| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Otcovské fejetony: Mladí a nadějní

 Celkem 23 názorů.
 Meta 
  • 

Proč vychovávat jako kočky 

(16.7.2003 8:15:06)
Zřejmě je to přesně tak, také mám v práci kolegu s velkými dětmi, dcera s maturitou 23 let - většinu času nezaměstnaná, pokud má místo, po 2-3 měsících ho opouští, syn - 25 dvoje nedokončená balalářská studia, rok doma v lůně rodiny, tč. na náhradní vojenské službě. Proč by měli pracovat, když taková podpora není zas tak špatné kapesné a bydlení i stravu mají v pohodlí domova? Není to i jeden z důvodů, proč se nehrnou do manželství? Zmiňované požadované platy mi připadají jako z oblasi sci-fi, možná je to tím, že žiji v Jižních Čechách, kde 15 000,- hrubého je velmi slušný plat.
Zmiňované děti nedostali možnost dospět a je to chyba rodičů, kteří svým dětem tzv. "opičí" láskou znemožnili poznat, jaký skvělý pocit to je stát na vlastních nohách a na nikom neparazitovat.
Kdyby si rodiče vzali příklad z takové kočky - ta je podle mě ideální rodič.
Malým koťátkům věnuje perfektní péči a veškerý svůj čas, pak je vychovává, aby věděli jak se má chovat pořádná kočka, sem tam padne i nějaké to seknutí tlapou, když kotě překročí stanovené hranice chování(nikdy jsem ale neviděla kočku, že by mlátila koťata řemenem), když povyrostou, naučí je chytat myši (tedy svým způsobem jim poskytne průpravu k jejich povolání)a ve chvíli kdy kočka usoudí, že jsou dost velká, aby se mohli postarat o sebe sami, bez milosti je vyžene z domova. A že se takovým koťatům z domova taky moc nechce. Ale když pochopí, že to máma myslí vážně...
My lidé to snad máme složitější, přesto neškodí zamyslet se nad pokřiveností i sobeckostí svého jednání. Vždyť kritizovaní rodiče sice žbrblají na své líné děti, ve skutečnosti jsou však s tímto stavem spokojeni, neboť mají nad dětmi moc, hnízdo je stále plné a dokud nemají děti samostatné (nedejbože vnoučata)jsou stále mladí...
 Raduse 


kde je chyba? 

(16.7.2003 8:39:41)
clanek je perfektni, jako by popisoval situaci mych rodicu s mym bratrem. Jenze JAK to udelat aby se ty "deti" vzpamatovaly? Maji fakt hlavu v oblacich, ale jit do prace je nikdo nedonuti....
 Raduse 


kde je chyba? 

(16.7.2003 8:39:51)
clanek je perfektni, jako by popisoval situaci mych rodicu s mym bratrem. Jenze JAK to udelat aby se ty "deti" vzpamatovaly? Maji fakt hlavu v oblacich, ale jit do prace je nikdo nedonuti....
 Raduse 


kde je chyba? 

(16.7.2003 8:40:13)
clanek je perfektni, jako by popisoval situaci mych rodicu s mym bratrem. Jenze JAK to udelat aby se ty "deti" vzpamatovaly? Maji fakt hlavu v oblacich, ale jit do prace je nikdo nedonuti....
 Raduse 


kde je chyba? 

(16.7.2003 8:40:36)
clanek je perfektni, jako by popisoval situaci mych rodicu s mym bratrem. Jenze JAK to udelat aby se ty "deti" vzpamatovaly? Maji fakt hlavu v oblacich, ale jit do prace je nikdo nedonuti....
 Raduse 


Re: kde je chyba? 

(16.7.2003 8:41:20)
stacilo to jednou, ja vim, pardon :))))
 Zuzava* 


Re: kde je chyba? 

