nijak neponižuje a nenálepkuje, nikdo to nemůže rozporovat, protože mluvím o SVÉM pocitu a nikdo nemůže tvrdit, že vztek NEMÁM - a já přitom v sobě svůj pocit nedusím.
Odpovědět
 Mirek_ 


Re: Komunikace v praxi 

(30.5.2014 17:14:28)
"mám na tebe vztek, žes to takhle zvoral" je přesnější, než "to jsi ale vůl, žes to takhle zvoral".
Ovšem podle teorie nenásilné komunikace Marshalla Rosenberga bych to formuloval např. „mám vztek, protože jsem chtěl večer péct chleba, a když jsi nepřinesl mouku – jak jsme se domluvili – tak to musím odložit na jindy“
Příčina vzteku je ve mně – kdyby se mi třeba do pečení moc nechtělo, zaradoval bych se, že partner na mouku zapomněl. Slovo „zvoral“ je negativně hodnotící a může vést k tomu, že partner zaujme obrannou pozici. Když to řeknu nenásilně, je větší šance, že bude mít snahu svoji chybu aktivně napravit.
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: Komunikace v praxi 

(31.5.2014 23:17:36)
U mne se vztek vyznačuje tím, že mi brání formulovat promyšlené a sofistikované neagresivní věty.
Takže sice nezařvu "ty blbče, nepřinesls mouku!", ale vypadne ze mne "do háje (či p.dele, podle stupně naštvanosti), nepřinesls mouku!"
Odpovědět
 *Aida* 


Re: Komunikace v praxi 

(31.5.2014 12:43:25)
Tak jsem se zamyslela a ja proste rikam ""To je od Vas velice mile, ze jste mi tak pomohla. Moc Vam dekuji."" Naposledy zrovna vcera, kdyz jsem na totalne preplnenem nemocnicnim parkovisti rvala sve sedmimistne auto na misto, kde to bylo fakt na centimetry a jeste tam byl sloup. Tak jsem proste pozadala jinou ridicku, jestli by mi nemohla rict, zda uz to vedlejsi auto naberu. Ona me nakonec donavigovala tak, ze jsem fakt zaparkovala ~t~. Ona mi na to odpovedela, ze to nestoji za rec a ze ja zas skvele parkuju, protoze ji by ani nenapadlo se tam pokouset nacpat. Myslim, ze spokojene jsme odesly obe~;).
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.