| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Proč máš děti?

 Celkem 176 názorů.
 Insula 


jak to mám já 

(28.5.2009 9:32:54)
Já jsem vždycky věděla, že děti chci. I když taky nejsem ta klasická "kvočna", co se stará jenom o ty svoje kuřata. Sice jsem nakukovala do kočárků a chválila miminka, ale u srdce jsem nic necítila. Skoro jsem si říkala, jestli vlastně děti chci. No a pak to tak nějak vyplynulo ze situace.
Teď jsem ráda, že děti mám. I když jsou chvíle, kdy bych je zakousla a myslím si, že už to s nima nevydržím. :-)
 Lassie66 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 9:54:25)
Obdivuji ženy, které si dokáží přiznat, že na mateřství nemají a rozhodnou se žít bez nich, nepodléhaje tlakům okolí.
Já jsem chtěla vždycky velkou rodinu, miminka ostatních mě ale nikdy nebrala. Bavily mě větší děti,ne mimina. Jako Au-pair jsem se vrátila na děti ještě více natěšená(zatímco pro spoustu jiných byla tato zkušenost antikoncepční).
V rodině stále vidím největší smysl - ač jsem téměř tři roky pořádně nespala, skoro tři roky v kuse kojím, jsem izolovaná na maloměstě, kterému říkám díra a nálady mi lítaj nahoru dolu rychlostí blesku. Baví mě to, mám dobré zázemí. Nesnáším prvních 5 minut po probuzení, miluji následujících 20 minut, kdy si děti hrají u nás v posteli.
Přes to všechno mě právě rodina nastartovala i k práci na svém osobním životě, plánuji, tvořím, poslala jsem si přihlášku na VŠ. Jako bezdětná jsem tvrdila, že je pozdě a není čas. Takže se díky své rodině rozvíjím, a ještě si pohrávám s myšlenkou, že u dvou dětí nekončíme(tatínek zamítl ~t~).
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:01:59)
Taky neodsuzuju ženy, co se rozhodnou nemít děti, je to každého věc, ne povinnost.
Mě naopak přijdou nejlepší miminka. Péče o ně je taková intuitivní, pudová, se staršíma dětma to asi moc neumím.
 Lassie66 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:04:53)
Šešule, miminka ano, ale jen ty moje. :-)
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:10:52)
Já i cizí. Batolata taky, ale jen moje~;)~x~
 Lassie66 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:34:48)
Já jsem s cizích, narozených miminek spíše dojatá - nějaké hormony, či co. Ale nemazlím se s miminkama, která nejsou moje. Zato moje děti byly vždycky oslintané od hlavy k patě.
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:36:56)
Oslintaní kojenci~t~
 Lassie66 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:38:30)
Navíc většina mimin smrdí Johnsonem a jinými saponáty na mytí dětí a to já nemusím.
 Blanka 
  • 

Re: jak to mám já 

(28.5.2009 10:58:07)
Docela blbý řeči.
 Bumbi&05,08,10 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 15:05:39)
proč, mě taky vadí, když si chovám krásný miminečko a ono smrdí jednorázovkou :-© a jeho rodiče to už nevnímají a berou ten zápach jako přirozený a k dítěti patřící... je to smutný ~n~
 Markéta 
  • 

Re: jak to mám já 

(28.5.2009 15:17:14)
Má to někdo starosti...
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 15:54:02)
Smutný je, když si někdo myslí, že on jediný má pravdu. Já mám taky rád přirozenost, ale nerad někomu něco vnucuju...
 jolana 
  • 

Re: jak to mám já 

(28.5.2009 18:10:11)
no a není to snad tak, je to přirozené, a čím by asi mělo být cítit???
 helis78 


Re: jak to mám já 

(30.5.2009 16:38:28)
Souhlasím, docela blbý kecy, nevím, proč by miminko mělo smrdět jednorázovkou? Papír nesmrdí.~o~
 Hanele1 


Re: jak to mám já 

(30.5.2009 20:43:31)
... papír ani ne, ale další složkou jednorázovek je například ropa - ropné deriváty - s těmi už je to horší ...
 Jana 
  • 

toje kravina 

(30.5.2009 16:54:34)
bože to snad není možný-to jsou blbosti co tady řešíte
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 11:03:31)
Mýdlem bych svoje miminko nikdy neumyla. Nechápu, jak to někdo může dělat~a~
 Rapiti 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 11:06:08)
Třeba jiný mimina fáraj uhlí. ~y~
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 11:16:57)
To mě nenapadlo~:-D
 Blanka 
  • 

Re: jak to mám já 

(28.5.2009 11:41:29)
Myslí, že ještě žádné mimino neumřelo na umytí mýdlem, že se nad tím musíte tak pohoršovat.
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 11:50:33)
To asi neumřelo, ale přijde mi to věc naprosto zbytečná, která dítěti nemusí prospět. Sama jsem měla v dětství ekzém, tak tuším, o čem mluvím. I naše dětská doktorka mýdlo a šampón pro miminka nedoporučuje, a to je to docela "tradičně" smýšlející doktorka.
 Blanka 
  • 

Re: jak to mám já 

(29.5.2009 7:52:33)
Já to beru, ale ať si každý myje dítě čím chce, mým dětem třeba mýdlo nikdy nevadilo, naopak se syn vysypal po "přírodním" mýdle, ale promiň říkat, že děti smrdí mýdlem ?
 adelaide k. 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 11:54:16)
Tak Jupíky taky ještě žádné dítě nezabily pokud vím (leda že by mu bedna plná lahviček spadla na hlavu z druhého patra :-), ale že by to dítě mít muselo...
 maja 
  • 

Re: jak to mám já 

(28.5.2009 20:37:51)
jéžiš marjá, vy teda fakt máte starosti:
- když někdo chce ať si dítěti dává plenu jakou chce, myje ho mýdlem třeba od rána do večera. Co je komu do toho? Když se dítě osype, tak ho tím mýt přestane . Já teda děti mýdlem myju a nikdy se neosypaly a papírový plíny vymyslel génius. Podle mě jsou bavlněný dobrý akorát tak na utírání pusy a nebo na podlahu a taky to pořád nikde neřeším. howg
 Dita, Matyáš 08,Kiki 11 


Re: jak to mám já 

(29.5.2009 23:32:58)
Moje řeč, to jenom Lassie chtěla vyprovokovat diskuzi, to aby řeč nestála víš? Ona se totiž ráda utvrzuje v tom, že má pravdu a podle toho co napsala asi děti myje jen jednou týdně vodou, nebo si to pletu s někým jiným? Zadek jim utírá mokrou plínou, místo vlhčenými ubrousky, a tu plínu s sebou klidně nosí i když jede do světa třeba nakupovat:-© to musí být z kabely dobrá vůně, taková přirozená, že???!!!~a~
 Lucique 


Re: jak to mám já 

(8.6.2009 11:20:03)
Fáraj uhlí?? Víte, co je fárat? Fárat do dolů, prostě sjet výtahem...až pak se tam to uhlí RUBE ;-)
 x.sky 


Re: jak to mám já 

(28.5.2009 21:35:54)
a čím ho teda umýváš? jen vodou?
 Sova, dvě sůvata 
  • 

Re: jak to mám já 

(28.5.2009 22:01:37)
Vodou, fakt do dvou let (kromě hodně pokaděného zadečku a rukou z venku) bez mýdla a šamponu, bez vlhčených ubrousků. Naprosto bez problémů.

A stejně byli čas od času oexémovaní.

 x.sky 


Re: jak to mám já 

(29.5.2009 18:32:14)
Upřímně, taky si to do určité doby dovedu představit bez mýdla, ale bez čeho si to představit nedovedu, jsou vlhčený ubrousky :-) Náramně praktický!
 Dita, Matyáš 08,Kiki 11 


Re: jak to mám já 

(29.5.2009 23:34:45)
Možná právě z toho, že nebyli řádně mytí měla dítka ekzémy.
 E-K-T, Joli 5/08 


Re: jak to mám já 

(11.6.2009 20:51:18)
Pokud má jejich máma problém s exemem, tak stačí aby se snědlo něco nevhodného, třeba ryba nebo mléko.... a exem je tu hned. Exemetikům se mýdlo opravdu nedoporučuje protože odmašťuje a vysušuje pleť a narušuje kyselý ochranný film kůže.

Na stranu druhou, pokud dítě problémy nemá?-proč ne?

Dceru koupu v ekologickým přípravku, je na celé tělo, ale dělám z toho trochu pěny v koupeli, na tělo přímo nedávám, jen někdy naředěný na vlásky, protože někdy to jinak nejde~t~
 Šešule 


Re: jak to mám já 

(29.5.2009 8:56:52)
Jo, "jen" vodou~x~
 Dana 
  • 

Re: jak to mám já 

(30.5.2009 17:54:21)
Proč? Já jsem všechny své děti umývala mýdlem, také všech mých 8 vnoučat se umývá mýdlem, také já, moje maminka, moje babička atd, atd. Neznáme slovo alergie, ani exém a kdovíco ještě. To je z těch novot, které tu jsou jenom na tahání peněz.
 Amina 
  • 

Re: jak to mám já 

(10.6.2009 11:35:35)
U nás na hradě se taky mejeme:-)
 MARNEUM 


Re: jak to mám já 

(30.5.2009 19:16:37)
miminka přeci voní mlíčkem........příjde mi to hnusný,co tady řešíte
 Leny+B 02/07+A 10/08 


Re: jak to mám já 

(14.6.2009 23:30:06)
Úplně přesně jako já, ještě před prá lety jsem myslela, že já děti ani nechci mít a najednou změna a ze dne na den už bych bez nich nechtěla být... prostě tady chceme po sobě nechat to nejlepší z nás... náš prďola je celá moje babička, takže to nejlepší se může projevit i za pár generací, ale bude to tady, až... :-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: jak to mám já 

(24.2.2014 16:41:23)
takové ženy asi jen nemají pořádného partnera, se kterým by se na to miminko mohly těšit. Mít toho správného tatínka na radosti i starosti rodičovství je k nezaplacení.
 MAcek, dcera 6 let 
  • 

musím reagovat 

(28.5.2009 11:39:13)
na otázku, proč chcete dítě..spousta lidí neví co odpovědět...zaskočí je to. Dítě by měl mít ten, co je chce a ví proč a chce rodinu...a ne jen proto, že to je běžné a tradiční model a na tlak z okolí. Za tímto názorem si stojím. Mám adoptovanou dceru a musela jsem vysvětlovat, proč dítě chci.vím tak o čem mluvím. Velice si vážím žen, které se necítí být matkou a věnují se něčemu jinému a mimi nemají, musí to být velice silné osobnosti. prožít život bez dětí dle rozhodnutí lze plnohodnotně! Já také čelila velkému tlaku okolí i rodiny...proč nemám ještě dítě a mnozí nechápali, že ho ještě nechci a nejsem připravená...pak jsem chtěla a nešlo to, to je ale jiná kapitola.
Nejhorší je, když žena dítě fakt nechce a podlehle tlaku okolí.... a má ho. proto všem holkám, které se rozhodly nebýt mámama a stojí si za tím...FANDÍM. VAše okolí i rodina to někdy pochopí, buďte silné.
Macek
 adelaide k. 


Re: musím reagovat 

(28.5.2009 11:53:16)
Macek, hahaha, tak to by se demografická křivka pěkně propadla. Mimochodem by mě zajímalo, jestli myslíš že jakýkoliv důvod je lepší než žádný, nebo je jenom jedna správná odpověď?
 maja 
  • 

Re: musím reagovat 

(28.5.2009 20:41:01)
Myslím, že Mackovi rozumím, kdo chce děti ať je má, kdo nechce ať je nemá. Co je komu do demografické křivky? Demografickou křivku jedno dítě nevytrhne a pochybuji, že by "nemít děti" bylo nějaké houfné rozhodnutí. Spíš vyjímky.
 marcia 


Re: musím reagovat 

(29.5.2009 18:11:42)
Svet trpi prelidnenim, takze lide, kteri se rozhodnou nemit deti, delaji planete sluzbu...
 Dana 
  • 

Re: musím reagovat 

(30.5.2009 17:57:07)
Představ si, že by se tak rozhodli tvoji rodiče.
 maja 
  • 

Re: musím reagovat 

(30.5.2009 22:19:42)
No tak bysme tady nebyli...... to je osud. Nemůžeš nikoho nutit , aby děti měl. Zrovna tak,jako on nemůže nutit tebe, abys je neměla.
 Hanka+Hančí5/05+Štěpán12/07 


Re: musím reagovat 

(28.5.2009 21:32:00)
Macku, napsalas to zcela trefně!

Bellano, krááásnej článek! Díky!
 Lenka, syn Daniel 
  • 

Re: jak to mám já 

(30.5.2009 17:31:06)
Měla jsem to podobně jako vy....v pubertě jsem děti a hlavně ty malé naprosto ignorovala. Ještě ve dvaceti jsem tvrdila, že děti budu mít nejdřív tak ve třiceti a maximálně jedno.....

