18.5.2007 11:36:09 Modřinka
Re: Cucání palce
Tak taky přidám naše cucání. Já jsem jako malá dudlík prý měla, palec jsem si cucala do páté třídy v noci. Všichni si mě dobírali, ale mně to až tak moc nevadilo. V páté jsme měli jet na lyžák a představa, že se mi budou chechtat kluci ve třídě byla tak silná, že jsem se to sama odnaučila- na noc jsem si na palce nabalila takové množství obvazu, že to do pusy prostě nešlo. Nemám ani zdeformované zuby ani palce. Teď mám syna 14 měsíců,dudlík nikdy neměl(kojení a nekončící zprávy o karcinogenních dudlících) plně kojen do 6. m., do roka jak si řekl plus příkrmy, teď ráno, večer, v noci, žádné násilné přestávání, vyplynulo to tak samo. Palec si cucá při usínání, v nejistotě a bolesti. Když usne, palec mu z pusy vypadne. Ocucaný ho má, deformovaný ne. A já nevím, jestli ho to mám odnaučovat nebo ne. Z hlediska psychiky mi příjde vyloženě nevhodné učit ho, že to co ho uklidňuje je špatné. Zatím mu přes den občas řeknu-"vyndej paleček" (on ho většinou vyndá) a dál kolem toho nedělám ani pozitivní, ani negativní humbuk. Babičkám a spol. jsem zakázala se jeho palečkem zabývat. Co dál, nevím. Je mi buřt, co tomu řeknou lidi, ale nerada bych mu kazila zoubky. Jestli máte někdo zkušenosti, moc ráda bych si je poslechla.
Odpovědět