Nevěra - co s tím?

Ahojte lidičky!

Musím se přiznat, že jsem přímo "zhltla" všechny vaše příspěvky z poslední doby. Zajímal by mě váš názor na moji situaci a pokud by měl někdo i nějakou radu, tak...
Věc se má asi následovně: Se svým přítelem (30) se znám už 1 a půl roku. Potkali jsme se pracovně a nakonec jsme spolu začali chodit. Problém byl jenom v tom, že jsem v té době ještě studovala daleko od Prahy a vídali jsme se tak 1-2 dny za 14 dní (když nepočítám kontakt po emailu, ale ten po pár týdnech téměř opadnul). Navíc to byl (a pořád je)můj první kluk. Skvěle jsme si spolu užívali a nemohla jsem si stěžovat. Do té doby bylo vše OK. Pak jsem skončila školu a začala jsem pracovat v Praze. Vídali jsme se častěji a v té chvíli jsem zčala tušit, že má nějakou bokovku. Pořád jsem se přesvědčovala, že to není pravda, že mu to ani nemůžu dokázat, ale když se u něj v bytě začaly objevovat cizí ryze dámské věci (lak na vlasy, tělové mléko..), tak jsem to už nevydržela a jednou, když můj přítel chtěl, abych mu stáhla jeden článek z jeho počítače z emailu, tak jsem pročetla i jeho osobní poštu. Objevila jsem "žhavé" (na můj vkus té době až příliš) vzkazy od jisté slečny. To už jsem to nevydržela a když jsem zase jednou byla u něj doma, narovinu jsem se zeptala, jesli spí i nějakou jinou. Nejdřív zapíral, ale když zjistil, že nehysterčím a chci jen vědět pravdu, tak kápl božskou a přiznal se mi. Bohužel se té slečny nehodlal vzdát, stejně jako mě. Uzavřeli jsme to tak, že jsem se rozhodla nechat to jako doposud a vnitřně jsem se připravila na vyčkávací taktiku.
Teď odjel na 2 měsíce do zahraničí, odkud mi napsal, že mě miluje, což mi nikdy za celou tu dobu neřekl. Mezi tím jsem se dozvěděla, že byl ještě předtím týden v Chorvatsku zase s jinou holkou. Tak teď nevím, co si mám myslet a co mu mám vlastně věřit. Potom, co se mi přiznal k té první holce, se začal chovat jinak, mnohem důvěrněji a byla jsem s ním po dlouhé době pochybností opravdu šťastná a bylo nám spolu dobře. Slíbil mi, že jakmile přijede, tak to vyřešíme. Pořád jsme v kontaktu a píšeme si denně sms, ale vím, že si píše i s tou druhou holkou. No prostě mám z toho v hlavě zmatek a bojím se toho, až přijede a začne něco řešit. Já ty holky obě znám, ale ony o mě nemají ani tušení a dohodli jsme se spolu s přítelem, že to tak nechám, dokud nepřijede a nevyřeší to (srašně mě o to prosil, připadalo mi, že se něčeho bál).
Připadá vám to hloupý? Možná je to jen tím, že jsem předtím žádnou vážnější známost neměla a neumím v tom chodit...Teď, když jsem to ze sebe dostala, je mi mnohem líp.
Mějte se všichni líp než já a máte-li někdo radu, ráda si ji přečtu.
Díky,
Tereza.

P.S. Omlouvám se, jetli jsem popsala moc místa, ale musela jsem to nějak ventilovat.