Bridgetta |
|
(28.5.2009 11:25:46) Já vždycky věděla, že chci děti. Ano, už v deseti letech jsem vymýšlela, jak se budou jmenovat, do třinácti jezdila s panenkou v kočárku.
Ale cizí děti mně pravdu nedojímaly. Ne že by mi nějak vadily, ráda jsem se podívala na roztomilé miminko, ale nic jsem necítila. Ale po vlastním dítěti jsem velmi toužila. Zjistila jsem, že život bez dítěte je prázdný a žena, která nikdy nemá děti nepozná, o co přišla. Mateřství je to nejkrásnější, co mně mohlo potkat. Můj syn je středem mého světa, je to nejmilovanější člověk a dala bych za něj život, kdyby to bylo nutné. Ano, také mám někdy lapálie a nervy v kýblu jak popisuje autorka článku. Jsem s ním většinu dne sama a někdy je to opravdu náročné na psychiku. Ale zároveň si uvědomuji to štěstí, že ho mám. Najednou mně dojímají i cizí děti, zvlaště pak chlapečkové.
Nic není jako dřív, ale je to krásné, nejkrásněší období mého dosavadního života.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.5.2009 12:06:43) Nemyslím si, že život bez dítěte je prázdný a nemá smysl. Stejně tak dobře by se dalo říct, že množení se nemá smysl, protože lidí je na světě dost a o co míň jich přibude, o to se budou mít ti stávající líp. Každému, co jeho jest.
|
Honza Bl. (3holky+1kluk) |
|
(28.5.2009 12:35:55) Jsme spolu s manželkou 11 let manželé, jsou to 4 měsíce, co se nám narodila třetí dcera a neměnili bychom. Jsme šťastní. Nedovolil bych si to napsat i za Marcelku (manželku), kdybych ji to v poslední době neslyšel tolikrát vyslovit... Nemáme doma uklizeno, jsme utahaní, nemáme na sebe navzájem (jenom na sebe) čas a přesto cítíme oba štěstí a uspokojení. Nevím, jestli je to hormony (ale k tomu přece jsou, ne?), ale prožíváme moc pěkné období. Možná to není tím, že máme tři děti, ale jsme moc rádi, že je máme. Milovat se, neznamená mít děti a mít děti automaticky neznamená milovat se. Ale pokud se to spojí dohromady a funguje to, je to nádhera...
|
Sekanice | •
|
(28.5.2009 13:11:48) Hele, podle fotky máte ty první 2 holky už velký a to poslední s velkým rozdílem, že jo? Já jen sonduju, jak to jde skloubit, neboť s manželem o třetím uvažujeme, ale už máme holčinu 9 a kluka 7 let, tak pořád váhám a mám trochu strach, jestli to pak budu umět nakombinovat, přeci jen zájmy dětí už jsou jiné a tak. A taky mi už je 36 a manželovi 43, tak i ten věk zvažuju. Ten věk hlavně, trochu mám obavu, aby všechno bylo pak O.K. Jste mladší než my a jak to zvládáte? I když asi dobře, podle tvých příspěvků :-D a promiň, že se dost osobně ptám. Jenom si to potřebuju ještě v hlavě trochu srovnat, než se rozhodnu. Je to nějak složitější, než to rozhodnutí kdysi..
|
Světluška | •
|
(28.5.2009 13:48:20) A chce se ti ještě teď do toho? Taky uvažujeme s manželem o třetím, máme zatím 2 (5let a 2 roky) a manžel chce ještě tak 2 roky počkat, ale mám strach, že už se mi do toho nebude chtít, když děti odrostou. A to už budu mít taky pak 36. Tak zvažuju, jestli jít do toho teď nebo až potom?
|
Sekanice | •
|
(28.5.2009 20:05:55) Já kdybych mohla vrátit čas, tak bych do toho šla hned. Já jsem o tom uvažovala, když bylo dětem 4 a 2, nakonec jsem po dalším roce nastoupila zpět do práce a tak nějak jsme najeli na takový režim, že jsme trochu zpohodlněli. Zpočátku to bylo fajn a pak se mi začalo líbit, že jsem jako dobrá, že i nosím domů peníze a takový ty blbiny, jenomže teď už tak víc než rok mám pocit, že mi něco dost chybí a představa, že až do "důchodu" :-D budeme mít takhle "snadný život" je taky takový divný... Ale, když budu hodně upřímná, tak dítě bych brala hned, ale strašně se bojím jít do dalšího těhotenství a porodu, furt se mi v hlavě míhá, co by se mohlo stát, když už jsem ta "stará matka". Obě předchozí těhotenství i porody byly v pohodě a vůbec jsem si nepřipouštěla, že by mohl být nějaký problém, ale teď mám hrůzu, že se třeba něco pokazí. Tady už na sobě pozoruju, že jsem zestárla :-(. Takže jestli o tom uvažuješ, tak bych to zkusila hned. Pak už možná budeš jako já. Člověk pak už nemá tu odvahu co dřív a moc do všeho zapojuje rozum a ten je mi teď asi spíš na škodu :-D. Ale nevím, třeba se odhodlám. Určitě by to bylo fajn, ale nechala jsem si utéct asi tu správnější chvíli :-D. Nicméně obě moje děti do mě hučí, že by chtěli malýho bráchu nebo ségru, tak ti mi to zase zjednodušují. Malé děti znají od mýho bráchy - ti mají 2 a půl roku, takže i mají představu a snad by pak nebyly rozčarované, že malý sourozenec hned nebude akční :-D a hned parťák.