Teď je mi 24, mám úžasného 13. měsíčního chlapečka a život bez něj si nedokážu představit. Ve 22 se mi totiž asi zbouřily hormony a já najednou silně pociťovala touhu mít dítě. S manželem jsme prostě chtěli vytvořit rodinu. A nezůstane ani u jednoho dítěte,jak jsem tvrdila, protože již teď se snažíme o druhé miminko. A mým snem je mít děti tři.

Chápu, že některé ženy odmítají mít děti,ale myslím si, že přicházejí o to nejkrásnější na světě, co žena může mít a čím může být. MÁMOU.

Příjde mi, že než jsem porodila svého syna,a ani jsem nežila.....jasně, v té době jsem měla jné zájmy,ale když to vezmu zpětně, zjišťuju, že ten pořádný a naplněný žiot mám až po narození svého syna. Vím co chci. Chci být správnou mámou a vychovat několik dětí, z kterých se stanou slušní lidé.
 Dana 
  • 

Re: jak to mám já 

(30.5.2009 17:49:16)
Přesně tak, žít dále ve svých dětech - kvůli tomu tady na světě jsme. Samozřejmě, vždycky se "nepovede". Ale rozhodnout se dobrovolně žít bez dětí mi připadá jako být na tomto světě zbytečně.
 Šešule 


Nejlepší lidé našeho života 

(28.5.2009 9:49:40)
Krásný článek, pravdivý. K mateřství neexistují racionální důvody. Kdybychom se rozhodovali racionálně, děti nemáme. Spousta práce, investic a výsledek není zaručen.
Taky mi děti roztomilé nepřišly. Jako holka jsem nechápala, co moje vrstevnice na těch uječených a uslintaných tvorech, se kterýma není řeč, vidí. A pak to přišlo. Docela brzo, okolo dvacítky. Začala jsem koukat s nadšeným výrazem na malá miminka, v noci se mi zdálo, že jsem těhotná...
Ačkoli bych synka občas nejradši někam vystřelila, množila bych se dál, až bych brečela. Samozřejmě si to můžu odůvodnit nejlepším věkem na děti, dobrým zdravím, zajištěným bydlením, ale to je spíš jen ospravedlnění mateřských pudů :-)
 maja 
  • 

Re: Nejlepší lidé našeho života 

(28.5.2009 20:46:11)
Ano, racionálně si pořídit jedno dítě to ano. Z nadšení a z neznalosti. U dalšího, když už víš do čeho jdeš , to musí být jedině iracionální :). Můj muž říká, že optimismus je nedostatek informací.

My máme děti 3. Jednoznačně jsme si je pořídili z důvodu toho, že život s dětmi dává našemu ( mému určitě) životu jiný , pro nás lepší směr. Život s dětmi nás baví, uspokojuje. Jinak si ho neumíme představit, takový jsme ho chtěli a takový je.
 Lucka+ 2kluci+ Valentýnka 


Re: Nejlepší lidé našeho života 

(29.5.2009 8:22:02)
Nikdy mě v minulosti nenapadlo přemýšlet nad tím zda děti mít, či nikoliv. Brala jsem to jako přirozený vývoj věcí a situací a to že děti k životu paří. Jelikož jsem byla jedináček tak jsem si vždycky přále hodně dětí a velkou rodinu. I když život ke mě v poslední době nebyl zrovna moc vstřícný.. Když se nám narodila před pár měsíci naše dcera, tak mě manžel (do té doby úžasný chlap) opustil protože zjistil, že vlastně chce svobodu , užívat si života a tak si našel o 13 let mlatší 20letou milenku..ale to je jiná věc. Tehdy mě poprvé napadlo, zda by naše manželství skončilo stejně i kdybych nebyla po třetí těhotná (jen podotýkám, že to těhu bylo chtěné a vymodlené) a tak jsem si v jednu chvíli dala na pomyslnou váhu svého manžela a na druhou naši dceru a přemýšlela.. a došla k názoru, že bych neměnila i přesto kdybych věděla že naše manželství zkrachuje, protože děti a zvlášt zdravé děti) jsou tím nejúžasnějším darem, kterého se člověku může v životě dostat. Není krásnějších okamžiků, když syn na besídce ke dni matek příjde za váma, řekne přede všemi,a spontánně, že jste ta nejlepší máma, že jste jeho miláček a pak vám dá krásný výtvor, kreslený z láskou 5letým človíčkem jen pro vás~s~
Neodsuzuji ženy, které dají přednost kariéře před dětmi.. jen si myslím, že tu oddanost dětských očí, když k vám vzhlíží nemůže nic nahradit.

jako perličku dodám postřeh jedné mojí známe, která mé
 Lucka+ 2kluci+ Valentýnka 


Re: Nejlepší lidé našeho života 

(29.5.2009 8:28:38)
jako perličku dodám zkušenost jedné svojí kamarádky, která čeká každým dnem taky 3 dítko, když ji naše společná známá řekla.. že nechápe jak ona vysokoškolsky vzdělaná, inteligentní ženská se může rozplývat nad kočárkem a dělat s dětmi "infantilně" paci paci.. že si myslela že takhle se ona nikdy chovat nebude a že to vůbec nechápe.
Jen dodám, že ta známá patří do té kategorie, kdy si raději bude užívat svobody,života a cestování a nebude se starat a pokakaný plinky..
 Rozzárka 


Re: Nejlepší lidé našeho života 

(29.5.2009 21:46:28)
Myslím, že ta vaše známá bude jednou litovat. Taky zastávám názor, že děti jsou tím nejlepším co mně mohlo kdy potkat~s~, i když občas bych je nejraděj~o~~t~Jsou to prostě zlatíčka~p~~p~
 vlad. 


hezký článek 

(28.5.2009 9:53:25)
Bellano, jako vždy hezký článek! Přijemné počteníčko, vybízející k zamyšlení. Díky.
 Jaspi 


Re: hezký článek 

(28.5.2009 10:36:02)
Souhlas, ale mám pocit, že jsem to už někde četla. Možná jsi to měla zveřejněné někde jinde:-)
 Bellana 


Re: hezký článek 

(28.5.2009 10:40:47)
Jo, měla, na idnesu. Ale vzhledem k tomu, že tam nechodí má obvyklá cílová čtenářská skupina, dovolila jsem si článek zveřejnit i na Rodině :-)
 Eva, 4 +3 


Děkuji 

(28.5.2009 10:50:21)
Bell, je dobře, že je to tady, na idnesu bych si to nepřečetla. Napsala jsi to vtipně a nadhledem. Díky. :-) Já mám otázku posunutou trochu jinak: "Proč mám TOLIK dětí?" Musím se někoho zeptat. ~;)~:-D
 Bellana 


Re: Děkuji 

(28.5.2009 10:53:45)
Evo, ty máš tolik dětí, protože jsi obdařena schopností je láskyplně vychovat a nezešílet z toho ~s~
 Eva, 4 +3 


Re: Děkuji 

(28.5.2009 10:55:24)
Bell, díky, to ty taky.~R^:-)~x~
 Jaspi 


Re: Děkuji 

(28.5.2009 10:55:51)
A já se sama sebe někdy ptám, proč mám jen jedno?? Taky si neumím zásadně odpovědět. A proč ho mám?? On přišel a nikoho se neptal. Ale život se mi vůbec nezměnil. Jen přes den nemyslím na blbosti, ale na to, co dělá ve školce. A už se mi nestýská po rodičích, ale po něm. Takže změnil spíš mě, jako člověka.:-)
 Blanka 
  • 

Re: Děkuji 

(28.5.2009 11:44:20)
Dítě hrozně člověka změní v přístupu k sobě samému, třeba co se týče přístupu ke zdraví.
 maja 
  • 

Re: Děkuji 

(28.5.2009 20:49:25)
Děti mi změnili téměř vše ...zodpovědnost, strach o ně, o sebe, nebezpečí kolem nás , aby to všichni přežili ...radost, lásku, štěstí, nesamotu ( pořád je někde někdo co něco potřebuje)
 hanci neposeda 


Re: Děkuji 

(30.5.2009 8:50:27)
Taky se pridavam, krasny clanek, zatim mam jen jedno dite, ale bez nej bych nepoznala tu obrovskou rodicovskou lasku, taky jsem vic pochopila vlastni rodice, nejsme uz tak cerno-bila (to se musi tak nebo tak), vazim si zivota, jako nikdy pred tim, a videt kazdy den, jak se male "bezmocne" miminko stava svou vlastni osobnosti je nepospatelny zazitek. Mit deti je velice emocionalni vec, nic racionalniho, a neda se to predat (jako zadna silna zkusenost), dokud clovek sam neokusi, nevi, oc prichazi. Ale rozhodnuti deti nemit u kazdeho respektuji :o)
 Jaspi 


Re: hezký článek 

(28.5.2009 10:52:56)
A jó, chytrému napověz a hloupého trkni...měla jsi tam pěkné článečky. A pobavila mě diskuze ohledně Tvé fotky, jestli si to nepletu ~:-D
 Bellana 


Re: hezký článek 

(28.5.2009 10:55:36)
Hellsinko, ano diskuse ohledně mé fotky byla a já jsem ji čekala. Když se provokativně vyfotím s miminem a žvárem, tak je jasné, že vzbudím emoce :-)
 zuzini 


Re: hezký článek 

(28.5.2009 11:16:49)
Bell, moc díky za článek. Hezké počtení, zvlášť když se tu rozčiluji s druhorozenou, která hází na zem rozžvýkané jahody pro naši těhotnou psici.
 Sekanice, 2 děti 
  • 

Mám to stejně 

(28.5.2009 10:11:12)
Mám to úplně stejně. Zrovna předevčírem jsem se ptala manžela, kdy a proč jsme se vlastně rozhodli mít děti :-D. Nemohli jsme si vzpomenout. Děti už mám 9 a 7 a kdysi dávno jsem si myslela, že děti nikdy nebudu chtít a nebyla jsem nikdy holčička, která ráda vozí maminkám kočárky s miminkama apod., ale jak říkáte. Najednou jsem potkala mužskýho, kterýho miluju ještě i dneska po 13 letech manželství a prostě jsem si najednou někdy v minulosti dovedla představit, že s ním bych ty děti i mít mohla a že to asi bude hezký a budeme rodina :-D. Dneska jsem šťastná, že je mám a taky je považuju za ty nejbáječnější lidi, co znám. Mám teď zase další fázi, kdy začínám mít pocit, že děti už jsou docela velké, všechno tak nějak už pluje a funguje samo, a začíná mi připadat poněkud fádní chodit do práce, po práci už mít dokonce klid i na koníčky, dokonce i bez vypětí sil absolvovat všechny výlety a cesty a začíná mi tak trochu chybět nějaké to malé robě, co by mě zase začalo trochu "stresovat". Prostě mám pocit, že když u nás doma vládl chaos a měla jsem pocit, že se mi na nic nedostává času, tak jsem toho nakonec zvládla a zažila víc, než teď, když je relativně klid. Dokonce jsem si vždycky i našla chilky pro své zájmy :-D (možná i víc, než teď)a strašně jsem na to byla hrdá :-). Dneska máme 2 děti, 2 psy, kocoura, s manželem oba super práci, vlastně je všechno jak má být, ale já zjišťuju, že bych asi do toho všeho možná byla ochotná jít ještě potřetí :-D. Sama sobě nerozumím, myslím si, že snad na to ani nejsem "vhodný typ", ale ty děti jsou prostě "super". Současně ale chápu lidi, kteří se prostě rozhodli děti nemít a nijak je neodsuzuju. Jedna z dobrých kamarádek nemá žádné děti a taktéž mi klade otázky typu, proč já ano a je vidět, že to zvažuje, ale zatím se ještě neodhodlala :-). Ani nevím, co jí mám říct. Její důvody proč je nemít chápu a z vlastní zkušenosti vím, že je to někdy pěkná "soda", ale na druhou stranu by mi dneska přišel ten život bez dětí už takový moc snadný a prázdný. Něco by mi chybělo. Uvidím, jestli půjdu ještě do "benjamínka", zase už jsem tak trochu "stará větev" a i když je dnes módní rodit pozdě, tak za sebe už mám trochu obavy, jak bych celý těhotenství a porod zvládla, ale to mrně mě láká, tak uvidím :-). Prostě je dobře, když nastane vhodná konstelace, situace a osobní rozpoložení a potkají se dva, co k sobě patří a pak je pěkný ty děti mít :-D.
 luthienka 


Re: Mám to stejně 

(28.5.2009 17:14:21)
Taky si myslím, že záleží i na tom , jakého máme chlapa. Já od začátku věděla, že je to ten pravý a že děti jednou (snad) přijdou. Moje bezdětné kamarádky, které hlásají, že dítě nikdy nechtějí, většinou nemají ten svůj vztah zas až tak skvělý. Tak jestli to nebude tím...
 maja 
  • 

Re: Mám to stejně 

(28.5.2009 20:54:02)
Měla jsme to stejně, děti už větší....nikdo mě až tak nepotřeboval. A máme benjamínka...stará větev 38 děti 11 ,9, 1. Je to super. Lepší než když byly obě děti najednou malé. To byl fakt blázinec. Te´D máme celé dopoledne jen pro sebe a je to úžasný. Ani práce mi nechybí, a to jsme tam chodila fakt ráda..mezi dospělý lidi mluvit dospělou řečí ha ha
 Sekanice 
  • 

