Otazníky kolem ledvin

Úkolem ledvin je vylučování látek, které jsou v těle v přebytku, a nežádoucích zplodin metabolismu. Ledviny se také podílejí na očišťování krve, na regulaci krevního tlaku a udržování acidobazické rovnováhy. Dokonce i malé dítě může mít ledvinový kámen.

Na různá onemocnění, a to nejen urologická, může upozornit také četnost močení. Ta samozřejmě souvisí s kapacitou močového měchýře, která se pohybuje od 150 do 450 ml.

Za normální se považuje deset močení za den při doporučovaném příjmu tekutin 2 litry denně s preferencí vody a minerálek, které člověk vypije v průběhu celého dne.

Tekutiny mají vliv na koncentraci a barvu moči. „V případě nedostatku tekutin tělo produkuje moč s vyšší koncentrací minerálních látek a odpadních produktů, z nichž se mohou tvořit krystaly a následně ledvinové kameny. Koncentrovaná moč navíc dráždí močové cesty a její kyselé pH podporuje rozvoj bakteriální infekce,“ říká MUDr. Michaela Matoušková, místopředsedkyně České urologické společnosti ČLS JEP, a zdůrazňuje, že příjem tekutin by měl být takový, aby člověk vymočil za 24 hodin 2 litry moči. Do pitného režimu dětí, dospělých i seniorů je dobré zařadit každý den i slabě a středně mineralizované vody, které obsahují minerální látky přispívající k úpravě minerálového hospodářství organismu a pomáhají tak zachovávat močové cesty i ledviny zdravé.

Úkolem ledvin je vylučování látek, které jsou v těle v přebytku, a nežádoucích zplodin metabolismu. Ledviny se také podílejí na očišťování krve, na regulaci krevního tlaku, udržování acidobazické rovnováhy atd.

Nejběžnější chorobou ledvin je onemocnění ledvinovými kameny, tzv.urolitiáza. „Každý jedinec v naší populaci má v průběhu života 12% pravděpodobnost, že onemocní ledvinovými kameny. Urolitiáza má vysoké riziko recidivy, až u 70 % pacientů se opakuje. Nejčastěji se vyskytuje v produktivním věku, ale výjimkou není ani nález ledvinového kamene u malého dítěte. Na vzniku urolitiázy se podílí mnoho faktorů, hlavně nedostatečný příjem tekutin, nevhodné složení stravy a zvýšená koncentrace látek tvořících kameny. Odborné práce dokazují, že na prevenci urolitiázy má příznivý efekt voda s obsahem minerálů. Není tedy pravda – jak se někdy říkalo – že by minerální vody přispívaly ke vzniku ledvinových kamenů,“ říká MUDr. Aleš Petřík, Ph. D., z urologického oddělení Nemocnice České Budějovice a Urologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

A na jaké otázky by měli lidé znát odpovědi?

Co když nejde moč z těla ven?

Záleží na tom, co je příčinou. Buď je moči málo a není co „vyčurat“, nebo je v močových cestách nějaká překážka. Když se moč netvoří, znamená to, že ledviny nefungují – a to je stav obtížně slučitelný se životem, pokud není pacient napojen na umělou ledvinu (dialýza).

Překážkou v močových cestách může být např. kámen, nádor nebo vrozená vada. Pokud se moč tvoří, ale nemůže z těla ven, zůstává v močovém měchýři nebo ve vývodných cestách či v ledvinách. Močový měchýř se přeplní a pacient vnímá velmi bolestivě, že se nemůže vymočit. Permanentně plný močový měchýř řeší cévka. Za přeplněný měchýř mohou často také bolesti zad. V páteři se totiž nacházejí centra, která kontrolují močení, a např. při vyhřeznutí ploténky může dojít k poškození takového centra. Potom je řešením operace páteře.

Proč se nemá moč zadržovat?

Určitě není dobře, když se někdo vymočí po ránu, když vstane z postele, pak odpoledne po příchodu ze zaměstnání a pak čeká do noci, než jde spát. Když má člověk měchýř permanentně přeplněný, už se ani pořádně vymočit nemůže a močení je hodně slabé. A pokud moč zůstává v měchýři delší dobu, hrozí, že se v něm pomnoží bakterie nebo že se tam vytvoří písek a následně kamínek.