|
Jana | •
|
(30.5.2009 0:41:06) Jen pozor na "pozdní těhotenství" - kromě nějakých možných komplikací mají taky jednu zvláštnost. S věkem roste počet dvojčat. TAKY jsme chtěli třetí no - a dvojčatům je za týden rok - takže máme 4.
|
Sekanice | •
|
(31.5.2009 22:31:43) To mě taky už napadlo. Z okna koukám vždycky o víkendu na nějakou maminku, která má procházkovou dráhu okolo našeho okna a má asi 4-letá dvojčata a pak asi roční dvojčata :-D. S tím asi taky původně nepočítali. Tak to pro mě, by to byla asi dost "bomba" takové zjištění, ale člověku pak asi prostě nezbývá, než to zvládnout :-D. Tak ať ti dělají všechny děti jenom radost :-D
|
|
|
|
Dana | •
|
(30.5.2009 18:00:48) Neváhej prosím, pokud jste se rozhodli, tak co nejdříve. Tak by tě proslilo to tvé očekávané díltě. Čím dříve ho budeš mít, tím déle tvé dítě jednou bude mít maminku.
|
|
|
Honza Bl. (3holky+1kluk) |
|
(28.5.2009 14:49:04) Je to jak píšeš. Ty starší holky měly 9,5 a 8 když se nám teď v lednu narodila Barborka. Můsím dodat, že až ta poslední byla skutečně plánovaná (žádná nehoda!), což ovšem neznamená, že ty první dvě jsou nechtěné!
Takže, já mám 36, manželka o rok a něco méně (mému bratrovi se loni narodil první syn ve 41 letech, takže nikdy není pozdě ). Marcela sice říkala, že na ten porod už neměla tolik sil, jako před lety, ale zvládla to (dle mého soudu) velice dobře. Byl jsem u všech porodů a vážně před svou ženou smekám!
No, momentálně má Barborka čtyři měsíce a dělá nám velkou radost. Ty starší už se osamostatňují, ale ta malá bude ještě dlouho závislá... Samozřejmě, že Marcela toho má dost. Musí obstarat miminko a zároveň dohlédnout na povinnosti (škola, kroužky a ostatní potřeby) těch starších. Je utahaná, ale dle vlastních slov opravdu šťastná. Dlouhá léta říkala, že na další dítě se už necítí. Pak to na ni přišlo, skočili jsme na to a byla Barborka. A dnes říká, že si vůbec nedovede představit, že bychom Barborku neměli... Tož tak...
Jo, a holky (ty starší) jsou velké chůvy. Ne, že by mamince se vším pomáhaly a přestaly zlobit. To tedy ani náhodou... Ale Barborku mají rády a myslím, že nežárlí. Ani nemají důvod. Marcela je vždycky k maní pro všechny... Nevím, jak to dělá... Hm, je prostě DOKONALÁ. Teda v mých očích určitě!
|
Lassie66 |
|
(28.5.2009 16:11:22) Dnes tě dám přečíst tomu svýmu...aby viděl, jak si to představuji a co bych si o sobě chtěla přečíst. Ale na Barborku už asi nepřistoupí...
|
Honza Bl. (3holky+1kluk) |
|
(28.5.2009 17:00:37) Pozor!!! Napsal jsem, že Marcelka je dokonalá. Nikoli já... Já mám k dokonalosti daleko! Ale svou ženu miluju. To tady mohu prohlásit naprosto otevřeně...
|
|
Červená řepa |
|
(28.5.2009 18:40:58) Napadlo mě to samé, tak krásně Honza o své ženě píše...aaachich . Já bych si tedy snad ještě tu naši Barborku přála (my oba), i když máme děti už tři...za pár let...možná ...
