Re: Pro Terezu

Ahoj Moniko,

ještě pár slov k tomu tvýmu vykazu.
Víš, jsem totiž téměř přesvědčená, že to bylo poprvé, kdy takhle zahnul a taky nevěděl, co s tím a vycouvat z toho druhýho vytahu pro něj bylo těžký. Tak to tak nechal (studovala jsem daleko a vídali jsme se jen občas), protože riziko, že se něco provalí, bylo minimální.Jenže pak jsem začla pracovat v Praze a poznala jsem, že se něco děje, jenže ten jeho druhý "vztah" už ve stádiu, že se pro něj bylo těžký jen tak zničeho nic vycouvat. Třeba nechtěl tý holce ublížit, stejně jako mě. Myslím si, že pokud se mu nepokusím pomoct se z toho dostat v klidu, třeba náš vztah zachráním a on už to neudělá. Třeba mě opravdu miluje. Bojím se, že když bych teď odešla, třeba zničím něco, co mělo šanci a co mohlo být krásný...

Dost tomu věřím, i když si uvědomuju, že to třeba může být úplně jinak a on je ten typ, co o něm psal Michal.
Ještě nechci soudit, na to vím moc málo věcí o celé situaci.

Ahoj a dík Tereza.