Jak na kousání nehtů

Nejjednodušší příčinou kousání nehtů u předškolních dětí může být nedostatek vápníku. Ač to zní velmi triviálně, stojí za pokus zvýšit příjem vápníku v potravě a vyčkat, zda nedojde ke změně. Nedojde-li ke zlepšení zhruba v rozmezí tří týdnů, najít řešení už nebude tak snadné.

Paradoxy dětské duše

Kousání nehtů je neurotická porucha. Namítáte, co může mít malé dítě za problém, že je dovedl až ke kousání nehtů? Jenže malého neurotika můžeme ze svého potomka „vychovat“ už v prvním roce života. Jednoduchý příklad: Většina šťastných tatínků začne svého potomka nejpozději úderem šestého měsíce vyhazovat vysoko nad hlavu a dělat takzvaného „andělíčka“. Jsou děti, které na to reagují chechtáním, jako když se směje půl hospody. Jiné ale hrůzou zadržují dech, aby následně propukly v neutišitelný křik. A je dosud mnoho nemoudrých tatínků, kteří takové ,,srabáctví“ u vlastního potomka nemohou přenést přes srdce. S „výcvikem k odvaze“ nepřestanou, naopak začnou dítě vyhazovat ještě výše. To je ale strašlivá chyba. Děti, které se čehokoliv bojí, nezbavíte strachu v podstatě násilným způsobem ze dne na den. I takhle malé dítě prožívá události kolem sebe skoro stejně intenzivně jako třeba jeho tatínek. Má ale nevýhodu, že většině z těch věcí kolem sebe nerozumí, a právě proto ho tolik děsí.

Vysvětlujte, představujte

Pokud tedy svému dítěti okolní svět láskyplně a dostatečně nevysvětlujete a nepředstavujete, může i batole prožívat strach, hrůzu i děs ve stejné míře jako dospělý. U předškolních dětí platí totéž. Nevěřte, že se jich některé události nedotýkají, nebo je vůbec nezajímají. Naopak, všechno, co se u vás doma i jinde děje, je nutné dětem trpělivě vysvětlovat. To je nejjednodušší způsob, jak kousání nehtů předejít. A pokud se už problém vyskytne, je komunikace opět cestou ven z kruhu. Pamatujte, že kousání nehtů se dítě samo nezbaví. Důkazem jsou puberťáci, kteří při sebemenším stresu neomylně vloží nehty do pusy.

Jak na bubáky

Bubákem vašeho dítěte může být cokoliv a kdokoliv. Neznámá návštěva, při které dítě odmítá i jen mluvit, příchod nové sestřičky, která hrozí naprostou ztrátou máminy náruče, střet s větším počtem dětí třeba na pískovišti. Anebo i ten klasický, šeredný bubák, co leze dětem pod postel, když se v místnosti zhasne. Z hlediska rodiče je tady důležité jen jedno. Když se dítě bojí, je nutné znásobit bezpečnostní opatření a pojistky, kterých se může přidržet. Jinými slovy - když budete zpočátku stát po jeho boku, držet ho za ruku, dělat nové věci nejprve ve dvou, vaše dítě se přesvědčí o tom, že na to má a zvládne to. Jednoho dne bude připravené pustit se vaší ruky, jít samo mezi cizí děti nebo třeba spát samo ve zhasnutém pokoji. Dovedete ho totiž k víře ve svou vlastní schopnost obstát v těžkých situacích.

Nezvládnuté napětí

Když se dítěti této citové opory nedostává, vyrovnává se se stresující situací po svém. Obvykle se žmoulají punčocháčky, zatínají se pěstičky, škrábe se všude možně po těle, kousají se tvářičky zevnitř až do živého masa, nehtíky se koušou do krve, vytrhávají se vlasy a jednoho dne se třeba také řeže do rukou. To všechno jako důkaz obrovského nezvládnutého napětí, které se musí nějak uvolnit. A když není zbytí, najde se rychle nějaká nutkavá činnost, která už přinese úlevu.

Praktické protikousací metody

Až když dítěti vysvětlíte, že stojíte při něm a nemá se čeho bát, přistupte k praktickým metodám, jak se kousání nehtů zbavit. Oblíbenou lidovou praktikou je přelepení nehtíků náplastí. Tento jednoduchý trik pomůže rychlému uvědomění si zlozvyku a zkrátí dobu odnaučování. Berličkou mohou být i osvědčené výrobky připomínající laky na nehty. Látky v nich obsažené, například aceton či sacharóza, jim propůjčují velmi hořkou chuť. Přípravky se na nehty nanášejí stejně jako u laků, pomocí štětečku. Vytvoří na nich voděodolný, bezbarvý film tak odporné chuti, že na ni děti reagují bleskurychlým vytažením ručičky z úst.

Stejně pozitivní přínos může mít i rozhovor o kráse rukou a o nutnosti péče o ně. Tyto věci přiblížíte i velmi malým dětem. Třeba jen tím, že jim ukážete neokousané a pěstované nehty své, tatínka či paní doktorky. Zdravé děti jsou velmi zvídavé, a proto není těžké nasměrovat jejich přirozenou touhu po poznání i tímto směrem.

Jak pečovat o nehtíky

Vše lze završit pravidelnou, rituální péčí o nehtíky. Je dobré dát dětem příležitost aktivně takový rituál připravovat. Například tím, že si samy umyjí ručičky, vyndají pilník ze zásuvky a podobně. Pokud výsledek takovéto velké péče hlasitě ocení tatínek, babička nebo třeba vaše kamarádka, kterou o to předem poprosíte, bude vaše dítě motivované zaobírat se svými nehtíky pod úplně odlišným zorným úhlem. Samo se pak bude snažit udržet si nehty hezké a zdravé.