Re: Nejlepší lidé našeho života
Nikdy mě v minulosti nenapadlo přemýšlet nad tím zda děti mít, či nikoliv. Brala jsem to jako přirozený vývoj věcí a situací a to že děti k životu paří. Jelikož jsem byla jedináček tak jsem si vždycky přále hodně dětí a velkou rodinu. I když život ke mě v poslední době nebyl zrovna moc vstřícný.. Když se nám narodila před pár měsíci naše dcera, tak mě manžel (do té doby úžasný chlap) opustil protože zjistil, že vlastně chce svobodu , užívat si života a tak si našel o 13 let mlatší 20letou milenku..ale to je jiná věc. Tehdy mě poprvé napadlo, zda by naše manželství skončilo stejně i kdybych nebyla po třetí těhotná (jen podotýkám, že to těhu bylo chtěné a vymodlené) a tak jsem si v jednu chvíli dala na pomyslnou váhu svého manžela a na druhou naši dceru a přemýšlela.. a došla k názoru, že bych neměnila i přesto kdybych věděla že naše manželství zkrachuje, protože děti a zvlášt zdravé děti) jsou tím nejúžasnějším darem, kterého se člověku může v životě dostat. Není krásnějších okamžiků, když syn na besídce ke dni matek příjde za váma, řekne přede všemi,a spontánně, že jste ta nejlepší máma, že jste jeho miláček a pak vám dá krásný výtvor, kreslený z láskou 5letým človíčkem jen pro vás
Neodsuzuji ženy, které dají přednost kariéře před dětmi.. jen si myslím, že tu oddanost dětských očí, když k vám vzhlíží nemůže nic nahradit.
jako perličku dodám postřeh jedné mojí známe, která mé
Odpovědět