|
|
|
Bridgetta |
|
(28.5.2009 18:49:17) Teda Honzo, to jsi krásně napsal, to by si měla tvoje žena přečíst
|
|
Sekanice | •
|
(28.5.2009 20:20:18) Tak si musím opakovat "nesmím být srab, nesmím být srab" a jít do toho :-D. Hlavně už bych se asi neměla dlouho rozmýšlet a ztrácet čas :-D. Pokud nemyslím na to, že bych si pořídila 3tí děcko, tak si stará nepřipadám, jakmile ale začnu myslet na to, že si ho pořídíme, tak si najednou stará začnu připadat a jak jsi zmínil, dokonce mě i napadlo, jestli ten porod vůbec ještě dokážu "udejchat". Asi nechám rozhodnutí na manželovi a pak už to prostě budu muset zvládnout a těšit se na dalšího člena rodiny :-D.Taková jsem byla spokojená a takhle se mnou musí začít lomcovat hormony na starý kolena . Manžela mám ale super, tak by asi bylo škoda nemít taky svojí "Barborku". Jinak je strašně hezký jak mluvíš o svý ženě.
|
|
Sidhártha | •
|
(30.5.2009 18:49:54) Honzo, já tě žeru, vážně...musí to být super, mít vedle sebe chlapa tvé nátury. Manželce gratuluji))))
|
|
|
SnowWhite |
|
(28.5.2009 22:03:11) Věk nesrovnávej, ten stejně nikdy nevychytáš dobře. Holkám bylo 10 a 5 když se narodila třetí, zájmy mají odlišné všechny tři a je to na mašli, ale je fajn, že je máme. A to se zcela přiznávám, že jsem nechtěla ani jednu z nich a krásně jsem si dokázala představit ten život bez dětí....teď ovšem už ne, teď o něm můžu jen snít a zároveň mít pocit, že se rouhám ...a tak pořád dokola. Takže do toho klidně jdi
|
|
koalka68 |
|
(1.6.2009 10:52:45) Píšeš, že je Ti 36 a zvažuješ, jestli se ještě dát na dítě. Myslím, že je to o tom, jak to cítíš a chceš Ty a Tvůj partner.Já byla po rozvodu 6 let sama,teď mám 2roky přítele a oba dítě ještě chceme, ikdyž je nám 42 a 41.Teď řešíme bydlení a příští rok to dítko/kartářka nám předpovídá dvojčata/.Trochu nás to zaskočilo,ale jdeme do toho,protože v dětech vidíme, kromě jiného, smysl života.Já už mám 14 l.dceru a na sourozence se těší,tak věřím, že vše dobře dopadne.
|
Sekanice | •
|
(1.6.2009 12:17:26) Tak to víš, že to zvažuju. Když už člověk nějakou dobu žije spokojen a nastaven na rodinku 2 rodiče a 2 děti, nic ti nechybí, tak pak najednou mě samotnou překvapily myšlenky na 3tí dítě. Já jsem navíc povaha, že už dopředu uvažuju jak to bude se současnou prací, zda to utáhnu při 3-tím dítěti, zda se dohodnu se zaměstnavatelem na nějaký částečný úvazek, případně práci z domu (což by šlo, ale prostě se to musí začít řešit atp.). Navíc nejsem rozený optimista, nýbrž pesimista, který se snaží svět vidět optimisticky, nicméně počítám s tím, že všechno nemusí být ideální, jak by si člověk rád maloval, takže nevím, jak to prostě zvládnu a proto uvažuju, jestli do toho ještě jít :-D. Pro mě bylo rozhodování před 10ti lety daleko jednodušší, než dneska. Tobě s přítelem ať to určitě vyjde. Bude to určitě super.
|
|
|
REBARBORKA |
|
(1.6.2009 17:30:29) Ahoj,máme děti 14,11, a 7m.Paráda já třetí moc chtěla manžel móóc váhal,ale nechal to na přírodě.Rodila jsem v 35 porod nejlehčí a nejrychlejší za všech tří,malá je úžasná a sourozenci nadšení(zatím je to nepustilo).Za sebe můžu říct jdi do toho velká rodina je nádherná věc.
|
|
|
Bridgetta |
|
(28.5.2009 18:46:21) Krásně řečeno,naprosto souhlasím. Stejné štěstí prožíváme s manželem také, syn je pro nás vším a když můžeme trávit společný čas - je to prostě nádhera!
|
|
|
Petis | •
|
(28.5.2009 14:32:09) Kdyz porovnam svuj zivot pred detmi a ted s nimy, mam skutecne pocit, ze muj prechozi zivot byl "prazdny" nebo mozna povrchni. Je sice fajn mit karieru, poznat svet, ale pokud clovek nema deti, je to cele prazdne. Proste deti jsou nedilnou soucastni zivota a zivot bez nich je jako zivot bez prace, bez detstvi, bez smrti.
|
|
Bridgetta |
|
(28.5.2009 18:44:12) Já to myslela tak, že jsem si zpětně uvědomila, že MŮJ život bez dítěte byl prázdný a nenaplněný Samozřejmě někdo po dětech netouží a může žít šťastněji bez nich.
|
|
|
|