Re: Mám to stejně 

(29.5.2009 9:12:48)
A co těhotenství, já se děsím třeba amniocentézy apod..Byla jsi na ní? Na to mě asi budou chtít v mým věku poslat ne? Já vím, že se to dá odmítnout, ale pak bych zase měla obavu, jestli bude všechno O.K. Jsem prostě podělaná. Ale dřív jsem fakt nebyla :-). Vůbec jsem se nebála a teď jsem takováhle. V podstatě v tom, že bych dítě chtěla mám jasno, ale stojí to na tom, že mám "nepochopitelné" obavy. Já už si sama o sobě říkám, že se na to chci asi ve svý podstatě vymlouvat, nebo co. Prostě si nějak v poslední době nerozumím a už mě to štve. Chodím jak náměsíčná, takže něco s tím udělat budu muset. Potřebuju se rozhodnout a mít klid. Ale jak tu někdo psal, že závidí těhotným, které čekají třetí, tak to já mám taky. Já jim to tak strašně závidím.
 Danyella 


Re: Re:Dítě upevní vztah 

(29.5.2009 9:30:33)
Někdo tu psal jak jim dítě upevnilo vztah. No nevím,nevím. Ten vztah musel být dobrý už před dítětem a to jim ho spíš okořenilo!Ale nikdy bych si dítě nepořizovala do špatného vztahu s tím, že se něco změní .....to spíš naopak!!!To dítě to může pěkně nabourat, protože musíte uznat, že je to pak šílená změna, honička....i když hezká.Jedna kámoška tak též myslela, jak manžela přitáhne, protože u nich byla nějaká krize. Z počátku to tak vypadalo, že to bude fajn a dnes se stejně rozvádí, akorát, že už jsou u rozvodu tři..
 maja 
  • 

Re: Mám to stejně 

(29.5.2009 21:05:11)
Když to chceš a závidíš těhotným tak nic neřeš a šup do toho, jinak si to budeš vyčítat a pak už budeš opravdu stará větev. Pravděpodobně to dopadne dobře. Vždyť dneska 38 žádnej věk na dítě (1. pokud možno). Já trpěla spíš takovýma těma pocitama, kolik mi bude až jemu bude a tak. A ta vyšetření...rozmyslíš se až to příjde. Můj táta říká v takových chvílích přísloví...hledej brod až když příjdeš k řece. Takže nejdřív do toho vlítnout ( hlavně aby to šlo) a potom budeš řešit na jaké vyšetření jít atd.
 Sekanice 
  • 

Re: Mám to stejně 

(31.5.2009 22:26:11)
To přísloví mi často říká a říkávala i moje máma :-D, jenomže já to vždycky všechno plánuju asi tak 1000 let dopředu :-D, nemůžu si pomoct. Je fakt, že když budu pořád jenom u přemejšlení, tak to mimino asi nevymyslím :-D. S tím, že jsi přemýšlela, kolik ´ti bude až jemu bude, to jsem si říkala taky, ale zase na druhou stranu si říkám, že vždycky tu bude mít 2 starší sourozence, tak alespoň někoho :-D. Je ale strašný, když člověk plánuje dítě a přitom už si počítá, kolik mu vlastně ještě zbývá, to je fakt děsný. Proto tolik váhám :-D. Zase na druhou stranu snad ještě tak úplně stará nejsem :-D. Když nikdo nepřijde moc blízko, tak by si "snad" mohl i myslet, že jsem "třeba i mladší :-D". Ne, je fakt, že bych ho moc chtěla, ale asi už to moc všechno kombinuju. Půjdu to probrat s manželem :-)
 Danyella 


Re: Mám to stejně 

(1.6.2009 8:10:14)
Sekanice, já též s manželem plánujeme a naopak si myslím, že je to moc dobře, než udělat neuvážený krok a pak se tlouct do hlavy!A brát dítě jako něco co tě pak omezuje ať už v karierním růstu, či cestování, zábavě....je strašně smutné s obvykle špatným koncem. Naopak ti schvaluji jak přemýšlíš, že hodnotíš všechna pro - ale i proti! I když někdy se stává, že člověk míní a pán bůh mění jak říkávala moje babička a to je též moc dobře, to by se asi hodně lidí nenarodilo~t~
 Sekanice 
  • 

Re: Mám to stejně 

(1.6.2009 9:50:11)
Je pravda, že pak člověk nemá pocit, že by ho děti někdy v něčem omezovaly. Alespoň já ne. Samozřejmě, že člověku dá někdy práci to všechno vymyslet a zorganitovat tak, aby byli všichni spokojení, ale nechtěla bych dopadnout jako třeba maminka mýho muže, která ustavičně mluví o tom, co a jak za mládí, kvůli svým klukům nestihla a jak se doma hádali "kvůli klukům" apod. To mi přijde takový divný. Třeba zrovna ona ani nedokáže pochopit, že jsem se svými dětmi ráda, ba naopak já se domů pokaždý tak strašně moc těším. Opravdu je to pro mě "přístav", kde se cítím dobře. Navíc třeba vím, že se jí to opravdu teď na stáří vrací, to že se do těch svých dětí vůbec nevložila za mlada citově. Muž i švagr jí pomáhají a starají se, když je potřeba, nicméně mám dojem, že ten vztah k ní je takový chladnější. Takový, jako ho asi měla ona k nim a to mi připadá naprosto strašný. Teď by třeba hrozně chtěla, abychom jí všichni tvořili okolo ní rodinný kruh apod., ale přitom na druhou stranu to v ní je pořád, že "ty děti" ale ode mě držte dál :-D, takže to pak jde uskutečnit dost složitě a leckdy se už do toho člověk ani nenutí.... Pro mě je to příklad toho, že opravdu, pokud někdo ty děti nechce, tak by je asi "nuceně" mít neměl, protože to nepřinese nic dobrého ani pro jednu stranu a zase naopak. Pokud k nim vztah máte, nebo si ho dokážete utvořit, tak je to hrozně fajn a přímo fantastický :-D. Já jsem ráda, že moje tchýně měla i mýho muže, kterýho sice spíše ale vychovala jeho babička, než ona, ale je mi líto,když vidím ten zvláštní vztah - nevztah - matka-syn. Takže myslím, že pokud to opravdu všechno klapne, že to funguje, tak je to super, ale když někdo zase má pocit, že nee, tak je to jeho věc. Nicméně já asi do toho třetího půjdu. Mám čím dál tím větší pocit, že to je vlastně dobrý nápad. Navíc ten pocit má i manžel, tak vlastně proč ne :-D.
 barri + cervnova dvojcatka 


dekuju za hezky clanek 

(28.5.2009 10:11:31)
dekuju za hezky clanek. ja jsem uz nekdy od svych 14-ti let planovala mit deti co nejdriv to bude mozne, az se samozrejme najde vhodny kandidat na roli tatinka:o) deti jsem hlidala vsem moznym kamaradkam a nemohla se dockat az ja sama budu mit ty svoje.ted je mi 26, mam moc hodneho muze, ktery ale studuje na dennim a bude jeste dalsi 2 roky minimalne, takze nas vicemene zivim ja a cim jsem starsi tim vic oddaluju myslenky na deti..na jednu stranu se porad rozplyvam nad kocarky svych kamaradek, na druhou stranu si tak trochu sobecky chci uzit sveho muze a cas stravenym jen s nim,uzivam si dovolene, kdy jsme tam jen jedeb pro druheho a asi me od deti zatim odrazuji i nektere kamaradky, ktere sice svoje deti miluji, ale rikaji ze co se tyce jejich vztahu s manzelem uz na sebe nemaji tolik casu a je jim to lito. zatim nad tim moc premyslet nemusim, protoze stejne musime pockat az manzel dostuduje, ale uvedomuju si, ze cim jsem starsi, tim vic se toho zavazku mit deti bojim, ale na druhou stranu si nedokazu predstavit zivot bez nich.
 Horempádem 


Re: dekuju za hezky clanek 

(28.5.2009 10:25:04)
Barri, patřím k maminkám, které si to taky neuměly představit. Taky jsem si chtěla užívat chvil "jen" s manželem, pracovat, plánovat apod. Dnes už ale vím, že největší chybou by bylo děti nemít ~x~ Ano spoustu věcí v životě to změní, ale nejpřijdeš o ně, jen je začneš dělat jinak a možná i lépe~t~

Ano s manželem jsme měli na sebe méně času, vše se točilo a točí okolo toho malého štěstíčka, ale pak je to právě dítě, které dělá vztah vtahem. Protože společných klidných chvil je pomálu, tak o to víc si je užíváme a nebereme je jako samozřejmost. Dítě je prostě koření...koření na všechny neduhy, na lásku a hlavně to nejvoňavější koření života~x~
 barri + cervnova dvojcatka 


Re: dekuju za hezky clanek 

(28.5.2009 12:29:08)
dekuju za povzbuzeni:o) ne ze bych byla nejaka karieristka, delam sice manazerku, ale to spis pro to, abych nas uzivila a nekdy se na tu materskou kvuli tomu vsemu stresu docela i tesim:o)
tak snad az manzel dostuduje se na to vrhnem a zadari se:o))
 Šakalík 
  • 

Re: dekuju za hezky clanek 

(29.5.2009 0:28:10)
Naopak, Barri, příchod dítěte partnery stmelí. A neznám nikoho, kdo má děti a nahlas neprohlašuje, že to je jeden z mála kroků, které by nikdy nevzal zpátky. Před příchodem dětí jsem se s manželkou občas hádal ... to teď nepřichází v úvahu, protože máme společný poměrně náročný projekt a prostě při sobě držet musíme. Jdi do toho, dokud máš ještě mnoho sil.
Radí
Pan Šakalík
 Angie-shy (Natálka 3/2012) 


Re: dekuju za hezky clanek 

(29.5.2009 18:32:29)
Já jsem se našla nejblíže asi v tomto příspěvku, i když ne úplně. Ne že bych od 14ti hlídala všem známým děti a plánovala, že je chci co nejdříve. Nicméně se mi tak od 14ti začalo občas zdávat, že jsem těhotná nebo dokonce že už dítě mám. Většinou bylo v nějakém nebezpečí a já měla šíleně ochranitelské pudy. Děti jsem vždy chtěla, to s tatínkama jsem si nebyla jistá. Trpěla jsem mnoha koplexi, ze své výšky (jsem dosti malinká) a tak jsem pořádně dlouho ani s nikým nechodila. Když mi bylo 20, 24, 25 a stále se neobjevoval nikdo, s kým bych si dovedla představit žít a mít rodinu, rozhodla jsem se, že to nebudu lámat přes koleno, on se někdo objeví i kdyby to měl být otec "pouze" biologický. V té době jsem taky začala mít z mateřství čím dál větší obavy a taky mi přestávalo chybět "mít dítě". Vždyť jsem mohla cestovat, věnovat se svým koníčkům, prostě být volná, bez závazků a odpovědnosti, které jsem se najednou hodně bála.
Nyní je mi 29,5. Konečně jsem narazila na muže, u něhož cítím, že by mohl být otec nejen biologický, ale ten opravdový, který s vámi sdílí všechny starosti i radosti s rodičovstvím spojené. A tak se moje biologické hodiny znovu ozvaly... : tik tak tik tak... což je to, co mě přivedlo po více než 10 letech na tuto stránku. Kdysi jsem tady totiž chodívala pravidelně a četla bez dechu deník miminka nazvaný "ČLOVÍČEK" od Káči Skokanové. Jejda, to jejich miminko už bude mít snad 9 let. A dnes, když jsem se tu poprvé po té době přihlásila, na mě z první strany vykukne článek s názvem" Proč máš děti?" ... nezdá se vám to dosti příhodné? Zrovna když se ptám: „Jsem už připravená?“ Problém je, že se ještě s partnerem neznáme příliš dlouho, ale mě bude za chvíli 30!! A tak jsem ve vnitřním rozporu, jestli do toho jít co nejdříve nebo ještě počkat.
 Danka a Klárka 


Re: dekuju za hezky clanek 

(31.5.2009 9:52:44)
Vzdy som chcela mat deti, nevedela som si predstavit, ze by som ich nemala. No mala som 20, 25, 30 ... a nikde potencialny otec mojich deti. Az raz - bolo to zaciatkom minuleho roka, mala som 33 - som spoznala uzasneho cloveka, o ktorom som hodinu na to, co sme sa spoznali, vedela, ze som HO konecne nasla. A ako to dopadlo? Mesiac ci dva po tom, ako sme sa spoznali, sme zacali planovat miminko, na jesen sme sa vzali a pred dvoma mesiacmi sa nam narodila krasna mala Klarka.
 Štěpulína 


Re: dekuju za hezky clanek 

(1.6.2009 20:56:48)
Ahoj Angie,
ráda bych se s Tebou podělila o můj osud, protože mi připadá nachlup stejný s tím Tvým.
Do 29 let jsem "hledala" tatínka pro svoje děti (vždycky jsem chtěla alespoň 3), byla jsem dokonce i jednou vdaná (manžel se po dvou letech manželství rozhodl, že děti mít nechce).
Pak jsem našla chlapa, se kterým jsem cítila to, co Ty - to je ON. Jediná chybička na kráse byl jeho věk (je o 13 let starší). Věděl, že já po dětech toužím, byli jsme spolu více než rok, když on sám přišel s tím, že bychom mohli mít miminko. Byla jsem samozřejmě štěstím bez sebe. Máme úžasného dnes již 3-letého raubíře.
Jenže... Nějak jsme se nahrnuli do společného života rovnou s dítětem (do mého těhotenství jsme žili každý ve svém a ZA SVÉ !!!) a pak nastal problém - soužití nás dvou. Jak toleranční, tak rozdělení úkolů v domácnosti, představa o využití volného času, tak v neposlední řadě finanční. Konec mateřské dovolené už byl pro mne, bohužel to tak musím vyjádřit, vysvobozením.
Dneska žiji se synem sama opět ve svém starém bytě, který jsem naštěstí mezitím neprodala, a nevím, co dál. Rozvedení nejsme, ale už nějak nemám pocit, že je to ten chlap, o kterého se mohu opřít a spolehnout se na něho.
Jdi za svým snem i svým srdcem, ale přiber cestou i trochu rozumu a nespěchej. Třicítka ještě není žádný věk. I já ještě doufám, že Tedíkovi přibyde jednou sestřička (i když zřejmě s jiným tatínkem).
Hodně štěstí a lásky ~s~. Štěpánka + Tadeášek.
 Bridgetta 


Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 11:25:46)
Já vždycky věděla, že chci děti. Ano, už v deseti letech jsem vymýšlela, jak se budou jmenovat, do třinácti jezdila s panenkou v kočárku.

