| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Exekuce na děti

 Celkem 150 názorů.
 pajda 
  • 

nesouhlas!!! 

(3.10.2008 8:58:52)
Jiste, clovek by se nemel spolehat na statni uredniky a soudy, obzvlaste v CR, kde vladne korupce, arogance a absolutni nekompetentnost (cest vyjimkam). Ale nesouhlasim s tim, ze je na vine vlastne matka, ktera se do teto situace dostala. Opravdu si myslite, ze by nekdo na zacatku manzelstvi byt s "osklivym a zakernym cizincem" ocekaval problemy tohoto druhu? Opravdu si myslite, ze by zena radeji nemela ani uvadet jmeno otce v rodnem liste v pripade, ze je otcem cizinec? Co je to za zvrhle a zcestne mysleni?

V opravdu pravnim state by se clovek mohl spolehnout, ze soud vyresi komplikovane situace a ze bude postupovat citlive a v souladu s pravy a zajmy ditete. Jenze neni vinou matek, na jejichz detech byla vykonana drasticka exekuce, ze pravni system v CR uprednostnuje dospele a prava deti vubec nehaji...a tam je zakopan pes. Kdyby totiz stat opravdu hledel na prava deti, nemohlo by dochazet k temto drastickym situacim, kdy dite nasilim taha nekolik policajtu na ulici...tohle je hnus. Vzdyt to jde delat i jinak, ne? Co treba tak dat diteti sanci, aby si sbalilo oblibene hracky, aby se mohlo rozloucit s matkou a sourozenci, aby se to odehralo bez pritomnosti pendreku.

Vubec, uz jen to slovni spojeni exekuce ditete svedci o tom, jaky ma stat vztah k diteti - exekuce lednice nebo ditete - vsechno jedno. Je to dukaz toho, ze dite neni brano jako partner jako zivy clovek, ale jako neziva vec, ktera nekomu patri nebo nepatri.
Bohuzel, tento postoj maji i mnozi rodice, kteri trvaji na privlastneni si ditete bez ohledu na jeho vlastni nazory a postoje.
 Ivča 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 10:09:53)
Já jsem si nikdy nepoložila otázku, zda jsem schopna vychovat svoje dítě sama. Nejdu do této životní situace s možností, že mi partner může zemřít! Z té myšlenky bych se musela zbláznit. Stejně tak, když jsem se vdávala, věřila jsem, že je to navždycky a žádné nepovedené manželství se u mě konat nebude - a dosud nekoná. Kdo takhle takhle uvažuje dopředu, nemůže to myslet s partnerem vážně.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 10:58:58)
Víš Ivčo, to není o tom, že to s partnerem nemyslíš vážně, když na něco takového jen pomyslíš. Taky si nedovedu představit, že bychom o tatínka přišli, máme ho přece moc rádi!
Ale jsem toho názoru, že když dva zakládají rodinu, měli by mít vyřešené všechny tyto otázky - jak finanční, bytové, tak i jakési "pojistky" do budoucnosti. Proto si dáváme životní pojištění, abychom byli kryti v případě nějakého problému (např. hypotéka).
Asi až tak úplně nesouhlasím s autorkou, že by žena, která zplodí dítě s cizincem jej měla jakožto otce co nejvíce po právní stránce od dítěte oddělit.
Rozhodně bych ale přemýšlela, v případě určitých zemí (islámské apod.), kde žena nemá žádné pravomoce, jak se pojistit, aby mi opravdu dítě třeba nebylo zavlečeno do cizí země (v případě nějakého konfliktu, nebo třeba mé nemoci či umrtí). Asi bych si o takové věci v prvé řadě promluvila s partnerem a tady se třeba opravdu nějak pojistila, je-li to vůbec v takové situaci možné.

Souhlasím ale s tím, že exekuce na dětech je neskutečný hnus - jak pro děti, protože hádám, že z takových traumat se asi budou jen těžko vzpamatovávat, tak i ve jménu lásky, ve které bylo dané dítě původně zplozeno. Myslím si, že už kvůli dětem, by se rodiče měli snažit chovat civilizovaně a domluvit se tak, aby to bylo co nejméně bolestivé pro děti. Ony přece nemohou za rozchod rodičů.
Nikdy bych manželovi nebránila v kontaktu s našimi dětmi, i když se my přestaneme mít rádi, neznamená to, že je nemá rád on. Jediný důvod by byl, kdyby se zbláznil a začal je nějakým způsobem ohrožovat nebo týrat, pak opravdu rodič ztrácí právo být rodičem.
 Blanče 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 11:11:27)
Ivčo, děti mám tři, s jejich otcem žiju už 20 let, do vztahu jsem šla na plno, ale stejně jsem v každém okamžiku počítala s možností převzít za všechny naše děti plnou zodpovědnost a věřím, že můj muž to má stejně. Stát se opravdu může cokoli a pravděpodobnost, že 30 let (máme děti daleko od sebe) vydrží náš vztah a ani jednomu z nás se nic nestane, ani např. ztráta zaměstnání - je hrozně malá. Pokud to tak dopadne, je to plus ale já jsem ráda, že nejsem na svém muži závislá (ani on na mě) a spolu jsme proto, že to chceme, ne proto, že jinak bychom museli spoléhat na to, že naše životy muset někdo kočírovat místo nás.
 Ivča 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 12:50:37)
Martino, samozřejmě, že tyto otázky před založením rodiny mají být vyřešeny. Ale společně, společně si to zařizujeme pro 4 lidi, protože nepředpokládám, že nás v budoucnu bude méně. A pojistky se u hypoték musí uzavírat kvůli bankám, pokud vím.
Blanče, já tu nemluvím o ztrátě zaměstnání. To je přece jasný, že v tom okamžiku musíš zajistit rodinu, ale pořád máš toho druhého. Já reagovala na článek, kde je uvedeno, že mám zvážit, zda jsem schopna "fyzicky, finančně, emocionálně" vychovat dítě. Já jsem si takové otázky před otěhotněním nepoložila, protože počítám, že s mou láskou budu navždycky.
 Linda 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 15:36:56)
Hm, tak to jsem asi málo romantická nebo co, ale já jsem si tyto otázky před otěhotněním tedy položila. Vzhledem k tomu, jak často se mladá manželství s malými dětmi rozvádí, mi přijde naivní až nezodpovědné ani nepřemýšlet o tom, jestli bych se samotná o své děti dokázala postarat. Odchod partnera je natolik běžná věc, že myslet si, že nám se to absolutně stát nemůže, je zcestné. Protože těm skoro 50% manželství, která se u nás rozvádí, se to stalo (a těch, kteří si již v okamžiku svatby mysleli, že se rozvedou, asi tolik není).
 Pavli +2 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 16:03:42)
Ráda bych tě podpořila.Pisatelku článku naprosto chápu a gratuluju k takhle přímo sdělené pravdě,kterou si
velká část nechce přiznat.Ano,je to opravdu neromantické,ale 100%pravdivé.Nikomu nic zlého nepřeju,ale stát se může opravdu cokoli a mít nějaká "zadní vrátka" není na škodu.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 16:54:47)
asi tak. Bohužel, život není jenom růžová romantika
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 17:00:49)
taky v zásadě s autorkou souhlasím, kolikrát mě až šokuje v jiných diskusích, jak jsou některé maminky hloupé a nezodpovědné, když jdou do miminka s nesolidními partnery (s nimiž nemají vyřešenou minulost nebo finance).
Potom si stěžují, jak jim partneři nedávají peníze, jak s nimi bojují o děti nebo naopak s nezájmem o ně....
Myslím si, že je třeba dobře zvažovat, s kým zakládám rodinu, už proto, že v dnešní době je tak snadné od rodiny utéci, rodinu už nedrží pohromadě ani to, "co řeknou lidi" a partneři si kolikrát dělají vzájemně takové "prasárny" (promiňte ten výraz, ale třeba v případě exekuce dítěte mě jiný publikovatelný nenapadá), že až zůstává rozum stát.
 Emilka. 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 16:09:11)
Lindo, když jsi si ty otázky před otěhotněním položila, učinila jsi i nějaká preventivní opatření?
 Linda 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(4.10.2008 16:14:41)
Hm, preventivní opatření: dítě jsem si naplánovala až poté, co jsem dokončila VŠ, sehnala práci a tam pár let odpracovala - tj. abych se měla po rodičovské kam vrátit, případně abych se na trhu práce snáze uplatnila. Před svatbou jsem si vyhledala info o tom, co patří a nepatří do společného majetku - např. tedy vím, že byt získaný darem od rodičů je výlučně můj a měla bych teoreticky kam odejít, kdyby mi manželství nevyšlo. A taky jsem si nepořídila 4 děti, ale jenom jedno...Protože o 4 děti bych se sama nepostarala, o 1 ano. Mám malou rodinu a kdybych zůstala sama třeba se 4 dětmi (bez pomoci babiček či sourozenců), fakt nevím, co bych dělala.

Ne že bych si myslela, že má každá snoubenka hned mít vlastní byt, to ne! Ale jen žasnu, když někdo v manželství nemá ani vlastní účet v bance, například....
 Emilka. 


Re: nesouhlas!!! 

(4.10.2008 17:09:52)
Lindo, mě spíš zajímalo, jak jsi se preventivně pojistila proti tomu, že se třeba tvůj muž za čas změní, vezme vaše dítě a zmizí neznámo kam. Bude si s tebou dopisovat jen přes soudy. Nastanou nechutné tahanice o potomka. Jak jsi se pojistila, abys tomu všemu předešla?
 Linda 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(4.10.2008 22:52:57)
Já jsem reagovala na to, že jsem již před otěhotněním přemýšlela o tom, zda bych případně zvládla péči o dítě sama. Proti tomu, že manželovi "rupne v bedně", a s dětma uteče neznámo kam - proti tomu se, domnívám se, pojistit nelze. Snad jen pečlivým výběrem partnera. Ale věřím, že tento argument by mi ty, kterým se to stalo a milovaný manžel jim skutečně s dětmi znenadání zdrhnul, omlátily o hlavu :-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nesouhlas!!! 

(5.10.2008 19:31:46)
tak proti rupnutí v bedně opravdu asi žádnou pojistku nevymyslíš.
Ale jak píše Linda, můžeš leccos udělat ještě před početím dítěte. Kolikrát si říkám, když si pročítám příběhy některých žen, které si život zajistí tak, že nevlastní nic, ani svou vůli a svobodu a pořídí si s tak tolerantním partnerem dítě, tak opravdu nechápu, kam daly mozek.
A není to jen o partnerech-cizincích.

 10.5Libik12 


Re: nesouhlas!!! 

(5.10.2008 23:39:25)
Martina Nov,

a víš, že zamilovat se bez ohledu na rozum je jedna z věcí, kterou by člověk měl zažít, aby život nebyl tak školometský?

Jít do vztahu s kalkulačkou je pro mě dost depresivní představa:)
 MirkaEyrová 


Re: nesouhlas!!! 

(6.10.2008 0:50:44)
Libik, jasně. Jenže to je děsně hurá akce, hloupá a nezodpovědná, jen tak se prostě zamilovat, aniž by člověk vůbec vnímal, DO KOHO. Teda, abychom si ujasnili situaci. Zamilovat se můžeme kdykoliv do kohokoliv. Ale záleží na tom, co připustíme dál, že. Jestliže opravdu nutně potřebujeme zažít tu smršť pocitů, jestliže se zamilujeme úplně bláznivě a bezuzdně, tak ale pak nesmíme plakat, že nám ten lump zdrhnul od oltáře, když my jsme přišly do jiného stavu, nebo si nás teda vzal, ale mlátí nás a naše děti, nebo nám potomka unesl za hranice. Podle mě fungují jasné rovnice: bláznivé zamilování = vysoké riziko průšvihu & určitá zdrženlivost a přemýšlení nad vztahem = o něco vyšší naděje, že jsme si nevzaly očividného grázla.

