Názory k článku Anketa: studium na mateřské dovolené

1. Co Vás k tomu vedlo.
- bydlím na vesnici kde nikoho neznám a nemám ten talent ani povahu jít jen tak po vesnici a skamarádit se tzn. jsem sama s nemluvnětem uprostřed vesnice plné lidí
- pocit absolutního otupení a neschopnost formulovat jednoduché myšlenky krom "papat/kakat/kojit/vyprat.."
- pokus o dosažení toho co se mi po maturitě (před 12 lety) nepodařilo a co stále cítím jako chybu tzn. asi posílení ega, sebeúcty
- klidné dítě v období rozhodnutí podat přihlášku-naivně jsem nedomyslela jak se vše za pár měsíců (od přihlášky k přijímačkám) prvního roku života naší holčičky změní a ze spavého andílka se stane hyperaktivní čertík.

2. Co Vám studium usnadňuje a co naopak komplikuje?
v mém případě co bude - co už dokážu odhadnout před zahájením studia
usnadňuje - absolutní podpora manžela a mojí maminky. Internet a dostupnost informací obecně-objednávání knih a skript online atd. asi mi studium usnadní i ZATÍM velká chuť pro zvolený obor.
komplikuje - Bohužel manžel je také dálkově studující, často v zahraničí takže tam to s reálnou pomocí bude pokulhávat. Maminka mne absolutně zastane jak s holčičkou tak s domácností-od ní je to max. podpora, nicméně ještě stále pracuje na plný úvazek a bydlí 300 km daleko. Dále mi to komplikuje až paralyzující strach z neúspěchu/výsměchu okolí (co tam leze když na to nemá-ať se drží plen a sporáku atd....) a komplikuje asi moje povaha obecně - snadno se nadchnu, dlouho nevydržím a jsem dost "nervák"

3. Vychází Vám škola, kde studujete, vstříc? Jste jediný studující rodič v kruhu nebo ve třídě, či je vás víc?
Zatím soudím jen podle toho co jsem stačila vypozorovat na přijímacím řízení. Zdálo se mi, že i přesto, že obor je distanční formou, jsem tam téměř nejstarší (30let) - možná budeme dvě nebo tři stejného věku. V oboru převažují ženy-sama jsem na to zvědavá.

1. Chtěla jsem oprášit mozkové závity, už mi mateřská lezla trošku na mozek. A taky zvýšit pravděpodobnost svého uplatnění po skončení mateřské. Když jsem začla studovat, tak měl syn 2,5 roku a hned první měsíc studia jsem otěhotněla s druhým synkem. Rodila jsem pak 2 dny po poslední zkoušce 2. semestru. Před pár týdny jsem úspěšně odstátnicovala, starší syn 5,5 let, mladší 2 roky. Budu pokračovat na mgr. studium + jsem si přibrala další 3 leté studium (není to VŠ, je to studium grafologie, ale výukových hodin je stejně jako na VŠ, jen těch zkoušek bude asi méně).

2. Co mi studium usnadňuje? Manžel, který mne podporuje a když to jde, tak mi děti pohlídá. Není to moc často, ale opravdu se snaží, pomůže i s domácností, záleží mu na tom, abych dostudovala. Ostatní rodina bydlí buď daleko, pracuje na směny, takže hlídají zcela výjimečně.
Studium samozřejmě ztěžuje časová, finanční, psychická a i fyzická náročnost. Téměř žádný volný čas, málo spánku, naprosto vybitá energie, když se přidají třeba nemocné děti nebo se navalí hodně práce (pracuji na půl úvazku).
3. Škola nám studium nezjednodušuje, ba naopak. Nemají žádné pochopení pro rodiče s malými dětmi. Např. když jsem potřebovala kojit někde v klidu malého synka, tak mi odmítli poskytnout jakoukoliv maličkou místnůstku, kde bych ho mohla nakojit (mají tam taková místa). Musela jsem v zimě kojit v autě před školou. Při zkouškách profesoři dávali najevo, a někteří to i řekli, že to břicho mi rozhodně nijak zkoušku neusnadní a jeden řekl, že nechápe, proč nejsem doma s dětma a cpu se do školy. Taky jsem si vyslechla, jak jsem nezodpovědná, když mám doma nemocné dítě a jsem ve škole (pravidelně celé zimní semestry jsou děti nemocné). Zjistil to, když se mne zeptal, proč vypadám tak nevyspaně. Kretén jeden. Takže opravdu podporu nečekám.
Studujících s dětmi je nás více, ale na MD jsem byla jen já, ostatní už měli děti starší 4 let. V druháku se pak ještě přidala jedna holčina s roční holčičkou. A teď dvě spolužačky otěhotněly, takže v navazujícím studiu si budou užívat "podpory" školy.
4. Je důležité zvážit už dopředu vlastní možnosti a možnosti rodiny. Máte hlídání na dobu výuky, na učení na zkoušky, psaní prací, v době zkoušek? Pokud nemáte, jste schopni ho nárazově zajistit? Naše škola např. absolutně neumožňuje přítomnost dítěte ve výuce nebo u zkoušek. Jste připraveni na to, že příprava do školy je časově hodně náročná a ukrade všechen volný čas i prostor ke spánku? Také výdaje jsou dost vysoké, různá skripta, učebnice, jiné materiály, případně školné. Je potřeba opravdu pevnou vůli a schopnost překonávat únavu.
Prostě je to fuška, jsem ráda, že mám teď alespoň bc. hotové. Ale už se klepu na další státnice a psaní diplomky. Stojí to za to, ale opravdu myslím, že čerpat energii budu ještě hodně dlouho. Teď už mám 6 týdnů prázdnin, ale vyřízená jsem pořád, doháním resty, které jsem zanedbávala na zahradě a v domácnosti. V sobotu jsou promoce, tak jsem zvědavá.
Přeji hodně štěstí všem budoucím studentkám a taky hodně energie!

