| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Anketa: Jak porozumět svému miminku?

 Celkem 55 názorů.
 huhu, holky03+05+11, kluk09 


no potes 

(4.2.2010 12:34:16)
to zas bude clanek. A rozhodne mi tu chybi komunikace s jeste nenarozenymi miminky a jejich magicke schopnosti.

Mimco beci = ma hlad, chce pochovat, procuralo se, prip. neco ho boli. Je to tak slozite...?
 Babsi+2 


Re: no potes 

(4.2.2010 14:38:22)
Přemýšlela jsem nad vzletným heslem, které by potěšilo romanticky založené čtenářky: "Mějte otevřenou hlavu i srdce."...nebo srdíčko by se tam mohlo dát, aby to znělo pumprlíčkovatěji.
Sdrcem poznám, co mám dělat, jenže občas je třeba se na srdce vybodnout, hodit dítě k manželovi do postele, popř. k babičce a odpočinout si.
 Terka79 


Re: no potes 

(4.2.2010 22:49:21)
Zase tak prozaické to není. Může ho něco lechtat nebo rozčilovat, může mu být horko, zima atd. atd..... Důvodů proč pláče může být spousta, ne jen ty známé otřepané hlad, mokrá plínka, únava.
 Petra 77 


Re: no potes 

(7.2.2010 14:38:43)
No jasně, řekla bych, že rozumět miminku se jednoduše nedá. Ale každá maminka své dítě postupně poznává a tím se řešení problémů nakonec do velké míry zjednodušší a zrychlí.
Každá mamina kterou nám ať už si to přiznává nebo ne, funguje na principu vylučovací metody. Je asi tak 6 základních problémů, které dohání naše drobečky k pláči. Některé můžeme vyloučit hned no a na ostatnní je tu metoda pokus-omyl.
Mimino brečí.
Může mít hlad?
- ne baštila před hodinou
Může být unavená?
- ne obvykle vydrží 2-3 hodiny vzhůru
Je počůraná?
- nejspíš ne, normálně může být počůraná a je jí tto úplně jedno, ale můžeme pro jistotu přebalit a vyloučíme tento důvod
Co třeba žízeň?
Po hodině od kojení? Neni vedro, tak to asi nebude ono.
- nebolí ji bříško?
To by se asi víc kroutila a snažila tlačitt. No, zacvičíme při přebalování nožičkama, namasírujeme a uvidíme, jesli to klapne.
- co třeba zoubky?
No strká si ručičku do pusy, tak zkusíme gelík - hmm zabralo to. Máma je genius. Vyřešila problém za 2 minuty a kolik variant přitom zhodnotila si kolikrát ani sama neuvědomí. No a navíc máme přebalíno, tak můžeme rovnou vyrazit na prochajdu - ta by totiž v proběhla tak jako tak, protože pomůže vyřešit i poslední obvyklý problém a sice mimino se nudí.

 KoproFka 


Re: no potes 

(8.2.2010 23:55:17)
Ježiš já bych Ti přála mít moje dítě - brečel furt a strašně nahlas, nakrmený, přebalený, bříško v poho, horko mu nebylo ani zima, ať jsem ho chovala, nebo nechovala...prostě jak na setrvačník~n~~n~... To bylo první a poslední dítě které když začalo brečet a já ho zvedla, brečelo pořád dál....

Asi jsem naprosto tupá máma~o~, ale já ani teď občas nevím, proč tak dlouho brečí, jak jednou začne, neví, kdy přestat....navíc se na sebe rád kouká, takže běda, když spustí a je kolem něj něco, co ho odráží - sklo, zrcadlo, výloha...

Snad jediný co zabírá je, až teď, když je velkej, je "plakej miláčku, u maminky se můžeš vyplakat, jak potřebuješ..", jedině tohle fakt zabírá...
 Kashuapa 


Re: no potes 

(10.2.2010 16:45:31)
To je krásný! Na tom je vidět, jak je každý dítě jiný, někdy nezbývá než se obrnit trpělivosti a zůstat klidná, pevná máma, ale dá to asi zabrat, že jo? Jsi dobrá...
 Radka+ 04/06+12/07 
  • 

Návod neexistuje 

(4.2.2010 12:49:56)
Já si myslím, že návod na porozumění miminku neexistuje. Je to přirozený instinkt. Nikdy jsem neznakovala, ani jsem o něčem takovém neměla ani páru a s dětma jsem se vždycky dokázala nějak smysluplně a k jejich spokojenosti "domluvit". Máma to prostě pozná a když si neví už rady, může se jednat o něco vážnějšího a to stejně nikdo jiný než dr. neporadí.
 bobule 
  • 

Re: Návod neexistuje 

(4.2.2010 13:59:14)
U mě to byl vždycky pokus omyl. Ale vždycky jsme se příčiny nějak dopátrali. A když se směje?? No, tak to je mi do dnes záhadou:-)
 Iris 
  • 

Znakování 

(4.2.2010 15:09:39)

Znakování je poměrně "in" třeba v Anglii. Mimčo je v jeslích a pak se vyzvedne a jde s matkou na kurs znakování. Možná je to snaha miminku vše co nejvíc vynahradit nebo pokus se rychleji sladit, nevím. Pokud máme to štěstí a můžeme s našimi miminky a batolátky trávit většinu času, připadá mi znakování úplně zbytečné (aspoň u mých dětí, naučily se rychleji mluvit, než já se naučila znakovat). U našeho třetího mimča jsem si všimla, jak si už od novorozeneckého věku dává záležet na zvucích, které vydává. Nejen, že jinak brečí, když má hlad, když něco bolí... ale aktivně pracuje na tom, aby ty zvuky opravdu byly různé a typizované. Jasně, že komunikujeme taky mimikou a gesty, ale to vzniká snad spontánně v každém vztahu matka-dítě a nemusí to být nutně gesta, která nám vnutí na kurzu znakování.
Znakování má možná význam ve vícejazyčných rodinách, jinak to považuji spíš za módu a zdroj peněz pro pořadatele kurzů.
 Marta, dvě dcerky 
  • 