(16.7.2003 10:12:37)
Jak to udělat - tak nad tím si taky lámu hlavu...Ono podporovat v nich sebevědomí když studujou je dobrá věc, ale když to pak má za následek, že jim je všechno moc málo, že si myslí, že "mají na víc"...No, mají, ale praxe a zkušenosti jsou taky dobré...asi je nutné s nimi takto mluvit už předtím, připravit je na to, že dostudují a pravděpodobně svět nepadne úžasem nad nimi na zadek, že postupná cesta je vlastně normální...sice vystudovali, ale teorie není praxe...

Ona taky reklama a tak k tomu přispívají...je to podle mě zas na té rodině, jak je celou dobu vedla a jestli děti získaly názory, že třeba nechat se živit a nepřispívat do společné kasy je nemravnost, tak se to projeví už při studiu, kdy si budou hledat brigády a přivydělávat si na svou zábavu...a nejspíš to bude pokračovat i po studiích.

Moc bych si přála u mých dětí, aby to tak bylo - já sama jsem chodila po brigádách od 16 let a předpokládám, že děti si taky budou takto přivydělávat...aspoň je k tomu hodlám tlačit...

Ale jestli to bude stačit...Jak ten svět vidím, tak fakt nevím...
 Tom ,2 špunti 
  • 

Re: Proč vychovávat jako kočky!!! 

(28.7.2003 15:50:28)

je to tak,i když je také hodně lidí,kteří jdou od konkurzu ke konkurzu,nikde nemají šanci,jelikož jim chybí praxe,nebo když už mají štěstí,tak jim podnikatel nabídne směšnou,sotva minimální mzdu.
Jinak současná generace vlivem mnoha věcí opravdu žije v nebesích,veškerá média oslavují přebohaté lidi,restituenty apod.Své vykonávají i telenovely a seriály typu Beverly Hills...
Problém je i v neskutečném bordelu této země.I mladí lidé vidí obrovskou korupci, nebo to,jak se podnikatelé a mnozí živnostníci vytahují,jak si vše odepíší,luxusně vybaví domácnost na odpisech daní (proč že to je ta státní pokladna čím dál tím víc prázdnější?),titíž šikovní podnikavci,kterým se před domem blýskají dvě nová auta,si běžně na sociálku chodí pro takové přídavky pro děti,o kterých se většině potřebným jen sní.Totéž platí o neplatičích.Takže i tady z toho vzejde nejhůře obyčejný zaměstnanec.Tedy jakýsi póvl,kterým přece nebudu.A kdyžtak už zaměstnanec s nástupním platem 25-35 tisíc,to je obvyklá představa svobodných sotvamaturantů.
 Kačenka, 37 let, 2 puboši 


Není chyba v rodičích? 