Zamilovaná, aniž bych přemýšlela, jsem byla několikrát, ale ještě na škole, a moje naivní lásky nebyly opětovány (naštěstí~;)). A do svého muže jsem se bláznivě zamilovala, ačkoliv jsem zpočátku byla zdrženlivá. Můžu říct, že v tomto smyslu se necítím nijak ošizená. Nikomu to nevnucuju, každého věc, jak si to zařídí. Ale nemyslím, že by bylo moudré zamilovat se a milovat se, případně si pořizovat děti, aniž bychom přemýšlely po tom, kdo je to ten ON.
 10.5Libik12 


Re: nesouhlas!!! 

(6.10.2008 9:48:53)
Mirko, jistě, ale předpokládám, že zamilovanost tě porazí v rámci nějakého prostředí, ke kterému vzhledem k tomu, jaká si, přirozeně tíhneš. Já třeba nemám reálnou šanci se zamilovat do skalního fanouška Michala Davida nebo vrcholového hráče pink ponku, nepotkám ho.
ZPokud budu setrvávat v masochistické zamilovanosti do spřízněné duše, která ovšem gamleří, je zřejmě nějaký problém ve mně a potom neplatí obecná ustanovení o ostražitosti, neboť jsem diagnoza. Trochu problém jsou multikulturní svazky, jakkoliv nemám ráda dílko "Bez dcerky neodejdu", přivede-li si dceruška z Práglu syrského spolužáka, budu mít starost:)
 MirkaEyrová 


Re: nesouhlas!!! 

(6.10.2008 10:38:03)
Libik, jasně, ale už i to, že v Tobě zabliká světýlko a řekne "stop, gambler není nic pro mě" je přece už o zapojení myšlení do výběru partnera. Ne, já nemluvím o tom, že bych si dělala dotazník na sebe, jestli zvládnu sama vychovat dítě (tehdy bych si řekla určitě jo, ačkoliv si dnes už tak jistá nejsem, notabene když se nám narodil aspík). Mluvím o určité dávce obezřetnosti, s kterou budu k výběru partnera přistupovat. A když můj mozek hodnotí přicházející informace pozitivně, tak se pak můžu bláznivě zamilovat. Totiž tato formulace je mnohem bezpečnější, protože řada žen je schopná zamilovat se do alkoholiků a gamblerů, aniž by vnímala, že to není vhodný partner pro život. Pro ně je informace o "správnosti" bezhlavého zamilování špatně. A já si nemyslím, že je tak složité sklouznout k chybnému výběru partnera; stačí, když se dva k sobě nehodí. Nevím, ale nemyslím, že každá žena má svoje velké hobby, podle něhož si vybírá partnery - a je to tak specifická oblast, že to samo o sobě setře veškeré možnosti rozdílností v životních postojích. Že oba budou fandové do plachtaření? Na co to bude, když on může očekávat od ženy plně zajištěné zázemí, aniž by se musel angažovat v domácnosti a péči o dítě, a ona bude očekávat dělení domácích prací půl na půl.
 Ivča 
  • 

Zírám... 

(6.10.2008 12:48:03)
Teda holky, já zírám. Nepochopím Váš postoj. Už se nedivím, že je u nás tak vysoká rozvodovost, když před otěhotněním zvažujete, zda dokážete být samy. Už jen to, že tu myšlenku připustíte, se mi zdá kacířské. Mimochodem, máme jeden účet společný v bance a nemáme s tím problém, co je na tom špatného?
 Linda 
  • 

Re: Zírám... 

(6.10.2008 14:40:23)
Já zase zírám, že zíráš :-). Když sedám do auta, nemyslím si, že bych zrovna já zrovna teď nabourala - ale přesto se pro jistotu připoutám. Nehodu nikdy dopředu nemůžu vyloučit, i když si myslím, že jsem dobrá řidička, chybu může udělat každý; nemusím ji ani způsobit já, ale třeba někdo jiný nebo okolnosti, které při nejlepší vůli neovlivním. Podobně jsem si před početím dítěte nemyslela, že ho budu vychovávat sama - ale i to se lidem stává, takže je lepší s tím počítat.
Ke společnému účtu - pokud máš své prostředky i jinde než na účtě (stavební spoření, akcie, dluhopisy,ve slamníku...) pak v tom nevidím problém. Mít všechny peníze na jednom účtě není rozumné tak jako tak, a v případě, že k němu má přístup více osob, je to ještě horší. Manžel ty peníze fakt nemusí vybrat a propít v hospodě, stačí, když mu někdo ukradne platební kartu a vysaje vám účet než ji stihne zablokovat. Nebo vaše banka zkrachuje a než ty peníze získáte zpět z pojištění, z čeho budete fungovat?
 Ivča 
  • 

Re: Zírám... 

(6.10.2008 16:17:16)
Peníze máme jinak zabezpečený, revolvingem atd., ale myslela jsem, že Ti jde o to nemít vlastní účet pro případ krachu manželství.
Přirovnání k autu mi nepřijde vhodné, tam se nikdo nepodiví, že nepodceňuješ rizika, ale v manželství do toho jdu naplno, nepřipouštím jinou možnost. Ale Ty tu možnost připouštíš...to je pro mne naprosto nepochopitelné. Každý asi máme jiný náhled.
 Linda 
  • 

Re: Zírám... 

(6.10.2008 22:31:57)
Jenže riziko krachu manželství je skoro 50%! To je snad ještě víc, než riziko autonehody...Víš, kdybych si dopředu myslela, že manželství zkrachuje, tak do něho ani nejdu. (Podobně jako kdybych si myslela, že se vybourám, tak radši ani nikam nejedu). Já nevstupovala do manželství s konkrétními pochybami o našem vztahu, ale s vědomím, že spoustě lidí kolem nás to nevyšlo, tzn. že stát se to opravdu může a dokonce se to může stát i tam, kde by to nikdo nečekal. Jinak ti samozřejmě přeju, aby vám manželství vyšlo...
 10.5Libik12 


Re: nesouhlas!!! 

(6.10.2008 13:59:12)
Myslela jsem spíš, že potkávám rp. neformálně se scházím s lidmi, kteří mají podobné chápání světa, Michal David byl extrémní případ. Nezamilovávám se, když drcne tramvaj, ale na základě nějakých společných zážitků.
 MirkaEyrová 


Re: nesouhlas!!! 

(6.10.2008 15:07:13)
Aha. Tak prvotní problém je, že já jsem se nikdy nedostala do žádné skupiny lidí, v níž by se vyskytovali i mladí svobodní muži, s kterou bych měla společné zážitky, a zároveň ve které bychom se vzájemně znali tak, abychom o sobě věděli způsob chápání života. Pro mě existovalo jen škola - domácnost a později práce - domácnost. Tak jsem byla vedená. Přátelství? Zbytečné, nemorální, protože odvádí od rodiny. Vlastní koníček? Luxus, který si žádná pořádná hospodyňka nemůže dovolit; dovolené koníčky - vyšívání, spravování ponožek, šití pyžam, vaření. Tož tak.

Díky manželovi jsem se z tohoto upjatého vzorce trochu vymanila, ale zase se mé srdce zhlédlo v totálně individualistické zábavě, při které se taky mezi lidi moc nedostanu ~k~.
 Linda 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(6.10.2008 14:44:55)
No jasně, zamilovat se bez ohledu na rozum, to je samozřejmě moc hezké. Ovšem pořídit si rodinu na základě bláznivé zamilovanosti mi moc super nepřijde. Myslím, že k tomu by mělo dojít až poté, co ta první bláznivá zamilovanost přejde a člověk je schopen rozeznat, s kým že to zakládá rodinu.
 rosali 


Absolutný súhlas 

(3.10.2008 17:13:49)
Absolutne súhlasím.A vobec si nemyslím,že je toto myslenie málo romantické.Skor naopak,svedčí to o zodpovednosti a skutočnej "dospelosti" jedinca.
Myslim si,že kto na tak základné otázky ako vlastná schopnosť finančného zabezpečenia svojho dieťaťa nemyslí ešte pred jeho narodením je bud nezrelý dieťa mať,alebo je príliž naivný práve pre to,že sa mu zatiaľ nič podobné v živote nestalo.
A takým ženám by sa asi ani nič radšej stať nemalo,pretože ich to vačšinou bezradné položí na kolená.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 16:57:04)
myslím, že pojistka je nejen pro banku (ano, pokud je hypotéka, tak většinou je na částku hypotéky vinkulována ve prospěch banky), ale také pro zajištění rodiny. Nejen hypotéka představuje podstatné životní náklady. Co takhle vážný úraz, kdy je třeba předělat byt pro vozíčkáře??? Anebo platit asistenta či stacionář, když ten druhý musí vydělávat a živit zbytek rodiny....
 MirkaEyrová 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 17:10:39)
Souhlasím s Ivčou. Když opravdu má člověk partnera RÁD, tak prostě NEMŮŽE uvažovat tak, že partner je vlastně zakuklenej zlej únosce dětí. To bych si ho přece zákonitě nemohla vzít a mít s ním děti, ne?

Jediné, co se dopředu dá dělat, je zodpovědný výběr partnera, a to nejen pro život, ale už i pro sex, protože i při sebelepší prevenci může ochrana selhat. Nekoukat jen, jak super válí na dýze a že je děsně sexy, ale - chová se fér? jde s ním prodiskutovat nastalý problém? podvádí a lže, nebo mluví zpravidla pravdu? má rád lidi, nebo je to vlastně sobec? Atd.
 Siddhártha 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 18:14:42)
Ted docela nechápu, co to tu píšete. Nenapadá vás třeba, že lidi se rokama mění? Že ten, kdo se choval před 10 lety jako nejskvělejší člověk na světě, se může postupně začít chovat jako hajzl? STačí třeba postupné snižování sebevědomí neúspěchem v práci a pod. Nebo u prvního dítěte je to nadšený otec a se třetím už si připadá odstrčený, žárlí, dělá naschvály? Jako nikdo mi nezaručí, že partner, kterého jsem si vybrala rozumově, se za celý život nezmění.

To jsou pak takové debilní kecy "proč si ho brala, proč s ním měla děti". Nejspíš proto, že ani po pětileté známosti nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl kdy jako hajzl chovat.
 MirkaEyrová 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 19:13:39)
Niobe, já vůbec nic nevím o Tvých eventuelních problémech. Nějak poslední dny nestíhám číst celé diskuze, tady jsem jen tak taky nakoukla.

Psala jsem o zodpovědném výběru partnera, nikoliv o tom, jak se za 10 let může změnit. Samozřejmě že člověk, který se nám na začátku jeví jako ten nejbáječnější partner na světě, se může změnit. A pak se můžou stát tragédie typu rozvod, tahanice o dítě, únosy, exekuce... Brrr. To, že si člověk vybírá partnera zodpovědně, je podle mě maximum, co můžeme dělat jako prevenci. Co život přinese dál, to už je otázka a ne vždy se dá všechno uhlídat. Spíš jsem reagovala na autorku článku Evu - nedovedu si představit, že bych se plná štěstí a nadějí vdávala za muže, u něhož bych jaksi už dopředu počítala s tím, že je vlastně lhář, který mi jednou bude chtít unést dítě...
 Siddhártha 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 19:27:03)
Mirko, problémy nemám. Spíš jsem mluvila o případech, které znám z okolí.

Mně právě Tvůj příspěvek přišel takový definitivní. Ale jinak souhlasím, že jít do svazku s někým, o kom vím určité věci, je nezodpovědné, nebo se aspon dotyčná později nemůže divit.
 MirkaEyrová 


Re: nesouhlas!!! 

(3.10.2008 20:19:35)
Neee, Niobe, to nemělo být definitivní. Tak nějak jsem si povzdechla nad tím, jak se některé věci vůbec nedají dopředu ovlivnit...
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nesouhlas!!! 

