Ochrana nebo svoboda?

Díky tématu Přezdívky,které mě hodilo na stránky mpsv,jsem se trochu začetla do dokumentů,které souvisí s mým povoláním.je to složité téma a kdo pracuje v oboru,ví že ne není tak černobílé.Moc odbornou diskusi tady zavádět nechci.Takže z pohledu rodičů,kteří by měli dítě v ústavu nebo z pohledu dětí,které mají rodiče v DD.Je správné,aby klienti nemohli být dostatečně chráněni před jinými klienty,ani sami před sebou?Z hlediska práv a svobod ano,ale jak by jste vnímali,kdyby se váš příbuzný zranil v podobném zařízení,protože není možné zamezit jeho volný pohyb?U nás konkrétně je i postranice u lůžka problém a je to vlastně i nejvyšší forma restrikce.