VYUŽITELNOST KMENOVÝCH BUNĚK V SOUČASNÉ MEDICÍNĚ

Jedním z nejnadějnějších směrů výzkumů moderní medicíny je výzkum možností využití kmenových buněk při léčení, i když již v současnosti se kmenové buňky využívají při transplantaci kostní dřeně. Výzkumy však do budoucna poskytují nepředstavitelné možnosti využití, kmenové buňky pomohou při léčení dnes ještě nevyléčitelných nemocí.

K transplantaci kostní dřeně se přistupuje v případě onemocnění kostní dřeně, které nelze léčit jiným způsobem. Za zavedení tohoto druhu transplantace v roce 1960 získal pan E. D. Thomas v roce 1990 Nobelovu cenu.

Kmenové buňky z pupečníkové krve byly použity u člověka poprvé u onemocnění kostní dřeně, kdy se nahrazovala transplantace kostní dřeně od cizího dárce, kmenové buňky z pupečníkové krve se totiž do buněk kostní dřeně velmi snadno transformují. První taková operace byla uskutečněna v roce 1988 u pacienta se smrtelným onemocněním Fanconiho chudokrevnosti. Transplantace kmenových buněk z pupečníkové krve mají nesčetné výhody oproti tradiční transplantací kostní dřeně. Díky těmto přednostem se kmenové buňky z pupečníkové krve úspěšně využívají při léčení onemocnění kostní dřeně, při nahrazení poškozených hematogenních buněk. Tato transplantace se nejčastěji vyžaduje při nádorových onemocněních kostní dřeně (např. leukémii). Transplantace kmenových buněk může znamenat pomoc i při zefektivnění léčby jiných nádorových onemocnění. Intenzita ozařování a chemoterapie při léčbě zhoubných nádorových onemocnění zvyšuje efektivitu léčby. U chemoterapie však velikost dávky omezuje hrozba poškození kostní dřeně. Při transplantaci kmenových buněk je však možné zvýšit dávky ozařování či cytostatické léčby, případné poškození kostní dřeně pak lze napravit právě pomocí transplantace kostní dřeně.

Kmenové buňky z pupečníkové krve sice nelze aplikovat k léčbě všech nemocí, lékaři však již několik desetiletí využívají kmenové buňky při léčbě různých onemocnění. Podle dostupné literatury do září roku 2000 byly kmenové buňky z pupečníkové krve použity při léčbě následujících nemocí:

ZDROJ: Cord Blood for Transplant and Research, Sandra A. Wolf, RN, MS

Maligní onemocnění způsobené buňkami zhoubných nádorů:

Akutní lymfoidní leukémie (ALL); Akutní myeloidní leukémie (AML); Chronická myeloidní leukémie (CML); Myelodysplasie (MDS); Solidní nádory; non-Hodgkinova lymphoma; neuroblastoma

Nedostatky hemoglobinu a tvorby krve:

Amegakaryocytická thrombocitopenie (AMT); Aplastická anémie; Blackfan-Diamondova anémie; Congenitalis cytopenia; Evanův syndrom; Fanconiho anémie; Kostmannův syndrom; Srpkovitá anémie; Thalasémie

Nedostatky imunitního systému, které způsobují trvalé infekce:

Nedostatek adenosindeaminasy (SCID-ADA); Lymfoproliferativní onemocnění vázané k chromozomu X (XLP); Těžké kombinované imunodeficience (SCID); Chronická granulomatóza (CGD); Wiskott-Aldrichův syndrom

Nedostatečná funkce buněk způsobená poruchami látkové výměny v buňkách:

Adrenoleukodistrofie; "Bare" lymfocitní syndrom; Dyskeratosis congenita; Familiární erytrofagocytózní lymphohystiocytóza; Gaucherova nemoc; Gunterova nemoc; Hunterův syndrom; Hurlerův syndrom; Neuronální ceroid-lipofuscinosis; Krabbe-ova choroba; hystiocytosis Langerhansových buněk; Lesch-Nyhanova nemoc; Deficience adheze leukocyt; Osteoporosis

Autoimunní onemocnění. Chorobné změny v organizmu, které vedou k zničení buněk vlastního organizmu. (Ve fázi zkoumání)

Roztroušená skleróza; Revmatické záněty kloubů; Systematický lupus erythematosus