(5.10.2008 19:33:08)
on je totiž výrazný rozdíl v tom, jestli se z partnera stane gauner po 10 letech, nebo zda-li byl gaunerem ještě před svatbou. Bohužel znám i takové a když vezmeme v úvahu, že vše má tendence se jen zhoršovat....
 Janina 
  • 

autorka je trapka 

(3.10.2008 18:34:16)
ktera si asi nicim takovym nikdy neprosla a presto pise clanek ve kterem radi,jak na co.Takovy mam nejradsi,s plnou hubou kecu.
 10.5Libik12 


Půlnoční Bouře 

(3.10.2008 18:55:03)
Ze všech mezinárodních i interkontinentálních exekucí mnou naprosto otřásla státní zvůle ve výše jmenovaném případě.

To si pak můžete vybrat chlapa jakýho chcete.
 Magda & 2 
  • 

Re: Půlnoční Bouře 

(7.10.2008 9:40:34)
Libiku, sorry, ze reaguju az takhle pozde, ale proc to s tebou tak hrozne otraslo? Ten pripad znam (ne do detailu), protoze pochazim z Posumavi jako ona rodina...Akorat ja nechapu asocialni chovani one maminky: nestarejte se o nas, my se nestarame o vas! Takhle prece nelze zit, pokud jses obcanem statu! Muzes (i nemusis- dle tveho vyberu) vyuzivat urcite vyhody, ktere z tveho obcanstvi plynou, ale zaroven musis dodrzovat urcita pravidla. Vzdyt i ockovani se da vykomunikovat s lekari (odlozit, zaridit vyjimky...atd), ne se stavet na zadni jako kobyla a kopat kolem sebe....Exekuce deti je hrozna vec, ale pokud neni vule k vzajemne komunikaci (rodice vs. urady) tak se musi pocitat s tim, ze k takovymhle "aktum odebrani ditete" bude dochazet....
 Evka 
  • 

Re: autorka je trapka 

(5.10.2008 13:52:53)
No, Janino, to bys snad chtěla číst jen čláky o porodních bolestech, protože tím jsme prošly všechny? Nebo snad čekáš, že někdo, komu sebrali exekutoři dítě, sedne a napíše článek na Rodinu? Fakt"s mě rozesmála, sto bodov!!!
 Ester 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(17.10.2008 12:33:45)
..k tomuto mám jednu připomínku. Já jsem taky šla do manželství, že to bude první a poslední. A po třinácti letech, zrovna když byly děti v pubertě jsme se rozvedli. než se hádat a děti by vyrůstaly ve stresech, tak jsem je raději vychovávala sama. Neměli jsme byt, měli jsme málo peněz, provizorně jsme bydleli chvilku u mých rodičů, pak partner rok neplatil výživné, ale přesto, že jsem měla celkem malý plat, podařilo se mi děti vychovat dobře, neměly sice drahá kola atd., ale nestalo se, že by v létě nebyly v přírodě, na nějaké levnější dovolené se mnou, na táboře atd., takže jedině že neměly prostě toho otce. Ten se o ně začal zajímat, až když už byly dospělé, soběstačné.....
Takže sice člověk dopředu nepočítá s tím, že na výchovu bude sám, leč často se to stane a musí být schopný to zvládnout...dnes mají obě děti vzdělání, dcera vysokou školu, syn středoškolské vzdělání,oba mají vlastní byt,dcera dvě děti. lehké to nebylo, ale zvládla jsem to. Ani jsem nějak zvlášť neočekávala pomoc svého okolí, rodiče hlídali děti výjimečně v létě, občas. Ani finanční pomoc jsem neočekávala. Prostě se musí víc počítat, víc šetřit, ale rozumně.
 nicnic 


Pajdo, 

(4.10.2008 10:48:58)
vidím to naprosto stejně, dítě je v téhle společnosti stejně jak pes nebo lednice věcí.
Děkuji za přesné postřehy a s autorkou článku nesouhlasím. Přišla jsem v životě mnohokrát do situací, kdy navrch mělo právo, nikoli morálka, spravedlnost a ZáJEM DÍTěTE.
 nicnic 


Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 10:51:07)
je to nemravné, odporující podstatě života a vůbec všemu, na čem má zdravá společnoststát.
 Markéta 
  • 

Re: Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 15:21:28)
V přírodě mládě většinou patří samici, jen v některých případech se stará o potomstvo samec a nebo oba dva rodiče. To druhé je hlavně u ptáků, kde samička je na vejcích a sameček jí živí a pak spolu živí ptáčata. Tady chtějí brát ženě dítě, když ho sama neuživí, to je patologické. měli spíš donutit otce, aby se staral a platil.
 m 
  • 

Re: Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 15:22:50)
Omlouvám se, ale článek se po prvním odkliknutí neobjevil. Tak jsem to zkusila několikrát a pak se to objevilo několikrát vše.
 m 
  • 

Re: Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 15:22:53)
Omlouvám se, ale článek se po prvním odkliknutí neobjevil. Tak jsem to zkusila několikrát a pak se to objevilo několikrát vše.
 Markéta 
  • 

Re: Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 15:21:32)
V přírodě mládě většinou patří samici, jen v některých případech se stará o potomstvo samec a nebo oba dva rodiče. To druhé je hlavně u ptáků, kde samička je na vejcích a sameček jí živí a pak spolu živí ptáčata. Tady chtějí brát ženě dítě, když ho sama neuživí, to je patologické. měli spíš donutit otce, aby se staral a platil.
 Markéta 
  • 

Re: Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 15:21:34)
V přírodě mládě většinou patří samici, jen v některých případech se stará o potomstvo samec a nebo oba dva rodiče. To druhé je hlavně u ptáků, kde samička je na vejcích a sameček jí živí a pak spolu živí ptáčata. Tady chtějí brát ženě dítě, když ho sama neuživí, to je patologické. měli spíš donutit otce, aby se staral a platil.
 Markéta 
  • 

Re: Na živou bytost by se neměly vztahovat exekuční zákony, 

(4.10.2008 15:21:36)
V přírodě mládě většinou patří samici, jen v některých případech se stará o potomstvo samec a nebo oba dva rodiče. To druhé je hlavně u ptáků, kde samička je na vejcích a sameček jí živí a pak spolu živí ptáčata. Tady chtějí brát ženě dítě, když ho sama neuživí, to je patologické. měli spíš donutit otce, aby se staral a platil.
 vědma 
  • 

Re: nesouhlas!!! 

(4.10.2008 12:59:44)
Autorka asi měla na mysli, že matky by měly brát v úvahu současnou právní situaci v našem státě. Tam, kde se s dítětem i zvířetem zachází jako s věcí, je třeba s tím předem počítat; proto ty rady, které v normálním právním státě by byly nemístné.
 sarka 
  • 

soudy nejsou vševědoucí 

(3.10.2008 10:17:12)
myslím si, že není problém v soudech a justici, ale především v rodičích. Jak může soudce podle spisu rozhodnout, který z rodičů je lepší? když se oni dva nedohodnou? vždyt tu rodinu nezná, nezná děti, rozvádějící se na sebe mnohdy hážou samou špínu, aby si urvali co nejvíc. nedivím se, že soudy někdy rozhodnou opravdu zvláštně, ale kdo za to může? justice? myslím že ne, můzou si za to ti, kteří se k tomu soudu dostali. soudce se musí rozhodnout objektivně na základě důkazů. SOudce může mít 1000x intuitivní pocit, že např. dětem bude s maminkou dobře, ale musí to mít podložené. musí se rozhodovat objektivně ne podle citu. takže chápu autorku článku, že jí z pořadu bylo na nic, protože všichni mluví o sobě a svých křivdách, ale o dětech a jejich pocitech, kterých se to nejvíc dotýká, to je až úplně naposledy.
 Linda 
  • 

Re: soudy nejsou vševědoucí 

(3.10.2008 16:10:24)
Souhlasím, že vinu nesou v první řadě rodiče. Ten pořad jsem neviděla, ale je jasné, že ať soud rozhodne jakkoliv, tak to rozhodnutí prostě nemůže být dobré - soud jenom volí menší zlo.
Pokud by vám manžel ukradl dítě a vy byly přesvědčené, že je u otce v nebezpečí (nebo hrozí nebezpečí, že už své dítě neuvidíte), taky byste asi daly přednost tomu, že by ho třeba o půlnoci vytáhli z postele, jen aby bylo u vás! Problém je v tom, že my ženské se lépe ztotožníme se situací, kdy chlapovi-bídákovi ani tak o dítě nejde, svou ženu týrá, ta nemá zastání v zákoně, a tak i s dítětem prchá. Jenže fór je v tom, že i když je to asi statisticky méně časté, tak ten "špatný" může být i žena-matka a soud musí rozhodovat na základě fakt, ne emocionálních výlevů jedné znesvářené strany!
 Siddhártha 


Re: soudy nejsou vševědoucí 

(3.10.2008 16:19:11)
Opravdu nevím, jestli bych dala přednost vytáhnout dítě ve dvě ráno cizími lidmi a způsobit mu tak šok a trauma, že už se příště bude bát i usnout, protože neví, jestli ho zase někam neodvedou.

A opět, kde jsou zájmy dítěte? Tahat ho z postele, z vyučování... jako nějakou věc... Stále nevěřím, že to někdo může myslet vážně.
 Siddhártha 


Re: soudy nejsou vševědoucí 

(3.10.2008 16:22:41)
Ještě v tom pořadu byl třetí případ, kdy se jakžtakž dohodli, matka měla děti svěřené do své péče s tím, že musela povolovat návštěvy u otce. To dodržovala, jenže ten je prostě jednoho krásného dne nevrátil. Takže ani když se dva dohodnou v klidu, není nic jistého :-( Paradox v tomto příběhu byl, že když se matka snažila získat pomoc od státu, dočkala se pomoci až v Německu.

Nevím, jak časté jsou takové případy, ale i na tomto jediném je vidět, co pro náš stát děti znamenají.
 lklasinka 


Re: soudy nejsou vševědoucí 

(4.10.2008 17:34:55)
posím tě nejdřív si to pus´t
 Eva 
  • 

Naprostý souhlas 

(3.10.2008 10:22:26)
Maminky, je to jen a jen vaše svobodné rozhodnutí, s kým počnete dítě! (O případech znásilnění nemluvím). Když už jste se rozhodli mít dítě s cizincem, nota bene z nějaké kulturně odlišné země, musíte počítat i s variantou, že v případě sporu a problémů ve vašem vztahu o to dítě také můžete přijít. Uvědomujete si vůbec, že v některých muslimských zemích je dítě majetkem otce?
V předchozích příspěvcích souhlasím jenom s tím, že člověk nemůže pořád jen myslet na nejhorší. Ale uvědomit si rizika je výrazem odpovědného přístupu k životu.
 Liška s banem :) 


Mám 2 děti s cizincem, 

(3.10.2008 10:37:11)
které se nám narodily až po 9 respektive 11 letech vztahu. Myslím si tedy, že svého manžela dobře znám a také jsme již před plánováním rodiny mluvili o tom, jak by jsme řešili situaci při případném rozvodu (stát se může všechno) i situaci, kdyby někdo z nás či oba umřeli. Oba se shodneme na tom, že děti potřebují oba rodiče a celkově jsou naše názory na výchovu víceméně shodné. Pokud by se mi stalo, že bych otěhotněla s cizincem či našincem, kterého bych nepovažovala za dobrého otce, asi bych se zařídila tak, jak radila autorka příspěvku. Lepší, než se třást strachy, co se s dětmi děje během povinné návštěvy u tatínka.
 MSteflova 


Re: Mám 2 děti s cizincem, 

(3.10.2008 13:00:53)
Liško, domluvit se s partnerem předem je určitě rozumné. Problém je ale v tom, že se často při rozchodu s partnerem do hry vloží emoce a pak jsou veškeré domluvy na nic(viz. např. manželský slib). Jakmile se do těchto věcí zapojí nenávist, ponížení, žárlivost či cokoliv jiného, co jde ruku v ruce s rozchodem, pak se věci teprve mohou začít s**t :-(.
Jde o to myslet především na ty děti, pokud je skutečně milujeme. Ale tuším, že jedinců, kteří dokáží souhlasit např. se střídavou péčí u nás i v zahraničí(jako např. Barbora Srncová - snad jméno nekomolím), moc není...
 Iva 
  • 