Povedlo se mi během MD vystudovat VŠ.Vedlo mne k tomu,že jsem již měla jeden titul Bc a chtěla jsem si školu oddělat i z důvodu, že jsem po MD neměla kam nastoupit do práce - firma skončila.Povedlo se mi ještě sehnat práci před ukončením studia, tudíž nastalo menší "peklo" syn, práce a k tomu státnice!!!!mnohokrát jsem chtěla skončit,byla jsem vysílená.Nicméně za pomoci manžela a rodiny jsem to zvládla a byl to pro mne úžasný pocit odejít od státnic z INg titulem...byla jsem z toho v takové euforii že při odchodu od státnice jsem si udělala výron po pádu ze schodů........ale nelituju a fandím všem kteří se k tomu odhodlají.Chce to pevné nervy,pochopení rodiny a nevzdat to, taky mně párkrát vyrazili od zkoušky.Učit se musíte když dítě spí nebo když se ho někdo prostě ujme, je pravda že jsem moc nespala:-(((...vzhledem k tomu, že jsem pak chodila i do práce, tak jsem se učila cestou v MHD nebo cestou do školy, případný "tahák" jsem vyrobila v práci na kopírce)atd...na státnice jsem si vzala dovolenou a hlídala babička...no teď už ráda vzpomínám ale studovat už asi nic nebudu)))

Co Vás vedlo ke studiu...? Pocit, že se na mateřské dovolené unudím. "Co já jen budu dělat, když to mimčo bude furt spinkat..." a podobný úvahy prvorodičky, která mimino viděla akorát v kočárku na ulici.

Studium mi usnadnilo především to, že náš prvorozený velice živý chlapeček měl od 20:00 do 24:00 hod spací okno, ve kterém se nevzbudil. Vlastně díky této pravidelnosti jsem to zvládla.

Zkomlikovala jsem si studium sama, protože jsem si společnost ostatních distančně studijícíh a studentské prostředí vyloženě užívala, takže jsem se studiem nikam nespěchala - nebyla jsem ničím honěna až do chvíle, kdy jsem byla těhotná s dvojčaty. Potom jsem státnici dodělávala s pomocí všech hlídacích babiček až ve věku 1 roku dvojčat.

Studovala jsem distanční-kombinované studium, takže škole (UK Praha) bylo naprosto jedno, jestli jsem těhotná nebo matka - u denních studentek to nedokážu posoudit, zda jim škola vycházela vstříc.

Každé ženě, která o studiu uvažuje, doporučuji, aby do toho šla. Ať to určitě zkusí. Já jsem dokladem toho, že i se třemi malými dětmi, bez podpory manžela (nesouhlasil s mým studiem), s babičkami bydlícími hodně daleko se to nakonec zvládnout dá.

Odpovědi na otázky:

1. O studiu na VŠ jsem uvažovala ještě před otěhotněním, a proto jsem se rozhodla, že školu spojím s matěřstvím, protože během práce by to nebylo možné vzhledem k časové vytíženosti a navíc jsem dost času trávila služebně v zahraničí.

2. U obou škol, které jsem studovala a druhou ještě studuji využívám kombinovanou formu studia. Další velkou výhodou je používání internetu, vytvoření třídy na spolužácích, kde si vzájemně vyměňujeme zkušenosti a upozorňujeme se na termíny apod.
Za nevýhodu považuji, že mám manžela pracovně velmi vytíženého a obě babičky daleko (260 a 300km). Naštěstí jsou obě v důchodu a když musím do školy na přednášky, může některá přijet. První VŠ měla výuku vždy v pátek a v druhé VŠ probíhají přednášky v týdenních blocích. Oba způsoby mají své klady i nevýhody.

2. Žádné výhody jsem zatím neuplatňovala, ale myslím si, že vždy záleží na domluvě. Jen je důležité si vše zjistit a domluvit hned ze začátku a nežádat výhody zpětně.

3. Nejdůležitěšjší je motivace, protože každou školu člověk zvládne, jen musí vytrvat a nevzdávat se. Studovat s malými dětmi není jednoduché (chci říct, že je to dost náročné a během zkoušek toho moc nezvládám a spím cca 4-5 hodin), ale opravdu stojí za to školu dokončit. Člověk si pak sám sebe více váží a navíc bude mít více pracovních možností. Další výhodou jsou širší sociální kontakty, ať už pro přátelské vztahy nebo později pracovní kontakty. Kombinované formy studia využívají převážně pracující lidé, proto je mezi spolužáky velké věkové rozpětí, které se ale při plnění studijních povinností částečně ztrácí. Je pro mě příjemné cítit se jako student (je mi 40) a diskutovat nad problémy jak s 20. letými tak s 50. letými.
Mateřskou si užívám a rozhodně se nebráním mít i více dětí (3-4), protože se cítím více naplněná a aktivní, prostě nejsem jen s dětmi. Rozhodně nebudu mít obavy z nástupu do práce.