(16.7.2003 9:10:29)
No, vřele souhlasím, že motivace pro práci pro dnešní absolventy opravdu není výrazná. Když můžou po maturitě či jiném absolutoriu rovnou nakráčet na úřad práce s nastavenou dlaní, co je honí, aby chvátali hledat místo? Prý jim má od příštího roku odzvonit, ale pokud tato sociální vláda udělá represe ve stejném stylu, jako ty dosavadní (aby se vlk nažral a koza... znáte to), moc se tím asi nezmění..
Rovněž souhlasím s tím, že dnešní junioři sní o vzdušných zámcích, které se jim snesou na zem ihned poté, co vkročí do života, protože tato doba přeci přeje právě jim. Slyšela jsem také o několika takových, kteří by pod dvacet ani ráno nevstali z postele - a tak si říkám, jestli já, dosud živitelka dvou nepatrně mladších, nejsem nějaká divná, že nejenom ráno vstávám, ale dokonce jsem schopná i přežít??
Můj brouček už také zahájil průpravu na život po studiích. Momentálně plánuje silné a rychlé auto, kterým se nebude plazit po okresních silnicích trapných 90 jako já, ale ukáže všem, že on umí vydupat z pedálů minimálně dvojnásobek. Zeptala jsem se ho, kdy začne na takový vozík šetřit - zda už letos z brigády? Nemá ještě jasnou představu, nicméně už dnes uvažuje, že podpora by mu v pohodě vystačila na všechny hmotné statky, které momentálně považuje za důležité (pivo a cigára, vstup na party, cédéčka). Vyvedla jsem ho z omylu, ať laskavě předtím odečte příspěvek na bydlení v hodnotě třetiny nájmu a všech poplatků a také příspěvek na jídlo rovněž v hodnotě třetiny všech výdajů na potraviny. Sečteno podtrženo, ze skvělé podpory by mu zbylo kapesné ve výši toho momentálního, které považuje za trapně nízké a podhodnocené (no uznejte, že za 5 stovek měsíčně dnes přežívat na střední škole je projev ubohosti živitelky)... Chlapec protáhl ksichtík a usilovně přemýšlel... No, má ještě do maturity nějaký čas, já zatím doufám, že do té doby možná i nepatrně dospěje. Každopádně vím určitě, že pokud nebude pokračovat ve studiích a nehodlal by pracovat, živit jej a nechat parazitovat na sobě rozhodně nenechám. Je to sice krutá představa, ale pro život budoucího adolescenta jediná možná. Pokud dnešním nemakačenkům nikdo neukáže, že všude je chleba o dvou kůrkách, a pokud si sami nenamlátí hubu, těžko je něco bude motivovat, aby opouštěli teplé a útulné hnízdo, kde můžou mít stále otevřený zobáček...
 Zuzava* 


Re: Není chyba v rodičích? 

(16.7.2003 9:57:43)
Bohužel je to pravda, taky mám v příbuzenstvu kluka (21 let), co je už druhý rok v evidenci úřadu práce, a práci si absolutně neshání.(zatím se ještě nikde sám nezeptal). Není tedy ten typ, co by peníze proutrácel někde na diskotékách, jen sedí doma, nic nedělá a "fotrovatí". Nedávno jsem se připletla do scény kdy se po matce dožadoval vrácení dluhu. Navíc se chvástal, že půjčil tátovi něco na zubaře...Zeptala jsem se, kolik vlastně dostává těch dávek a kolik dává na domácnost...a to jsem teda neměla. Hrozně se divil, proč by měl domů něco dávat...a že doma jí a spí? Absolutně to nechápal, a jeho matka, která rozhovoru přihlížela, pyšně dodala " A to mu ještě platíme stavební spoření!"! Evidentně po synovi nikdy nic nechtěla, a asi ani nechápe, že tím on nemá nejmenší důvod se o práci zajímat, kdo by se honil, když má doma všechno u nosu... Obávám se, co z něj bude za pár let, ale to s ním už opravdu nikdo nehne...už ty dva roky vidím jak se na něm podepsaly (rodiče asi ne, vidí ho denně, já jen párkrát za rok).
Jeden smutný případ vidím v sousedství, synáček přes třicet nepracuje, nechá se živit matkou, se kterou bydlí, kupovat si pivo a cigarety, a když mu to nekoupí, tak doma něco rozmlátí...a chodí jim pohledávky, občas, protože matka to neutáhne, jim vypnou plyn nebo elektřinu, ale když bydlí spolu, tak matce vyhrožují že zabaví vybavení domácnosti(tedy i, nebo hlavně, JEJÍ věci), třeba televizi a tak, proto ona když peníze z povedeného synáčka nedostane (což nedostane), je zas někde posbírá a zaplatí víceméně jeho dluhy...To by si měli přečíst ti, co svoje zatím tvárné mlaďochy v tom lenošení podporují...on ten soused kdysi býval taky vcelku normální kluk, ale teď už je pozdě na cokoliv...

Já to sice ještě řešit nemusím, ale už se to blíží, a je mi jasné, že od dětí budu požadovat aby se na financování domácnosti podílely..už jenom kvůli nim...