Ale cizí děti mně pravdu nedojímaly. Ne že by mi nějak vadily, ráda jsem se podívala na roztomilé miminko, ale nic jsem necítila.
Ale po vlastním dítěti jsem velmi toužila. Zjistila jsem, že život bez dítěte je prázdný a žena, která nikdy nemá děti nepozná, o co přišla. Mateřství je to nejkrásnější, co mně mohlo potkat. Můj syn je středem mého světa, je to nejmilovanější člověk a dala bych za něj život, kdyby to bylo nutné. Ano, také mám někdy lapálie a nervy v kýblu jak popisuje autorka článku. Jsem s ním většinu dne sama a někdy je to opravdu náročné na psychiku. Ale zároveň si uvědomuji to štěstí, že ho mám.
Najednou mně dojímají i cizí děti, zvlaště pak chlapečkové.

Nic není jako dřív, ale je to krásné, nejkrásněší období mého dosavadního života.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 12:06:43)
Nemyslím si, že život bez dítěte je prázdný a nemá smysl.
Stejně tak dobře by se dalo říct, že množení se nemá smysl, protože lidí je na světě dost a o co míň jich přibude, o to se budou mít ti stávající líp.
Každému, co jeho jest. ~;)
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 12:35:55)
Jsme spolu s manželkou 11 let manželé, jsou to 4 měsíce, co se nám narodila třetí dcera a neměnili bychom. Jsme šťastní. Nedovolil bych si to napsat i za Marcelku (manželku), kdybych ji to v poslední době neslyšel tolikrát vyslovit...
Nemáme doma uklizeno, jsme utahaní, nemáme na sebe navzájem (jenom na sebe) čas a přesto cítíme oba štěstí a uspokojení. Nevím, jestli je to hormony (ale k tomu přece jsou, ne?), ale prožíváme moc pěkné období. Možná to není tím, že máme tři děti, ale jsme moc rádi, že je máme.
Milovat se, neznamená mít děti a mít děti automaticky neznamená milovat se. Ale pokud se to spojí dohromady a funguje to, je to nádhera...~v~
 Sekanice 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 13:11:48)
Hele, podle fotky máte ty první 2 holky už velký a to poslední s velkým rozdílem, že jo?
Já jen sonduju, jak to jde skloubit, neboť s manželem o třetím uvažujeme, ale už máme holčinu 9 a kluka 7 let, tak pořád váhám a mám trochu strach, jestli to pak budu umět nakombinovat, přeci jen zájmy dětí už jsou jiné a tak.
A taky mi už je 36 a manželovi 43, tak i ten věk zvažuju. Ten věk hlavně, trochu mám obavu, aby všechno bylo pak O.K.
Jste mladší než my a jak to zvládáte?
I když asi dobře, podle tvých příspěvků :-D a promiň, že se dost osobně ptám. Jenom si to potřebuju ještě v hlavě trochu srovnat, než se rozhodnu:-). Je to nějak složitější, než to rozhodnutí kdysi..
 Světluška 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 13:48:20)
A chce se ti ještě teď do toho? Taky uvažujeme s manželem o třetím, máme zatím 2 (5let a 2 roky) a manžel chce ještě tak 2 roky počkat, ale mám strach, že už se mi do toho nebude chtít, když děti odrostou. A to už budu mít taky pak 36. Tak zvažuju, jestli jít do toho teď nebo až potom?
 Sekanice 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 20:05:55)
Já kdybych mohla vrátit čas, tak bych do toho šla hned. Já jsem o tom uvažovala, když bylo dětem 4 a 2, nakonec jsem po dalším roce nastoupila zpět do práce a tak nějak jsme najeli na takový režim, že jsme trochu zpohodlněli. Zpočátku to bylo fajn a pak se mi začalo líbit, že jsem jako dobrá, že i nosím domů peníze a takový ty blbiny, jenomže teď už tak víc než rok mám pocit, že mi něco dost chybí a představa, že až do "důchodu" :-D budeme mít takhle "snadný život" je taky takový divný... Ale, když budu hodně upřímná, tak dítě bych brala hned, ale strašně se bojím jít do dalšího těhotenství a porodu, furt se mi v hlavě míhá, co by se mohlo stát, když už jsem ta "stará matka". Obě předchozí těhotenství i porody byly v pohodě a vůbec jsem si nepřipouštěla, že by mohl být nějaký problém, ale teď mám hrůzu, že se třeba něco pokazí. Tady už na sobě pozoruju, že jsem zestárla :-(. Takže jestli o tom uvažuješ, tak bych to zkusila hned. Pak už možná budeš jako já. Člověk pak už nemá tu odvahu co dřív a moc do všeho zapojuje rozum a ten je mi teď asi spíš na škodu :-D. Ale nevím, třeba se odhodlám. Určitě by to bylo fajn, ale nechala jsem si utéct asi tu správnější chvíli :-D. Nicméně obě moje děti do mě hučí, že by chtěli malýho bráchu nebo ségru, tak ti mi to zase zjednodušují. Malé děti znají od mýho bráchy - ti mají 2 a půl roku, takže i mají představu a snad by pak nebyly rozčarované, že malý sourozenec hned nebude akční :-D a hned parťák.
 Jana 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(30.5.2009 0:41:06)
Jen pozor na "pozdní těhotenství" - kromě nějakých možných komplikací mají taky jednu zvláštnost. S věkem roste počet dvojčat. TAKY jsme chtěli třetí no - a dvojčatům je za týden rok :-) - takže máme 4.
 Sekanice 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(31.5.2009 22:31:43)
To mě taky už napadlo. Z okna koukám vždycky o víkendu na nějakou maminku, která má procházkovou dráhu okolo našeho okna a má asi 4-letá dvojčata a pak asi roční dvojčata :-D. S tím asi taky původně nepočítali. Tak to pro mě, by to byla asi dost "bomba" takové zjištění, ale člověku pak asi prostě nezbývá, než to zvládnout :-D. Tak ať ti dělají všechny děti jenom radost :-D
 Dana 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(30.5.2009 18:00:48)
Neváhej prosím, pokud jste se rozhodli, tak co nejdříve. Tak by tě proslilo to tvé očekávané díltě. Čím dříve ho budeš mít, tím déle tvé dítě jednou bude mít maminku.
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 14:49:04)
Je to jak píšeš. Ty starší holky měly 9,5 a 8 když se nám teď v lednu narodila Barborka. Můsím dodat, že až ta poslední byla skutečně plánovaná (žádná nehoda!~;)), což ovšem neznamená, že ty první dvě jsou nechtěné!~t~

Takže, já mám 36, manželka o rok a něco méně (mému bratrovi se loni narodil první syn ve 41 letech, takže nikdy není pozdě ~t~). Marcela sice říkala, že na ten porod už neměla tolik sil, jako před lety, ale zvládla to (dle mého soudu) velice dobře. Byl jsem u všech porodů a vážně před svou ženou smekám!~R^~s~

No, momentálně má Barborka čtyři měsíce a dělá nám velkou radost. Ty starší už se osamostatňují, ale ta malá bude ještě dlouho závislá...:-) Samozřejmě, že Marcela toho má dost. Musí obstarat miminko a zároveň dohlédnout na povinnosti (škola, kroužky a ostatní potřeby) těch starších. Je utahaná, ale dle vlastních slov opravdu šťastná. Dlouhá léta říkala, že na další dítě se už necítí. Pak to na ni přišlo, skočili jsme na to a byla Barborka~t~. A dnes říká, že si vůbec nedovede představit, že bychom Barborku neměli... Tož tak...~;)

Jo, a holky (ty starší) jsou velké chůvy. Ne, že by mamince se vším pomáhaly a přestaly zlobit. To tedy ani náhodou...~t~ Ale Barborku mají rády a myslím, že nežárlí. Ani nemají důvod. Marcela je vždycky k maní pro všechny... Nevím, jak to dělá... Hm, je prostě DOKONALÁ. Teda v mých očích určitě! ~;)
 Lassie66 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 16:11:22)
Dnes tě dám přečíst tomu svýmu...aby viděl, jak si to představuji a co bych si o sobě chtěla přečíst. Ale na Barborku už asi nepřistoupí...~t~
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 17:00:37)
Pozor!!! Napsal jsem, že Marcelka je dokonalá. Nikoli já... Já mám k dokonalosti daleko!~t~ Ale svou ženu miluju. To tady mohu prohlásit naprosto otevřeně...~;)
 Červená řepa 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 18:40:58)
Napadlo mě to samé, tak krásně Honza o své ženě píše...aaachich ~s~.
Já bych si tedy snad ještě tu naši Barborku přála (my oba), i když máme děti už tři...za pár let...možná ...~:-D
 Bridgetta 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 18:49:17)
Teda Honzo, to jsi krásně napsal, to by si měla tvoje žena přečíst ~s~
 Sekanice 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 20:20:18)
Tak si musím opakovat "nesmím být srab, nesmím být srab" a jít do toho :-D. Hlavně už bych se asi neměla dlouho rozmýšlet a ztrácet čas :-D. Pokud nemyslím na to, že bych si pořídila 3tí děcko, tak si stará nepřipadám, jakmile ale začnu myslet na to, že si ho pořídíme, tak si najednou stará začnu připadat a jak jsi zmínil, dokonce mě i napadlo, jestli ten porod vůbec ještě dokážu "udejchat". Asi nechám rozhodnutí na manželovi a pak už to prostě budu muset zvládnout a těšit se na dalšího člena rodiny :-D.Taková jsem byla spokojená a takhle se mnou musí začít lomcovat hormony na starý kolena :-). Manžela mám ale super, tak by asi bylo škoda nemít taky svojí "Barborku".
Jinak je strašně hezký jak mluvíš o svý ženě.
 Sidhártha 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(30.5.2009 18:49:54)
Honzo, já tě žeru, vážně...musí to být super, mít vedle sebe chlapa tvé nátury. Manželce gratuluji:-)))))
 SnowWhite 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 22:03:11)
Věk nesrovnávej, ten stejně nikdy nevychytáš dobře. Holkám bylo 10 a 5 když se narodila třetí, zájmy mají odlišné všechny tři a je to na mašli, ale je fajn, že je máme. A to se zcela přiznávám, že jsem nechtěla ani jednu z nich :-) a krásně jsem si dokázala představit ten život bez dětí....teď ovšem už ne, teď o něm můžu jen snít a zároveň mít pocit, že se rouhám :-)...a tak pořád dokola. Takže do toho klidně jdi
 koalka68 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(1.6.2009 10:52:45)
Píšeš, že je Ti 36 a zvažuješ, jestli se ještě dát na dítě. Myslím, že je to o tom, jak to cítíš a chceš Ty a Tvůj partner.Já byla po rozvodu 6 let sama,teď mám 2roky přítele a oba dítě ještě chceme, ikdyž je nám 42 a 41.Teď řešíme bydlení a příští rok to dítko/kartářka nám předpovídá dvojčata/.Trochu nás to zaskočilo,ale jdeme do toho,protože v dětech vidíme, kromě jiného, smysl života.Já už mám 14 l.dceru a na sourozence se těší,tak věřím, že vše dobře dopadne. ~b~ ~z~ ~x~
 Sekanice 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(1.6.2009 12:17:26)
Tak to víš, že to zvažuju. Když už člověk nějakou dobu žije spokojen a nastaven na rodinku 2 rodiče a 2 děti, nic ti nechybí, tak pak najednou mě samotnou překvapily myšlenky na 3tí dítě. Já jsem navíc povaha, že už dopředu uvažuju jak to bude se současnou prací, zda to utáhnu při 3-tím dítěti, zda se dohodnu se zaměstnavatelem na nějaký částečný úvazek, případně práci z domu (což by šlo, ale prostě se to musí začít řešit atp.). Navíc nejsem rozený optimista, nýbrž pesimista, který se snaží svět vidět optimisticky, nicméně počítám s tím, že všechno nemusí být ideální, jak by si člověk rád maloval, takže nevím, jak to prostě zvládnu a proto uvažuju, jestli do toho ještě jít :-D. Pro mě bylo rozhodování před 10ti lety daleko jednodušší, než dneska. Tobě s přítelem ať to určitě vyjde.
Bude to určitě super.
 REBARBORKA 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(1.6.2009 17:30:29)
Ahoj,máme děti 14,11, a 7m.Paráda já třetí moc chtěla manžel móóc váhal,ale nechal to na přírodě.Rodila jsem v 35 porod nejlehčí a nejrychlejší za všech tří,malá je úžasná a sourozenci nadšení(zatím je to nepustilo~t~).Za sebe můžu říct jdi do toho velká rodina je nádherná věc.:-)
 Bridgetta 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 18:46:21)
~R^~R^~R^ Krásně řečeno,naprosto souhlasím. Stejné štěstí prožíváme s manželem také, syn je pro nás vším a když můžeme trávit společný čas - je to prostě nádhera!
 Petis 
  • 

Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 14:32:09)
Kdyz porovnam svuj zivot pred detmi a ted s nimy, mam skutecne pocit, ze muj prechozi zivot byl "prazdny" nebo mozna povrchni. Je sice fajn mit karieru, poznat svet, ale pokud clovek nema deti, je to cele prazdne. Proste deti jsou nedilnou soucastni zivota a zivot bez nich je jako zivot bez prace, bez detstvi, bez smrti.
 Bridgetta 


Re: Mateřství je to nejkrásnější co tě může potkat 

(28.5.2009 18:44:12)
Já to myslela tak, že jsem si zpětně uvědomila, že MŮJ život bez dítěte byl prázdný a nenaplněný ~c~ Samozřejmě někdo po dětech netouží a může žít šťastněji bez nich.
 .Žaba 


Prečo mám deti? 

