16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.7.2003 11:02:16) že tihle mladí, o kterých je řeč, přesně vědí, co by NIKDY NEMOHLI dělat, ale bohužel nemají vůbec představu o tom, co by dělat CHTĚLI. Nemají k práci jiný vztah než že je to nepříjemný opruz, za který když už, tak musí aspoň brát HODNĚ peněz. Když moje sestra končila základku, snažila jsem se jí směrovat do něčeho, co by ji bavilo. Jenže jí nebavilo nic. Šla na ekonomku, protože tak šla její nejlepší kamarádka, ale nebyla na to typ, škola jí nebavila, nešla, nakonec skončila v partě feťáků a zlodějíčků, 2x opakovala 3. ročník, do čtvrtého ani nenastoupila. Časy Františků Křižíků, kteří spali u krejčího pod stolem, jen aby mohli studovat, jsou už pryč. Většina mladých prostě nemá žádný konkrétní cíl kromě peněz a TO JE (podle mého názoru) TA CHYBA. Špičkový programátor může ohrnovat nos nad místem "šedivce", protože něco umí, něčemu obětoval čas a energii. Člověk, který kromě maturity nemá a neumí nic, by si vyskakovat neměl. Jenže vysvětlujte to někomu, komu je osmnáct a žije v domnění, že skutečný svět je svět reklamy, Cosmopolitanu, Esquiru atd. :o(
|
Zuzava* |
|
(16.7.2003 11:59:56) S tím Cosmopolitanem a reklamou máš, Monty, pravdu. Potíž je taky hlavně v tom, že spousta mladých vyrůstá v přesvědčení, že mají být "v balíku" od samého začátku. Život je tady od toho, aby si "užili". Nevaž se, odvaž se, atd., všichni to známe. Jen žádné omezování se, natož nějaká námaha! Prostě se nenosí si v potu tváře a hlavně POMALU něco budovat... Když já jsem končila školu, brala jsem jako samozřejmost, že se budu muset nějaký čásek uskromnit, než si život zařídím - plat byl nic moc a vybavit si byt od nuly nebyla ani dřív zas tak jednoduchá věc. Ale hlavně mě to ani tak moc nezaskočilo, počítala jsem s tím. Ale dneska je to jinak. Už studentský život je tak nákladný, že by si to člověk co má rodinu (a pracuje)rozhodně nemohl dovolit (známí mají dítě na studiích, brečí jak je to drahé, ale ta pálka co mu měsíčně dávají zdaleka nepadne jen na ubytování a skripta)... samozřejmě nemluvím o těch "jiných případech"...Navíc studenti mají plno slev,na cestování,ubytování, nižší daně, banky se předhánějí která jim bude přisypávat do bezplatného účtu...A pak to ze dne na den skončí, a absolvent by se měl najednou uvázat do nějaké trapné nezajímavé hloupé práce, a navíc ještě za pár šupů? Tak to teda ne! Já vím, zní to tady jako "ta zkažená dnešní mládež, to za našich časů..." No, ale fakt je to rozdíl, a je to podle mě přístupem k životu.
Bohužel ten systém co tu je tohle podporuje (na tu reformu jsem opravdu zvědavá, zatím se vše ubíralo směrem dokázat, proč by to nešlo). Podle mě pomůže jen tvrdé vymáhání od všech, aby nežili na úkor ostatních. To myslím obecně, netýká se to jen dospívajících. Tvrdé proto, že po dobrém se lehké živobytí jen tak neopouští. Teď platí pomož si sám a snaž se, stát ti nakašle, neděláš nic a natahuješ ruku, stát nasype do krmítka (odsype těm, co si nahospodařili). Proti principu solidarity nic nemám, jen by měl platit na obě strany - tedy aby ten povaleč byl solidární s tím, který maká, a taky mu helfnul...ale to už se jaksi nevyžaduje...