 16.5Salám&Lajka14 


Potíž je v tom, 

(16.7.2003 11:02:16)
že tihle mladí, o kterých je řeč, přesně vědí, co by NIKDY NEMOHLI dělat, ale bohužel nemají vůbec představu o tom, co by dělat CHTĚLI. Nemají k práci jiný vztah než že je to nepříjemný opruz, za který když už, tak musí aspoň brát HODNĚ peněz.
Když moje sestra končila základku, snažila jsem se jí směrovat do něčeho, co by ji bavilo. Jenže jí nebavilo nic. Šla na ekonomku, protože tak šla její nejlepší kamarádka, ale nebyla na to typ, škola jí nebavila, nešla, nakonec skončila v partě feťáků a zlodějíčků, 2x opakovala 3. ročník, do čtvrtého ani nenastoupila.
Časy Františků Křižíků, kteří spali u krejčího pod stolem, jen aby mohli studovat, jsou už pryč. Většina mladých prostě nemá žádný konkrétní cíl kromě peněz a TO JE (podle mého názoru) TA CHYBA.
Špičkový programátor může ohrnovat nos nad místem "šedivce", protože něco umí, něčemu obětoval čas a energii. Člověk, který kromě maturity nemá a neumí nic, by si vyskakovat neměl.
Jenže vysvětlujte to někomu, komu je osmnáct a žije v domnění, že skutečný svět je svět reklamy, Cosmopolitanu, Esquiru atd. :o(
 Zuzava* 


Re: Potíž je v tom, 

(16.7.2003 11:59:56)
S tím Cosmopolitanem a reklamou máš, Monty, pravdu.
Potíž je taky hlavně v tom, že spousta mladých vyrůstá v přesvědčení, že mají být "v balíku" od samého začátku. Život je tady od toho, aby si "užili". Nevaž se, odvaž se, atd., všichni to známe. Jen žádné omezování se, natož nějaká námaha! Prostě se nenosí si v potu tváře a hlavně POMALU něco budovat...
Když já jsem končila školu, brala jsem jako samozřejmost, že se budu muset nějaký čásek uskromnit, než si život zařídím - plat byl nic moc a vybavit si byt od nuly nebyla ani dřív zas tak jednoduchá věc. Ale hlavně mě to ani tak moc nezaskočilo, počítala jsem s tím. Ale dneska je to jinak. Už studentský život je tak nákladný, že by si to člověk co má rodinu (a pracuje)rozhodně nemohl dovolit (známí mají dítě na studiích, brečí jak je to drahé, ale ta pálka co mu měsíčně dávají zdaleka nepadne jen na ubytování a skripta)... samozřejmě nemluvím o těch "jiných případech"...Navíc studenti mají plno slev,na cestování,ubytování, nižší daně, banky se předhánějí která jim bude přisypávat do bezplatného účtu...A pak to ze dne na den skončí, a absolvent by se měl najednou uvázat do nějaké trapné nezajímavé hloupé práce, a navíc ještě za pár šupů? Tak to teda ne!
Já vím, zní to tady jako "ta zkažená dnešní mládež, to za našich časů..."
No, ale fakt je to rozdíl, a je to podle mě přístupem k životu.

Bohužel ten systém co tu je tohle podporuje (na tu reformu jsem opravdu zvědavá, zatím se vše ubíralo směrem dokázat, proč by to nešlo). Podle mě pomůže jen tvrdé vymáhání od všech, aby nežili na úkor ostatních. To myslím obecně, netýká se to jen dospívajících. Tvrdé proto, že po dobrém se lehké živobytí jen tak neopouští. Teď platí pomož si sám a snaž se, stát ti nakašle, neděláš nic a natahuješ ruku, stát nasype do krmítka (odsype těm, co si nahospodařili). Proti principu solidarity nic nemám, jen by měl platit na obě strany - tedy aby ten povaleč byl solidární s tím, který maká, a taky mu helfnul...ale to už se jaksi nevyžaduje...

