Re: SOS - nevíme jak na spaní

Katko je to jako bych četla o naší holčičce! Přesně to samé - bez naší ruky neusne, pokud jí necháme tak hrozně pláče. Nevím do jaké míry je to její potřeba cítit naší blízkost a do jaké míry jsme si jí tak naučili.
My si myslíme, že je to její potřeba jistoty, je to holčička z kojen. ústavu, přišla k nám jako tříměsíční a za ruku nás chytala hned od začátku. Tak se snažíme jí to dopřát, stojím u postýlky, zpívám jí a ona mě drží za ruku / a zarýpává se mi nehty do kůže- někdy je to fakt bolest!/.
Většinou už se nám daří, že tak po deseti minutách spí, někdy je to ale nekonečné, jak ty píšeš.
Okolí nám radilo: nechat jí ,,vyřvat,, a ona už pak bude spát sama. Na to nemáme srdce ani nervy. Zkusili jsme to jednou a po 3/4hod. jsme to vzdali, malá z toho křiku chraptěla ještě druhý den. Tak to prostě bereme jako její součást, teď je jí 18měsíců a je naučená tak, že jí uspíme v postýlce ale téměř každou noc kolem půlnoci se vzbudí, zavolá ,,mami,, natáhne ručičky a bereme si jí k sobě. Nemám na to jí uspávat v postýlce jako večer. Přitulí se k nám, chytne si ruku a spí v pohodě do rána.
Říkám si, že až bude větší, tak jí to přejde a bude v pohodě spát se svojí sestrou v pokojíčku, teď prostě potřebuje nás.I když je to někdy hodně náročné, někdy se zlobíme sami na sebe že jsme si jí takhle naučili, ale já nevím jak to jinak řešit.
No vlastně jsem ti nic neporadila. Jen aby jsi věděla, že nejste sami. Každé dítko je hold jiné, zkus to vydržet, i když je to náročné. Odměnou nám jsou spokojené děti bez nějakých nočních stresů.
Hodně štěstí.K.