Re: Znakování 

(4.2.2010 16:43:45)
Já jsem celkem jak se říká pro každou "špatnost" a ráda s holkama chodí na různé aktivity. Znakování mě ale nijak nenadchlo a to přesně z toho důvodu, že obě moje děti začaly mluvit už v druhém půlroce života. Než bysme se naučili znaky, tak se domluvíme normálně. Mladší má teď 16 měsíců a bez problémů si řekne o vše, co chce a o tom, že umí i slova jako kombajn, opička, jablíčko ani nemluvím. ;o) Cizí jí samozřejmě nerozumí tolik jako já, ale ti neumí ani zankovat, takže jsem opravdu význam této metody pro sebe moc neocenila.
 Iris 
  • 

Re: Znakování 

(4.2.2010 17:08:27)

Mám to stejně. Také chodíme na různé aktivity, ale znakování nás také neoslovilo. Znakování považuji za import ze zemí, kde maminky nemají možnost být doma s miminkem/batoletem a pak se snaží dohnat narušenou komunikaci.
 Suza007 


Re: Znakování 

(4.2.2010 19:13:53)
My s malou (20 měsíců) znakujeme a přijde mi to super. Ona zatím skoro nemluví a má hroznou radost, když mi může ukázat, že vidí pejska, kočičku, koš apod.
 Slunečnice Modrá 


Re: Znakování 

(19.2.2010 8:13:40)
Znakujete podle nějakých materiálu co se dají objendat z netu nebo jste prošli nejakým kurzem ? Tohle téma mě moc zajímá, komunikace s miminkem je pro mě hrozně duležitá a tak bych tohle ráda zkusila. Spíš trpím tím že nevím co by mohlo chtít.
Díku:-)
 Ewa 
  • 

Re: Znakování 

(4.2.2010 20:51:09)
Já jsem si znakování našla na YouTube, ukazuje to tam maminka s dítětem, myslím, že kurs ani není potřeba. Jen tak ze srandy jsem podle toho naší malou pár znaků naučila, hned ji to šlo, byla to zábava.
 Laleida 


Re: Znakování 

(5.2.2010 10:08:25)
A v kolika jste to zkusili, docela me to zajima, ze bych to s prckem zkusila, ale bude mu teprve 7 mes. pristi tyden, tak nevim, zda to neni brzo? Mela bys link na to kde to ta mamina ukazuje? Diky Kata
 Peta 


Re: Znakování 

(5.2.2010 21:41:25)
presne, je to velka zabava a o to jde!
 celinkar 


Re: Znakování 

(5.2.2010 15:40:56)
Mám dvouletou dceru a od 5 měsíců jsme znakovaly. Můžu všem jen doporučit!!!
Jasně,že každá máma pozná, kdy má mimi hlad nebo, že je unevené. Ale co třeba táta, tetičky, prarodiče??A znakování je samozřejmě přínosné i pro mě, protože to byste nevěřili, o čem chtějí děti komunikovat. Malá mi například v jednom roce znakovala příhody, které se nám třeba staly před 14ti dny....-opravdu jsem si s ní pokecala.To bych se stejně starým neznakujícím dítkem nemohla. A hlavně, zankování podporuje vývoj dítěte jako takový a vellice pozitivní vliv na slovnéí zásobu a vývoj mluvené řeči-proto naše malá už ve svým dvou letech ( v prosinci jí byly dva ) povídá jako její 4letí vrstevníci. Nevěříte???
I paní doktorka je nadšená!
Znakování doporučuji, protože je to opravdu bezvadná podpora vašeho děťátka, když zjistí, že se váš svět nemotá jen kolem jeho čůrání a kakání, ale že také vidíte do jeho (jinak ukrytého ) světa.~3~
 Ivana Procházková 


Re: Znakování 

(5.2.2010 19:57:24)
S výše uvedeným příspěvkem bohužel opravdu v ničem nesouhlasím. Se svou dnes 16ti měsíční dcerou znakuji, první znak udělala v 8 měsících a dnes jich umí asi 80! A to do toho nepočítám vůbec slova, která už umí vyslovit. Je samozřejmé, že se maminka se svým dítětem bez problémů domluví i bez znakování, ale o spoustě věcí, které se netýkají nutné domluvy jíst, pít, kadit, podat medvídka atd., nemá maminka ani tušení. Do hlavy svému dítěti nevidíte, i kdybyste se snažila sebevíc. Jeden příklad za všechny. Jezdíme každý víkend k babičce, rodič tudíž stále opakuje dokola, bude tam babička, děda atd. Dcera první věc, kterou asi v 10ti měsících udělala, když jsme vylezli z auta byl znak pro žirafu. U babičky má totiž jezdící žirafu, na které v té době ani neuměla jezdit a přesto nám jasně ukázala, na co asi mimo jiné myslí, když jedeme k babičce. A když jsme na to s manželem zareagovali a hned jí žirafu podali, jak jsme došli do domu, byla nesmírně spokojená. Znakování není tak úplně o tom domluvit se se svým dítětem, ale vést s dítětem dialog o tom, co ho opravdu zajímá. Když si listuji s dcerou knížkou a ona mi už měsíce přesně znaky ukazuje, na kterou stránku mám otočit, co chce vidět, nevyměnila bych ty okamžiky ani za nic. A to jí nezajímá tolik každé zvířátko, které dospělí rádi ukazují, ale třeba i obyčejný kartáček nebo miniaturní jablíčko nakreslené v pozadí v misce. Co se týká znaků, které nám "nutí" na kurzech, já osobně jsem za ně byla vděčná, protože ne každý rodič je tak kreativní, aby si vymýšlel své vlastní. A jestli se Vaše dcera naučila dříve mluvit než vy znakovat, tak nevím, kde byla chyba, ale nám doma všem stačilo podívat se jednou na slovník a 80% znaků jsme si pamatovali. Myslím, že jsou udělané opravdu jednoduše. Je ale samozřejmě možné, že jste jedna z těch šťasntějších maminek, jejíž dítě začíná mluvit velice brzy.
Jako maminka znakujícího dítěte můžu znakování jenom doporučit a už se těším až ho budu učit i své druhé dítě.
 Ivana Procházková 