No, to jsem se teda rozepsala...sorry těm, co až sem dočetli...stejně radu nemám...:-(((
 Sosan 
  • 

Re: Re: Potíž je v tom, 

(16.7.2003 12:43:48)
No, ono to dost dobře nejde chtít po dětech ve věku kolem 17 let aby věděli, co chtějí dělat či dokonce ještě dříve. Já sám jsem prošel povoláními projektant u rýsovacího prkna, učitel na ZŠ (civilka), účetní, programátor. Škola mi byla v zásadě na nic, vše jsem se musel naučit sám nebo si zaplatit kursy. Maturita (jakákoliv) či VŠ titul (z jakékoliv VŠ) je jen jakýmsi průkazem schopnosti naučit se problematiku dané složitosti, ale nabiflování se konkrétní specializované problematiky je až druhotné. Např. programování se v mé době učilo (na ČVUT) na tak mizerné úrovni, že mi to pro praxi nedalo nic - opravdu rovná nula. Já myslím, že podstatné je prostě s tím samostatným životem začít - t.j. odstěhovat se od rodičů třeba do garsonky, najít si nějakou práci a učit se tak hospodařit na svým a za svoje. Zpočátku je bydlení bez rodičů sice jeden velký karneval a pařba, ale časem člověk zjistí, že tato žít je v podstatě stereotyp a je to dost vyčerpávající a nepříjemné (věčná kocovina a pod.).
 Meta 
  • 

Re: Potíž je v tom, 

(16.7.2003 12:29:19)
Ty Monty, bohužel ani programátor dneska nemůže jen tak ohrnovat nos, jednak je jich jako máku a jednak ty velké platy mají obyčejně ti, kteří opravdovou práci neprodukují, ale "umějí v tom chodit". Znám dost "špičkových" programátorů, nad jejichž prací se nedá než kroutit hlavou a kupodivu jim to zaměstnavatelé "žerou".
Pravdou je, že dnes snad kromě práv, není moc oblastí, kde by se odbornou prací dali získat ony vysněné platy. Snad je to v Praze opravdu jiné. Špičkový lidé jsou podle mé zkušenosti naopak nežádoucí, neboť řídící "blbci" si pak připadají snáze zranitelní.
Kromě toho v současné společnosti, zaměřené na produkci zmetků, takových lidí ani není zapotřebí.
Myslím že se "výše položení" snaží možnou nákazu odstranit už od samého počátku - viz úroveň našeho školství.
Přes tyto skutečnosti mi vadí, když někdo (a je jedno zda je mu 18, či mnohem více) považuje většinu prací pod svoji úroveň a současně mu nevadí parazitovat na ostatních. Kde je hrdost? Raději přijmu méně kvalifikovanou práci, než abych musela být někomu za něco vděčná, neřkuli lézt mu víte kam...., což musí být součástí většiny špičkově placených postů. (Omlouvám se dotčeným, pokud jsem píchla do vosího hnízda.)
 Markéta, 28 
  • 

Re: Re: Potíž je v tom, 

(17.7.2003 20:53:41)
Naprosto souhlasím s tím, že člověk nemůže po skončení školy očekávat, že dostane nadprůměrný plat, to je z říše snů, ať už máte nebo nemáte vysokou. Chce to nějaký čas ... Bohužel ale ani to, že máte nadprůměrný plat vám nezaručí nadprůměrný život - protože pokud nemáte rodiče, kteří vám přispějí slušnou částkou na byt a budou vám pomáhat i v počátcích rodinného (myslím s mimísky) života, tak stejně v těchto okamžicích tvrdě zjistíte, že ani třicet čistého není tak luxusních, jak se vám zdálo na vysoké.