No, to jsem se teda rozepsala...sorry těm, co až sem dočetli...stejně radu nemám...:-(((
|
Sosan | •
|
(16.7.2003 12:43:48) No, ono to dost dobře nejde chtít po dětech ve věku kolem 17 let aby věděli, co chtějí dělat či dokonce ještě dříve. Já sám jsem prošel povoláními projektant u rýsovacího prkna, učitel na ZŠ (civilka), účetní, programátor. Škola mi byla v zásadě na nic, vše jsem se musel naučit sám nebo si zaplatit kursy. Maturita (jakákoliv) či VŠ titul (z jakékoliv VŠ) je jen jakýmsi průkazem schopnosti naučit se problematiku dané složitosti, ale nabiflování se konkrétní specializované problematiky je až druhotné. Např. programování se v mé době učilo (na ČVUT) na tak mizerné úrovni, že mi to pro praxi nedalo nic - opravdu rovná nula. Já myslím, že podstatné je prostě s tím samostatným životem začít - t.j. odstěhovat se od rodičů třeba do garsonky, najít si nějakou práci a učit se tak hospodařit na svým a za svoje. Zpočátku je bydlení bez rodičů sice jeden velký karneval a pařba, ale časem člověk zjistí, že tato žít je v podstatě stereotyp a je to dost vyčerpávající a nepříjemné (věčná kocovina a pod.).
|
|
|
Meta | •
|
(16.7.2003 12:29:19) Ty Monty, bohužel ani programátor dneska nemůže jen tak ohrnovat nos, jednak je jich jako máku a jednak ty velké platy mají obyčejně ti, kteří opravdovou práci neprodukují, ale "umějí v tom chodit". Znám dost "špičkových" programátorů, nad jejichž prací se nedá než kroutit hlavou a kupodivu jim to zaměstnavatelé "žerou". Pravdou je, že dnes snad kromě práv, není moc oblastí, kde by se odbornou prací dali získat ony vysněné platy. Snad je to v Praze opravdu jiné. Špičkový lidé jsou podle mé zkušenosti naopak nežádoucí, neboť řídící "blbci" si pak připadají snáze zranitelní. Kromě toho v současné společnosti, zaměřené na produkci zmetků, takových lidí ani není zapotřebí. Myslím že se "výše položení" snaží možnou nákazu odstranit už od samého počátku - viz úroveň našeho školství. Přes tyto skutečnosti mi vadí, když někdo (a je jedno zda je mu 18, či mnohem více) považuje většinu prací pod svoji úroveň a současně mu nevadí parazitovat na ostatních. Kde je hrdost? Raději přijmu méně kvalifikovanou práci, než abych musela být někomu za něco vděčná, neřkuli lézt mu víte kam...., což musí být součástí většiny špičkově placených postů. (Omlouvám se dotčeným, pokud jsem píchla do vosího hnízda.)
|
Markéta, 28 | •
|
(17.7.2003 20:53:41) Naprosto souhlasím s tím, že člověk nemůže po skončení školy očekávat, že dostane nadprůměrný plat, to je z říše snů, ať už máte nebo nemáte vysokou. Chce to nějaký čas ... Bohužel ale ani to, že máte nadprůměrný plat vám nezaručí nadprůměrný život - protože pokud nemáte rodiče, kteří vám přispějí slušnou částkou na byt a budou vám pomáhat i v počátcích rodinného (myslím s mimísky) života, tak stejně v těchto okamžicích tvrdě zjistíte, že ani třicet čistého není tak luxusních, jak se vám zdálo na vysoké.