Re: Znakování 

(5.2.2010 19:58:03)
S výše uvedeným příspěvkem bohužel opravdu v ničem nesouhlasím. Se svou dnes 16ti měsíční dcerou znakuji, první znak udělala v 8 měsících a dnes jich umí asi 80! A to do toho nepočítám vůbec slova, která už umí vyslovit. Je samozřejmé, že se maminka se svým dítětem bez problémů domluví i bez znakování, ale o spoustě věcí, které se netýkají nutné domluvy jíst, pít, kadit, podat medvídka atd., nemá maminka ani tušení. Do hlavy svému dítěti nevidíte, i kdybyste se snažila sebevíc. Jeden příklad za všechny. Jezdíme každý víkend k babičce, rodič tudíž stále opakuje dokola, bude tam babička, děda atd. Dcera první věc, kterou asi v 10ti měsících udělala, když jsme vylezli z auta byl znak pro žirafu. U babičky má totiž jezdící žirafu, na které v té době ani neuměla jezdit a přesto nám jasně ukázala, na co asi mimo jiné myslí, když jedeme k babičce. A když jsme na to s manželem zareagovali a hned jí žirafu podali, jak jsme došli do domu, byla nesmírně spokojená. Znakování není tak úplně o tom domluvit se se svým dítětem, ale vést s dítětem dialog o tom, co ho opravdu zajímá. Když si listuji s dcerou knížkou a ona mi už měsíce přesně znaky ukazuje, na kterou stránku mám otočit, co chce vidět, nevyměnila bych ty okamžiky ani za nic. A to jí nezajímá tolik každé zvířátko, které dospělí rádi ukazují, ale třeba i obyčejný kartáček nebo miniaturní jablíčko nakreslené v pozadí v misce. Co se týká znaků, které nám "nutí" na kurzech, já osobně jsem za ně byla vděčná, protože ne každý rodič je tak kreativní, aby si vymýšlel své vlastní. A jestli se Vaše dcera naučila dříve mluvit než vy znakovat, tak nevím, kde byla chyba, ale nám doma všem stačilo podívat se jednou na slovník a 80% znaků jsme si pamatovali. Myslím, že jsou udělané opravdu jednoduše. Je ale samozřejmě možné, že jste jedna z těch šťasntějších maminek, jejíž dítě začíná mluvit velice brzy.
Jako maminka znakujícího dítěte můžu znakování jenom doporučit a už se těším až ho budu učit i své druhé dítě.
 Marta, dvě dcerky 
  • 

Re: Znakování 

(5.2.2010 21:17:53)
Řekla bych, že je to prostě individuální. Možná je to náhoda, ale obě moje dcerky začaly skutečně mluvit velice brzy, v šesti měsících máme nahané první cíleně volené slabiky TA TA, MA MA, MI MI, .... A v jednom roce se "domluvily" obě se všemi členy rodiny bez potíží. Mladší bude za měsíc rok a půl a komunikuje velice čile, přesně jak píšete u znaků, dokáže si říct, že si chce jít čistit zuby, dnes ráno chtěla chlebíček a po chvíli opakovala, že jí spadl, abych jí ho podala a i mi poděkuje ;o). Není to rozhodně jen o tom, že opakuje nějaké papat. Ze zvířátek si pamatuje dokonce Kombu, kterou asi pozná málokterý dospělý, ale její sestra si prostě prohlížela atlas a tak si mladší zapamatovala některá slova a s radostí nám je ukáže. Je to podle mě úplně stejné, jako vy se radujete z pochopeného znaku. Jen já mám pocit, že pro moje děti je to opravdu zbytečné a věnujeme se raději jiným aktivitám.
 Hanka 
  • 

Re: Znakování 

(5.2.2010 20:43:17)
Naprosto nesouhlasím s tím, že znakování je zbytečné. Pracovala jsem dva roky v mateřské školce v Irsku a také jsem chvilku žila v Anglii a nemohu souhlasit ani s tím, že by znakování v těchto krajinách bylo tak populární a že matky vynahrazují dětem svůj zmeškaný čas v práci...
Jsem matka 7 měsíčního syna a již začínáme znakovat, zatím samozřejmě jen já maličký je na to ještě moc malý, neovládá ještě dostatečně svou motoriku. Samozřejmě maminky dokážou rozumět svým miminkům ve většině případů. Rozumíme co se jim asi tak nelíbí, co chtějí. Ale znakování nám umožní tuto komunikaci o 100% zvětšit, sdílet s naším milovaným potomkem přesně to co ho zajmá, jelikož nám to může ukázat pomocí jednoduchého znaku a nemusím nic tipovat. Mám více jak 5ti letou zkušenost s maličkými dětmi a jsem pevně přesvědčená, že znakování je super a všem ho vřele doporučuji!
Hanka
 Nath74 


