Ahoj Marťásku,

já teda byla v PPP jen 2x. Jednou s Terkou a jednou s Pájou a nevím, jak to chodí jinde, ale nám se nic nestalo. Terka si s paní učitelkou i psycholožkou povykládala, něco napsala, přečetla a bylo to. Já zase dostala spoustu rad jak k ní máme přistupovat (hodně chválit, zvyšovat její sebevědomí)a nějaké materiály. S paní učitelkou jsme se celkem rozumně dohodli, že ve škole přepisovala vždycky o větu, či dvě méně než děti nedyslektické (s různými dysfunkcemi je jich ve třídě víc). Pája měl skvělou paní učitelku první 2 roky. Je sice povahově flegmatik, ale jinak je to "čertovo kvítko". Takové hyperaktivní dítě. Naštěstí paní učitelka netrvala na tom, že musí celou dobu sedět v lavici a nechávala třídním borcům (tak je nazývala), když ztráceli pozornost, smazat tabuli, aby to zvědové z jiných tříd nemohli přečíst, napsat na tabuli takové větu, aby družice, která je teď zaměřila poznala, jaké má ve třídě borce... Třídu tvoří hlavně kluci (15:5), takže ti ji zbožňovali a my rodiče jsme měli ulehčenou práci. Pája začal chodit do fotbalu, později do basketu a florbalu(ten mají na škole) a tam si vybíjí energii.
Pokud máš problém se soustředěním holčičky v 1. třídě, tak se zkuste rozumně domluvit s paní učitelkou (pozor ne s každou to jde), ať je místo kárání motivuje. Nevím, jestli máš něco proti cvičení za to, že někdo vyrušuje (někteří rodiče u nás to měli za "týrání a blbnutí dětí" a na třídních schůzkách dost vyskakovali), ale dětem to pomáhá a když není nejlepší v psaní, třeba je nejlépe smaže tabuli, udělá dřepy, spočítá květiny na okně...
Měj se krásně a ať se vaší malé ve škole daří. Jája