Už zase zlobí!

V převážné většině případů se hyperaktivita projevuje pouze jako součást celého souboru příznaků zvaného syndrom lehkých mozkových dysfunkcí – LMD (v současné době se hovoří o symptomech ADHD – Attention Deficit Hyperaktivity Disorder). Z odborných výzkumů je známo, že v naprosté většině případů se jednotlivé příznaky objevují u těchto dětí kumulovaně a ve spojeních. Velmi často se k neklidnosti přidává též impulzivnost a špatná schopnost soustředit se. Výjimka však potvrzuje pravidlo, a proto se v ojedinělých případech setkáme i s výskytem pouze jednoho příznaku jako izolovaného jevu nebo ve spojení se zcela jinými komponenty.

Hyperaktivní, nápadně neklidné dítě se vyznačuje ve srovnání s ostatními dětmi slabší nervovou soustavou. Jeho nervové buňky, mozková centra, ale i svalové skupiny se rychleji unaví a vyžadují odpočinek. To je hlavní příčinou často pozorovaného nepřiměřeně rychlého střídání činností, jež má za cíl zapojení dalších mozkových center a svalových skupin místo těch, které již ovládla únava. Proto dítě dlouho nevydrží u jednoho druhu pracovní činnosti, ale ani hry, střídá aktivity rychle za sebou a bývá brzy unaveno.

Kromě již zmíněné hyperaktivity tyto děti velmi špatně koncentrují pozornost, jsou zbrklé a díky nerovnoměrnému vývoji svých duševních funkcí mohou mít potíže v učení (neúhledné písmo, pomalé čtení), výrazné výkyvy nálad, ale také poruchy řeči (koktavost, špatná výslovnost apod.). Někdy se též objevuje tělesná neobratnost a koordinace pohybů.

Tyto příznaky se v určité míře mohou objevit u každého zdravého dítěte. Nabízí se tedy otázka, co je měřítkem výskytu uvedených poruch – v první řadě jde vždy o společenskou normu, v praxi tedy především o normu školního prostředí. Dítě, jehož chování výrazně vybočuje z obvyklé společenské konvence (např. výrazně se odlišuje mírou neklidu a nesoustředění se od dalších dětí ve třídě), by mělo být po dohodě s rodiči doporučeno k návštěvě dětského psychologa. Mezi celou populací dětí se hovoří o 3 – 4% výskytu s častějším zastoupením mužského pohlaví.

Vůči hyperaktivnímu dítěti vystupujme s laskavostí a láskou. Obrňme se trpělivostí, klidem a optimismem.

Posilujme sebevědomí dítěte, především tím, že oceníme každý jeho úspěch, ale i každou projevenou snahu. Vytvořme takové podmínky, aby se náš potomek mohl co nejvíce a často projevit. Snažme se zabránit takovým situacím, za které by musel být potrestán. Zabráníme tím vzniku pocitu neúspěchu a méněcennosti.

Vedení dítěte by mělo probíhat formou naší aktivní spoluúčasti na společné činnosti. Při práci i hře dítě vedeme, radíme mu, podporujeme jeho nápady a uklidňujeme jej slovy i jemným přátelským dotekem.

Aktivitu dítěte založíme na jeho spontánnosti a zájmu. Každou činnost (hru i práci) dělíme na krátké časové úseky, které prokládáme chvilkami odpočinku a odreagování se.

Dítěti umožníme co nejvíce svobodné a spontánní hry. Řešením nejsou hromadné organizované hry a kroužky. Tato řízená činnost dítěti radost nepřináší.

Všestrannou podporu by dítě mělo nacházet v rodině, a to u všech jejích členů. Musí cítit, že je rovnocenným členem rodiny, kde je obklopeno láskou a pocitem jistoty.

Snažíme se předcházet nedorozumění mezi školou a rodinou. Je třeba počítat, především v počátku, s nižší samostatností dítěte a podpořit je při hledání sociální pozice v cizím prostředí. Učitele upozorníme na potíže, které dítě má a požádáme jej o spolupráci.

Dobrý celkový zdravotní stav je podmínkou pro zlepšení jeho obtíží. Komunikujme s dětským lékařem, nejen ohledně předepisování léků vyrovnávajících nerovnoměrnost nervové lability, ale aktivně jej zapojme do výchovy dítěte.

Neponechávejme dítě samotné, pokud prožívá ne-úspěch a smutek. Naopak se je pokusme motivovat k další činnosti, kde by mohlo být úspěšné, aby mohlo zažít radost a sebeocenění.

Výběr dalšího studia a volbu povolání pečlivě zvažme, třeba i po poradě s dětským psychologem. Je pravda, že osoby s LDM syndromem (ADHD) jsou úspěšnější v praktických povoláních, kde bývá vyšší i pocit seberealizace, ale není výjimkou, že zdárně vystudují i střední a vysokou školu.