A k platům právníků - sama jsem právnička a nevěřte tomu, že je to zas tak lukrativní /to bejvalo v dobách restitucí/ - manžel je středoškolák, leč databázový specialista a bere o patnáct tisíc více než já. Dneska je na jedno místo právníka (v Praze!) ve frontě pravidelně deset až dvacet uchazečů, od absolventů po předdůchodový věk, a místo, i když jste schopný dneska i v Praze člověk shání tak čtvrt roku. Takže to rozhodně není zas tak lukrativní a bezpracný ... (několikrát mi v poslední době nabízeli "úžasnou" příležitost - měsíčně jistých deset tisíc, pak podle výkonnosti - možná i dalších deset, chodí se na devátou, ale před osmou večer se jde domů maximálně jednou týdně). Tolik jen pro vyvrácení mýtu, že právníci jsou v balíku :)))
|
|
Lajoš,25 | •
|
(11.8.2003 13:31:50) Pouze věcná k těm právníkům. Jsem absolvent právnické fakulty, a je pravda, že neznám právníka bez práce. Sám jsem nastoupil prakticky ihned po škole na místo ve státní správě - plat podle tabulek - necelých 14 tis. hrubého. Je to hodně nebo málo? Samozřejmě, že v právničině se dají vydělat lepší peníze, ale kolik lidí ty peníze bere? Pár případů v renomovaných adv. kancelářích v Praze, firmy se zahraniční účastí. Ale v malém městě? Několik advokátů, otevírat další kancelář nemá smysl, větší firmy zkrachovaly, místa jsou prakticky pouze ve veřejná správě, kde jsou však platy takové jaké jsou. Člověk se holt musí přizpůsobit faktu, že žije v zemi na určité ekonomické úrovni a na nové auto si nevydělá za 4 měsíce. Osobně si myslím, že mé platové ohodnocení by mohlo být lepší (toto si však zřejmě myslí všichni zaměstnanci, nejen mladí), ale i z tohoto příjmu jsem schopný platit bydlení, stravu, stavební spoření atd., a ještě mi zbyde slušná částka na další aktivity. Na mé vrstevníky, kteří se štítí práce znám jediný recept - pokud žijí u rodičů, důsledně vyžadovat poměrné hrazení nákladů na bydlení a stravu, na to musí sociální dávky stačit, a pokud chtějí vést život zlaté mládeže, tak si holt budou muset najít práci.
|
Sosan | •
|
(11.8.2003 14:28:32) Problém je spíš v tom, že při ceně nového auta cca 250 tis. na něj našetříte za 10 let (nebo si snad z uvedeného příjmu dokážete uškudlit víc než 2 tis./měsíc?). Zahrabat se zamlada ve státní správě, to je to nejhorší, co můžete udělat. Dokud jste mladý, bezdětný, snažte se zajistit zdroj příjmu (t.j. kariéru), protože pak, až budete mít rodinu, už to půjde mnohem hůř.
|
|
|
|
Jarka, dvě dcery |
|
(16.7.2003 13:12:27) Tak já jsem asi měla kliku. Starší dcera před rokem odmaturovala a naskytla se jí možnost nastoupit na velmi zajímavé místo v oboru, o kterém snila už od nějakých 14 let. Oželela poslední prázdniny a 14 dní po maturitě nastoupila jako elévka na redaktorské místo v jedněch novinách. Pracuje 10 hodin denně, osamostatnila se a je spokojená. Začátky určitě neměla jednoduché ani profesně ani finančně, ale po tom roce už je tak nějak zapracovaná, chystá se studovat při zaměstnání a myslím, že ani nepřemýšlí o tom, že by se mi pověsila na krk a nechala se živit. Ostatně, já bych ji v tomhle ani nepodporovala. Nějakou dobu ano, kdyby třeba přišla o práci atd., ale neumím si představit, jak chodím do práce, dřu se a vydělávám penízky, aby mělo moje doma se povalující dítko veškerý servis.
|
|
segra | •
|
(16.7.2003 13:30:10) V tom pripade je podle me hlavne potreba, aby si taky rodice uvedomili, co kazdopadne NECHTEJI a NEBUDOU - treba zivit svou "potupnou praci" cloveka, ktery se jen vali, drzkuje a jeste si za ME penize kupuje Cosmopolitany a jine zrudnosti.
|
|
Diana | •
|
(27.2.2004 18:32:12) skoro na mně nemyslí je to hrůza a k tomu strejda je na plícárně a to kvuli tomu pití.......................=(
|
kiki | •
|
(27.2.2004 18:33:21) ja nevim co mas delat=(
|
|
|
|