Re: Dítě mého partnera jde proti nám

No, musí to být hrozný...a ty tvoje starší děti z toho musí být taky smutný a zmatený, obzvlášť, když vy doma jste kompaktní a v pohodě, když jste brali mezi sebe v pohodě i toho jeho kluka...jak je v jiném přípěvku, zastávejte pořád stejný názor - rádi tě uvidíme, počítáme s tebou, v komunikaci s klukem i se sociálkou, jako zaseklá gramofonová deska... když by ten styk neupravili a on k vám stejně nechtěl, tak by to stejnak bylo pro partnera pořád těžké, tak když to bude chtít dotáhnout ex až k té úpravě, tak ať... chápu, že to bolí, slyšet, že vlastní dítě tě nechce vídat. Ale může se to třeba časem fakt nějak změnit... 14 je šílený věk na všechno, za pět let nebo i dřív to může vidět třeba jinak...
Tu zapšklost ex nepochopíš, to se asi nedá, kdoví, jak moc se "tluče do hlavy", že si rozbila manželství... Ale víš co, my tohle začali řešit právě prvním otěhotněním, kdy jsme se po době, co jsme žili spolu, chtěli vzít - ex začala psát, volat, vydírat, měnit domluvené, chtít pořád nějaké další a další písemné sliby, že partner bude platit to a to, že pojistky přepíše na něj a podobně...šílený...po narození prvního mimča a hlavně po narození druhého /za rok/ se to vystupňovalo úplně skvěle,změnila taktiku - u nás je výsledkem to, že zmanipulovala nejen partnerova syna, ale i partnerovy rodiče. Jo, čteš dobře - bydlí všichni v jednom městě, my 100 km odtud, oni malého každou chvíli hlídají, kafíčkují spolu, prostě si rozumí. Na sociálce padaly od nich věty typu - nemá zbytek zdravého rozumu, že s ní má děti... Takže naše děti jsou díky tomu i bez prarodičů. Partner pak už sám viděl, že to nemá řešení, že buď z toho všichni zblbneme (a malé děti nesly špatně náš stres, to bylo náročné) nebo tomu dáme volný průběh.