Re: Znakování 

(8.2.2010 10:31:31)
Nesuhlasim. Znakovanie je "in" vsade tam, kde su mamicky, ktore maju zaujem obohatit svoju komunikaciu s dietatkom. Ja sa priklanam k nazoru, ze znakovanie je prospesne pre dieta, mamicku, pre celu rodinu. Kedze pomaha dietatku vo vyvoji pozitivne (rec, intelektualny a emocionalny rozvoj), potom zbytocne nie je. Ja znakujem so svojou mladsou dcerkou od jej 10tich mesiacov a som velmi spokojna.
Moda - ako sa to vezme. Niekto to moze skor vnimat ako navrat k starym osvedcenym hodnotam nasich predkov, pretoze neverbalna komunikacia tu vzdy bola.
 Theend 


Zamyslet se 

(4.2.2010 17:11:27)
Hlavně to chce zamyslet se, co by mu asi tak mohlo chybět. Vzpomenout si, kdy jsem ho naposledy nakojila, jak je to dlouho, co spal, kdy byl přebalený (a kouknout se, jestli nekakal). Když na nic nepřijdu, tak zkusmo nakojit, to často spraví náladu. A když nezabere ani to, bude to: břicho (zvlášť když se kroutí), zuby (zvlášť strká-li si prst do pusy), nemoc (zvlášť když má teplotu). :o)
 Liška s banem :) 


Re: Zamyslet se 

(5.2.2010 14:01:59)
Porozumnět miminkům není tak těžké, protože se jejich potřeby opakují ve stejnou dobu každý den.
 Vaal 


Moje chyby 

(5.2.2010 5:23:59)
Od miminka taky svoji holčičku pozoruji a snažím se jí porozumět. Nemám ráda, když mi někdo říká, že bych k ní neměla přiběhnout hned jak zabrečí, že ji tím rozmazluji...hlavně v noci. V 99 procentech pláče kvůli tomu, že se jí opravdu něco děje...o tom jsem se poměrně nedávno přesvědčila...Dost jsem její řev jednou ignorovala, protože v noci v postýlce hrozně dováděla, plakala, a nenechala mě spát. Najezená byla, napitá také, pokakaná nebyla, zima ani vedro jí nebylo, tak jsem si prostě myslela, že prudí, a že chce noční kojení(Už nějakou dobu jsme ji to odnaučovali). Dokonce jsem na ní párkrát zakřičela a rázně položila do postýlky, jednou dokonce plácla, ještě doteď si vzpomínám na ten bezmocný nešťastný řev. No ráno se probudím a ona byla celá poštípaná od komára. Vůbec jsem ho v noci neslyšela. Nejraději bych si za to nafackovala...a to jsem v noci párkrát rozsvítila, a chvíli ji třeba chovala...Tady se mi rady ignorování a "vyřvání" jako prevence nočního kojení moc nevyplatily. Snad z toho nebude mít jednou nějaké trauma...od té doby jsem ji už neplácla a dávám si pozor na pusu...Jsem idiot...
Od roka a půl už si řekne, že chce"bumba","papu", má "bebí".
Co se týče znakování...Tak mi taky přijde jako dost zbytečné..většině věcí rozumím...no a když byla ta příhoda s komárem, tak pochybuji, že by v tomto případě znakování využila. Nahlížela jsem ke známé co se tam učí a nic extra podstatného tam není..třeba znak "piškoty", "pes", "voní", "čepice", "mám tě rád", "koupání"..to nutně k životu opravdu nepotřebuje...znak "komár" tam pochopitelně nikde nebyl...koho by to taky napadlo, že...
 Ecim 


Re: Moje chyby 

(5.2.2010 9:19:59)
Když dítě v noci začně kňourat, tak mu nejdřív ze všeho strčím prso. Odvykat násilím ho nebudu. Teprve když prso nepomůže, tak zkouším, co by to mohlo být jiného.
Také nejsem příznivcem znakování, přijde mi přirozenější učit děti mluvit, mám pocit, že znakování by je v mluvení mohlo brzdit. Když byl můj starší syn maličký, tak jsem ho pro některé věci učila jednoduché výrazy, aby si o ně mohl snadno říci - třeba houpání jsme říkali "huíhuíhuí".
 Lůca+2 


Re: Moje chyby 

(5.2.2010 13:07:04)
No vidíš, Ecim, tentokrát se krásně shodneme, jelikož já bych napsala téměř stejné řádky ~t~
Jak s prsem, jelikož násilím dítě odnaučovat nechci, nemám na to a jako otrok si tak nepřipadám, jak míní někteří v mém okolí. Naopak je to pro mě krásné.....Prso utiší hlad,žízeň, pomazlení, touhu po mamince....většinou zabere, mimi je spokojené a já taky, pokud ne, pak hledám....~t~
A pro starší dcerku jsem měla také zkratky, většinou vydávala zvuky, například když měla hlad, tak mlaskala, když žízeň, tak mlaskala zase jinak ~:-D když byla unavená, tak říkala áááájíííí místo hají atd....
 Ecim 


Re: Moje chyby 

(5.2.2010 13:33:19)
Lůco,
celé dospívání se mi pořád někdo smál, že "tam nic nemám". A dnes to údajné "nic" vyřeší drtivou většinu problémů mého mladšího synka. ~t~ Dovedeš si představit, co to udělalo s mým sebevědomím? ~t~ Být mlíkarnou mě hrozně baví! ~t~
Starší syn před spaním pije hodně vody a na noc ještě potřebuje plínku, ale zatím to neřeším, dostatečný příjem tekutin považuju za důležitější než první místo v soutěži na téma "kdo bude v noci nejdřív bez plen". ~t~ (Stejně jsme to první místo už projeli, tak co bych se rozčilovala, že? ~t~)
 martina 3děti 
  • 

Re: Moje chyby 

(7.2.2010 16:31:22)
Zdravím,při přečtení vašeho příspěvku jsem si opravdu oddechla,ani já nenechám své děti brečet.Nejmenšímu je 7měsíců a také cítím,že jeho pláč má vždy důvod.At už se jedná třeba jen o potřebu pomazlení a pochování.Někdy je to těžké zkloubit všechny tři děti dohromady,ale věřím,že můj čas strávený právě s nimi jednou přinese své ovoce.A když nedej bože ne,alespon mám klid,že jsem v jejich výchově udělala co jsem mohla
 Ecim 


Re: Moje chyby 

(8.2.2010 10:26:29)
Martino, mám to také tak. Občas mi pláčí obě děti najednou a já utěšuji ostošest, jen tak plakat bych je nenechala.
 Mirka 2 deti 
  • 

Hmm tak to neporadim... 