A k platům právníků - sama jsem právnička a nevěřte tomu, že je to zas tak lukrativní /to bejvalo v dobách restitucí/ - manžel je středoškolák, leč databázový specialista a bere o patnáct tisíc více než já. Dneska je na jedno místo právníka (v Praze!) ve frontě pravidelně deset až dvacet uchazečů, od absolventů po předdůchodový věk, a místo, i když jste schopný dneska i v Praze člověk shání tak čtvrt roku. Takže to rozhodně není zas tak lukrativní a bezpracný ... (několikrát mi v poslední době nabízeli "úžasnou" příležitost - měsíčně jistých deset tisíc, pak podle výkonnosti - možná i dalších deset, chodí se na devátou, ale před osmou večer se jde domů maximálně jednou týdně). Tolik jen pro vyvrácení mýtu, že právníci jsou v balíku :)))
 Lajoš,25 
  • 

Re: Re: Potíž je v tom, 

(11.8.2003 13:31:50)
Pouze věcná k těm právníkům. Jsem absolvent právnické fakulty, a je pravda, že neznám právníka bez práce. Sám jsem nastoupil prakticky ihned po škole na místo ve státní správě - plat podle tabulek - necelých 14 tis. hrubého. Je to hodně nebo málo? Samozřejmě, že v právničině se dají vydělat lepší peníze, ale kolik lidí ty peníze bere? Pár případů v renomovaných adv. kancelářích v Praze, firmy se zahraniční účastí. Ale v malém městě? Několik advokátů, otevírat další kancelář nemá smysl, větší firmy zkrachovaly, místa jsou prakticky pouze ve veřejná správě, kde jsou však platy takové jaké jsou. Člověk se holt musí přizpůsobit faktu, že žije v zemi na určité ekonomické úrovni a na nové auto si nevydělá za 4 měsíce. Osobně si myslím, že mé platové ohodnocení by mohlo být lepší (toto si však zřejmě myslí všichni zaměstnanci, nejen mladí), ale i z tohoto příjmu jsem schopný platit bydlení, stravu, stavební spoření atd., a ještě mi zbyde slušná částka na další aktivity. Na mé vrstevníky, kteří se štítí práce znám jediný recept - pokud žijí u rodičů, důsledně vyžadovat poměrné hrazení nákladů na bydlení a stravu, na to musí sociální dávky stačit, a pokud chtějí vést život zlaté mládeže, tak si holt budou muset najít práci.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Potíž je v tom, 

(11.8.2003 14:28:32)
Problém je spíš v tom, že při ceně nového auta cca 250 tis. na něj našetříte za 10 let (nebo si snad z uvedeného příjmu dokážete uškudlit víc než 2 tis./měsíc?). Zahrabat se zamlada ve státní správě, to je to nejhorší, co můžete udělat. Dokud jste mladý, bezdětný, snažte se zajistit zdroj příjmu (t.j. kariéru), protože pak, až budete mít rodinu, už to půjde mnohem hůř.
 Jarka, dvě dcery 


Re: Potíž je v tom, 

(16.7.2003 13:12:27)
Tak já jsem asi měla kliku. Starší dcera před rokem odmaturovala a naskytla se jí možnost nastoupit na velmi zajímavé místo v oboru, o kterém snila už od nějakých 14 let. Oželela poslední prázdniny a 14 dní po maturitě nastoupila jako elévka na redaktorské místo v jedněch novinách. Pracuje 10 hodin denně, osamostatnila se a je spokojená.
Začátky určitě neměla jednoduché ani profesně ani finančně, ale po tom roce už je tak nějak zapracovaná, chystá se studovat při zaměstnání a myslím, že ani nepřemýšlí o tom, že by se mi pověsila na krk a nechala se živit. Ostatně, já bych ji v tomhle ani nepodporovala. Nějakou dobu ano, kdyby třeba přišla o práci atd., ale neumím si představit, jak chodím do práce, dřu se a vydělávám penízky, aby mělo moje doma se povalující dítko veškerý servis.
 segra 
  • 

Re: Potíž je v tom, 

(16.7.2003 13:30:10)
V tom pripade je podle me hlavne potreba, aby si taky rodice uvedomili, co kazdopadne NECHTEJI a NEBUDOU - treba zivit svou "potupnou praci" cloveka, ktery se jen vali, drzkuje a jeste si za ME penize kupuje Cosmopolitany a jine zrudnosti.
 Diana 
  • 

