PŮVOD KMENOVÝCH BUNĚK

Oplodněné vajíčko - zárodek embrya - které putuje od vaječníku směrem k děloze, kde se uchytí, je ještě tvořeno z buněk "schopných všeho". 15. den vývoje embrya je rozhodující ohledně dalšího vývoje života, jelikož tehdy se aktivují různé úseky v genetickém materiálu kmenových buněk - v DNA - a na základě toho se vytváří speciální buňky pro mozek, svaly, kosti a jiné buňky (a z těchto buněk vzniknou různé tkáně a orgány, resp. části těla). Tyto buňky se od sebe zásadně liší: úkolem buněk mozku bude přemýšlet, buňky srdečního svalu budou zabezpečovat správnou funkci srdce, plicní buňky zabezpečují dýchání a buňky ledvin správné vylučování moči.

Toho lze docílit jedině tím, že v rámci každého z 3,2 miliard nukleotidů (neboli písmen) obsažených v makromolekule DNA o délce cca 2 metry se v těchto specializovaných buňkách aktivují různé části DNA. Během této naší symbolické "přeměny v člověka" specializované buňky ztrácí schopnost být "všeho schopné".

Podle nových poznatků malé množství nespecializovaných "všeho schopných" buněk, tzv. kmenových buněk zůstane v různých tkáních - především v kostní dřeni - i během vývoje embrya a i po narození. Úkolem kmenových buněk - vzhledem k vývoji nespecializovaných buněk - je nahradit v organizmu poškozené či oslabené buňky a regenerovat poškozenou tkáň. Jejich životně důležitým úkolem je zachovat zdraví organizmu.