Re: Mám 2 děti s cizincem, 

(3.10.2008 13:15:40)
Jen poznámka - ty emoce můžou negativně zapůsobit i na děti. Pamatuju si jeden případ, taky mediálně známý, kdy si přišli pro dítě. Matka řvala a dítě nechtěla pustit, oni jí ho trhali z ruky, div, že ho nerozpůlili, taky asi nedobrý způsob. Je jasné, že v tomhle okamžiku matka nic nezmůže a způsobí jedině trauma dítěti, které vidí hysterickou matku v pláči. Místo, aby si sedla a vysvětlila mu, že dítě teď na chvíli odjede, ale maminku uvidí hrozně brzo, dostala záchvat. Ale těžko říct, jak by se člověk v takové situaci zachoval, emoce jsou někdy nezkrotné.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Mám 2 děti s cizincem, 

(3.10.2008 16:25:00)
No, považuju se za tvrdou ženu, ale nejsme si jistá, jestli bych v tuhle chvíli nebyla ochotná použív jakoukoli zbraň včetně Kalašnikova, aby mi dítě neodvedli. Tohle nejsou ani emoce, tohle jsou pudy.
 Siddhártha 


Re: Mám 2 děti s cizincem, 

(3.10.2008 16:28:16)
Petro, on je rozdíl, jestli toho kalašnikova (vytažení ve dvě ráno) použiješ Ty, nebo cizí lidi v doprovodu policie. V tom prvním případě bych se traumatu až tak neobávala. (teda v případě, že by dítko toho dotyčného rodiče mělo rádo).
 Petra Neomi 
  • 

Re: Mám 2 děti s cizincem, 

(3.10.2008 17:32:46)
V tom případě jsem příspěvek špatně pochopila, protože se mi zdálo, že za ideální se považuje ve dvě hodiny ránu dítě prostě spořádaně předat, aby nemělo traumata.
Nevím, jestli je pro dítě lepší vidět, že o něj matka bojuje a že ho miluje, nebo že se ho prostě klidně vzdá. Strašné je to oboje, evokuje mi to oddělování rodina na rampě koncentráku.
 Iva 
  • 

Re: Mám 2 děti s cizincem, 

(6.10.2008 12:51:48)
Já měla na mysli jiný případ, úplně ten první, kdy se o dítě tahali za bílého dne někde před soudem. Ale to je jedno, jako matka nevím, jak bych se zachovala, naštěstí mi snad nic takového nehrozí.
 Likta 
  • 

exekuce 

(3.10.2008 10:42:58)
Zcela náhodou jsem se na tento díl dívala a nestačila se divit. Zástupci státu tam byli jen od toho, aby blekotali paragrafy. Na konkrétní otázky neuměli nebo nechtěli odpovídat. Víte, ono už slovo "exekuce" v případě človíčka, mi připadá dost divné. S dítětem se jedná jako s věcí, kterou jdou exekutoři zabavit. Proto jim asi není divné jít zabavit 6ti leté dítě ve 2 h ráno (jak to popisoval v pořadu otec zabaveného dítěte). A co mě nejvíc dorazilo? Když se p. Jílková ptala co je vlastně ten "zájem dítěte" o kterém zástupci stále hovořili. Víte co to znamená? Aby byla exekuce vykonána podle práva!
 Insula 


Re: exekuce 

(3.10.2008 11:42:43)
Pořad jsem sice neviděla, ale souhlasím, že exekuce na dětech je něco naprosto "zvráceného". A taky nechápu postoj našeho státu. Nerozumím sice zákonům, ale mám pocit, že náš stát prostě absolutně nehájí zájmy SVÝCH VLASTNÍ OBČANŮ a je jedno, že jde o děti. Pravda, matky často poruší zákon jiné země a děti "unesou", ale ono jim totiž často nic jiného nezbývá. :-(
 Annie,školkové dítě 
  • 

Re: exekuce 

(3.10.2008 13:03:02)
Ukazte mi mámu, která by se striktně držela zákona cizí země a v žádném případě by ho neporušila, nechala v klidu své dítě manželovi, sama odjela do Čech, požádala o rozvod a o svěření dítěte do péče a doufala v dobro státu jak svého, tak toho cizího, že jí dítě možná za pár let dají do péče? Taková máma neexistuje. Ctím svoji vlastní zkušenost. Je to celé nesmysl, matka udělá cokoliv, aby dítě bylo s ní. Jen jde o cesty, jak co nejméně naštvat svého partnera, protože muž pak nejedná ve jménu lásky k dítěti, ale ve jménu provotní uraženosti, prostě vzteku, který je sice pochopitelný, ale často nadělá víc škody než užitku. A tohle proště soudy v potaz neberou, ale právně brát ani nemohou. Z jejich pohledu jde o únos a basta. I když? Existuje vlastně únos vlastního dítěte?
 Lenelka 


Re: exekuce 

(3.10.2008 13:20:07)
Annie, ale takhle se to neresi. Pokud se chces rozvest s cizim statnim prislusnikem, se kterym zijes v cizi zemi, tak v te cizi zemi musis zazadat o svereni deti do pece a nasledne o prestehovani s ditetem do CR. Ten postup, ktery jsi napsala, je spatny, tak niceho nedosahnes.
 Annie,školkové dítě 
  • 

Re: exekuce 

(3.10.2008 13:28:06)
Hrozne nerada bych tady radila, jak se ubírat cestou proti zákonu, ale dosáhneš tímto způsobem toho, že dítě zůstane s Tebou? Myslíš si, že v některých zemích prostě můžeš říct manželovi, že se Ti po dlouho trvajícíh problémech ve vztahu s ním již žít nechce, že podáš žádost o rozvod a o svěření dítěte do péče, on Ti to s klidem odkýve, bude Tě dále finančně podporovat, protože ty jsi dosud byla s malým dítětem doma a najít si práci je pro Tebe nemožné, nechá Tě bydlet u sebe a budete spokojeně, společně a klidně čekat na vyjádření soudu? Myslím, že toto nejde ani u nás, jen tady je výhoda toho zázemí, najdeš si snáze práci, můžeš se třeba přestěhovat k rodičům, atd. Kdom toho, stále jsme východní blok, ať už si to chceme přiznat nebo ne. Myslíš si, že je velká šance, že soud příslušné země svěří dítě do péče matce? Ne, je velká šance, že svěří dítě do péče svému občanovi.
 Aneta 
  • 

Re: exekuce 

(17.10.2008 12:41:48)
Ano , je to určitě pravda a je to rozumně napsané. Bohužel v cizí zemi opravdu matka nemá téměř žádnu šanci, že by dítě dostala do své péče a klidně si s ním odjela do své rodné země... úřady rozhodnou téměř vždy ve prospěch otce, jen snad v případě, že by se jednalo o kriminálníka apod., dají dítě matce..s tím ale musí každá žena počítat!! Naprosto chápu, že mladý člověk se zamiluje a o tomto vůbec nepřemýšlí, protože si nepřipustí, že se to může stát jemu (jí). Jenže v životě se často dějí věci naprosto neočekávané... a ruku na srdce - pokud si vezmu cizince a odstěhuji se do jeho země, musím aspoň ve skrytu duše uvažovat o tom, co by se stalo, kdyby to nevyšlo... není možné být naprosto naivní a pak se divit, že to dopadne špatně a o dítě přijdu!!
Pokud o tom neuvažuji ani náhodou, buď jsem naprosto naivní člověk a nebo, nezlobte se na mě, v době internetu a spousty informací, je to snad i nedostatek inteligence...
 Siddhártha 


Re: exekuce 

(3.10.2008 13:44:25)
Vystupování soudce a té magistry bylo katastrofální. Vymyté mozky bez vlastního názoru, stále dokola mleli paragrafy...

Ale taky nejde o to, aby ten soud vždy věděl, který rodič je lepší! Jde o to, aby posoudil, které prostředí je pro dítě lepší A ABY SE NĚKDO PTAL DÍTĚTE, KDE CHCE BÝT!!!!

Dále jde o to, aby soud rozhodl o způsobu "zabavení" dítěte a to právě na základě objektivního posouzení obou prostředí, na základě znaleckých posudků a PŘÁNÍ DÍTĚTE. Protože ty případy, které tam byly popsány...~:-©~:-©~:-©

Bývalý soudní vykonavatel jasně vysvětloval, jak se může postupovat a soudce jako by neslyšel, furt mlel svou. Jako sory, ale ten soudce je za průběh zodpovědný (dostat od něho vyjádření, kdo je zodpovědný za průběh, to byl taky porod!). On je za to placený! A fakt nevím, proč bych se neměla spoléhat na pomoc státu. Je to to samé, jakože se spoléháme na pomoc policie např. v případě okradení.

Nebo taky budete radit, at nic nenosíme při sobě, doma máme holobit, že tak nám nemá nikdo co ukrást?!

Rady jako nesesdávat se, neuvádět otce do rodného listu ...~:-©~:-©~:-©

A taky kecy o tom, že když si vezmu cizince, že se nesmím pak divit... No, asi jako bych obyvatelům Afganistánu říkala, že žijí v Afganistánu, že se útoku Američanů nesmí divit. Trochu logiky prosím!
 *Niki* 


Re: exekuce 

(3.10.2008 14:39:00)
Niobe, já ten pořad neviděla, jen poznáka k tvé první větě. Zda soudce má či nemá vlastní názor je irelevantní. On už to tu někdo psal přede mnou - justice není o pocitech, o názorech, o domněnkách. Je o paragrafech. Ať se to komu líbí či ne. Pocity se navíc v rozsudku docela špatně vyargumentovávají :-)
Takže neobviňujte soudce z nedostatku názoru. On ten názor má. Jen prostě není podstatný, podstatné jsou paragrafy.
 MSteflova 


Re: exekuce 

(3.10.2008 14:42:25)
Mono, souhlas R^
 Siddhártha 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:05:50)
Promin,ale aby soudce nemohl svým názor vyjádřit, jestli je v pořádku, když se ve dvě ráno vzbudí dítě a odvleče se.... To je docela špatné. Na tuto otázku stále mlel, že exekuce dítěte se provádí na základě bla bla. Právě že soudce musí použít svůj rozum a rozhodnout, jestli je v pořádku, aby se dítě přepadávalo v noci.
 *Niki* 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:15:36)
Jak říkám, pořad jsem neviděla, takže nevím, co tam kdo povídal. Názor by vyřádřit mohl i měl, ale rozhodnout se musí na základě něčeho jiného. Jestli někoho tahali z postele ve 2 v noci, tak je to špatné. Pokud ten pán mluvil v paragrafech, neměl v podstatě volbu, pže jinak se ani rozhodovat nesmí. Je to suché, někdy i kruté, ale tak to je. On ty paragrafy ani pravidla nevymyslel, on dle nich jen musí hrát.
 Siddhártha 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:18:34)
Mono, škoda, že jsi to neviděla. Zkus pohledat v archivu.

