Re: Kdy je nejlepsi mit prvni dite ?
Já souhlasím se Sally, že dítě by člověk měl mít, když je schopen ho uživit a když si ho přejí oba poteciální rodiče. Ale (podobně jako Magdě) se mi nelíbí, jak je dnes zvykem považovat všechny, kdo si pořídí dítě před třicítkou za nemoderní blázny (na třídním srazu moje svobodné spolužačky na otázku "jsi vdaná" odpovídaly "nejsem cvok!").
Z čistě biologického hlediska je pro první těhotenství nejlepší věk mezi 20-25, kdy jsme nejplodnější.
Samozřejmě je lepší mít chtěné dítě ve čtyřiceti, než nechtěné ve dvaceti, ale proč se zdá tak strašně neuvěřitelné, že by někdo mohl chtít dítě krátce po dvacítce a neměl přitom pocit, že mu kvůli tomu život utíká?
V podstatě se zdá, že chceme všechny zhruba totéž - vystudovat, naučit se jazyky, cestovat, bydlet ve vlastním, najít dobrou práci a mít děti s tím jediným pravým mužem. A záleží opravdu tak strašně na pořadí, v kterém toho dosáhneme?
Já si pořídila miminko ještě na škole (a byla jsem široko daleko jediná), dokázala s ním dostudovat, na mateřské se věnovala těm jazykům, nacestovali jsme toho i s dítětem docela dost (mě nikdy nelákaly extrémně náročné exotické dovolené, kterých by se dítě nemohlo účastnit) a nějaké zajímavé práce se snad taky dočkám.
Když tak poslouchám svoje bývalé spolužačky, jak zdůvodňují, proč "letos ještě ne" - musí si pořídit nové auto (miminko by je nejspíš pomluvilo, kdyby ho vozily v tom tři roky starém:-)), přijde mi, že jsou strašně závislé na materiálních statcích a vůbec netuší o co bez dětí přicházejí. Nějak jsou přesvědčené, že jejich děti by nedokázaly být šťastné bez vlastního pokoje ve velkém domě, autosedačky v mercedesu a každoročních prázdnin u moře.
Závěr mi z toho neplyne žádný, kromě toho, co jsem napsala už na začátku - nejlepší je mít děti, když je nejvíc chceme, pokud se o ně zároveň dokážeme postarat. Což může být u někoho ve dvaceti a u jiného ve čtyřiceti.
Odpovědět