(5.2.2010 8:29:02)
Pri dcere som si hovorila aka som skvela matka, ake to je jednoduche, dietatko vyjadri co potrebuje a ja to uspokojim, parada. Plakala len ked nieco potrebovala (najest, napit, cistu plienku, pochovat...) alebo ked bola chora a nieco ju bolelo.
Druhy syn do pol roka zurivo prereval cely den bez ohladu na to ze bol najedeny, suchy a zabavany ci noseny na rukach, po jedle ani raz nezaspal ale do 10 minut znovu zlostne reval, spal od narodenia 2x denne po 20 minut, vsetko ho zabavilo tak na minutku potom to šmaril o zem, priberal ukazkovo takze hladny nebol, pozitivum bolo, ze prespal celu noc (12 hodin) s jednym zobudenim na jedlo. Tak som sa aspon utesovala ze asi nie je chory a nic ho neboli kedze v noci kludne spi. Od polroka plakal tak 90% dna, potom 80, 50 atd. zlepsilo sa to ked zacal v 11: mesiacoch chodit a v 2 rokoch rozpravat, a v podstate az dnes v 3 rokoch je s nim "rozumna rec" aj ked je velmi tvrdohlavy a ma velku vydrz ked nieco chce alebo nechce. Od 1,5 roka cez den nespi a jeho rezim je ze 12 hodin bez unavy funguje a 12 hodin v kuse spi.
Ani lekari mi nevedeli povedat preco moje miminko place, z ich pohladu bolo vsetko OK, ja ako matka som na to neprisla a mala som pocit totalneho zlyhania kedze som nevedela upokojit vlastne dieta, nieco ako znakovanie s nim si vobec neviem predstavit.

Podla mna univerzalna rada neexistuje, jedine skusat co zaberie, vylucit pri dlhotrvajucom placi ochorenie a vydrzat, casom sa to zlepsi.
 KoproFka 


Re: Hmm tak to neporadim... 

(9.2.2010 0:17:05)
Jééé - tak to máš asi dvouvaječné dvojče mého synka:) snad jen s tou výjimkou, že Kubča se budil i v noci, a to klidně třeba 6-8x - navíc špatně usínal a jeho spánkový interval od cca 0,5roku je naprosto šílený za 24hodin celkem 10,5h spánku 13,5h bdění. Když byl maličký a stalo se, že usnul přes den, třeba v autě v sedačce, prostě o tu dobu zkrátil noc...
Když jsem chtěla, aby jako maličký přes den spal, musela jsem pořád jezdit s kočárem, jakmile jsem se zastavila, následoval řev. Zřejmě jsem si to udělala sama, narodil se v září, takže prvních půl roku když jsem jezdila na procháky, pořád jsem byla v pohybu - byla zima a sednout si na půl hodiny na lavičku znamenalo zmrznout....ale jinak to nešlo....

Přes den nespal od cca 2 let...
Naštěstí přesně od těch cca 2 let začal úplně spontánně spát sám celou noc~b~
Tchyně mi několikrát řekla, že špatně spí proto, že jsem ho nenaučila spát~a~, jenže já jsem dosud nepřišla na to, jak malé dítě naučit spát.
...skončila jsem až na psychologii, kde mi naštěstí pan doktor sdělil: "...nemůžete uspat dítě, kterému se nechce spát..."

 Jíťa 
  • 

Znakování se mi neosvědčilo 

(5.2.2010 15:52:10)
Já se o znakování s miminky dozvěděla když měl malej kolem půl roku. Nadšeně jsem se na to vrhla a pro začátek jsem ho začala učit jeden znak - napít. Můžu říct, že ani dalších 6 měsíců nestačilo, aby se ho naučil. Zato měl kolem prvního roku slovní zásobu cca 20-ti slov (pro rejpalky upřesním 4 slabiky, které změnou intonace měly asi těch 20 různých významů). Pro napít říkal "pááá-u" (=šťávu).
 Lenka, dcera 2007 
  • 

Re: Znakování se mi neosvědčilo 

(5.2.2010 21:03:14)
Nedalo mi, abych na tuto ,,zkušenost"se znakováním nezareagovala. Já jsem naopak se znakováním byla naprosto spokojená. Moje dcera začínala znakovat v 9měsících a v jednom roce používala 25znaků, kterým bezpečně rozuměl i tatínek a nepočítám zvuky zvířat a další komunikační slabiky, které uměla vyslovit. Nevím, jestli se dá mluvit v tomto případě, že znakování se neosvědčilo, protože si myslím, že byla chyba zkoušet znakování pouze na jednom znaku a po neúspěchu označit tuto metodu za neosvědčenou. Mám tu zkušenost, že znak pro jíst moje dcera také nepoužívala, protože pro ní bylo jídlo spíš trestem než požitkem. Že by chtěla papat mi nikdy nezaznakovala, i když znak používala, když viděla, že někdo jí. Kdybych se zaměřila pouze na tento znak, dopadly bychom asi stejně.