Ale byl tam i bývalý soudní vykonavatel a ten právě tomu soudci říkal, co vše se dá udělat, aby k něčemu takovému nedocházelo. Ale v podstatě házel perly sviním. Jako soudce se musí řídit paragrafama, ale musí používat mozek. A nemít vlastní názor na to, jestli je OK odvléct dítě za takových podmínek... to s paragrafama nemá co dělat.
 Siddhártha 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:23:47)
A pokud se dobře pamatuju, Jílková po něm nechtěla, aby se rozhodoval u nějakého konkrétního případu. Opakovaně ho žádala o jeho osobní názor. Já se taky v práci musí řídit určitými předpisy, na druhou stranu přeci můžu svobodně vyjádřit názor, co si o těch předpisech myslím, jestli s nimi souhlasím, nebo ne. Na osobní názor mám právo.
 *Niki* 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:33:13)
Víš Niobe, já tě chápu. Ty jsi to viděla jednou a nazvedlo tě to ze židle. Já to vídala denně a musela se s tím naučit žít:-)
Můj muž je soudce. Nedělá rodinné ani trestní právo, kde jde nejvíce "o lidi", takže ho to tolik nevycucává. Ale i třeba u majetkového práva se někdy tzv. zdravý rozum dostane do konfliktu s paragrafy. On ale musí rozhodnout dle těch paragrafů. Mentální výcuc pak nastane, když musí něco co se příčí jeho uvažování vyargumentovat - a nasírá občas i mě, že nemůže mít hotový názor, když prý nezná všechna fakta ~j~
 Siddhártha 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:41:48)
Mono, ale já nechci, aby rozhodoval podle svého názoru. Já chci, aby soudce, vysokoškolák, uměl mít svůj názor na to, jestli jsou ty způsoby provedení v pořádku, jestli jsou ty paragrafy v pořádku.
 Siddhártha 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:43:12)
Jinak soudce máme v rodině, takže jsem docela v obraze.

Takže znova opakuje, neplést vyjádření názoru x rozhodování podle svého názoru.
 *Niki* 


Re: exekuce 

(3.10.2008 15:59:46)
No, někdy jsem ráda, když někdo názor nemá (nebo ho nevyjadřuje), páč v naší zemičce má každý názor na všechno a čím méně toho dotčný ví, tím sveřepější názor má:-) Něco jako nic o tom nevím, ale zato mám názor!~j~

On ten pán možná neměl na výběr. Pokud by připustil, že souhlasí s rozhodnutím, většina názora by ho měla za blba a nelidu, který tahá ubohé děti v noci z postele. Pokud připustí, že nesouhlasí, za blba by ho měla justice :-)
 jana 
  • 

Re: exekuce 

(10.10.2008 23:24:45)
No, takhle je za blba tak či tak. Za nelidskou paragrafovou stvůru :-/ Nechápu, jak takový člověk, který ani nedokáže uznat, že je to pro dítě trauma na celý život, může rozhodovat o těchto věcech. O exekuci ledniče.. tedy chci říci dětí.
 xxxx 
  • 

Re: exekuce 

(3.10.2008 17:04:56)
Vyrok jedne soudkyne po jednom rozporuplnem pripadu: Zase pravo zvitezilo nad spravedlnosti.
 Markéta 
  • 

Re: exekuce 

(4.10.2008 15:27:46)
No, já bych cizince za otce svých dětí nechtěla. Ani ho nemám. Není to rasistické,ale každý národ má svá specifika a musí se počítat s tím, že nastanou problémy až budou oba chtít prosazovat své zvyklosti. Neříkám prožít s někým cizím lásku, ale vážný vztah s dětmi, to ne. I když Češi jsouk ženám dost hrubí a nevychovaní.
 Markéta 
  • 

Re: exekuce 

(4.10.2008 15:27:51)
No, já bych cizince za otce svých dětí nechtěla. Ani ho nemám. Není to rasistické,ale každý národ má svá specifika a musí se počítat s tím, že nastanou problémy až budou oba chtít prosazovat své zvyklosti. Neříkám prožít s někým cizím lásku, ale vážný vztah s dětmi, to ne. I když Češi jsouk ženám dost hrubí a nevychovaní.
 Líza 


Re: exekuce 

(4.10.2008 15:33:49)
Raději tedy budeš mít jako otce k dětem někoho hrubého a nevychovaného? A nebudete se hádat, protože to vám oběma bude připadat normální?

Můj manžel cizinec je velmi dobrým otcem mým dětem, lepšího bych si pro ně nemohla přát.
 Annie,školkové dítě 
  • 

A komu patri? 

(3.10.2008 10:45:39)
Premyslim, proc si nekdo mysli, ze deti nepatri svym rodicum? A komu tedy patri? Ja si myslim, ze mi moje dite patri, je proste moje, ci by bylo? Ano, je matky a otce, v mem pripade cizince, se kterym jsme se rozvedli a nakonec prekonali veskere zbytecne emoce a snazime se oba plnit funkce rodice tak, jak jsme schopni. Ja samozrejme mnohem vic, protoze dcera zije se mnou a jeji biootec 1200 km daleko, ale i tak se to da. Jasne, obcas je jeden z nas s nastavenym modelem nespokojen, musime udelat more ustupku. Kazdy musime udelat nejaky ustupek, ale jde to i bez jakehokoliv zasahu statu, uradu, proste cizich lidi, ktery to vajicko ani spermie nebyla. Mam za sve dite preci zodpovednost ja, tak je moje a patri mi....pletu se?
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 10:51:08)
Taky si myslim ze dite patri rodicum a ne statu ci jine instituci.Dite je prece zivy clovek a exekuce se snad dela na veci.Bohuzel otec u soudu ma prednost pred zajmem ditete.To vsichni vime a taky si myslim ze dite patri me,teda matce,ve ktere 9 mesicu rostlo,mne ktera ho kojila a 24 hodin se o nej s laskou starala,totiz ta nejvetsi laska k diteteti je prece materska.
 Siddhártha 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 13:48:03)
Anco,ale jsou i případy, kdy se takto o dítě stará otec, zatímco matka si třeba někde trajdá. Jako nevěř, že 100% matek se chovají jako Ty.
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:31:14)
Jasne jsou matky u kterych deti nemaji co delat.Ale aby chlap zensky vyhrozoval tim ze kdyz od nej odejde zazada dite do pece ci do tridave pece je vyhrozovani,bohuzel soudy casto daji za pravdu otci,tak spousta zen radsi drzi basu!!!ted se to stava tohle dost casto.A aby soud zavrel 11 holku do psychyiatricke lecebny jen proto ze otce proste vidat nechce taky v poradku neni,jak rikam dite se bude stykat s otcem i kdyz to neni v zajmu ditete,je na hlavu postavene!!!byli doby kdy se zensky nemuseli bat ze prijdou o dite,dnes uz ano.Ja bych treba na stridavou peci nikdy nepristoupila!!!
 *Niki* 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:42:53)
Ančo, slyšela jsi ale už někdy o "syndromu odcizeného rodiče"? Navíc, pokud má soud důkazy, že se nejdená v zájmu dítěte (protože navádět dítě proti druhému rodiči JE proti zájmu dítěte), musí se rozhodovat tak, aby tomu jednání zamezil. Z čistě lidského pohledu (a mateřského zvlášť) je to samozřejmě hrozné a smutné, ale prostě zákony jsou nastaveny tak, že oba rodiče mají stejná práva a povinnosti vůči dítěti. Proto se dítě občas "odlifruje" na neutrální půdu, dokud nebude rozhodnuto jinak. A lépe.
 MSteflova 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:44:19)
Mono, další bod R^
 Líza 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:50:34)
A je v zájmu dítěte odtrhnout ho pro jistotu od obou rodičů, vymývání hlavy jedním, přece jen milujícím rodičem, nahradit ústavní péčí a opětovným vymýváním v opačném směru, vytrhnout z přirozeného prostředí, od známých lidí, přátel, ze školy, od zájmů? Není to náhodou opět hlavně v zájmu jednoho z rodičů?

Nezastávám se tím těch, kteří děti navádějí proti druhému rodiči a brání mu v kontaktu. Ale donucovací metody aplikované v tomhle směru na dítě neuznávám. Chci věřit, že opravdu milující rodič, než by vystavil své dítě něčemu takovému, raději spolkne vlastní utrpení z toho, že ho nevidí.
 MSteflova 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:56:55)
Lízo, ale já si myslím, že milující rodič hlavu dítěti nevymývá... A také si myslím, že pokud druhý rodič miluje své dítě, tak se ho nikdy jen tak nevzdá. Nebo myslíš, že by ho měl nechat "v jeho zájmu" být? Já sama nevím a snad toto nikdy nebudu muset řešit.
 Líza 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:17:38)
Já si myslím, že spousta milujících rodičů vymývá dětem hlavu, pokud jde o bývalého partnera. A mnoho z nich dokonce bude přesvědčeně tvrdit, že to nedělají.
 Líza 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:18:06)
P.S. A to nic nemění na tom, že jsou to milující rodiče.
 Linda 
  • 

Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:01:25)
To znamená, že vám kdyby manžel "ukradl" dítě, systematicky vás před ním pomlouval a v důsledku toho by vás dítě přestalo mít rádo, tak se stáhnete a necháte pro dobro dítěte být???
 Siddhártha 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:12:25)
Mono, tak ted už trochu přeháníš, ne? Přeci budit dítě ve dvě hodiny v noci proto, aby ho odvedla z domova..., to snad odsoudí každý s normálním uvažováním, ne? Včetně justice.
 *Niki* 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 18:33:57)
Ale no tak, já přece nikdy netvrdila, že pro mě je normální, že se dítě odvleče - a je jedno zda ve dne či v noci. Za justici mluvit nebudu. Nenormálnosti z pohledu nás "laiků" je tam hodně.

Jinak souhlasím i s Lizou. Většina lidí když miluje, potřebuje i vlastnit. A když je toto ohroženo, udělá cokoliv, včetně vymývačských podpásovek. Je hezké tvrdit, že když miluješ, necháš v klidu odejít a neuchýlíš se k podpásovkám. Ale kdyby náhodou váš muž večer přišel s tím, že odchází a dítě chce s ním, zbalíte v klidu tašku? :-)

Nikoho se nezastávám. Jen tvrdím, že justice je časo svět sám pro sebe a my jsme jen paragrafy...
 macerno 


Pro Monu od právničky 

(3.10.2008 21:10:23)
Mono, možná už to nebudeš číst, ale nedá mi to a musím napsat, protože nejsem laik:-). Mám zkušenost, že dobrý soudce (dobrý ve smyslu takovém, že mu vyšší instance jeho závěry nevyvrací a rozsudky neruší) dokáže rozhodovat a interpretovat "paragrafy" v rámci právních zásad, které zpravidla nejsou v zákoně přímo vyjádřené nebo jsou v základu obsaženy v Listině, Ústavě nebo mezinárodních smlouvách tak, že upřednostní lidský výklad paragrafů před tím doslovným (který se někdy laikům jeví jako nepochopitelný). Právě proto, že má rozum a NÁZOR, tak se nebojí provést výklad tak, že jen neopakuje znění zákona. Ale bere v úvahu důvody vzniku a účel normy (resp. úmysl zákonodárce), použije i výklad logický...prostě právo interpretuje a aplikuje:-)NEPAPOUŠKUJE. Mohla bych pokračovat, ale stačí si někdy najet na stránky Nejvyššího soudu a přečíst pár rozsudků.
 *Niki* 


Pro právničku. 

(3.10.2008 23:16:29)
Ještě to čtu, bo kojenec usíná nejdříve o půlnoci, takže tady čumákuju s ním :-)
Já vím, že máš pravdu. Ale ne každý právník či soudce je tzv. dobrý. Je to jako u každé jiné profese. I mezi právníky jich bude pár takových, jako já jsem inženýr ~j~ I lékaři se v názorech různí(a tam tě to může stát život), i právníci. Můj muž je soudce teprve asi 1,5 roku, takže nemůžu "soudit". Nicméně bych i tak nemohla, nikdy jsem ho soudit neviděla :-)

Dobrou noc, už mi to nemyslí, přečtu si to zítra a zamyslím se taky až zítra...
 Líza 


Re: Pro Monu od právničky 

(4.10.2008 6:41:50)
Macerno, veliký souhlas. Proto tam ten soudce ostatně je, jinak by bylo možné naházet údaje do počítače a vypadlo by rozhodnutí.
 Alice + 3 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 19:08:08)
Lízo, myslíš, že z tohohle případu někdo vyvodí nějaké právní důsledky? Ono totiž přesně jak to popisuješ ty, už to zavádí psychickým týráním dítěte státem, té holce třeba hrozí porucha osobnosti přinejmenším..nejsem psycholog. Ale je to rozhodně zlovůle, chápu, že je u nás zvykem dítě svěřovat matce a nějak by se to postupně mělo usměrňovat k té rozvoprávnosti, ale tímto způsobem teda přece nee.
 Líza 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 19:25:00)
Já si myslím, že z toho nikdo nic nevyvodí...~Rv
 pajda 
  • 

Re: A komu patri? 

