tisk-hlavicka

Máme kvůli zdraví měnit geny dětí?

8.7.2016 Psychologie Dnes 5 názorů

Ve Velké Británii poprvé došlo k umělému oplodnění kombinujícímu geny tří lidí.

Ve Velké Británii poprvé došlo k umělému oplodnění kombinujícímu geny tří lidí. Tato nová metoda má zabránit přenosu nevyléčitelných mitochondriálních onemocnění z matky na dítě - dnes se kvůli mutacím genů z 6 500 dětí narodí jedno se závažným handicapem. Není to už začátek „výroby dětí na míru“? Na to jsme se zeptali biologa, profesora Jaroslava Petra, a teologa Radima Ucháče, předsedy Hnutí Pro život ČR.

Jsou tyto genetické manipulace podle vás přínosné?

Jaroslav Petr: Tyto zásahy do dědičné informace lidského vajíčka nebo do lidského embrya představují v odůvodněných případech značný přínos, protože dokážou zabránit narození těžce postižených dětí a předejít tak velkému utrpění jak samotných pacientů, tak i jejich blízkých.

Radim Ucháč:Jsem přesvědčen, že sliby ohledně pomoci nemocným jsou jen cynickým marketingem majícím uchlácholit politiky a veřejnost. Existuje riziko mnoha genetických poruch a představa, že zásahem do jednoho genomu získám jistotu zdravého dítěte, je falešná. Stále netušíme ani u rostlin či zvířat, jak přesně genetický kód funguje a kde všude se zásah projeví. A my si osobujeme právo dělat pokusy na lidech? Vidíme, jaké problémy přinášejí geneticky modifikované potraviny a máme dovolit vědcům hrát si na Boha a zasahovat do podstaty lidské bytosti bez jejího souhlasu? Není od věci si připomenout, že ty samé sliby o léčení jsme slyšeli před deseti lety, když se povoloval destruktivní výzkum na lidských embryích. Degradace lidských embryí na surovinu se ukázala nakonec jako slepá cesta. Vědci mohou být pro lidstvo požehnáním i prokletím a ne každý experiment na lidech je automaticky dobrem.

Mají tyto metody potenciál dosáhnout cíle deklarovaného?

JP: Z dosud provedených ověřovacích pokusů jak na primátech, tak i na lidských vajíčcích a embryích vyplývá, že technika je spolehlivá a dokáže zabránit narození dítěte s chorobou vyvolanou mutací mitochondriální DNA.

RU: Věřím, že genetické experimenty mohou dosáhnout částečného úspěchu. Jsem si ale jist, že nikdo nedokáže ani odhadnout rizika, která mohou dítěti a jeho potomkům způsobit. Vždy, když se diletantsky zasáhne do složitého stroje, může to přinést kromě zamýšleného zásahu i nečekané důsledky. A není od věci si připomenout, že při celém pokroku vědy jsme stále ani přesně nepochopili, jak je udělána jedna jednoduchá živá buňka.

Mohou tyto genové manipulace v budoucnu představovat úsporu prostředků ve zdravotnictví a sociální oblasti?

JP: Zcela jistě dojde k úspoře financí na zdravotní a sociální péči o těžce postižené lidi. Za mnohem důležitější ale považuji to, že se zabrání lidskému utrpení.

RU:Cynicky řečeno se neušetří nic. Dnes probíhá plošný screening všech těhotných a při zjištění genetické poruchy je velmi důrazně nabídnuto usmrcení dítěte před narozením. Naopak je zde paradoxně riziko, že se rozšíří počet dětí, které se narodí s předem nezjistitelnými poruchami. Již dnes končí v dětských domovech mnoho dětí hluchých nebo slepých zplozených v rámci procesu umělého oplodnění.

Jsou, nebo nejsou etická rizika příliš velká?

JP: Tento typ zákroků s sebou nenese významná etická rizika. Za neetické bych naopak považoval situaci, kdy by byla technika k dispozici a nevyužívala se, protože by to mu bránila legislativa. Takový zákaz by byl těžko obhajitelný.

RU: Jednak je problémem již samotný proces umělého oplodnění, protože bez něj nelze genetické manipulace realizovat. Na jedno dítě takto narozené jich připadá průměrně deset usmrcených v embryonální fázi. Dítě neoznačuje stáří člověka, ale vztah k tomu, kdo jej zplodil. Kdo později vysvětlí dítěti, proč je jeho život trvale změněn? Klinika, která jen vytváří zisk a může kdykoliv zavřít? Rodiče, kteří uvěřili reklamě? Zásah do genomu znamená zásah i do všech potomků dítěte a to bez jakéhokoliv odhadu rizik, jak se bude modifi-kovaný genetický kód chovat.

