Re: Dítě mého partnera jde proti nám
Ivko, dcery, ne kluky, tehdy 18.
Jednoduše.
Po jednom nezávazném hovoru na téma "Jednou to nastane", při změně střídavého intervalu, matka děti přivezla s jejich věcmi a s instrukcemi, jak to naplánovala - budou žít u nás.
Ve hře bylo několik argumentů.
Že ona si s nimi nerozumí, hádají se.
Že u nás mají víc místa pro své soukromí a pro společenský život (včetně sexuálního).
A že bychom se vlastně měli vystěhovat a umožnit jim naprosté soukromí (oddáleno do příštího léta, kdy by mělo jedno dítko maturovat a druhé složit učňovské zkoušky).
Poslední bod vychází z toho, že žijeme v domě, který kdysi můj partner postavil společně s rodinou své ex. Ona před víc než sedmi lety dům opustila, tak nějak na chvíli i děti, a padla dohoda, že až nastane čas, i můj partner (a já) dům opustíme. Jenže jsme se tak nějak minuli v čase, nenapadlo nás, že máme balit kufry v den jejich 18. narozenin.
Nešlo reagovat jinak, než děti s radostí přijmout. Už to, že je lifruje pryč máma, pro ně nebylo snadné (byť jim vymyslela krásnou pohádku).
A teď je to tak nějak na pytel. Máme tu dospělé děti řízené jejich matkou a její matkou (sousedka), vlastně jsme jimi řízeni i my. Máma si vztah s dětmi urovnala a vše dopadlo na nás.
Odpovědět