Re: Dotaz

Papajano, já mám úplně stejné pocity co se týče komunikace s holkama.Katy můžu říct i nepříjenou věc a vím,že se jí to dá vysvětlit,ale Vendy... Řeknu ukliď si věci a je to,jako bych hodila granát do rozpálených kamen.Bojím se,že na nás snad sousedi zavolají sociálku,jak HROZNĚ řve.Taky u nás funguje odchod do pokoje a návrat po scéně,ale někdy tam musím už v průběhu,protože slyším,jak mlátí s věcma i se sebou.No děs.Už jsem na ni přestala(alespoň většinou)křičet když se vzteká,protože je to pak ještě horší.Za chvíli se zklidní a ani neví proč tak vyváděla.Je jí to líto,chce se mazlit,omlouvá se...Ve škole je za vzornou.Na schůzkách poslouchám,jak je pozorná,usměvavá,snaživá,úslužná...Dlouho jsem myslela,že si mě pí.uč.s někým plete.Ale ona se ve škole vypne k nej nej výkonům a doma pak prostě musí "vypustit páru".No,pořád lepší,než kdyby to bylo naopak,co?URČITĚ raději diskutuji s Katkou i když mám samozřejmě obě stejně ráda a Vendy bude vždy to první vytoužené mimčo.