(4.10.2008 10:16:02)
tohle mi pripomenulo biblický příběh o Šalamounovi, před kterým se soudily dvě ženy o ovci. Znáte to, ne? Šalamoun řekl - ovci rozpůlit. Jedna žena řekla - ano, rozpůlte ji, to bude spravedlivé, druhá naopak plakala a trvala na tom, ať si ovci veme její sokyně, hlavně ať je ovce naživu. Šalamoun rozhodl jednoduše a lidsky. Kdyby se Šalamoun řídil českými zákony - no nevím, jak by to dopadlo - asi by ovci zavřeli preventivně na psychiatrii...
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 15:00:40)
Vis ale jsou deti ktere opravdu nemaji zadny a nemeli ani vztah k otci a soud je nuti aby tam proti sve vuli chodili,i kdyz ho proste nemaji radia maji k tomu treba duvod.Treba ten pripad 1Olete Terezky ktera k otci nechtela a myslim ze v 10 letech uz vis u koho chces byt.
priklad pani ve cvrtem mesici odesla od pritele proze ji psychicky tyral a kdyz mu rekla o tehotenstvi trvdil ze dite neni jeho.Pani od nej odesla a rekla mu ze neni jeho(vedome lhala)neuvedla otce do rodneho listu a tri roky zila v bide a sama a expritel po ni ani nevzdechnul,jenze pak si nasla pritele,byvali se to dozvedel a ze vzteku se rozhodl ze ji o tu spokojenost pripravi.zazadal o urceni otcostvi a domahal se styku.ten pani syn rikal jejimu priteli tato a taky ho za sveho otce povazoval.Soud mu dal za pravdu a urcil styk,syn po kazde kdyz k nemu mel jit brecel a byl nestastny(matka ho nenavadela)tak ho tam prestala posilat.Tak ho ten jeji bejvaly dostal do stridave pece a ji se zivot zhroutil!!ten kluk je nestastny chce byt u svy mamy.To vam prijde normalni?Lidske?Podstate se chlap usmysli ze teda tohle ne ze za to ze nezustala sama se ji pomsti a pripravi ji o dite,dela to ciste z pomsty a soud mu to jeste schvali!Zoufale a strasne,proste by po urcite dobe nezajmu meli ztracet jakykoliv prava na dite!!
Ps:ja mam dite ve vlastni peci a ja bych o nej boj nikdy nevzdala..je to moje dite,pro zenu prece to nejcenejsi!!
 Mitzi 


Re: A komu patri? 

(5.10.2008 17:52:31)
Myslím, že to není správný názor. Já jsem na střídavku přistoupila. Ne s cizincem, to by taky ani nešlo. A upřímně řečeno, střídání je hrozně náročné. Dcera se "střídala" 7 let, nejdřív několikrát týdně, pak po týdnu, od 15ti po měsíci a v 16ti po půl roce. Od šestnácti už zůstala u mě, protože ji to přestalo bavit. Mám dost zkušeností na knihu ;-). Nikomu bych střídavku moc nedoporučovala, ale zároveň jsem hrozně ráda, že jsme to zvládli, protože si to přála naše dcera a JEJÍ ZÁJEM ~s~ byl pro mě i jejího otce na prvním místě. O tom je i tenhle článek, proto jsem to chtěla vyjádřit.
 Insula 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 11:15:14)
Zrovna jsem to chtěla napsat. ~:-D Dítě patří sobě. ~:-D
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 11:48:13)
Přesně tak, dítě není ničí majetek, ani rodičů ... patří sobě, souhlasím
 sasanka+2 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 12:13:32)

 sasanka+2 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 12:16:30)
Jistě dítě patří sobě s tím souhlasím ALE jeho výchova a péče o něj patří MĚ jakožto matce co ho 9 měsíců nosila,porodila,kojila a neskonale ho miluje...
 Insula 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:01:29)
No Sasanko, myslím, že výchova je na tobě a otci dítěte, v ideálním případě. To, že jsem ho 9 měsíců nosila a kojila mi přijde jako "podivný argument". Ona už to tak prostě příroda zařídila, že tohle muž/samec udělat prostě nemůže. To ale neznamená, že má žena na dítě větší právo. ~;)
 sasanka+2 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:10:16)
Ano já jsem nenapsala že patří JEN mě ale patří i mě...Jistě že patří i otci to jsem pro úplnost nenapsala ale ne státu a tomu otci patří STEJNOU mírou jako mě....takže ale ne méně...
Otec mého dítěte své dítě miluje...a malý určitě bude milovat jeho...kdyby cokoliv nebránila bych mu ve styku s dítětem to mi přijde fuj...Ale na druhou stranu určitě bych nechtěla se nechat připravit o svá rodičovská práva a o svou roli matky...Myslím že matka i otec josou nezastupitelný a jen tak lehce nenahraditelný...
 Insula 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 18:08:21)
Nechci se hádat, ale takhle jsi to nenapsala. ~:-D Napsala jsi, že dítě patří MĚ, že jsi ho nosila a kojila. Takže jsem myslela, že myslíš jenom sebe (jako matku). V tom byl ten rozpor. ~:-D Po tvém upřesnění, souhlas. ~;)
 sasanka+2 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:21:58)
Ještě abych se vyjádřila jsou sice situace vyjímečné například týrání dítěte atd...ale přijde mi hrozné když otec unese dítě do ciziny a právně se s tim nedá nic dělat....nebo když matka odejde od otce který jí týrá a soud svěří do péče dítě otci protože dle něj je matka neurotická po tom všem a u otce mu bude líp...~:-©~:-©~:-©
A ještě ke článku...moc se mi nelíbí odstavec o UPT...pochopila jsem to tak že díky bohu že UPT je a když otěhotníme v nevhodnou dobu s nevhodným partnerem a bojíme se jestli na to máme tak je to zodpovědnější řešení???Teda ne že bych byla radikální odpůrkyní ale mě se zdá lepší řešení přemýšlet jak to zvládnout jinak a postavit se k situaci čelem
 Siddhártha 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:26:22)
Sasanko, nebo když taková matka od tyrana odejde a protože nemá nic, je hodnocena, jakože nemůže děti zabezpečit, tak daj děti k otci tyranovi. ~:-©
 sasanka+2 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 16:30:09)
No z toho se mi chce taky zvracet~:-©~:-©~:-©
 Eva 
  • 

Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:11:49)
Ještě bych doplnila pro úplnost - patří TOBĚ a OTCI. Oba dva máte stejnou povinnost se o něj starat a stejné právo o něm v jeho vlastním zájmu rozhodovat.
 dahu 
  • 

Re: A komu patri? 

(3.10.2008 13:55:20)
Přesně tak - dítě je naprosto samostatná bytost a rodiče jsou v ideálním případě jeho průvodci a zpočátku také ochránci na tomto světě. A je potřeba, abychom si to my všichni milující rodiče uvědomovali a podle toho se také chovali (pak by dozajista nedocházelo k tragickým případům exekuovaných dětí).
 Siddhártha 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 14:01:29)
Jasně, že dítě není náš majetek a nemůžeme ho vlastnit. Ale totéž platí o státu a pokud dítě nezanedbávám, mám před státem přednost, čili opakuju, dítě patří mě a MM.
 Annie,školkové dítě 
  • 

Re: A komu patri? 

(3.10.2008 19:45:46)
Já se nechci hádat, i když vlastně hádka je jistá forma diskuze, ke které se zde všichni připojujeme, ale já vážně nerozumím tomu, že dítě je samo sebou? Patří sobě? Ne, prostě to tak necítím, do určitého věku patří rodičům, jí a jemu. Jak může patřit sobě? Samozřejmě musím respektovat jeho osobnost, ale tím, že je na mě naprosto závislé, stává se mým a jsem zas jen já(my),kdo o něm rozhoduje, často bez možnosti jeho "svobodné" volby. Ale toto právo mají jen rodiče(zák.zástupci) v žádném případě ne jiná osoba či instituce.
 MirkaEyrová 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 20:16:35)
Annie, to je trochu filozofická otázka. Dítě je samo sebou proto, že Ty jako rodič bys ho neměla jakkoliv zneužívat, manipulovat jím, citově ho vydírat, používat jako prostředek k manipulaci partnerem; měla bys mít vždy na zřeteli jeho budoucí vývoj. Rozdíl mezi tím, že dítě je jen svoje, a tím, že někdo říká, že dítě patří rodičům, nejspíš bude vyvstávat tehdy, jestliže se zájem dítěte nekryje se zájmem rodiče; v případě rozvodu například ten, kdo považuje dítě za svůj majetek, snáz bude chtít tento "majetek" urvat pro sebe bez ohledu na to, že dítě je např. zvyklé více na druhého partnera a na jeho zázemí (klasika - otec cizinec unese dítě z Česka daleko do zahraničí bez ohledu na to, že dítě je zvyklé na matku a české prostředí). Ale ten rozdíl bude patrný i v relativních prkotinách, protože prostě svádí k nerespektování osobitosti dítěte a jeho vůle - často tak odlišné od přání rodičů.
 MirkaEyrová 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 20:17:36)
... teda svádí k tomu ten pocit "vlastnictví".
 Alice + 3 


Re: A komu patri? 

(3.10.2008 19:17:42)
To, že dítě patří státu, to je skutečnost ještě z totality, tak ta myšlenka možná přetrváváˇv některých oblastech..dítě je rodičů (a svoje), tedy i např. bezdomovců. A soudní spory to je hlavně otázka peněz, když se dva nedokážou domluvit.
 Dagmar, dvě holčičky 
  • 

Jsou to naše děti 

(3.10.2008 11:19:59)
Promiň, ale v jednom s tebou nesouhlasím. Mám dvě holčičky a ty v žádném případě nepatří státu. patří nám, tedy mně a mému manželovi. Stát je devět měsíců nenosil v břiše, stát je neodrodil, stát se o ně nijak zvlášť nestará, mimo pár očkování která zaplatí, a ty lepší jsme stejně museli zaplatit mi, stát jim nedává rodičovskou lásku, stát je jaksi mimo. Jsou to naše děti a do výchovy nám je nikdo nesvěřil, mi se s manželem rozhodli, že děti chceme a tak je máme. Jiná věc je exekuce na dítě, je to to největší svinstvo jaké může být. Myslím, že by mělo být na dítěti s kterým z rodičů chce být, mělo by být bráno v potaz, v které zemi se narodilo, kde do té doby žilo, kde se mu líbí, kde má kamarády, prostě kde je pro něj nejlepší zázemí. Ale stejně 99% dětí bude chtít být s mámou. Stát by v tomto případě měl co nejvíce komunikovat s dítětem o které se jedná. A ne říct, tak teď bude exekuce, dítě chce být s mámou, ale stát (soudce) rozhodl, že bude s otcem, tak ho prostě odvedou policajti a dítě má trauma na celý život.
 Kateřina 
  • 

Re: Jsou to naše děti 

(11.10.2008 0:17:25)
Souhlas. Jak se všichni s hrůzou obrací v hrobě, když slyší, že je někde v Africe stále normální obřízka holčiček. Že prý takové zvěrstvo. Ano je to zvěrstvo. Stejně jako takovéto naprosto podě-lané exekuce na dítě. Kde je stát, aby dítě ochránil?
 jasietka 