„Hodně lidí má zaměstnání, kde jsou jasně dané, omezené pauzy. S trochou nadsázky to pak znamená buď dodržovat pitný režim a nosit plenkové kalhotky, nebo omezovat příjem tekutin a zadržovat moč. Nebo změnit zaměstnání,“ říká MUDr. Matoušková.

Kolikrát za den je normální močit?

Pokud člověk vypije doporučovaných 2–2,5 litru denně, nemůže močit jen třikrát denně, tomu neodpovídá kapacita žádného močového měchýře.

„Jednorázově a výjimečně lze v měchýři udržet až 900 ml moči, ale to už člověk stojí se zkříženýma nohama a oroseným čelem,“ usmívá se MUDr. Matoušková. A dodává, že kapacitu měchýře nebo pocit vnímání náplně měchýře mohou ovlivnit různé změny v organismu, jako je těhotenství, pokles pánevních orgánů v klimakteriu, u mužů zvětšená prostata nebo nádory v malé pánvi. Normální je deset močení za den – osmkrát během dne, dvakrát v noci.

Co se z moči vyšetřuje?

Vyšetřuje se pH moči, přítomnost krve, bílkoviny a bakterií (u nich se stanovuje druh, protože ne všechny jsou patogenní) a vyloučené buňky (cytologie), které mohou odhalit nádor. Hodnota pH moči se mění při zánětech, mohou ho ovlivňovat metabolické poruchy, může mít souvislost s kameny v močových cestách. Když je v moči hodně bílkoviny a krev, může to znamenat postižení ledvinných klubíček. Když je v moči krev a bílé krvinky nebo určité bakterie, dá se předpokládat zánět močových cest. Pokud má člověk v moči krev a má takové příznaky jako pálení při močení, může jít o drobný kamínek. Když je v moči krev bez dalších příznaků, může to ukazovat na nádorové onemocnění.

Co se pozná z barvy moči?

Čím více člověk pije, tím má moč nižší hustotu neboli koncentraci a světlejší barvu. Hodně světlá a čirá moč tedy ukazuje na správný pitný režim. Červená moč naopak signalizuje problém, ať už nádor či kameny nebo vrozené vady. Tmavá moč může upozorňovat na onemocnění jater – hodně tmavá bývá např. při hepatitidě (lidově žloutenka). Do oranžova se moč zbarvuje při užívání některých léků, např. proti tuberkulóze. Pokud máte červenofialovou moč, dříve než se vylekáte, zamyslete se, co jste jedli – takové zbarvení moči způsobuje červená řepa! Pozor – je to ale zaměnitelné s červenou barvou, která ukazuje na krev v moči (a kdo ignoruje krev v moči, většinou na to doplatí). Hodně pěnící moč ukazuje na vzduch v moči a může znamenat např. píštěl v močových cestách. Pokud v moči uvidíte „obláčky“ (plovoucí pěna), nemusíte se lekat, neznamená to nic znepokojujícího. Ve sklenici s močí se také může po obvodu sklenice tvořit „prstýnek“ – ten ukazuje na přítomnost bílkoviny.

Vydezinfikuje moč ránu?

„Naše babičky a prababičky často říkaly, že moč ránu vydezinfikuje, ale neměly k dispozici současné dezinfekční prostředky. Pokud je moč sterilní, tak proč ne, může posloužit jako dezinfekční prostředek, jenže jak víme, že je opravdu sterilní? Moč totiž nemusí být sterilní, ani když člověk žádné příznaky močové infekce nemá, a pak byste mohli do rány zanést další infekci. Lepší je tedy počkat s dezinfekcí rány domů nebo do lékárny. Když už, raději ránu olízněte, protože sliny obsahují ptyalin, který působí dezinfekčně – v moči žádná taková látka, která by dezinfikovala, není,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

Jaký je správný příjem tekutin?

Ledviny potřebují pravidelně dodávat tekutiny, aby se proplachovaly.

Jinak vznikají kameny a záněty močových cest i měchýře. Pokud přijímáme dostatek tekutin, je moč správně naředěná a močení nepálí, vyplavuje se písek a netvoří se kamínek. Naopak „hustá“, koncentrovaná moč močové cesty dráždí a její kyselé pH podporuje rozvoj bakteriální infekce.

Tekutiny mají vliv na koncentraci a barvu moči, proto lékař hned pozná, že pacient, který ve skleničce přináší zakalenou tmavě oranžovou moč, málo pije. Doporučuje se vypít denně asi 2 litry tekutin. n