(28.5.2009 12:27:45)
Prečo mám deti? Pretože som ich chcela.
A čo je pre mňa jediný rozumný dovod deti nemať? Proste ich niekto nechce. Alebo vyslovene nemá rád. Všetky ostatné reči o strate volnosti, strachu z porodu, prílišnej zodpovednosti a pod. sú len rečičky a snaha niečo predstierať.
 Šešule 


Re: Prečo mám deti? 

(28.5.2009 12:48:01)
~R^
 Rezinka007 


Re: Prečo mám deti? 

(28.5.2009 21:46:09)
No, to se přeci nevylučuje. Někdo má strach z porodu, proto nechce děti. Někdo chce cestovat, proto nechce děti. Já to taky chápu.~d~
 .Žaba 


Re: Prečo mám deti? 

(29.5.2009 10:36:08)
No, to práve veľmi nechápem. To ako niekto chce deti, ale pretože sa bojí porodu tak ich nebude mať? To je dosť blbý dovod, podriadiť sa svojmu strachu a nemať koli tomu deti, hoc ich chce. A že chce cestovať? To sa s deťmi nedá? Alebo plánuje cestovať odteraz každý deň až kým neskoná na smrteľnej posteli niekdy vo vlaku z Paríža do Londýna? Tiež blbosť. Nech si taký človek nič nepredstiera a rovno si prizná, že proste deti nechce. Pri odovodňovaní si nemusí nič nahovárať (ani nikomu inému).
 Šešule 


Re: Prečo mám deti? 

(29.5.2009 12:01:29)
S dětma je cestování určitě složitější. Nemyslím tím cestování po západních zemích a spaní po hotelech. Co taková jihovýchodní Asie s malým batoletem? Indie? Jde to taky, ale je to o dost složitější.
Ne každý si pod pojmem "cestování" představí přímořská turistická letoviska a pobyt v hotelích "západního" typu.
 Patricie 
  • 

Bude osamela 

(28.5.2009 13:59:07)
Az bude starsi, bude osamela. P.
 Lizzie 


Re: Bude osamela 

(28.5.2009 14:27:01)
A víš, kolik je osamělých starších lidí, co děti mají? Třeba si kolem sebe vytvoří takový okruh lidí a takový životní styl, díky němuž osamělá nebude. Bezdětnost není zárukou smutku nebo samoty.

Ne, nejsem ultrafeministka a s dítětem (min. jedním) do budoucna počítám. Lépe řečeno si dovedu představit, že ho v budoucnu mít budu.
 Patricie 
  • 

Re: Bude osamela 

(29.5.2009 0:31:50)
Nemela jsi na mysli ...s max. jednim ditetem?
 Lizzie 


Re: Bude osamela 

(29.5.2009 8:47:34)
A to měla být co, tohle?:)
 Rezinka007 


Re: Bude osamela 

(28.5.2009 21:40:46)
To není pravidlo.
 Patricie 
  • 

Re: Bude osamela 

(28.5.2009 22:07:55)
A jeje. Ja jsem poznala tolik osamelych starsich zen, ktere nemely deti. Byly happy, kdyz jsem je obcas navstevovala.
 Rezinka007 


Re: Bude osamela 

(28.5.2009 22:32:49)
Nevím, moje matka je skoro do krve rozhádaná se svojí matkou, to že máš děti ti rozhodně nezaručuje, že nebudeš na stáří sama ani že neskončíš někde v nemocnici na smrtelné posteli.. Nebo že tě mladí nepošlou do domova důchodců.
 Danyella 


Re: Bude osamela 

(28.5.2009 22:47:45)
Tady někdo píše, že i když má děti může být ve stáří osamělý....Moje maminka má opačný případ. Její teta nemohla mít děti, možná o ně ani vlastně třeba nestála a vyhovovalo jí to jak to bylo. Svým způsobem pak byla i s manželem sobecká a život si tedy užili. Jenže teta teď zemřela a strýc začal obtěžovat svoji neteř /tedy moji mamku/psaním dopisů, návštěvou, telefonátem, dokonce jí nechal připsat kousek pole/o které radši ani nestála/ a teď jí to vyčítá a vynucuje si vděk a starostlivost o jeho osobu!!!Naráz zjistil, že mu někdo chybí!!!O děcka nestál, klidně si mohl s tetou přeci adoptovat! A teď bude po někom něco chtít?Takže tohle by si zas naopak měli všichni co nechtějí děti uvědomit, že budou sami v dobrém, ale pak i ve zlém!
 Patricie 
  • 

Re: Bude osamela 

(29.5.2009 0:29:49)
Prave jsem to mela na mysli. Oni si az ve stari uvedomi, ze jim chybi deti. Psala jsi to spravne. P.
 Patricie 
  • 

Re: Bude osamela 

(29.5.2009 0:35:35)
Prave o umirani jedne kamaradky- duchodkyne jsem nevedela. O jeji smrti jsem se dozvedela az o rok pozdeji. Ja jsem uz mela dve male deti, nemela jsem uz na ni cas. Moc jsem si to vycitala.
 Dana 
  • 

Re: Bude osamela 

(30.5.2009 18:04:19)
Také znám pár takových. Ale happy jsou jenom navenek. Nikdy by nepřiznaly, že se cítí "méněhodnotné". Mně se jedna taková přiznala, také jak v noci pláče, protože je na světě ve skutečnosti sama, i když má kolem sebe přátele.
 Monika, jeden syn 
  • 

Re: Bude osamela 

(30.5.2009 10:39:11)
Být ve stáří osamělá není jen "výsada" bezdětných žen. Znám ženy, které mají více dětí a jsou osamělé, protože se s dětmi z nejrůznějších důvodů nestýkají (bariéra ve vztazích, časové problémy, prostá vzdálenost mezi bydlišti a neochota se stěhovat, a další a další). Bezdětnou ženu žádnou neznám, pouze jednu, které obě děti i manžel zemřely, a to je pak osud úplně jiného charakteru. Ale opravdu nelze věřit tomu, že stoprocentně platí: děti = neosamělé stáří... bohužel.
 karma 


sobecký gen 

(28.5.2009 14:02:00)
No, možná je odpověd proč máme děti někde hloub: prostě chtíc nechtíc člověk zůstává v jádru živočichem, jehož žene druhová touha se množit, ne?
 Maia 
  • 

Re: sobecký gen 

(28.5.2009 23:22:12)
Sisan,
přesně tak, já viděla manžela asi 10 vteřin a už to ve mně všechno řvalo..a v něm taky. Pak bylo chcii mít s tebou dítě - já taky a bum, bylo.
Nikdy jsme ani já , ani on, nic tak silného necítili, to bylo přímo ječení genů, nedalo se tomu pomoct, ani utéct :-), proto mám děti.
Dneska jsme spolu 7 let, máme kluka a holku a jsem šťastná, že jsem tenkrát poslechla intuici a přírodu...
 Danyella 


Re: sobecký gen 

(28.5.2009 23:28:39)
Já zas sleduji sousedovic holčičku.../2roky/ maminka si ji pořídila, asi na ni též volaly geny a po porodu zas ty geny utichly. Proto je od rána do večera a od večera do rána strčená u babičky a maminka s taťkou se na ni občas jezdí mrknout a pak ryyyychle domů, prej potřebují klid....táta má před noční, táta má po noční, pak spravují dvůr, pak se obkládal dům, pak zas bylo třeba udělat řádný úklid a malá chudina furt ne a ne se dostat domů k rodičům. Vlastně my uniká pointa pro to dítě měli. Naštěstí pro babku je malá šíííleně hodné dítě, kde jej postaví tam bude stát dvě hodiny v kuse...jen nechápu na čem pak budou rodiče stavět až přijde pubertální věk, třeba pak babka nebude chtít hlídat...je mi z nich mnohdy zle.
 Maia 
  • 

Re: sobecký gen 

(29.5.2009 10:33:54)
Obávám se, že tvá sousedka je pouze hloupá, ale to jaksi nesouvisí s tím, co jsem napsala.
Zvířata mají mláďata, hluboce nedumají o tom, kdy a proč a pak se o ně starají do roztrhání těla.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


chybějící článek 

(28.5.2009 15:28:42)
NIKDY JSEM DETI NECHTELA
a presto....
Pro děti jsme s rozhodli tehdy, když už jsme měli vše, co jsme chteli.
Po desitelete znamosti, dvou letech manzelstvi, v rekonstruovanem dome, s autem v garazi, ja s dodelanou VS a s praxi v oboru, manzel na dobre pozici v praci..
Proste deti byly to posledni co nam chybelo ku stesti
Jsou ten nejvetsi poklad, ktery mam
a jsem rada, ze jsem ho bez buzoly dokazala najit
 Margot+1 


odpověď nemusí existovat 

(28.5.2009 16:48:48)
Problém "mít nebo nemít děti" podle mě patří do sféry těch, o nichž lidi nikdy neměli rozhodovat. Sama jsem se nad tím natrápila dost a dost, než jsem si uvědomila, že ostatních zviřátek ;) se na to taky nikdo neptá... (ostatně, kdybychom přírodě nebránili, jsem si jistá, že po sexuálním maratonu na začátku chození bychom teď s mužem měli dítko v šesté třídě, nikoli mimino...)
To je podobné, jako když se mě lidi ptali, proč jsem se vdala. Odpověď, že jsem jenom nenašla jediný důvod proti, je obvykle šokovala.
Jo - a nevěřím, že dítě lidi nějak výrazně změní. Ano, jsou tu jiné problémy k vyřešení, ale proč bych se hergot měla měnit? Alespoň nic zvláštního nepozoruji... :)
 Srdííčko 


Re: odpověď nemusí existovat 

(28.5.2009 17:39:14)
Za sebe můžu prohlásit, že mě děti změnily k lepšímu. Přestala jsem sáhodlouze řešit sebe, partnera a nesmrtelnost chrousta, ubylo tudíž sobectví ( zdravá míra snad zůstala:) , jsem rozhodně trpělivější a vstřícnější. Mám větší respekt k individualitě povah. Větší pochopení pro trable ostatních maminek. Větší pokoru k tomu, co nás čeká v budoucnu.