Taky nesouhlas 

(3.10.2008 11:34:33)
Promiňte, ale já takovýhle názor absolutně nechápu! Děti nejsou výlučně „privátní sférou“ rodičů,
přece aj ony tvoří stát, přece jednou právě ony budou v státě pracovat a odvádět daně. To, jaké budou, jak ich vychováme, se netýká jenom rodiny, ve které žijí, ale také všech, s kým přicházejí do kontaktu. To, že bezbranné lidi – ať jsou to staří lidé, děti s handicapom, těžce postižení a pod., nemají v tomhle státě oporu, není její vinou. To podle článku vypadá, jakože když zjistím, že se mi může narodit postižené dítě a netroufám si na to, mám jít na potrat, to je odpovědné, a když to zjistím až po narození, tak ho mám rovnou strčit do popelnice? A co staří lidé? Co všechny, kteří už nejsou ekonomicky produktivní? Kdoi může říct, že je připraven všechno ekonomicky zvládnout? Samozřejmě, mít dítě je odpovědnost, o tom není pochyb. Nemůžu se spoléhat, že stát mi bude děti absolutně sám živit, ale sociální stránka JE také v odpovědnosti státu. VŠECHNY děti, staří lidé, postižení jsou, řekneme ne vlastnictvím, majetkem státu, ale společným dobrem státu, celé lidské rodiny.
 Dagmar, dvě holčičky 
  • 

Re: Taky nesouhlas 

(3.10.2008 11:45:04)
Promiň, ale děti jsou jenom rodičů, nejsou státu, do něj jen patří. A socální dávky? Mojí kamarádce, která byla s manželem jeden čas v pěkném srabu , neměli kde bydlet a čekali dítě a byli totálně bez peněz a na spoustu soc. dávek by měli nárok, tak jim paní na sociálce řekla, že mají oba dva rodiče tak ať se o ně postarají oni. A když jsem byla já žádat o rodičovský příspěvek, tak vedle nás seděl rom, a jemu paní vypočítávala dávky na které má nárok a dělalo mu to docela hodně,o tom se nám ani nezdá. Takže opakuji, děti v žádném případě nepatří státu ale rodičům a sami sobě. Stát a firmy z nich pak jen budou těžit.
 Hanka 75 


Re: Taky nesouhlas 

(3.10.2008 19:49:17)
Stát a firmy z nich pak jen budou těžit. - To trochu přeháníš ne ? Mateřská přes 7 tis. měsíčně, možnost být doma s dítětem do 3 až 4 let věku, porodné, pohřebné...

A jak budou z mých dětí těžit firmy ? Máme povinné umístěnky ? Moje dítě se nemůže v dospělosti živit jak chce ? Nemůže si zvolit povolání, zaměstnání ? Je nesvobodným poddaným nebo otrokem ?
 Dagmar, dvě holčičky 
  • 

Re: Taky nesouhlas 

(6.10.2008 11:11:48)
To teda vážně myslím, tvoje děti budou snad státu odvádět daně, a těch pár korun co od něj dostanou (třeba při tý rodičovský) to je jen kapka toho co odvedou. Porodný , ano to se dostává, ale pohřebný už zrušily, to dostanou jen ti sociálně slabí (a hlavně cikáni). A firmy, ty si myslíš, že takový plynárny, vodárny a elektrárny z tvých dětí živy nebudou, bohužel budou, s tím jak se stále zdražuje tak naše děti nebudou vydělávat na nic jiného než na daně a na inkaso. A sehnat práci, podívej se, kolik všude dělá cinzinců, a bude jich tu čím dál víc a pak si sežeň práci. Ano můžu chtít práci jakou chci, ale je otázka, zda jí dostanu.
 Hanka 75 


Re: Taky nesouhlas 

(6.10.2008 14:53:32)
Hm, vidím, že se nedohodneme, kdo používá slovy cikáni, tak to už je mi jasné, jaký je tvůj pohled na svět.. Jestli zrušili konečně pohřebné tak to jsem opavdu ráda. Taková nesmyslná dávka, která jen zaměstnává lidi (námi placené úředníky), kteří takto přerozdělují peníze.

Tvoje děti si mohou zvolit práci jakou chtějí a na jakou mají. Konec konců i oni se mohou stát zaměstnavateli, ale nemáme už socialismus, takže jim práci nikdo nezaručí. Budou se muset starat sami. Že platíme státu daně, no tak už to chodí. Kteří občané daně státu neplatí ?

A máme demokracii a nejsi zcela bezmocná. Můžeš nevolit ty zkorumpované, nemusíš dávat hlas, těm kteří chtějí danit a přerozdělovat tak a tak, ale tak jak se ti to více líbí, můžeš se angažovat v komunální politice. Já teď oslovila s podpisem petice lidi okolo sebe, abych podpořila petici na ochranu městské zeleně. Divila by ses, že jsou lidé, kteří si rádi stěžují, ale jinak nejsou ochotni se ani zajímat, co jim k podpisu nabízíš. A jsou jiní, kteří podepíšou rádi, jen by si sami pro podpisový arch nedošli.

Teplárny a vodárny živit nemusíš, můžeš se odstěhovat a žít soběstačným způsobem. Jestli máš pocit, že ti cizinci berou práci tak buď konkrétní. Většinou u nás cizinci vykonávají práce, které nikdo z místních dělat nechce, za málo peněz a těžkou. Nebo jsou to top manažeři, právníci... ale pořád ti nikdo práci NEBERE, zaměstnavatelů nejsou škodiči, kteří ti dělají naschvály a proto si najmou cizince. Berou si toho, kdo je pro ně nejvýhodnější, kdybys byla zaměstnavatel, dělala bys to také tak. Jinak bys zkrachovala. A také ty můžeš už odjet do ciziny "brát" práci zase jiným lidem.

Také mám spoustu výhrad k fungování našeho státu, ale nepřipadám si jako jeho nevolní. Zaplaťpánbůh jsem víceméně svobodný občan, a je také na mě, jak s touto možností, mimo stěžování naložím.


 Kateřina 
  • 

Re: Taky nesouhlas 

(11.10.2008 0:08:24)
Ono, jak člověk nemá žádné veliké problémy, tak proplouvá životem a všechno se mu zdá docela fajn. To se to pak kecá. Ale kdybyste měla dítě, které by stát (váš milovaný stát?) chtěl dát a dal biologickému otci, o kterém se ví, že to dítě osahával a strkal mu do pusy jazyk, tak bys hned mluvila jinak. Už by to nebyla ta demokratická zemička, stát by tě nechal na holičkách a bez pomoci! A kdybys volila ve volbách koho chceš, nic tím nezměníš. NIC.. A pokud má paní, která s vámi vedla debatu, zkušenost takovou, že nepracující cikán dostane slušnou sociální dávku a bílý člověk ostrouhá, tak bych pochopila, že se jí to nelíbí.
 Líza 


Re: Taky nesouhlas 

(6.10.2008 16:58:51)
No ale když ji nedostaneš, tak budeš stejná socka jako cikáni a budeš mít nárok na pohřebný taky, ne, tak co se čílíš?
 Siddhártha 


Re: Taky nesouhlas 

(3.10.2008 13:59:12)
TAk fajn, pokud dítě patří státu, chci, aby mi dával peníze na všechny jeho potřeby (7600 je příspěvek na matku, ne na dítě), chci, aby mu dal tu nejlepší školku s opravdovýma profesionálama, totéž platí o škole. Chci, aby tu bylo hřiště, klub, kam můžu s děckem chodit v jakoukoliv denní dobu. Chci, aby mi zařídil, že když dítě onemocní, pohlídá ho, abych neměla v zaměstnání problémy. Chci, aby k němu v noci vstával, abych se konečně vyspala.
 Hanka 75 


Re: Taky nesouhlas 

(3.10.2008 19:57:25)
Hviezdička se myslím nesnažila říct, že dítě patří státu - to je absurdní pojetí. Ale stát má za dítě (tělesně postižené, handicapované a další) zodpovědnost, kterou mu konec konců prostřednictvím našich volených zastupitelů dáváme my občané.
Já tedy chci, aby stát určitou roli plnil a to dobře. Nezneužíval, nezasahoval zbytečně, ale chci žít v sociálním státě (přes všechny problémy které s sebou tato instituace nese) a ne v USA, kde miliony lidí nejsou zdravotně pojištěni atd. Problematika státu jako soc. instituce samozřejmě je strašně složitá a asi nikde na světě do neklape dokonale, ale určitou odpovědnost stát za své občany, zvláště ty bezmocnější a bezbranější má a měl by podle mého mít. A do této míry, též děti nejsou jen starostí rodičů a rodiče si s dětmi nemohou dělat co chtějí, např. zanedbávat jejich zdraví, týrat je. Že v praxi náš stát toto dokonale neplní je jedna věc (ale opakuji nikdy a nikde to nefunguje dokonale), ale v teoretické rovině souhlasím, že tu svou roli a odpovědnost má mít. Je to konec konců odpovědnost nás všech, žijeme v demokracii.






 Iren 
  • 

? 

(3.10.2008 14:00:56)
Jednou jsem viděla pořad, kde maminka "unesla" svou dceru s nějakého arabského ráje (nevím už odkud), kde jsou porušována práva žen a pravděpodobně by ji tam čekala i ženská obřízka a život v méněcenném postavení (fakt v jejím zájmu!!!). Dle nějakého přechytralého státního úředníka se holčička měla vrátit do "své" země, prý ve "svém" zájmu, protože tam coby malé dítě vyrůstala. Uf, tak to bylo fakt na mě moc. Holčičce bylo už 12, tedy dost rozumná na to aby věděla kde chce žít a s kým. Z otce měla panický strach (ani se nedivím, byl tam s ním záznam tel. rozhovoru, magor jak vyšitý, sprostě nadával a vyhrožoval smrtí). Argument, že si měla žena požádat o svěření do péče ve státě odkud odešla, byl trapný, vzhledem k tomu že tam ženy prostě práva nemají a dítě vždy dostává do péče otec. Instituce by měly posuzovat i tyto okolnosti - že ženě často nic jiného než "únos" nezbývá a že život v zemi kde jsou porušována lidská práva a otec je násilník, není asi v zájmu dítěte; oni prostě věří oficiální verzi státu, že si žena zažádat smí. To že dítě nikdy nedostane a holčičku tam čeká bídný život, už našeho úředníka nezajímá. Argument, že si to měla žena rozmyslet... v médiích a z oficiálních míst nás neustále masíruje propaganda, jak nemáme být rasisté a házet všechny do jednoho pytle, jak jsou vlastně muslimové mírumilovní a ženy se tam mají dobře. Špatný obrázek dělá jen prý pár bláznů, kteří se najdou v každé společnosti. Že to není pravda a v drtivé většině případů se žena dřív nebo později setká s ponižováním, bitím a bude míň než velbloud, se říkat nesmí, to je rasismus a myslí tak jen zaostalci.Takže se pak nedivme, že se mladá dívka zamiluje a podlehne krásným očím okouzlujícího a příjemného araba, který se během pár let totálně promění. Nebo, jak by jste posuzovali, kdyby se mladé dívce dvořil arab a ona ho odbyla, jen proto, že by se bála, že by ji s muslimem čekal život podřadného tvora a v případě rozvodu bez dětí? To je přece rasistický předsudek!!! Přesně jako kdyby nechtěla cigána, protože by byl pořád zavřený!
 Siddhártha 


Re: ? 

(3.10.2008 14:04:14)
No to mi připomnělo případ Kristýny, která je svěřena do péče otci, přestože se chová nevhodně, jakože velkou holku hladí po celé těle a strká ji jazyk do pusy~:-©~:-©~:-©
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: ? 

(3.10.2008 15:06:48)
Nezlobte se na mně, ale když všechny tady víme, jak to chodí v některých zemích (mluvím a příspěvku, na který reaguji), proč tam, proboha, ty ženy odcházejí dobrovolně? Proč jdou do toho pekla, ze kterého není úniku? Proč prostě svého partnera nepřesvědčí, aby s ní a dítětem žil tady, protože tady je to prostě asi vyspělejší civilizace, kde mají ženy nějaká práva atd.? Prostě mi to rozum nebere.
 Janina 
  • 

Re: ? 

