Schovanka 3 - kulatím se

Zní to trošku potrhle, ale je to tak. Před 14. dny mi počítali délku těhotenství podle datumu poslední menstruace, vycházelo na 8. týden. Na posledním ultrazvuku paní doktorka prohlásila, že vidí ”vitální plod odpovídající 7. týdnu těhotenství.” A ten vitální plod, to je naše Schovanka. Sedm týdnů by i odpovídalo termínu, o kterém jsem přesvědčená, že jsem otěhotněla (t. j. cca 25. den cyklu).

Začala jsem mírně přibírat, lepší popis by byl kulatit se. Nemáme doma naštěstí váhu, takže jsem v klidu. Kdybychom ji měli, chodím se převažovat každých 15 minut. Takhle už vím, že nezapnu své nejoblíbenější džíny (byly mi úplně knop). Taky se mi zvětšují prsa, z jedniček je to docela příjemná změna ;-) Ale už se děsím, že jestli budou pokračovat tímto tempem, budu muset změnit celý šatník.

V souvislosti se svým přibíráním jsem se byla podívat v Tescu na Národní na mateřské oděvy. Běs! Nepochopila jsem, proč musím jako těhotná chodit v černé, šedé, nebo tmavě modré. Skoro nic se mi nelíbilo, s výjimkou jedněch kraťasů, proto se zdá, že budu muset oprášit šicí stroj. Nebo najít nějakou prodejnu, kde se mi bude něco líbit. Já vím, času je zatím dost, ale jen ta představa, že nebudu mít nic na sebe....

Mám neustálou chuť k jídlu. A když dostanu opravdu hlad, začne se mi dělat špatně, až mdlo. Prostě se musím najíst. Pryč je nedávná doba, kdy jsem první jídlo jedla kolem desáté (do práce vstávám před sedmou), a to jogurt. Teď si musím dát aspoň něco úplně maličkého už ráno a po příjezdu do práce znovu, zase mám šílený hlad. Schovanka je asi pěkný jedlík.

A taky jsem si zažila první “těhotenské omezení“. Nepití a nekouření mi jako nepijanovi a nekuřákovi nevadí. Ale na letošní podzim jsem se domlouvala s kamarádkami na saunu. Moc jsem se těšila, kdysi jsem měla saunování moc ráda. Paní doktorka mi saunu rezolutně nedoporučila, přehřátí miminku škodí. A je to. Tento týden jdu poprvé do poradny, musím se poptat, jak jsem na tom s plaváním.

No a ty hrozné nálady, o kterých jsem psala posledně, mě už přecházejí. Taky mě už nebolí žaludek a to na náladě rozhodně přidá.

A ještě jedna informace na závěr: nastávající tatínek slíbil, že přispěje vlastním povídáním i on, už se těším :o)