Re: Pecka od tchýně

Šáry,

to mě těší že nejsem sama :-) akorát že ty vstáváš dřív. No to je právě ten problém, že sousedovi by to došlo, a komukoli, ale tchánovi ne. Jednou jsem mu právě v těch devět neotevřela a odpoledne jsem se mu omluvila že jsem ještě spala...jenže on některé věci zapomene a nebo si nedá do souvislosti. Nebo já nevím...prostě posledně zvonil dvakrát a jako když hoří...nejde mu vysvětlit, že by neměl zvonit tak moc, co kdyby malej spal, no někdy mi přijde že to dělá schválně, ale nevím, on je jinak moc hodný člověk, ale nemoc ho změnila...
No a když stojím u těch dveří rozespalá, můžu mít na sobě třeba noční košili (teď přeháním:-) )ale mu to nedojde! On si chce prostě teď zrovna povídat. Hned jak jsem otevřela, už si čistil boty, ale já ještě neměla uklizeno a necítila jsem se na návštěvy, tak jsem se rozhodla že ho nepustím. Ale jeho nezajímá že se malej v postýlce vztekal, ani že sotva koukám rozespalýma očima, ani že jde z chodby zima, kecá a kecá a nejde odbýt...
On hrozně rád vozí malýho po venku, ale posledně když říkal že ho vytahoval na chvilku z kočárku a jak se to malýmu líbilo, byli jsme na vývrat...když pominu že foukal vítr a malej byl zabalený v dece a mohl být zpocený a nastydnout(asi to přeháním), tak navíc není úplně v pořádku s rukama a malý by mu třeba mohl vypadnout, no ani nechci domýšlet...
No a můj přítel (zatím ještě nejsme svoji) pak už nechtěl, aby táta malého vozil, ale taky mu nechtěl na rovinu nic říct,(to mu řekl že to vytahování z kočárku se mu nelíbí, ale to bylo hned že "jen na chvilinku" a "na sluníčku"...) takže já jsem teď ta, kdo to bude tchánovi vysvětlovat vždycky když tu zazvoní...vymyslela jsem řešení, častější oboustranné plánované návštěvy, což se dá jakžtakž přežít, ale aspoň budu mít mimčo na očích...