Re: Potíž je v tom,že mě rodiče pořed zanedbávají 

(27.2.2004 18:32:12)
skoro na mně nemyslí je to hrůza a k tomu strejda je na plícárně a to kvuli tomu pití.......................=(
 kiki 
  • 

Re: Re: Potíž je v tom,že mě rodiče pořed zanedbávají 

(27.2.2004 18:33:21)
ja nevim co mas delat=(
 Petra, 3 kluci 
  • 

Odstřihnutí pupeční šňůry 

(21.7.2003 12:59:19)
Ahojj, přidávám se svojí kapkou do společného džbánku názorů. Je asi hodně důležité, aby rodiče dokázali včas "odstřihnout pupeční šňůru" a než to udělají, aby to dětem pořád a hodně připomínali a také je svou výchovou k tomu vedli. Nevím, jestli jsem včerejší, každopádně asi patříme se svým manželem ke skupině "šediváků". Oba dva pracujeme, ke svým postům jsme se postupně dopracovali a i dětem dáváme najevo, že pečení holubi nelétají do pusy a že i oni se ve svém věku musí připojit k fungování rodiny. Je to s brbláním, ale kluci to už berou jako samozřejmost. Oba dva s mužem jsme byli "odstřiženi" od rodičů v podstatě hned po dokončení střední školy a museli jsme se starat sami o sebe. Já bydlela na ubytovně, manžel nejdřív na koleji a posléze v podnájmu, potom jsme sháněli společné bydlení atd., atd. Prostě žádná procházka růžovou zahradou, ale tvrdá životní realita. Pravda, kolikrát mi o bylo do breku a říkala jsem si, proč zrovna já, ale jak se posléze ukázalo, na heslu "co tě nezabije, to tě posílí" asi něco bude. Teď už víme, že spolehnout se musíme především sami na sebe a ne na okolí, stát a bůhví koho ještě, že nám nikdo nic zadarmo nedá a co si nevyděláme vlastníma rukama, to mít nebudeme. I já mám ve svém okolí příklady "mladých, úspěšných, ležících" (jednou z takových je i manželova sestra) a je mi těch, kteří přispívají k jejich "úspěšnosti" docela líto. Mohli si v rámci svých možností třeba užívat a užívají si jejich dospělé děti a to jen proto, že tu pupeční sňůru nepřestřihli a nikdy svým dětem nedali najevo, kde jsou ty meze... Ona i ta demokracie končí tam, kde začínám sahat do práv těch druhých.
Hezký den a buďte rádi, že se Vás to třeba netýká. A pokud týká - tak vezměte nůžky a ...
 Yukona, 2 dospivajici synove 
  • 

chyba rodicu? 

(30.11.2003 3:31:58)
Jak se to vezme, on kazdy rodic se snazi dat detem to nejlepsi..jde o to, co za nejlepsi povazuje. Je mi jasne ze deti budu muset podporovat i na universite, ale predpokladam ze si vezmou studijni pujcku, maji studijni setreni ( kazdy rok co se zaplati na ne do banky 2000 dolaru tak petistovku prida Yukon. Urcite penize dostanou od Yukonu na studie, na knihy a na cestovne domu, ale to porad bude malo a tak budou muset o prazdninach pracovat. Tady je to naprosto normalni, deti bezne praacuji uz od devate, desate tridy..i mladsi. Myslim deti studujici, ne ty co hledaji praci. Neni zvykem rodicu platit detem vzdelani. Jsou jako ta kotata...vyhozena z hnizda....jsem ceska mama a urcite tohle nedokazu, ale vim, ze ta pupecni snura bude odstrizena, kdyz starsi bude muset na universitu do Vancouveru (2500 km od nas). Desim se toho...moje pupecni snura porad drzi...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.