2.9.2014 16:32:05 Pam-pela
Re: Jsme v pasti
Čtyři po dvou s větší přestávkou.
jasně, že je každé dítě jiné...ale v principu jsem si těch prvorozených ( a jedináčků) skutečně všimla sama od sebe, když jsem byla vyloženě kolem těch 18ti, přišlo mi, jako kdyby rodiče ty svoje síly na nadanost (ohledně IQ) vyčerpali na to první a ty druhé děti byly mnohem méně školně úspěšné (hlavně co se týkalo stejných pohlaví, a taky museli být rychle za sebou, cca do těch 5ti let, jak píše Leman).
Což samozřejmě neznamená, že druhé děti jsou celkově nenadané, ono stejně nejde v životě o IQ, ale o EQ - a to je právě to uplatnění teorie do praxe a orientace ve společnosti. Nakonec se kolikrát v život víc uplatní člověk s průměrným prospěchem, než premiant třídy.
Takže o to nejde...jen jsem původně reagovala na to, že tu někdo psal, že maminka holčičku driluje a tlačí na ni - prostě nemusí - prvorození ( a tím pádem i jedináčci) k tomu prostě často tíhnou naprosto sami od sebe
Odpovědět