Re: Kdy je nejlepsi mit prvni dite ?

Milá Ireno a všechny ostatní,

nebudu ti vytýkat, že jsi nazvala některé rodiče stařešinami, nejlépe ti na to odpověděla Sharon.
Spíš se vrátím k tomu, co jsi už řekla. Měla jsi dítě, když jsi byla zajištěná. Málokterá z nás je v tvém věku zajištěná. Takže se mi líbí, že jsi nenapsala, chtěli jsme miminko, milujeme ho, ale bydlíme u rodičů a žijeme na úkor rodiny, jak nám kdo pomůže, co nám kdo dá.
Já jsem také koukala po kočárcích co jsem opustila střední školu, ale neměla jsem partnera, vlastní bydlení, vlastní jistou a dobrou práci, v níž bych mohla něco vydělat, ... . Vlastní perspektivu na dosažení toho všeho a následně i rodinného života jsem viděla tak na 10 let. Také jsem plánovala dítě kolem 30. A touhu po dětech jsem si vynahradila na pár let jako au-pair (+ studium, vydělat si, procestovat, .. bla bla bla).
Měla jsem obrovské štěstí. Když jsem našla dobrou a dobře placenou práci, současně jsem našla i manžela. A opět štěstí, měl panelákový byt. Vydělali jsem na to, abychom ho zrekonstruovali a jako podle plánu se rozhodli, že teď už může to malé přijít. Ten byt nemusel odpovídat našim snům, ale pro mě to bylo velice důležité a byla bych z toho nervózní, kdyby nejdřív přišlo dítě (ač jsem po něm toužila) a pak někdy za 15 let rekonstrukce bytu. A také jsem chtěla mít jasnou představu o tom, jak to bude vypadat s mou prací versus mateřská. Já jsem nechtěla na mateřskou jen utéct z práce, které mě nebaví (jak to často bývá), ale vědět, že se mám do čeho vrátit a připravit si vše tak, abych i z toho byla spokojená a nebyla s prckem doma nervózní, protože nevím, kde mě pak vezmu a na staré nechci apod.
A zase jsme měli štěstí. Otěhotněli jsme do 1/2 roku. Budu maminkou v 26, ale také jsme mohli ještě pár let běhat po doktorech apod.
Takže proč řešit otázku, kdy je nejlepší mít dítě, s ohledem na náš věk ? Vždyť to hlavní, na co se všichni díváme, je náš partner a to, jak jsme zajištěni my a jak zajistíme to dítě a jestli víme, že nebudeme ničeho litovat (a to my víme). Někdo potká svou životní lásku v 19 a je skvělou mámou v 21, ale někdo ji potká o deset či více let později, což nevylučuje, že by mohl být dobrým rodičem.
Moje máma měla mou sestru ve 33 a je šťastná, že ji má, když jsme jí už před skoro 10 lety vyletěly (se sestrou) z hnízda. Rozumí si s mladými lidmi a mladými maminkami. Je mnohem mladší, než její vrstevnice. Můj šéf má své 1. dítě v 50 (jí je 35-40), další šéf má novorozence v 45 (jí je 37) a kdyby jsi je jen viděla, jak všichni září štěstím a spokojeností a mládím. Moje kamarádka učinila své rodiče babičkou a dědečkem, ještě jim nebylo 40, a tito lidé, jsou mnohem starší, než můj šéf (myšlením a životními postoji).
I my doufáme, že nějaké dítě (do věku 10 let) v naší domácnosti pořád mít budeme, i když nám bude třeba 50.
Koneckonců není vyloučeno, že i tebe chytne tato druhá míza a že až tvému dítěti bude 15 a začne tě odsouvat na druhou kolej a hledět po vlastním životě, že nezatoužíš ještě jednou vozit vlastní kočárek a číst pohádky.

Měj se hezky, Jana*