Názory k článku Otcovské fejetony: Až do večera

"doporučuješ Život Briana, aby si uměla líp představit, o čem píše p. Karban"

Emino, to si si uz bohuzial domyslela sama :), ja som jej to doporucila len tak, aby videla, ze su aj ini autori, ktori ironizuju aj vseobecne ovela tabuizovanejsie temy (trpiacich na krizi pred smrtou), ako nejaku 25 rocnu asistentku.
Nie nie, Jirka veru v tomto na MP nema ani zdaleka :)

Ja som pracovala v "nadnarodnej firme" a zazila som teda poriadny mobbing kvoli tomu, ze som si dovolila odchadzat o siestej vecer, ked 99percent ludi zostavalo az cca do 8 (a to mali na rozdiel odomna doma deti, ja "len" priatela). Pritom som cely den fungovala ako pisala Trinity nizsie. Ostatni sposobom: prichod do prace, kava, cigaretky, klebety, osobne maily, obed, cigaretka, kava, osobne telefonaty no a asi o 16ej zacali...a to sme boli, prosim, vsetci na urovni vyssieho manazmentu, pracujuci vo "vysoko vykonnej firme".
Nasla som si pracu mimo SR, kde sa o 17ej vypina prud :).
Rada sa zasmejem na clanku, ktory vystihuje prostredie velmi podobne takemu, ako som sama na vlastnej kozi prezila. Ja v nom, na rozdiel od Teba, humor vidim :)!

Inak, neviem preco na clanok negativne reaguju ludia, ktori nic take nezazili...ked im to nic nehovori, preco ich to rozculuje? Ja by som si teda nejakym fejtonom kazit den nenechala :)

Ahoj, pochopila jsem to tak, že Mise doporučuješ Život Briana, aby si uměla líp představit, o čem píše p. Karban. Podle mně K. píše o něčem úlně jiném a rapidně jinými prostředky.

"Srovnávat to s Monty Python"

- kde take nieco v mojom prispevku vidis???

Milá Míšo,
v jiné debatě k jinému fejetonu jsem Ti psala, že fejeton není skutečná historka ze života. Ty jsi na to vůbec nereagovala. A znovu se Ti stalo, že nereaguješ přiměřeně na literární/novinářský útvar. Nevím jak Ty osobně, ale u nás na střední škole jsme se o fejetony také museli pokoušet. A pokud si to pamatuji správně, tak inspirace skutečným zážitkem nebyla zakázaná, stejně tak dotvoření celku nějakým poselstvím nebo obecnějším závěrem. A také to mělo být vtipné. Mé generaci nepředhazovali jenom Karla Čapka a E.E. Kische, ale také Rudolfa Křesťana.
Já také znám lidi, kteří práci milují. Stejně tak znám lidi, kteří mají práci jako životní program. V jedné z debat ses zmínila, že poskytuješ psychoterapii pro vážně somaticky nemocné (doufám, že si to pamatuji správně). Nevím, jaký máš výcvik a zda máš funkční specializaci v tomto oboru. Ale alespoň z rychlíku musíš vědět něco o tom, že život lidský by měl stát na trojnožce se stejně dlouhými nohami, které tvoří rodina-zaměstnání-zájmy(volnočasová aktivita). Pokud je jedna noha moc dlouhá, pak člověk z trojnožky padá. A doufám, že nebudeš popírat fakt, že jsou lidé, kteří nic než práci nemají. Ať už skutečnou nebo předstíranou. Třeba zrovna tento případ byla ta slečna z fejetonu.
Já jsem před mateřskou pracovala ve státním zdravotnickém zařízení, takže vím, co to je pracovat nad rámec pracovní doby, za mzdu jakou dostávají některé pokladní v hypermarketech. Ale také mám známé, které nemají na nic čas, protože pracují, ale výsledek není vidět. A také znám vedoucí pracovníky, v moderní personální terminologii pracovníky na manažerských postech, kteří podobné zaujetí procesem práce (nikoliv prací s viditelnými výsledky) u svých podřízených vyžadují. Pokud podobný postoj podřízený nechce zaujmout, šéf je vymobbuje či rovnou propustí.
A musím souhlasit s Boadiceou, že Tvůj psychoterapeut není právě ve formě. Anebo procházíš kritickým obdobím psychoanalytické terapie. Kdykoliv se Ti jen zdá, že jsou nějakým způsobem narušena práva slabých, nemocných, hendikepovaných a možná i starých osob, vyletíš jak čertík z krabičky a vršíš slova na jejich a možná i svou obranu nehledě vpravo, vlevo, třeba i bez hlubšího pochopení smyslu věci.
Tvůj osobní život určitě nebyl procházkou růžovým sadem, Tvůj zdravotní stav je z Tvých náznaků velice vážný a přijmutí role chronicky nemocné Ti stále dělá obtíže. Chtělo by to trochu nadhledu. Je klidně možné, že si z Tebe někdy někdo utahoval způsobem, jakým Jirka píše své fejetony. Ale to je potom přenos. Ty se rozohňuješ na dávného viníka, Jirka je v tom nevinně.
Na druhou stranu krásně všichni plníme stránky rodiny, snažíme se formulovat vlastní názory a učíme se argumentovat proti. Dokonce si myslím, že někteří z nás oprášili dost neoblíbenou gymnaziální disciplínu - výklad básně. Někdy mi to tak připadá. Každý to vidíme jinak, průhledem svých vlastních životních příběhů. Nakonec je to hezká zábava. Jen bychom se při tom neměli tak urputně hádat a někdy i urážet.
Doufám, že zase něco přidáš do debaty. :)
h.

Miso ale potom tomu uz naozaj, naozaj ani trosku nerozumiem.
Mas zmysel pre humor, dokonca aj cierny a napriek tomu si rozhorcena Jirkovymi clankami. Asi mame inu mieru kde lezi ta hranica "kam uz nie", ale na druhej strane, prave napriklad v tomto clanku J. nevtipkoval na ucet cloveka na vozicku alebo v kome - to dokonca nikdy, pokial viem, ale na ucet vazne sa tvariacej ZDRAVEJ ambicioznej asistentky. Tak co Ta opat a zas na tomto clanku od neho tak rozculilo?
Vsimla som si, ze pri kazdej prilezitosti odporucas takme kazdemu psychoterapeuticke sedenie. Neviem, ako to mam napisat, aby som sa Ta nedotkla, ale v hlbke duse mam dojem, ze z Tvojej strany ide skor o to, ze toho psychoterapeuta velmi vazne potrebujes hlavne Ty. Ak ho mas, asi nie je dostatocne dobry?
Ja som tiez velmi citliva dusa a sucitim so vsetkymi ktori maju nejake trapenie, ale to mi nebrani smiat sa a zabavat nad dobrymi clankami, ktore su hoci aj na ucet inych. A prave napr. nad tymto som sa zacala spontanne usmievat bez akychkolvek vycitiek svedomia - tak ako nad predoslymi. Som preto bezcitna? Podla Teba potom asi ano.
Neviem, preco by J. mal pisat o slnkom zaliatych lukach, humanitarnych organizaciach alebo ake uzasne manzelstvo ma.
On ma prave ten talent sviezo a sarkasticky popisovat nie prave pozitivne veci okolo neho, tak asi mu ten "panboh pre nieco tento talent dal", ako hovorila moja stara mama :).
No, uz koncim, v tejto veci sa asi nezhodneme....skoda.