Po přečtení ostatních příspěvků také musím říct, že mě na znakování nejvíc fascinovalo hlavně to, že mi Deniska mohla ,,říct" vše, co jí zaujalo nebo také, že něco slyší a není to vidět. Zároveň překvapovala tím, čeho všeho si dokáže všimnout, co všechno slyší a jaké souvislosti se jí v hlavičce srovnávají. Nutila mě neustále odpovídat na její podněty, reagovala jsem jen na to, co jí zajímalo a nemusela jsem si vymýšlet o čem jí budu vyprávět. Dokonce mi uměla sdělit, co viděla s tatínkem na vycházce. A tu radost,jakou Deniska měla z toho,že jí rozumím, bych přála každé mamince.

Ještě dodávám, že mluvit začala velmi brzy, v 17měsících začala opakovat úplně vše a posléze také aktivně používat, takže jsme skončily u 56znaků.
 Peta 


to nám zase jo:-) 

(5.2.2010 21:39:53)
My jsme ze znakování také byli moc nadšení! To že máte možnost vědět jak dítě vnímá svět, čeho všeho si všímá, co ho baví je opravdu zkušenost k nezaplacení. Je to úžasný pocit, když vám dítě ráno v posteli rekne, ze slysi venku ptácky, ze chce jit krmit rybicky.
Mi rodice byli ze zacatku taky proti, a ted jsou nejvetsimi zastanci. Videli totiz, jak uzasne je komunikace s rocnim ditetem.
A zas takova novinka to neni, vsichni ucite znaky PA PA, ANO, NE, PROSIM... proc k tomu nepridat par dalsich znaku?

Ucit dite jen jeden znak... takhle to opravdu nefunguje. Na dite taky mluvite velkym mnozstvim slov a ono si postupne vybira slova, ktera chce rict a ktera zvladne rict. Tak je to i se znakovanim, z mnozstvi znaku, ktere mu nabidnete si vybere pro nej ta podstatna.

Nas Matysek umel asi 170 znaku a k tomu slova, tak jako ostatni prumerne deti, v tech 17 mesicich pouzival 50 slov a tech 170 znaků. Kdyby jsme neznakovali, jeho slovni zasoba by byla pravdepodobne jen tech 50 slov...

My jsem nadseni a uz se tesime na znakovani s druhym ditetem:)
 Jíťa 
  • 

Re: Znakování se mi neosvědčilo 

(6.2.2010 17:14:28)
Ono je každé dítě trošku jiné. Dítě, které si v 1 roce není schopné ukázat na hračku, kterou chce podat, nezvládá paci-paci ani jiné hry-říkanky, tak zřejmě nebude ani znakovat. Proč ho nutit do něčeho, co pro něj není přirozené?

Tyhle hry a říkanky zvládl až tak kolem 18-tého měsíce a teprve tehdy začal i trošku znakovat (tedy spíš používat některá gesta z těch říkanek) pro upřesnění svého verbálního projevu. A to se s ním taky už dalo o ledasčem pokecat i bez znakování.

Vzhledem k tomu, že tou dobou se jeho slovní zásoba velmi rychle rozrůstala, tak už jsme se ke znakování nevraceli, pravděpodobně by to stejně bylo zbytečné.



 Noemi, dcera 15 mes 
  • 

ZNAKOVANI PODPORUJE MLUVENI STEJNE JAKO LEZENI CHOZENI 

(7.2.2010 23:26:09)
To, ze dite leze mu nebrani preci, aby casem chtelo chodit po dvou. Podporuje touhu sdilet svuj svet a bavit se o jeho tematech. My dospeli mame tendenci deti zbytecne zahlcovat a vnucovat jim veci, o kterych si myslime, ze se jim budou libit, ale neni tomu tak vzdy. Zavidim maminkam, ktere svemu diteti rozumi, i ja se snazim, ale ba, ba, ba muze byt nekdy banan, chleba, babicka nebo balon. A ze to neni prirozene? Vzdyt i my dospeli si pomahame rukama, kdyz nemuzeme mluvit, jsme daleko...a deti uz od malinka ucime paci, paci, pa, pa, tak dalsi znaky pro jine drobnosti, ktere nas obklopuji jsou zabavou pro deti a jejich rodice. Prekvapive je, ze deti nemaji az tak potrebu si rikat o jidlo a piti, protoze to se deje automaticky. Chteji sdilet to, ze sviti svetlo nebo venku bezi pes a ze chteji jet "jeste" z kopce na sankach:-)
Zkusit par znaku jen tak muzete se svym ditetem i bez kurzu, ale na druhou stranu muzou ostatni deti to vase motivovat a "rozznakovat" neb jsou to takove male opicky.
HLAVNE S NIMI, PROSIM, NELETEJTE!
 Jíťa 
  • 

Re: Znakování se mi neosvědčilo - doplnění 

(8.2.2010 11:51:51)
Nechtěla jsem říct, že znakování je špatné. Jen asi jsou děti, pro které to není.

Paci-paci a jiné básničky jsme se učili od cca 3 měsíců, přesto je prcek jakš-takš (a s nechutí) zvládal až kolem 18-tého měsíce. Společné gesto pro jídlo/pití užíval od cca 2 měsíců, já jen to gesto nepatrně obměnila pro výraz pít, abych mohla poznat jestli chce jíst nebo pít.

Já za to nemůžu (nebo možná jo?), že byl od malička fascinovaný zvuky, hlasem a řečí. Naučil se velmi brzy komunikovat verbálně a vzhledem k jeho nechuti ke gestům, jsme ho v tom hodně podporovali. Zhruba od 15-ti měsíců byl schopný verbálně vyjádřit to stejné, co jiné děti znakováním. Ovšem nemůže být řeč o skutečném mluvení, jednalo se o jen o pár skutečných slov a obrovskou škálu různých zvuků (citoslovců).

V 18-ti měsících dokázal celkem souvisle vyjádřit, že "děda přijel autem, udělal vrtačkou a kladívkem do zdi díry, dal tam dráty, abysme měli doma světlo..." To si nevymýšlím, protože v té době jsme zrovna dělali nové rozvody elektriky a pro malého to byl úžasný zážitek.
Kromě toho si s námi normálně mohl pokecat o počasí, zvířátkách, svých zážitcích, komentoval pohádky v TV i knížkách... úplně stejně jako znakující děti.