Obáváte se zneužití k nějakému problematickému „designování lidí na míru“?

JP: Při výměně mitochondrií ve vajíčku nebo raném embryu nehrozí genetické vylepšování člověka. Jde svým způsobem o genovou terapii, kde je cílem narození zdravého člověka.

RU: Každé „designování lidí na míru“ je problematické. Degraduje člověka na produkt. A produkt je možné zlikvidovat, když o něj není zájem. Produktem se staly stovky tisíc dětí zmražených v dusíku a nikdo neví, co s nimi dělat. Např. Thajsko a Indie zakázaly zahraničním zákazníkům možnost tzv. náhradního mateřství právě proto, že kupující odmítali převzít produkt-dítě, které nevyhovovalo požadavkům zákazníků. Lidé mají pod vlivem filmů představu, že cílem designování bude vyšlechtit dokonalého člověka - silného a chytrého. Jen tušíme, jak geniálně je genom člověka Bohem stvořen a není proto jednoduché vylepšit vlastnosti člověka. Proto je možná proročtější antitotalitní román Alfreda Huxleyho Konec civilizace aneb Překrásný nový svět. Jako klíč ke společenské stabilitě autor viděl retardaci většiny populace. Příliš mnoho inteligentních lidí představuje větší riziko vzpoury a stabilní společnost chce především silné a zdravé dělníky, kterým to moc nemyslí…

Poškození dědičné informace v mitochondriích

Britka Sharon Bernardiová, která přišla kvůli vývojové vadě o 7 dětí, může využít nově legalizovaný způsob oplodnění, kdy se od „druhé matky“ odebere část vajíčka, které se zkombinuje s vajíčkem první matky a následně se spermatem otce. Dítě díky této metodě má 99 % DNA první matky a předejde se možnosti předání zmutovaného genu z tzv. mitochondriální DNA.

Oč jde, vysvětluje profesor Jaroslav Petr: „Mitochondrie vyrábějí v buňkách lidského těla energii potřebnou například pro aktivitu mozku nebo práci svalů. Jsou k tomu vybaveny malou porcí dědičné informace, tzv. mitochondriální DNA, obsahující 37 genů. Ve srovnání s kompletním lidským genomem tvořeným asi 23 000 geny se to může zdát málo. Poškození genů v mitochondriích však mívá vážné zdravotní následky. Projeví se například vážným onemocněním mozku, svalů, oka nebo slinivky břišní. Mitochondrie a choroby vznikající poškozením jejich dědičné informace získává člověk výhradně od matky. Ta mu dává do vínku všechny mitochondrie ve vajíčku. Od otce nemá ani jedinou. Pokud má matka poškozenou dědičnou informaci mitochondrií, zdědí její chorobu i dítě. Situaci komplikuje skutečnost, že matka může mít v každé buňce směs zdravých a nemocných mitochondrií. Jejich poměr ovlivňuje náhoda. A tak matka sama nemusí mít vážnější zdravotní obtíže, ale její dítě ano. K tomu připívá i fakt, že oplozené vajíčko využívá k vytvoření vlastní populace mitochondrií jen část těch předaných matkou. Hodně záleží na tom, kolik poškozených mitochondrií si v tomto kritickém okamžiku pro další život „vylosuje“.

Techniky nově vyvinuté v USA a ve Velké Británii dovolují nahradit ve zralém vajíčku nebo v jednobuněčném embryu mitochondrie pocházející od nositelky mutace mitochondriální DNA mitochondriemi zdravé dárkyně. Náhrada však nemusí být provedena se stoprocentní účinností. Poškození mitochondriální dědičné informace je velmi vzácné. Na druhé straně jsou následky poškození mitochondrií závažné. Účinný a bezpečný způsob ochrany by proto měl velký význam. Hlavním tématem jsou etické aspekty. Diskutuje se například o tom, že narozené dítě lze považovat z genetického hlediska za potomka tří rodičů, protože od "druhé matky" by dítě získalo 37 mitochondriálních genů.“

Názory k článku (5 názorů)
Raději ne withep 8.7.2016 17:7
*Re: Raději ne .kili. 9.7.2016 9:22
*Re: Raději ne .kili. 9.7.2016 9:29
**Re: Raději ne withep 10.7.2016 9:11
***Re: Raději ne .kili. 11.7.2016 7:52




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.