Cizí děti mě nikdy moc nebraly a ani teď zrovna neberou. Otevřeně prohlašuju, že miluju jenom ty svoje. Cizí mi nevadí - líp to neumím vyjádřit...
 Sekanice, 2 děti 
  • 

Re: odpověď nemusí existovat 

(28.5.2009 21:09:42)
Taky tak :-). S jednou kamarádkou si hlídáme vzájemně děti a ty její mám moc ráda, klidně si dovedu představit, že by byly moje, ale ona by mi je asi nechtěla dát :-D. S jinou holkou, kterou znám už léta, se sice nevídáme úplně často, ale když přijde, tak se vždycky těším i na její děti a třeba děti od bráchy, ty jsou jak vlastní. Ne, že bych někde běhala a ňufala cizí děti, ale kolikrát se přistihnu, že se usmívám, když se na ně dívám. Třeba moje dcera (9 let) má kámoše - obdivovatele a to je tak roztomilej kluk, že se neubráním představám, že jednou až ty děti vyrostou by to byl bezva ženich ( pro ní :-D). Jsem praštěná, ale navenek to nedávám najevo a tvářím se rozumně. Jó a se synem do třídy chodí černoušek a ten když byl malej ve školce, tak jsem ho jednou viděla jak si sundavá ponožky (byli mu asi 3 roky) a když jsem viděla ty jeho ze spoda růžový a zvrchu hnědý nožičky, no úžasný. Ten byl děsně roztomilej :-D.
 Rozzárka 


Re: odpověď nemusí existovat 

(31.5.2009 11:10:55)
~R^moc hezky napsáno~x~
 Gwin+dráček 


adrenalin 

(28.5.2009 21:49:23)
Jednou jsem četla krásnou větu, že nemít děti je jako jet na safari a nepotkat divou zvěř. Takže když se mi bezdětní přátelé ptají, proč máme naše malé dráčátko, odpovídám, že každý máme nějaký ten oblíbený adrenalinový sport :-)
 Radka + 2 
  • 

Zrovna se v tom topím 

(28.5.2009 22:14:43)
Proč mám děti ... první jsem chtěla a z těhotenství jsem byla tak nadšená, že když se narodilo mímo, tak jsem byla tak nešťastná, že mám prázdné břicho - k ničemu, že jsem ho chtěla okamžitě oživit.
Jenže PROČ chci to třetí? Já ho zkrátka chci, strašně moc. Zjistila jsem o sobě, že jsem závistivá. Jedna milá paní na pískovišti, co má zhruba stejně staré děti čeká třetí. Ani se mi nechce jí potkat :(

Přitom je všechno proti:
1)Máme kluka i holku, po komplikovaných porodech jsou nakonec úplně v pořádku. Jsou zdraví. Máme 2 dětské pokojíky.
2)Manžel děti nechtěl, ty dvě nějak zvládl, dokonce je má i rád, ale bere to jako životní obět, občas mi je předhazuje
3) Po prvním dítěti jsem vypadala hrozně. Ženské "vnady" zmizely. Zůstalo něco svraštělého vyschlého, splasklého. Druhé dítě to vrátilo do původní - ba lepší podoby ... Co když to to třetí totálně dorazí.

Jenže já ho chci. Ach jo. PROČ ho tedy chci?
 Sekanice 
  • 

Re: Zrovna se v tom topím 

(29.5.2009 9:36:33)
Já taky závidím lidem třetí :-D, ale přitom vím, že "rozumově" jsem úplnej blázen, když ho taky chci :-D.
Máme taky holku i kluka. Pokojík jeden, který je uzpůsoben tak, že pro ty dva je to naprosto vyhovující, ale třetí už by se tam nenarvalo a ani bych jim ho tam dávat "jednou" nechtěla, protože bude o hóoodně let mladší, takže v hlavě pořád vymejšlím, jak přestavět byt, ani oni měly svoje soukromí a to malé jednou taky. Ne, že by to nešlo, ale bude to obnášet dost "energie" a to fakt netuším, jestli v sobě ještě s manželem máme. Na druhou stranu vím, že když člověk má důvod, tak v sobě tu energii člověk vydoluje a jen zírá, kolik jí ještě má :-D. Zpětně dnes třeba nechápu, jak jsem mohla kdysi zvládnout naše 2 předchozí děti, které jsou 2 roky po sobě a byly to nespavci a čerti a do toho jsme teprve budovali naše "hnízdo" a já jsem při tom ještě stíhala práci z domova a protože miluju umění, tak jsem měla pocit, že ještě musím stále udržovat kontakt se "svojí sympatickou" skupinou malířů, tam jsem chodila v noci malovat obrazy apod. a chtěla jsem to za každou cenu všechno dohromady a měla jsem to, byla jsem naprosto vysílená, nevyspalá, ale šťastná. Teď máme klídek, děti jsou super, jsou dost samostatný, my oba s manželem máme skvělou práci, ale mě to nějak nebaví. Takový život asi není pro mě. Je to asi fakt o tom, že každý potřebuje nějaký ten "adrenalin", jak tu někdo psal a pro mě je to právě tohle :-D. Teď koukám na švagrovou, která má taky 2 děti,dokonce rok a a půl po sobě, přitom účtaří z domova, stavějí s mým bráchou bydlení, neví, kde jí hlava stojí, je vyhublá a uhoněná, když jí vidím, tak je mi jí někdy až líto, ale přitom vím, že jednou na to bude vzpomínat jako na krásnou dobu a já se přistihuju, že bych to klíďo prožívala zase znovu :-D. Tak mi řekněte, jestli nejsem "na hlavu". Chápete to, když do třetího půjdeme, tak budeme mít míň peněz, víc práce, víc starostí, tak sákryš, proč mě to pořád pronásleduje a chce se mi mít třetí dítě. Protože jsem dost pragmatik, tak se snažím odolávat, ale myslím, že to asi nevydržím a poprvý v životě se na rozum vykašlu. To jsem na sebe ještě totiž zapomněla vyzradit, že jsem zvyklá mít všechno promyšlený a na to, že to pak funguje jak chci, takže tohle je pro mě dost těžký se s tím vyrovnat, že teď udělám něco, co s rozumem nemá nejspíš vůbec nic společnýho :-D. Ještě, že ten můj mužskej má pro mě pochopení :-D
 Danyella 


Re: Zrovna se v tom topím 

(29.5.2009 9:57:28)
Sekanice, to je fakt těžké rozhodnutí. Třeba máš možná fakt už pocit, že ten vlak ti ujíždí..Kámoška má teď třetí v 41letech kdy má oba kluky na střední škole a teď se jim narodila Andrejka a jsou z ní všichni úúúplně paf, jak kdyby teprve teď měli první dítě!Pokud máš vše promyšlené, že když se chce všechno jde! Tak jdi do toho pokud i manžel je svolný a nebudete litovat!Amniocentezy se vůůbec neboj, já na ní byla a hrůza z ní byla daleko větší než to skutečně dopadlo.Po pravdě jsem skoro nic necítila, je to spíš o pocitu kdy si to člověk v sobě sám dramatizuje. Ale ten klidek potom, když ti vyloučí vývojové vady za to stojí. Holt my matky v letech radši postoupíme něco pro klidnou duši, NE?! Jinak teta když čekala třetí , též v pokročilém věku uvažovala i o potratu...,ale dnes říká, že Naďku jim seslalo samo nebe! Celý život jak kdyby jim chtěla sakra dokázat, že to místo na světě jí právem patří a dělá jim velkou radost, ještě větší než ti starší sourozenci...nebo je to tím, že si jí víc s manželem užívají?
 Elis a 4 


na některé otázky odpověď NENÍ 

(29.5.2009 7:50:41)
když holt na některé otázky odpověĎ NENí, tedy alepoň ta takzvaně rozumná:)...prostě to tak cítíme a hotovo, ikdyž to rozum nebere....
Já mám 4 děti a někde v koutku srdce cítím, že třeba ještě to jedno...za nějaký čas...:)
Když mi bylo 24 a máma mi řekla, že mám v horoskopu v domě rodiny kolem sebe celý život malé děti, tak jsem si myslela, že to jsou děti mých sourozenců...vnoučata..ale v té době mě ani náhodou nenapadlo, že by to mohli být mé děti.
no a teď vím, že jo....přemýšlím i o pěstounské péči, až budeme mít dům.........do toho našeho "krcálku" už bychomse těžko vtěsnali:))))
Ikdyž ...jak se říká, když se chce, všechno jde:))))
 Leleka78+1 


Souhlasím 

(29.5.2009 7:54:23)
Moc pěkný článek a souhlasím hlavně s tím, že jsou dva životy - jeden před a druhý po narození dětí. Mám to stejně a člověk si to může představovat jak chce, ale realita je úplně jiná. Nemůžu zatím napsat, že mateřství je moje nejkrásnější období, ale to časem asi příjde.
 gajka111 


Také jsem hledala odpově´d...ale ještě před narozením syna 

(29.5.2009 10:10:24)
Také jsem hledala odpově´d resp. se mi na to zeptal jedem muj dobrý přítel homosexuál, proč vlastně chci děti...překvapilo mne to asi stejně jako pisatelku článku, nebyla jsem schopná nic rozumného, co by mne samotnou uspokojilo dát dohromady. Říkal, co když bude postižené? budeš ho chtít? nebudeš litovat? atp. Dlouho jsem přemýšlela a došlo k závěru, že je to asi hlavně touha předat něco dál, svoje zkušenosti názory a aby tady tak říkajích po mne něco zbylo, až tu nebudu :) toto tak nějak podvědomě. Než jsem dítě měla nedokázala jsem si to moc představit, ačkoliv děti mám ráda, pracovala jsem snimi už na VŠ na táborech, doučování atp. myslím, že my to s nimi i jde a baví to je i i mne..ale to vlastní je úplně něco jiného. Je to pro mne nepopsatelný vztah, lišící se od vztahu s manželem či jinými členy rodiny, je to jakoby "kus mne". Synovi je 5, čekáme druhého a já jsem hrozně natěšená jaký bude, jak se bude rozvíjet, jak se budeme mít rádi a co budeme podnikat. Bude to zase úplně něco jiného... JInak si myslím, že jsou lidé resp. ženy u kterých věřím, že ta potřeba dítěte nemusí být a pokud to podvědomě vědí, že "nechtějí", ať se do toho nenutí, některé to sice po narození tak nějak "zlomí" a pak jsou šŤastné, ale znám i holky, které prostě dítě či děti mají, ale jsou vůči nim citově chladné a berou děti de facto jako "nutné" zlo ~d~
 Danyella 


Re: Také jsem hledala odpově´d...ale ještě před narozením dcer 

(29.5.2009 10:31:21)
Gajko, naprostý souhlas! Mít děti je pro radost, ale hlavně by to nemělo být pro ženu povinnost!!!Protože dopad je katastrofický...S manželem jsme se na děti moc těšili, ale u první dcery mi též někdy připadal takový chladný bez zájmu, jako kdyby se snad bál, přo-itom to byl hlavně on kdo to dítě chtěl. Po narození byl však táta na jedničku. U druhé dcery bych řekla,že to už bylo vzorové těhotenství s taťkou...asi už z něho opadlo něco jako strach co nás čeká a naopak, byl strašně šťasntný a všem vyslepičil, že po letech čekáme končeně další přírustek. Celé těhotenství prošel až do porodu se mnou což u prvního dítěte měl panickou hrůzu už z toho,že by šel se mnou na ultrazvuk. Starší dcerku miluje a ona opice to ví a s tátou patřičně mává, ale někdy mám obavu, že k té maličké má ještě vztah vřelejší, že ji snad držel jako první v ruce po porodu?
 Martina, 2 kluci 


Děti z rozumu :-) 

(29.5.2009 8:38:59)
Když jsem doma nadhodila, že bych ASI chtěla dítě, partner řekl "no, nijak po něm netoužím a nepředpokládám, že se to ani do budoucna nezmění, takže je jedno, jestli budeme mít děti teď nebo pozdějc"...takže je asi máme jen z tradičních důvodů (je to zvykem).
ALE - když jsme tuhle hledali ztraceného syna, za ty 3 hodiny jsme zjistili, jak neskutečně toho malého živočicha milujeme, jak by bez něj nešlo žít, jak výrazně máme rádi jeho divnosti a speciálnosti...a jak jsme rádi, že jsme ten projekt SPOLEČNÉ DĚTI uskutečnili...byť jsme do něj vstoupili jak bezhlavá 30letá telata :-))
 Sekanice 
  • 

Re: Děti z rozumu :-) 

(29.5.2009 8:57:18)
No, to je fakt. V takovýhle chvílích si to člověk uvědomí naplno, jak ty děti miluje a s úžasem zjistí jak strašně moc. Tak moc, že to sám ani netušil. Když dojde na to, že se stane něco, kdy o ně začínáte mít opravdu strach, tak to je skoro nad lidský síly to ustát. Taky se nám stalo, že jsme se opravdu báli a pamatovat si to budu už pořád.
 majdaleenka +07+11 


Bellano, děkuju:o) 

(29.5.2009 13:06:03)
Děkuju za krásný článek, pohladil mě po duši. Mám den blbec, jsem protivná jak činže a sama sebe jsem se dneska už asi 30x zeptala, proč jsem tak protivná... nevím. Ale vadí mi hučet na toho nejúžasnějšího člověka, kterého znám a pro kterého jsem zase já tím nejúžasnějším člověkem jeho světa. Mrzí mě to a jsem o to protivnější. Naštěstí se to neděje často. Děti jsou dar a já jsem za něj vděčná. I můj svět se od toho bezdětného liší jako den a noc, ale jsem spokojenější v tomhle světě. S těmihle lidmi. Krásný víkend a ještě jednou díky:o)
 Jitka-dvě děti 
  • 

Re: Bellano, děkuju:o) 

(30.5.2009 10:09:31)
ani nevíš jak ti rozumím...někdy jsme si protivný sami sobe,dívame se do těch malých očiček a vubec nevíme co se s nami děje...jsme unavene a neustale dokola ten chaos z ktereho není východisko prostě nikdy a přesto to milujeme a nemužeme bez toho být...
 Jitka-dvě děti 
  • 

smysl života 

(29.5.2009 14:15:41)
Věřím,že jsou lide,muži i ženy,které děti nechtějí,ani ja jsem nikdy neslintala nad kočarky s malými uzlíčky,taky ani nevím,kdy a proč přišla touha-MIT DITE.Ale vím jedno,bylo to to nejlepší rozhodnutí meho života,jako bych našla sve ztracene JA,které jsem nikdy neztratila a přesto našla.Je to zvlaštní,snad i nedefinovatelne.Fandím všem co děti moc chtějí a nemužou...
 Nora 
  • 

Chceš odpověd? 