PS: A neberte to, jak chlubení se geniálním dítětem. On zase neumí spoustu jiných věcí, běžných pro děti jeho věku. Obě moje děti se tak trošku vymykají normálu, protože jsou v některých věcech hodně napřed a v jiných zase hodně pozadu.
 Noemi, dcera 15 mes 
  • 

kazde dite je original 

(8.2.2010 20:33:35)
Tak to je super, ze vam to fungovalo. Ony mamy, ktere maji vic casu na pozorovani a interakci casem poznaji co je potreba, znakovani pak muze byt treba jasnejsi pro dalsi cleny rodiny. Kazdy at si najde svoji cestu. Mejte se hezky!
 jana1085 


Vřele doporučuji zkusit  

(5.2.2010 20:28:23)
Dle mého je znakování fajn věc...taky malé rozumím, ale tatínek jí vidí až k večeru a nebo o víkendu, tak mají šanci užít si ten čas naplno bez slziček a vztekání se, když hned nepozná, co jí trápí. A taky když si "odskočím", řekne si malá hned, jestli má žízeň nebo jestli chce přebalit a krom jiných znaků vztahující se k jídlu a koupání umíme i znak smutný (to většinou, když je tatínek dlouho v práci) jít ven, pejsek, nakrmit rybičky a pokračujeme v učení dál. Navíc když si prohlížíme knížky, malá je ve svém živlu a knížku neprolétneme, ale se znaky si jí i společně užijeme .o) ...a to byl manžel původně příliš touto metodou ne zrovna nadšen. Pokud můžeme malé pomoct alespoň trochu od zbytečného stresu z toho, že chce něco "říct" a ještě to neumí a je tu nějaký způsob, kterým to jde vyřešit, tak proč to nezkusit - a to mi přijde fajn .o) Určitě nám to spíš dalo než vzalo. Přeji k dalším rodičům hodně bezvadných chvil a hlavně hodně zábavy s jejich ratolestmi (...a ještě tím znakováním "nakazila" svou sestřenku a chodí po bytě u dělají kytičky) :o) ...prostě je to zábava :o)~z~
 Lucka, Kubik 17 měsíců 
  • 

Re: Vřele doporučuji zkusit  

(6.2.2010 23:33:58)
Já také vřele doporučuji zkusit znakování. Syn začal znakovat kolem roku tak nějak sám od sebe - začal se píchat sám píchat do bříška jako ježek, když jsme zpívali písničku Běží liška k táboru... - před tím jsem to dělala já. Měla jsem už načtenou knížku o znakování se slovníkem, tak jsme se podle toho učili dalsí znaky. Teď když jsem to spočítala tak už umíme 35 znaků a během té doby se naučil říkat 14 slov nebo zkratek (např.kalhoty=kaka:-)Takže si nemyslím, že by to mělo nějaký negativní vliv na vývoj řeči, naopak je to opravdu skvělé obohacení vzájemné komunikace a je to i prostředek, jak se vyvarovat některým konflitkům - například znak "za chvíli", když něco přinesu nebo udělám za chvíli. I manžel rád používá a rozumí znakům.
Co se týká kurzů, žádný jsme neabsolvovali, tak nevím, jestli by to mělo nějaký další přínos než kniha se slovníkem.
Jinak dle vlastní zkušenosti syn opravdu některé znaky nechce používat asi ho nebaví nebo jsou pro něj možná moc složité, takže určitě to chce odzkoušet více znaků než jeden.
 Den 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 16:01:48)
Dobry den,

rada bych se Vas zeptala na nazev knihy a slovniku, ktere jste pouzila k znakovani.
Mam syna, ktery se narodil se vadou sluchu, tak bych rada znakovani pouzila. Ma v poradku vnitrni ucho, z ceho mame obrovskou radost, takze muze pouzivat celenku BAHA, s kterou slysi, ale nenosi se stale, napr. ne v noci a ne ve vlhku, tedy kdyz bude prset, bazen..., ale jsme moc stastni, ze se nauci mluvit.
Rada bych s nim znakovou rec zkusila.
Dekuji, Zdenka.
 Lucka, Kubik 17 měsíců 
  • 

Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 20:58:48)
Kniha, podle které postupujeme, se jmenuje Jak se domluvit s kojencem a batoletem od Terezie Vasilovčík Šustové. Je možné si ji objednat přes internet na portálu Grady http://www.grada.cz/katalog/rady-pro-rodice/?show=10

 Den 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 21:44:08)
Moc Vam dekuji Lucko.
Urcite si ji koupim. Malemu je 5,5 mesice. Ze zacatku jsem byla hodne smutna, myslela jsem si ze nebude slyset vubec, ale nastesi vnitri ucho je v poratku a dnes uz existuji prostredky, jako je BAHA. Maly nema vyvinute usi a usni kanal. V strednim uchu ma srostle kustky, ale zadni ucho je v poradku. Ceka nas jeste plasticka operace usi az mu bude asi 6 let a operace usniho kanalu a otevreni jednoho ucha. Nebude to lehke, ale jsme moc radi, ze ta moznost tu je...

