Re: Není chyba v rodičích?

Bohužel je to pravda, taky mám v příbuzenstvu kluka (21 let), co je už druhý rok v evidenci úřadu práce, a práci si absolutně neshání.(zatím se ještě nikde sám nezeptal). Není tedy ten typ, co by peníze proutrácel někde na diskotékách, jen sedí doma, nic nedělá a "fotrovatí". Nedávno jsem se připletla do scény kdy se po matce dožadoval vrácení dluhu. Navíc se chvástal, že půjčil tátovi něco na zubaře...Zeptala jsem se, kolik vlastně dostává těch dávek a kolik dává na domácnost...a to jsem teda neměla. Hrozně se divil, proč by měl domů něco dávat...a že doma jí a spí? Absolutně to nechápal, a jeho matka, která rozhovoru přihlížela, pyšně dodala " A to mu ještě platíme stavební spoření!"! Evidentně po synovi nikdy nic nechtěla, a asi ani nechápe, že tím on nemá nejmenší důvod se o práci zajímat, kdo by se honil, když má doma všechno u nosu... Obávám se, co z něj bude za pár let, ale to s ním už opravdu nikdo nehne...už ty dva roky vidím jak se na něm podepsaly (rodiče asi ne, vidí ho denně, já jen párkrát za rok).
Jeden smutný případ vidím v sousedství, synáček přes třicet nepracuje, nechá se živit matkou, se kterou bydlí, kupovat si pivo a cigarety, a když mu to nekoupí, tak doma něco rozmlátí...a chodí jim pohledávky, občas, protože matka to neutáhne, jim vypnou plyn nebo elektřinu, ale když bydlí spolu, tak matce vyhrožují že zabaví vybavení domácnosti(tedy i, nebo hlavně, JEJÍ věci), třeba televizi a tak, proto ona když peníze z povedeného synáčka nedostane (což nedostane), je zas někde posbírá a zaplatí víceméně jeho dluhy...To by si měli přečíst ti, co svoje zatím tvárné mlaďochy v tom lenošení podporují...on ten soused kdysi býval taky vcelku normální kluk, ale teď už je pozdě na cokoliv...

Já to sice ještě řešit nemusím, ale už se to blíží, a je mi jasné, že od dětí budu požadovat aby se na financování domácnosti podílely..už jenom kvůli nim...