(29.5.2009 17:26:30)
Bellano, nepřemýšlej o tom.

To je PŘÍRODA. Rozumné vysvětlení pro ten nevděčný podnik zvaný mateřství ani neexistuje.

I zvířata mají potomstvo a nepřemýšlejí proč. Clověk je jen trochu chytřejší zvíře, ale pudy jsou pořád stejné.
 Veronika, školák a předškolačka 
  • 

Bellano, nádherné! 

(30.5.2009 11:40:00)
Krásně napsáno, jednoduše a přitom výstižně a čtivě, ani jedno zbytečné slovo. A dokonale to vystihuje i můj postoj k mateřství, cítím to úplně stejně a neformulovala bych to lépe.
 Sidhártha 
  • 

Rodina je nebýt SÁM 

(30.5.2009 16:32:50)
Každá to máme nastavené jinak, většina ženských považuje mateřství za naplnění života a za poslání a cítí se být jedinečnými proto, že mohou darovat život (já taky:-). A pak jsou tu ženy, které matkami být z principu nechtějí a je jich menšina (což je asi dobře,ne?). Já je za to v žádném případě nesoudím, ale spíš je lituji pro to, co je čeká a nemine ve stáří. SAMOTA. Vidím to u své tety, užívala si a děti a rodina jí připadaly jako mít kouli na noze. Dnes má přes šedesát, je na důchodě, vypadá a cítí se na osmdesát, zavřená v bytě, jediný společník papoušek a televize. A to je dost depresivní podzim života. Je v tom také kus sobectví, za které teď platí a ona to přiznává. Žena, která má děti musí totiž nadlouho popřít své ego a obětovat kus sama sebe dětem, má starosti a je zprvu nevyspalá. Ale - zároveň odměněná dětským smíchem, sledováním pokroků a úspěchů svých ratolestí. A právě za to ta námaha stojí. Ale jak říkám, každého věc, život se dá prožít kvalitně i bez dětí, tedy aspoň v produktivním věku... Na druhé straně se mi vybavuje, co nám řekl ve škole náš učitel (starý mládenec): člověk, který má děti žije jako pes, ale umírá jako král - člověk, který žije sám si žije jako král, ale umírá jako pes..... zcela sice nesouhlasím, já si coby matka jako pes rozhodně nežiju, ale myslím, že vím co tím básník chtěl říci: že samotnému člověku se ve stáří žije špatně, nikdo mu ani hrnek čaje nepodá, když stůně a umírá zpravidla sám...
 Nika 
  • 

Re: Rodina je nebýt SÁM 

(30.5.2009 21:49:56)
Prateta měla syna. Když umírala byl syn zrovna v zahraničí a za ruku jí držela její neteř (moje matka). Tím chci říct, že rodina nejsou jen rodiče a děti, ale i ostatní příbuzní a je nelidské se vyprdnout na tetu nebo strýce v okamžicích nejtěžších. Lásku dítěte si nelze pojistit, ale lze se chovat a žít tak, abychom nebyli ve stáří sami. Mimochodem, člověk se rodí a umírá vždy sám, tak to bylo, je a bude.
 Sidhártha 
  • 

Re: Rodina je nebýt SÁM 

(31.5.2009 10:42:03)
Souhlasím, jinak to ovšem je, když se člověk do izolace uzavře sám... Moje teta trpí představou, že všechny kolem sebe obtěžuje, že všichni máme svoje rodiny...kolikrát jsme ji přemlouvali ať s námi oslaví Vánoce, zvali ji na křtiny praneteří, narozeniny a její odpověď byla vždycky ne a v podstatě nás od sebe odhání. Pravda je, že jí chybí její vlastní rodina a tu nenahradí žádné širší příbuzenstvo. Když tetě bylo 40, čekala dítě, ale bála, že nebude zdravé, že bude stará matka, že to nezvládne...a tak se ho dobrovolně vzdala. Byla to největší chyba jejího života?? Odpověď zná jen ona sama.
 Nika 
  • 

Re: Rodina je nebýt SÁM 

(31.5.2009 11:10:58)
Je to škoda, že se teta tak uzavírá. U nás žila rodina z matčiny strany část roku po hromadě, různě jsme se navštěvovali atd. Na statku vždy bylo pro každého místo na prázdniny, ale i práce :-). Děti se tak nějak mezi tím plácaly a hlídal, kdo mohl.
 Dana 
  • 

Je mi líto lidí, 

(30.5.2009 17:45:15)
kteří v sobě nemají ten základní lidský pud. Vždyť potřeba rozmnožování je stejnou základní lidskou potřebou jako třeba jídlo nebo spánek. Komu tato potřeba chybí, ten mi připadá trochu zdegenerovaný.
 tule 


jako ve filmu Cramer vs Cramer 

(30.5.2009 20:52:10)
vzpomnela jsem si na tento film, hral v nem Dustin Hoffman a pote co ho opustila zena (Meryl Streep) bojoval o to, aby dostal do pece jejich maleho synka. Pravnik ho varoval, ze bude tezke zvladnout praci i dite, at si radeji napise seznam "pro" a "proti". Napsat seznam "proti" bylo snadne - malo casu, zadne konicky, stagnace v kariere, financni starosti a mnoho dalsich. Ale do sloupecku "pro" nedokazal napsat ani slovo. V dalsim zaberu bylo videt jak sel za synkem do pokoje a vzal sveho maleho spiciho chlapecka do naruce. A v tom objeti bylo vsechno. Ono to opravdu nejde slovy vyjadrit :-). Diky, Bellano, za krasny clanek!
 matevy, syn 08/08 
  • 

Všechny kamarádky.. 

(30.5.2009 20:39:27)
..už děli měly, byly samosebou vdané, a ptaly se, kdy já se vdám a kdy budu mít děti.
Děti jsem chtěla vždycky, miluju je. Nikam jsem ale nespěchala. Měla jsem to tak, že jsem čekala, až potkám otce svých dětí :-)
A pak to přišlo - ulovil mě muž, který byl a stále je stejně založený jako já. Chtěl mít také někoho, na koho se může spolehnout a s kým se mu bude dobře žít, a rodinu.
Pak už vše vyplynulo tak nějak samo. Máme kloučka a jsme spokojená rodinka.
Jedna kamarádka je nesvá, když nejde nějaký čas "zapařit", jak sama říká. Mně zatím vůbec nechybí chodit po zábavách, prostě teď jsem zamilovaná jako nikdy a užívám si to. A říkám si, jak to všechno hrozně rychle letí! Miluju spát v posteli s naším synkem, hrát si s ním a třeba ho jen pozorovat. Mít dítě je jako zázrak. Aspoň mně to tak připadá. Ne, že bych dříve nebyla šťastná, teď jsem ale šťastná jinak a opravdu krásně :-)
 Nikola 
  • 

Zatím nerozumím 

(30.5.2009 21:25:25)
Ahoj, zatím této otázce nerozumím. Proč mít děti? Je mi skoro 30, mateřské pudy asi nemám. Manžel je super, do ničeho mě nenutí. S těhotnými a porodivšími kamarádkami se tento rok roztrhl pytel a upřímně zatím mě neinspirují, spíš děsí. 2 z nich u porodu málem "exly" a to nebyly žádné "fňukny". Jeden porod vakuoextraktorem (zvon na hlavičku dítěte) a 45 min. šití, druhý porod, aby ho stihla ta samá směna v nemocnici několikrát urychlovaný a kámoška 25 stehů, krví podlité oči a obličej a to škvrně kvůli těm očím ani neviděla. Proč??? Podstoupil by toto racionálně uvažující člověk? Tím nechci rozhodně nějak napadat matky, spíš je obdivuji, čeho všeho jsou schopny, kde se bere ta jejich odvaha a síla to všechno vydržet a bojím se, že tohle není nic pro mě. Po porodu mi příjde, že je tu stále pravidlem, že všechny starosti a nepříjemné věci s dětmi si vyžerou matky a otcové jsou na hraní. O tom, že jsou ženy kvůli dětem diskriminovány i na pracovním trhu, není třeba psát. Tak kde berete sílu, pro tohle se rozhodnout? Napsala jsem to schválně dost extrémně, ale občas mě tyhle myšlenky napadají, omlouvám se všem, koho jsem tím urazila.
 Katty 
  • 

Re: Zatím nerozumím 

(31.5.2009 21:00:28)
myslím že to ani nejde vyjádřit slovy, dokud to sama nepoznáš..zní to totiž hrozně pateticky: :)
na špatný porod brzy zapomeneš a každý den se budeš nad svým dítětem rozplývat a dojímat se..
samozřejmě jsou chvíle, kdy tě vytočí, ale to i partner a přesto ho miluješ...jenže to dítě tě miluje bezvýhradně,j e tak oddané a bezbranné, že tě to úplně sundá...:)
dítě tě obohatí, máš chuť být lepší, slušnější, víc toho podníikáš..
já mám malocha 2 roky a už chceme druhé a moc se těšíme:) kdybysme měli víc peněz, tak máme klidně i čtyři:))
 Sekanice 
  • 

Re: Zatím nerozumím 

(3.6.2009 10:33:48)
Nikolo to je normálka :-D. Já jsem to taky viděla dříve spíš jako ty a hele dneska přemýšlím o 3-tím a je to proto, že ty děti, ač (jak tu bylo psáno) tě kolikrát "vytáčí", tak zase na druhou stranu ti umí dát tolik (nevědomky), že slespoň já mám pocit, že je to skutečně to nejsilnější (citově), co jsem kdy zažila. Nehledě na to, že já jsem se s nima hodně naučila. Já jsem do té doby, než jsem měla děti byla hrozně netrpělivá, neuměla jsem čekat, všechno jsem chtěla hned, dost často jsem měla tak vyhraněné názory, že to mohlo lidi okolo možná i otravovat :-), apod. a dneska jsem daleko tolerantnější, možná (doufám) vidím věci z více úhlů, vím, že život si (já osobně) užiju daleko více, když dokážu zvolnit a ač jsem si původně myslela, že možná ani děti mít nebudu, tak dneska jsem ráda, že jsem se pak rozhodla (asi ve zkratu), že do toho jdu a je to pěkný mít tu rodinu. Čím jsem starší, tím víc si toho vážím. Nicméně si myslím, že pokud se rozhodneš být bez dětí, tak je to tvoje věc a pokud v tom máš jasno, tak je to prostě tak a nikdo ti do toho nemůže mluvit. Každý jsme jiný a každý najdeme to své v něčem jiném. Podle mě může žít někdo naprosto spokojený život i bez dětí a znám lidi, kteří jsou "moudří" i bez dětí. Nicméně já jsem je potřebovala, protože jinak by mi spousta věcí asi vůbec nedošlo. Jde o to, že pokud ti nic nechybí a jsi spokojená, tak to neřeš. Já ti coby pragmatik naprosto rozumím :-D. Na druhou stranu ti za sebe můžu říct, že když by tě to někdy popadlo a mrně chtěla, tak i pragmatik s dítětem může být šťastný :-D. I když zpočátku si tím třeba nebudeš úplně až tak jistá :-D.
 Marťule+4 


Proč mám děti? 

(30.5.2009 22:26:52)
Děti jsem chtěla ,protože to je vlastně to jediné,co tu po nás zůstane.Ve svých dětech žijeme dál,jsou pokračováním našeho života.Jsou to lidé,díky kterým se naše rodina ještě dlouho bude rozrůstat.Děti máme čtyři a taky se každý ptal,jak to zvládnem a proč tolik dětí.Pokud máte dost lásky,chcete ji přece někomu dát.Je strašně hezký pocit pozorovat,jak vám děti rostou,jak jsou každý úplně jiný ,ale přesto jsou svým způsobem stejní.Máte pro koho žít...
 Iva Spalenkova 
  • 

Deti jsou smyslem zivota 

(30.5.2009 22:36:10)
Jak vubec nad tim muzete vy i Pavla premyslet? Deti jsou prece smyslem zivota.Co jineho na tom svete ma smysl?A zustane po nas?Myslim,ze kazda zenska nakonec na to drive ci pozdeji prijde.
Mam kamaradku,nikdy deti nechtela,zila si svym spokojenym business zivotem stastne do svych 40,ale ted najednou zjistila,ze ji neco v zivote chybi.Ze nema pro koho zit.Pro praci?Chacha.Pro partnera?Ne,ne.
 Opatrovnik 


Každá ví své! 