 & 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 21:53:16)
Den, mas kontkat na Ranou peci? Ja vim, ze v CR je sekce specialne pro sluchove postizeni. Ta minikovska znakovka asi neni uplne ono. Znakovek je nekolik druhu...
 Červánek 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 22:16:26)
Den, rozhodně doporučuji spojit se co nejdříve s ranou péčí, aby vám vypracovali systém a doporučili, jak miminko celkově rozvíjet. Znakovka, o které je tu celou dobu řeč, je pro slyšící miminka a batolata.
Mezi klasickou znakovou řečí pro neslyšící a znakovou řečí pro slyšící prcky je bohužel značný rozdíl (byť ta druhá z té první částečně vychází).
U vás se bude jednat o celý komplex doporučení, jak se synem zacházet a jak jej rozvíjet. Určitě se s nimi spoj co nejdříve. Upřímně se divím, že vám to nedoporučil pediatr nebo odborný lékař dávno???
 Den 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(8.2.2010 22:09:20)
Moc vam vsem dekuji za doporuceni a rady, kam se obratit.
S malym chodim pravidelne na audiologiia ke specialistovi, ktery by mel delat pozdeji operaci. To je zdravotni stranka, ale samozrejme se zajimam i jak postupovat ve vyvoji.
Na audiologii nam rekli, ze s celenkou Baha je nas syn slysici, bez ni neslysici. Proto se na neho snazim mluvit jak nejvice to jde,kdyz ji nosi,musim zepredu, aby videl i pohyb ust. Znakovani jsem chtela pouzit kdyz ma celenku, a mozna by si to zapamatoval, kdyz by ji nemel, jako napr. pri koupani, v desti...

Ale je samozrejme nejlepe zkusit vice moznosti a uvidi se , co je pro nas nejvhodnejsi.

 Lucka, Kubik 17 měsíců 
  • 

Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 22:46:37)
Den, moc Vám držím palce, aby vše dobře dopadlo. Jak holky nade mnou psaly, to znakování v knize je pro slyšící miminka, i když autorka se znakováním pro neslyšící má také zkušenosti. Omlouvám se, že jsem to nenapsala hned... tak moc držím palce!
 Den 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(9.2.2010 8:27:08)
Dekuji.
Chceme zkusit vse co muzeme...
 Lenka, dcera 2007 
  • 

Re: Vřele doporučuji zkusit  

(7.2.2010 21:45:41)
My jsme znakovali pomocí metody Baby Signs.Objednala jsem si na www.babysigns.cz sadu materiálů (kniha, DVD se slovníkem znaků, DVD pro dítě-super, malá ho měla strašně ráda, přehled znaků a 4leporela pro dítě),které jsme ke znakování používali.
 Den 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(8.2.2010 22:18:55)
Moc vam vsem dekuji za doporuceni a rady. S malymm chodime pravidelne na audiologii a ke specialistovi, ktery by ho mel pozdeji operovat. Ale samozrejme se zajimame, jak s nim nejlepe pracovat ve vyvoji.
Rekli nam, ze s celenkou Baha je nas syn slysici, bez ni neslysici.Proto jsem metodu znakovani chtela pouzit v dobe kdy ma celenku a slysi a mozna by si neco zapamatoval a mohla bych to pouzit v situacich, kdy neslysi, jako napr. pri koupeli, v desti...

Ale je nejlepe zkusit vice moznosti a uvidime, ktera je pro nas vhodna, tak jeste jednou dekuji.
 Červánek 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(9.2.2010 7:39:30)
Den, já považuji za profesní selhání, že vám ranou péči už někdo dávno nedoporučil.
Určitě se s nimi co nejdříve spoj http://www.ranapece.cz/. Každý týden, každý měsíc, který prošvihnete, se může negativně podepsat na celkovém vývoji syna. Věř, že vím, o čem mluvím - starší dceru mám postiženou - a zanedbaný čas již nikdy nevrátím. Ale není koho volat k zodpovědnosti...A znakovku bych syna určitě učila - ale tu pro neslyšící (pozor existují dva druhy - a rozhodně bych se jí neučila na nějaké amatérské bázi - on bude potřebovat jednoduše profi-péči).
Teta na hlídání, kterou jsme kdysi měli pro naši starší dceru má sluchově postiženého syna. Jakžtakž slyší - a ona se celý život vyhýbala znakovce (tak nějak podvědomě, že ta je pro neslyšící...). Až když jsem já absolvovala kurz znakové řeči pro neslyšící, tak jí to nedalo, kluka v dospělosti přihlásila a dnes je "mistr" v komunikaci s neslyšícími - ale hlavně mám pocit, že naše spousty přátel, kteří mu do té doby moc chyběli...
 Den 


Re: Vřele doporučuji zkusit  

(9.2.2010 8:24:55)
Dobry den,

dekuji Vam za nazor. Ano, mate pravdu, i ja tak premyslim, ze cas kdy je muj syn maly a mohu v jeho vyvoji neco udelat, se uz nevrati.Proto podvedome citim, ze potrebuji pro neho delat jeste vice...
 Jitousek 


Znakování 

(7.2.2010 20:31:02)
Pokud jde o znakování, musím z vlastní zkušenosti říct, že je to super věc. Neteř nikdy na žádný kurz nechodila a sama si vymyslela asi 30 znaků, které používala. Já se s ročním synem snažím znakovat, chodíme do baby klubu, kde už jeden klučina znakuje, tak si budou moci pokecat :-). A v úterý jdeme poprvé na kurz, malý je rád mezi dětmi, tak myslím, že znakování bude přínosem i v tomto směru. Jinak zatím používá pouze dva znaky a o mluvení vůbec nemůže být řeč. Ne že by nemluvil, to on je ukecaný opravdu hodně, ale nic srozumitelného z něj nevypadne. To ostatně ani z další neteře, která má 18 měsíců, ale každé dítě je jiné. Každopádně gratuluji všem dětem mluvícím už v roce, já mám ve svém okolí děti, kterým není srozumitelně rozumět ještě ve dvou letech, tak mi znakování příjde skvělé.
 Petra, syn 17 mes. 
  • 

zkuste www.babysigns.ic.cz 

(7.2.2010 23:30:36)
lektorka je vyborna, ma zkusenosti se svymi detmi a mladsiho bere jako "lektora" do hodiny.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.