Názory k článku Jak jsem “alternativně” rodila v Českém Krumlově

Jáááááá ne :-)))))

Já myslím že rozdíl je tady především v tom jestli naše babičky, či prababičky žili v Praze, nebo na malé vesnici daleko od města, na začátku minulého století i za první republiky bylo běžné rodit doma. To jaká byla úmrtnost novorozenecká i matek v porovnání s dneškem to je snad jasné. Taky myslím že světová zdravotnická organizace se vyjadřuje obecně a nemůže srovnávat podmínky např. v diskuzi zmiňovaném Holandsku a u nás - třeba jen v tom že tam je sanitka vybavená tak že je v ní možno provést akutní císařský řez zacouváním do vchodu nízkopodlažního standartního domku, u nás v paneláku nepředstavitelné!
A ještě jen k článku - trošku se zastat krumlovské porodnice, rodila jsem tam 2x a budu znovu. Samozřejmě že ne všechno je tak jak by si člověk představoval, nejsem rozhodně žádný exhibicionista a chtěla bych mit na porod nejraději absolutní soukromí, ale myslím že zrovna krumlovská porodnice je docela slušný kompromis mezi bezpečností porodu a intimitou pro maminky. Taky jsem se při svých porodech setkala s nepříjemnou porodní sestřičkou ale šlo to, krumlovský pan primář je zas bezvadný, každý je hult jen člověk. A pokud se týká šestinedělí - bezvadný, ta trpělivost než mě s prvním naučili kojit jim vydržela 4 dny, vím že třeba v Českých Budějovicích se tomu prakticky nevěnují.
Jestli rodit doma či ne to je na každém. Já vím že při prvním porodu (vše zdánlivě bez problémů) by nepřežilo doma ani dítě ani já, a rychlost zásahu při komplikaci dušení dítěte z domova nepředstavitelná, od rozpoznání problému během 5 minut kolem kmitalo 7 lidí a za další ch 5 minut byl syn díky císařskému řezu venku - že má šnůru kolem sebe několikrát omotanou se nedá zatím bohužel poznat ani nejlepší technikou.
Takže budoucí maminky co chcete rodit doma, zvažte jestli v případě komplikací dokážete žít s tím že jste vlastní dítě třeba poškodily....

DENISO,

mas nejakej problem? Kdopak sem zatahl nase babicky co? :-)

Taky jsem trpěla představou,že dvě hodiny po porodu mi syna vezme nějaká sestra a on bude trpět, ale jelikož měl náš prďoch dost silnou novorozeneckou žloutenku, musel pod modré světlo na novorozenecké oddělení. Nemohla jsem ho tam nechat, stála jsem u té jeho modré postýlky ve dne v noci a viděla všechna ta nově narozená miminka, která byla ihned zabalená do teplé peřiny a ve vyhřívaném lůžku pěkně spinkala a nabírala sílu. Když některé polakalo, tak vždy jen chvilku a pak usnulo. A vůbec se mu nedivím, vždyť pro to malé stvoření je porod zrovna taková zátěž, jako pro maminky. Ty malé uzlíčky se dvě hodiny pěkně nahřívají a hlavně únavou padnou za vlast, takže tam nijak nestrádají. Taky bych chtěla napsat, že i přes ten velký shon, který v létě v litoměřické porodnici probíhal, mě nikdy žádná sestra z novorozeneckého oddělení nevyháněla a mohla jsem být s Pavlíkem jak dlouho jsem chtěla. Litoměřice mají fajn lidičky na porodnici, jen ta čistota nebyla úplně podle mích představ./ jedním hadrem celé patro/
A k tomu porodu doma, taky bych to asi nechtěla, z počátku si to člověk představuje podle těch knih, ale realita je obvykle jiná. Já jsem si myslela jak byl můj porod hrozný, ale zpětně ho hodnotím jako bezproblémový a pohodový,v22.30 začátek těch hodně bolestivých kontrakcí a Pavlík byl 01:20 na světě. Taky souhlasím s věčným, je to vše vždy o lidech.Naštěstí v Litoměřicích jsou lidičky bezva a snad se časem najdou i penízky na lepší vybavení. Pavlíkovi jsou 4 měsíce, je to velký pohodář a já moc doufám, že bude mít brzy sourozence. Děti jsou dar a ze mě je moc šťastná mamina.

Já bych nerodila ani doma ani do vody. Tomíka jsem rodila v Podolí a bylo to tam SUPER! Jak porod, tak na odd. šestinedělí.