(31.5.2009 7:10:58)
Rád jsem si přečetl různé názory,ale nějak mi chybí pohled z druhé strany a sice- proč mají děti otcové a co mají dělat,když "rodička"vezme cestu za jinou láskou a on má vlastně povinosti,na které geneticky není připraven.Je pravda,že jsem si své dvě dcery vychovával již od malička.Kromě kojení jsem se dokázal postarat o vše,ale potřeboval jsem syna a nakonec jsem dostal do vínku dcery.Ničeho nelituji, jsem rád,že vlastním /i když o tom nehovořím/ dvě slušné děti,ale i když jsou pomalu soběstačné stále mám neklid v duši.Takže -dámy -myslete i na své protějšky a uvědomte si,že pro muže je to mnohdy dost tvrdá realita se vyrovnat s tím,že vy jako matky dokážete -bez slova-pochopit myšlení dětí a zapomínáte na to,že jsou ve vašem okolí i jedinci,kteří nechápou oč se jedná.Já jsem si pozorováním tuto vlas- tnost částečně vypěstoval,-ale jsem dost primitivní.Ten dar tam chybí.
Toto tvrdí obě dítka.
 bohunak 


Re: Každá ví své! 

(31.5.2009 8:05:17)
Opatrovniku, ja sve deti nevlastnim~;)Ja je mam "pujcene".

Jinak, muj manzel mel byt mama a ja tata.~t~

BELL, ja mam nase deti, jelikoz ke me prisli. Nejak se "ocitli", neplanovane, ale milovane.~x~
 Líza 


Re: Každá ví své! 

(31.5.2009 9:36:50)
Potřeboval jsi syna??? Co to je za formulaci?
 Nika 
  • 

Re: Každá ví své! 

(31.5.2009 11:17:37)
Ahoj, také se pozastavuji nad formulacemi "Opatrovníka". Potřeboval syna? To jako na práci? Vrozené mateřské chování u žen? Houby, vše je naučené. Můj názor: chlap mimo kojení zvládne vychovat děti stejně jako žena, možný jiným způsobem, ale zvládne. Všechny kámošky, co mají děti, mi potvrdily, že se vše musely učit (koupání, chování, přebalování...) jako by se to musel učit chlap.
 Lenka, syn Daniel 
  • 

Re: Každá ví své! 

(1.6.2009 12:59:41)
Dost mě teda zarazila formulace "potřeboval jsem syna".....jak potřeboval? proboha, chlapci nejsou víc než děvčata...tohle nechápu. Každopádně, každá novopoečená máma může s jistotou napsat, že první kontakty s dítětem (koupání, přebalování, oblékání...) jsou i pro ni učením....protože teorie z knih a časopisů je krásná, dá se naučit,ale praxe? Jejda...miminko neleží klidně na přebalovacím pultě,že jde lehoučce obléknout atd. atd. je toho spousta a každá máma se de facto taky učí. Chlap zvládne vše stejně jako žena (mimo kojení) a někdy jen trochu jiným způsobem. Hlavní je, že si umí poradit. Jde jen o to chtít a ne hned říkat, NEUMÍM TO......
 Marico 
  • 

Bellana 

(2.6.2009 8:53:27)
dotaz:jsi Bellana jako B"Ellana Torresová? Pak je jasné, že se ptáš, proč máš děti a neumíš siodpovědět. Prostě to řešíš citem. Jsem na tom stejně. Nechtěla jsem děti dost dlouho. V pětadvaceti letech jsem během půl roku přišla o oba rodiče a během dalšího půlroku o sestřenici a tetu. Polovina mojí rodiny zmizela a já najednou zjistila, že to prázdné místo musím znovu vyplnit. Byla jsem šťastná, když jsem zjistila, že jsem poprvé těhotná. Ale teprve podruhé jsem si to opravdu užila. A tuhle mi četla jedna paní z ruky, neznala mě, nic o mně neví, a vyčetla mi, že budu mít čtyři děti. Sama se tomu divila. Tak jsem jí řekla, že už v osmnácti mi jiná paní vykládapa karty a došla k témuž závěru, přestože jsem v té době tvrdila, že děti ani manžela nechci. Tak zvědavě čekám, jak to dopadne, ale něco mi říká, že bych měla začít listovat kalendářem, protože mám doma dvě holčičky a najít dvě další tak krásná jména, jako jsou Magdaléna a Alžběta (neboli Majda a Fufík) bude zatraceně těžké najít. :-))
 Bellana 


Re: Bellana 

(2.6.2009 9:53:03)
Ano, přesně tak. Napůl člověk, napůl Klingon ~t~
 Marico 
  • 

Re: Bellana 

(2.6.2009 10:52:47)
Jestli jsem si to nemyslela :-)) Je hezký potkat někoho, kdo ještě dneska ví, o čem je řeč, když se řekne Klingon. :-) Mimochodem, jak se ti líbí nový film? Nebo jsi striktně fanynka Kathryn a její posádky?
 Bellana 


Re: Bellana 

(2.6.2009 10:58:07)
Voyager je moje srdcovka, ale ten nový film byl úžasný. Jsem ráda, že konečně někdo natočil Startrekovský film, co nevypadá jako prodloužená epizoda seriálu nebo jako televizák, ale je to fakt biják se vším všudy. Nevím, jak se film líbil pravověrným milovníkům Kirka, ale já ho s chutí zhlédnu ještě jednou. Pobavila jsem se.

Mimochodem, dvanáctiletá dcera mojí kamarádky miluje Voyager, protože se jí prý děsně líbí, že kapitán je žena a že rozkazuje chlapům ~t~
 Marico 
  • 

Re: Bellana 

(2.6.2009 11:06:58)
Hele, ty jsi můj člověk :-))) Já ho viděla třikrát (ne že bych byla až takovej fanatik, ale jednou jsem ho viděla sama a pak vždycky přišla nějaká kámoška a že by šla do kina, tak říkám, když půjdeš na Star Trek, půjdu s tebou. Jsem z toho taky nadšená. Popravdě, já jsem osobu kpt. Kirka nikdy moc nemusela, vždycky jsem fandila Spockovi, to je klasik, a tady se to zase potvrdilo. Vybrali ho dokonale, směle konkuruje Tuvokovi a že toho mám taky hodně ráda. Osobně mám ale z Voyageru nejradši Sedmou. Svoje děti pomaličku připravuju na vstup do světa Star Treku. Ještě jsou malý, ale správně zvolený spořič na obrazovce, která mi nenápadně svítí v pracovně celý den, udělá svoje. Když občas přijdou do pokoje a zeptají se, ochotně jim odpovím. :-)) To je škoda, že nejsi někde poblíž, pořád sháním nějakou kámošku s dětma, která by měla stejnej koníček jako já, a nemůžu nikoho sehnat na pokec a na společný akce s dětma.
 Bellana 


Re: Bellana 

(2.6.2009 11:09:50)
Každé ráno začínám slovy: "Kávu. Černou!"
A taky miluju Doktora (oči jako trnky a ten nemožný přístup k pacientům) :-)

A co se týče Spocka ... absolutní souhlas ~;)
 Marico 
  • 

Re: Bellana 

(2.6.2009 11:21:21)
Ha ha, to jsi mě pobavila. S Doktorem souhlas, Je lepší vidět ho v televizi, než se s ním potkat v ordinaci. Sakryš mohli by zase začít dávat nějakou řadu Star Treku :-) M2la jsem kompletní TNG a Voyager na videokazetách, ale už se na to nedalo koukat, jak byly schroupaný. Pak se nám rozbilo video a tak jsem je s těžkým srdcem vyhodila. A od té doby nemám u čeho žehlit. To bývalo perfektní. Jeden díl na jedno žehlení. Tuhle jsem si k žehlení pustila Pána prstenů, vyžehlila jsem asi čtrnáct praček a pak jsem se nemohla hnout. Zlatej Voyager. :-)
 Markéta, kluci(4, 2a půl a třetí na cestě) 
  • 

přirozenost 

(2.6.2009 11:33:57)
Taky si často tuto otázku pokládám, v podobně svízelných situacích, jako píše autorka článku. A došla jsem k následujícímu: pro mne znamenají děti přirozený pokrok. Stejně jako člověk z MŠ, musí do školy základní, pak střední a kdo na to má tak na vysokou, tak stejně tak jednou pracující žena ucítí, že za tou tak vyzívavě naplňující prací, musí přijít ještě něco: a jsou to děti. Přezevšechny zdánlivé příznaky toho, že nestále ulepené ruce od jídla, probděné noci, utírání dětských zadečků atd. jsou věci přízemní a nemohou přeci být v domnělém společenském žebříčku více než např. jednání s klienty, cití matky, které se pro tuto cestu rozhodnou, že to tak je správně. Děti a rodina jsou někde výš, je to pokrok, kterého podle mě stále více mladých lidí není schopna dosáhnout. Je to odřeknutí si kus pro sebe sama. Je to o tom, umět se něčeho (aspoň na čas) vzdát bez vidiny jasných zisků. Ti kdo z jiných důvodů (např. zdravotních) této mety nedosáhnout, nechť se netrápí. Neodsuzuju lidi, kteří děti mít nechtějí (pár takových lidí, kteří maj děti jen pod tlakem společnosti znám a myslím, že by je raději mít neměli), ale také je nechápu. Myslím, že kdybych neměla děti, nikdy bych některé věci ve svém životě nepochopila. Něco za něco :)
 Angie-shy (Natálka 3/2012) 


Re: přirozenost 

(12.6.2009 22:45:35)
Hezky napsáno.
 Alena, dve deti 
  • 

protoze  

(2.6.2009 14:38:48)
po nas asi nic moc lepsiho nezustane! Vyjma tech par pripadu, co vynaleznou lek na chripku, na rakovinu atd atd atd... a vyjma tech, co zplodej Hitlera, Stalina atd atd atd.
 Zdenka, 4lety syn a 9týdení dcerka 
  • 

syn nechce příjmout svou sestřičku  

(20.11.2009 22:35:35)
No příjmout, ani nevím jak začít. Na oko to vypadá že jí má strašně rád, ale příjde mi, že to hraje kvůli nám. Běžně jí dává pusinky, šišlá na ní a oslovuje jí moc hezky. Ale začal mi v noci skřípat zubama, což znamená, že potlačuje vztek a dokonce mi teď pořád marodi. Dcerka je zatím moc hodná, takže když spinka jsem neustále se synem, hrajem si, koukáme spolu na pohadky, prostě čert vem že je doma nepořádek, ten mi nikam neuteče. Ale vím, že ho to trápí a já už nevím jak mu to vysvětlit. Neustále ho chválím, říkám jak moc ho mám ráda, ale nikam to nevede. Dokonce jí za tu dobu už dvakrát škrábnul a jednou kousnul. Začínám z toho být už dost vyčerpaná, protože tato situace mě nuti myslet na to jak jsem mu bůhví jak strašně neublížila a zklamala. přitom vím, že to tak není,ale proč mám teda výčitky? Já už nevím co mám dělat
 Líza 


Re: syn nechce příjmout svou sestřičku  

(21.11.2009 9:33:00)
A co jsi čekala? Nenormální by bylo, kdyby vůbec žádné projevy žárlivosti neměl. Dosud byl jedináček, už jedináčkem není. Musíš mu taky nechat nějaký čas, aby se s novou situací srovnal, děláš všechno dobře, věnuješ se mu, netrpí ztrátou zájmu, ale prostě jeho pozice v rodině se změnila, už není jediný a výlučný, už jsou dva a než se s tím srovná, nějakou dobu to trvat bude.
A počítej s tím, že až se s tím srovná, bude to nějakou dobu dobrý, ale jen co malá začne lézt do jeho hraček a bořit mu stavby a zasahovat mu do jeho her, bude další vlna, a pak další, a další... prostě dva sourozenci nejsou jen parťáci na růžovém obláčku, ale i drsní konkurenti.
 Líza 


Re: syn nechce příjmout svou sestřičku  

(21.11.2009 9:35:05)
Ještě dodatek - píšeš, že nevíš, jak už mu to máš vysvětlit. Možná vysvětlování není tak docela na místě. On sám si nemusí uvědomovat, že skřípe zubama kvůli ní nebo že je častěji nemocný kvůli ní. Pokud mu až příliš budeš vysvětlovat, že opravdu, ale opravdu ji nemáš raději než jeho, a že opravdu, ale opravdu se tím nemusí tolik trápit, může to nadělat víc škody než užitku. Prostě rozděluj pozornost mezi oba, rozděluj čas, projevy lásky, zachovej klid a dej mu čas.
 Iva S 
  • 

Hloupá otázka 

(23.2.2014 21:11:51)
Název článku a autorčino zamyšlení mi přijdou jako naprostá hloupost nebo spíš hrůza z toho kam až se civilizace dostala. Děti jsou přeci smyslem života a každá máma, jak sama autorka přiznala, to intuitivně vycítí.
Pavla upřednostňuje kariéru a jednou za pár let až se ohlédne a popřemýšlí, zjistí, že je na slepé koleji. Že po ní nic na světě nezůstane, nemá nikoho,o koho by se starala, to je pravda, ale ani nikoho, kdo by se pak naopak postaral o ni. Ten pravý čas na dítě je jen jeden a když ho člověk zmešká, už ho pak nedožene. Mám známou, které je 46 a ted´, když se "otáčí" zpět a bilancuje, lituje.Posláním žen je mít děti, ne děla kariéru.
 Lída+4 


Re: Hloupá otázka 

(24.2.2014 10:18:38)
Nesmysl. To si musí vyřešit každej sám za sebe. Je i dost lidí, který děti prostě nechtěj, a toho, že je neměli, nelitujou.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.