5.2.2010 5:23:59 Vaal
Moje chyby
Od miminka taky svoji holčičku pozoruji a snažím se jí porozumět. Nemám ráda, když mi někdo říká, že bych k ní neměla přiběhnout hned jak zabrečí, že ji tím rozmazluji...hlavně v noci. V 99 procentech pláče kvůli tomu, že se jí opravdu něco děje...o tom jsem se poměrně nedávno přesvědčila...Dost jsem její řev jednou ignorovala, protože v noci v postýlce hrozně dováděla, plakala, a nenechala mě spát. Najezená byla, napitá také, pokakaná nebyla, zima ani vedro jí nebylo, tak jsem si prostě myslela, že prudí, a že chce noční kojení(Už nějakou dobu jsme ji to odnaučovali). Dokonce jsem na ní párkrát zakřičela a rázně položila do postýlky, jednou dokonce plácla, ještě doteď si vzpomínám na ten bezmocný nešťastný řev. No ráno se probudím a ona byla celá poštípaná od komára. Vůbec jsem ho v noci neslyšela. Nejraději bych si za to nafackovala...a to jsem v noci párkrát rozsvítila, a chvíli ji třeba chovala...Tady se mi rady ignorování a "vyřvání" jako prevence nočního kojení moc nevyplatily. Snad z toho nebude mít jednou nějaké trauma...od té doby jsem ji už neplácla a dávám si pozor na pusu...Jsem idiot...
Od roka a půl už si řekne, že chce"bumba","papu", má "bebí".
Co se týče znakování...Tak mi taky přijde jako dost zbytečné..většině věcí rozumím...no a když byla ta příhoda s komárem, tak pochybuji, že by v tomto případě znakování využila. Nahlížela jsem ke známé co se tam učí a nic extra podstatného tam není..třeba znak "piškoty", "pes", "voní", "čepice", "mám tě rád", "koupání"..to nutně k životu opravdu nepotřebuje...znak "komár" tam pochopitelně nikde nebyl...koho by to taky napadlo, že...
Odpovědět