Re: Ochrana nebo svoboda?

právě minulý týden jsem byla na praxi v domově důchodců, mají tam krom standardních pokojí i oddělení pro lidi s demencí a Alzheimerovou chorobou, a právě se mi docela líbilo jak vyřešili "volný pohyb" těchto klientů: ze všech pokojů je přístup na chodbu, ale ta chodba má na konci branku. Vysokou asi metr dvacet, z druhé strany je klíč, takže všichni co tam vcházejí normálně cvaknou klíčem, branka se otevře, když chtějí odejít, prostrčí ruku brankou, cvaknou klíčem, branka se otevře. Takže v podstatě pro zdravé lidi je to neomezený přístup, pro lidi s demencí překážka kterou nezvládnou (oni to třeba i vidí jak to ošetřovatelka otvírá, ale sami ten pohyb nezrealizují (myšlenka z hlavy jaksi nejde do ruky). No a kdyby náááhodou nebo nedbalostí nebo prostě nějak někdo odešel, buď na něj narazí sestry, nebo dole je recepční a ta by měla "filtrovat". Nemůže sice těm lidem zakázat jít ven, ale může s nima promluvit, zeptat se, zavolat ošetřovatelky jestli by šli s tím člověkem (většinou jsou dost nalehko v pyžamu takže jim je venku zima a chtějí zase zpátky).
No a právě tohle oddělení rozšiřují, protože služba je velmi žádaná (míst je 10 a žádostí 60), ovšem bude to na úkor "standardních" seniorů kteří tuto zvýšenou péči nepotřebují (dům není nafukovací).
Na druhou stranu mi taky sociální pracovnice říkala, že právě příbuzní klientů si přejí aby ona/instituce něco klientům nedovolovali (přejídat se když mají cukrovku, utrácet za sázenky značné částky, stýkat se s určitými lidmi atd.) ale to právě už není v moci téhle sociální péče, to je klientovo výsostné rozhodnutí co bude dělat (pokud např. není částečně zbaven způsobilosti apod.), a těm rodinám se to špatně chápe. Já zatím v takové situaci nebyla, takže neumím říct co přesně by mi vadilo kdybych musela tyto věci řešit.