(3.10.2008 19:00:41)
ale pokud zena prokaze,ze manzel byl agresivni k ni nebo k diteti,tak to neni brano jako unos,proto se take nekolik matek,ktere "unesly" sve deti ohani nasilim sveho byvaleho partnera.
 Siddhártha 


Re: ? 

(3.10.2008 19:06:36)
No jo Janino, ale jsou i případy, kdy se na to nebere ohled a ty matky se musí skrývat. Kolik už bylo reportáží.
 Vaclavka 


Re: ? 

(3.10.2008 19:42:05)
Ilono, on může být taky problém ten, že dotyčný cizinec ze země, kde ženy nemají žádná práva, se v našich zeměpisných šířkách může chovat celkem "normálně" a změní se až při příjezdu do své rodné země, kde se začne chovat podle svých zvyklostí.
Jinak z pojmu "exekuce na dítě" se mi zvedá žaludek a běhá mráz po zádech.
 Annie,školkové dítě 
  • 

Re: ? 

(3.10.2008 19:28:33)
S tímto příspěvkem musím jen souhlasit, ale myslím, že přeci nemusí vždy jen jít o arabskou zemi a ne vždy manžel musí být tyran, který přinejmenším bije svoji ženu i dítě. Důvod pro rozchod může být i méně dramatický, ale skutečnost postavení matky v cizí zemi je prostě jasně nastavená. Mám na mysli postavení matky, která chce z dané země odejít i se svým dítětem. Nechce bránit styku otce s dítětem, ale v dané zemi žít sama nemůže a bez dítěte odejít nechce. Jak to udělat v souladu se zákonem? Jak se pak nedostat přes soud za únos a v konečném stádiu nebýt jen svědkem exekuce mých dětí?
 Vypet 


Děkuji 

(4.10.2008 19:20:36)
Děkuji autorce za tento článek. Z uvedeného pořadu jsem měla totožný pocit. Rozhodnutí soudu nemusí být správné, ale v případě, že nejde dítěti u otce o život, je v jeho ( to je nejdůležitější) zájmu, aby k exekuci nedošlo a případ byl řešen právní cestou. Nehájím nesmyslné postupy zmíněných exekutorů, ale duši těch dotčených dětí. Ty na tom všem měly nejmenší vinu a nejvíc to odnesly.Kéž by takové zásahy vůbec nebyly...
 Katka,dospívající dcera,a 2 letá 
  • 

máte pravdu 

(6.10.2008 9:29:46)
Sevším s vámi souhlasím
 Radmila, rodila třikrát 
  • 

Dítě po rozvodu tomu, kdo se mu věnoval před rozvodem 

(6.10.2008 11:11:53)
to je můj názor. Protože tam, kde se dítěti i domácnosti věnují oba rodiče, probémy s tahanicemi odpadají. Jednak proto, že se ženy s takovými muži obvykle nerozvádějí a když už ano, tak jim natolik mohou věřit, že nevidí důvody, proč je od otců odtrhovat, naopak, využijí "volna" bez dětí ke své relaxaci nebo studiu aj. Myslím ,že celá společenská debata se odvíjí především od krajně patologických rozvedených manželství, kde vládl teror, despocie, tyranie, neúcta, alkoholismus, zlo. Takže ono to pohled na celkovou situaci velmi zkresluje. Dítě má být u toho, kdo o něj pečoval do rozvodu, protože jinak je to např. i o zvyknání na novou kuchyni - a jen si uvědomme, co by to znamenalo pro nás, dospělé, náhle jiná kuchyň...a k tomu zásadní změna všeho, co domácnost obnáší - už to je pro dítě obrovská, často strašlivá zátěž. Pečoval-li tedy o dítě do rozvodu muž, nechť s ním zůstává i nadále.
 MarkétaK. 
  • 

Re: Dítě po rozvodu tomu, kdo se mu věnoval před rozvodem 

(6.10.2008 11:43:11)
Také jsme viděli s přítelem pořad "Máte slovo" a k exekuci dětí máme toto: Oba jsme několik let rozvedeni a oba musíme často řešit problémy s našimi dětmi. Já mám problém se svým bývalým manž.,ke kterému nechce téměř 10letá dcera jezdit.On o ní sám nejeví téměř žádný zájem, jen si ji bere, díky tomu, že ho jeho rodina finančně podporuje jako chudáka, kterého opustila manželka (už se znovu oženil). Přitom má výsoký příjem a majetek mu téměř všechen zůstal. Dceři pomoci neumím, vím, že její otec by si natruc vymohl výkon soudního rozhodnutí, pokud by s ním dcera nešla. Takže se už více než čtyři roky dítě trápí a nikoho nezajímá, jaké to zanechá šrámy na její dětské dušišce. Sociální pracovníci i soud Vám řekne, že je důležité, aby dítě mělo styk s oběma rodiči-i když ten druhý rodič třeba nemá žádné citové vazby se svým dítětem. A na druhou stranu. Můj přítel má děti z prvního manželství. Nyní už téměř dospělé. Vzhledem k tomu, že s nimi bývalá odjela po rozvodu na čas do zahraničí, přerušili se veškeré citové vazby otce s dětmi. Od té doby si přišli akorát pro peníze a když je nedostali, chovali se dost ošklivě k tátovi, který tím dost trpí. Ale nikdy by ho nenapadlo si styk s nimi vymoci soudní exekucí nebo výkonem rozhodnutí. Nechce jim ublížit, protože je má opravdu moc rád. A co by s tímto udělali naši slavní zákonodárci, justice a sociální pracovníci. Naprosto nic. Všechny tři děti jsou poznamenáni a nikdo se jich nikdy nezeptal a nezeptá na jejich názor. U těch dvou starších už se podle mého názoru nedá moc nic dělat. Jedině oni sami by ve své dospělosti měli pochopit, komu na nich opravdu záleží a že otec sám dost trpí jejich naprostou ztrátou po rozvodu. Přece budou jednou potřebovat oba rodiče, kteří jim budou pomáhat a starat se o jejich vnoučátka. Má dcerka se asi ve škole dozvěděla, že prý si asi za dva roky může říct u soudu svůj názor, kdy jít k tátovi. Ale vím, že to tak bohužel není a mám takový pocit, že ani soud toto pořádně nezajímá, když kolikrát ani neví, co jim leží ve spisu. A když zažádám o soudní psychologický posudek, tak to stále nic neřeší. Výsledek u soudu může být i tak jiný a navíc nemám zhruba 18tis. na posudek. Mám průměrný plat zaměstnance a jsem ráda pokud doma vyjdeme s dvěma takovými platy.A k pořadu se raději vyjadřovat nebudu. Každý si obhajoval sám sebe, ale na děti samotné nikdo nemyslel. A pan soudce? Vymlouvá se na nějaké zákony a předpisy, ale jako člověk asi vůbec nepřemýšlí. Je mi z toho, co se v tomto státě děje trochu smutno.Markéta~;((
 helena 6 
  • 

Re: Dítě po rozvodu tomu, kdo se mu věnoval před rozvodem 

(7.10.2008 10:07:56)
No neřekla bych, že když se otec věnuje dítěti, tak mu matka svěřuje dítě i nadále. Spíš bych řekla, že záleží na povahách obou.
Mám bratra, který má doma dost problémy s manželkou. Sice nezahýbá (nebo to neví), ale zase každý půlrok udělá nějaký neplánovaný dluh. Naposledy asi 300.000,-, takže splácí teď z mateřské a jednoho nic moc platu sedmnáct tisíc, takže je živí prakticky naši rodiče.. :-( Jenže rozvodu se bojí, protože manželka mu naznačuje, že dítě mu do péče nedá, a to i přes to, že se dětem věnuje stylem, namažu ti chleba a tatínek ti večer uvaří nebo neptej se mě na nic, tatínek to s tebou večer probere.. Bratr děti miluje, vychovává jedno co není jeho a jedno je. K oběma se chová stejně a je super táta, ale bohužel nevěřím, že by svou dceru dostal do péče.. A ona by bojovala fest, protože ač se o děti nijak zvlášť nestará a jen sedí a kouří, přece jen se cítí být dobrou matkou :-(.
 Kateřina 
  • 

Re: Dítě po rozvodu tomu, kdo se mu věnoval před rozvodem 

(10.10.2008 23:44:29)
A co když dítě toho, který se o něj staral po rozchodu, nesnáší? Ono to není tak jednoduché. Soudci bagatelizují názor a přání dětí, ale to by přitom mělo být to rozhodující!
 karolina 
  • 

Prosím o Vaši zkušenost 

(6.10.2008 20:37:25)
Milé maminky, pokud někdo máte zkušenost se znaleckým posudkem v případě podobném jako je ten můj, prosím dejte mi vědět, jak dopadnul soud i znalečák. Moje těhotenství bylo neplánované, otec se vrátil k předchozí partnerce. Choval se v mnoho ohledech velmi hrubě. Syna navštěvival sporadicky, nezajímal se třeba i půl roku, vždy podle svých vztahů. Po pěti letech zjistil, že žijeme v pohodě, s mým současným manželem od synova jednoho roku, je to pro něho skvělý a laskavý otec. Biootci se nepovedly další vztahy, je sám. Argumentuje tím, že syn je tím posledním, co mu zbylo a co mu nikdo nemůže vzít. Proč my máme všechno a on nic a podobně. A že s naší spokojenou rodinkou zatočí. Soud už trvá déle než rok. Syn chodí do první třídě. Zatímco dříve biootce de facto neznal, nyní ho nesnáší, protože ten se k němu chová hrubě a ke mně (před ním) sprostě. Mám ta setkání nehrané, mohu dokázat slovo od slova, ale nikdo o to nestojí. Biootec vystupuje jako oběť, který syna miluje, neprozradí, jak nás nesnáší. Tak to probíhalo i u znalců. Byl jako med. Co s tím, nevím. Mám obavy, posudek snad bude vyhotoven do konce roku. Jak to v těchto případech dopadá? Že není v synově zájmu se s ním vídat, vím, ale jaký bude názor soudu? je to celé alibismus. Syn rodinu má, ještě dvojčátka se nám narodily, všechno funguje v pohodě. Jak to celé bude? Odvleče mi ho komando (placené z mých daní) ze školy? Zavřou ho do blázince, protože nemá rád svého biootce, zatímco svého tatínka miluje? Vím, že jsem se někde na počátku chovala nezodpovědně, ale věřte mi, já si ten kříž nesu už roky, udělala jsem pro šťastné dětství syna všechno, co jsem mohla, ale nechci, nesnesu, aby se teď ubližovalo jemu... Díky za názor, ale hlavně za zkušenost. Zvolna mi dochází, že žiji ve státě, kde je možné cokoliv.
 Sari 
  • 

Re: Prosím o Vaši zkušenost 

(9.10.2008 23:38:37)
Bohužel máte pravdu, v našem státě je možné vše. Vyhraje ten drzejší. Prošla jsem si kdysi rozvodem, který bych nepřála nikomu. Bývalý se o děti nestaral, ale při rozvodu mi hrozil zabitím apod. Zatímco já se starala o dvě malé děti, chodila do práce, on si ve volném čase obíhal sousedy jako svědky a chystal si terén. Na veřejnosti byl milý, člověk by ho koupil. Ale co se děje přímo v rodině, to nikdo nevidí a vždy je to tvrzení proti tvrzení. Nakonec to vše dopadlo tak, že mně soud svěřil dvě děti, jemu dali byt 3+1. Ono mu šlo hlavně o ten byt. I když po 1. stání jsem dokázala, že vyměnil zámek (soudkyně chtěla vidět naše klíče od bytu a ty se lišily) a já nemohla do bytu a vše vypadalo v můj prospěch, tak nakonec byt získal on. Netajil se tím, že bude podplácet. Po tom 1.stání, když viděl, že to vypadá v můj prospěch, šel zpět za tou soudkyní a když jsem pak četla rozsudek, nevěřila jsem svým očím. V odůvodnění, že on dostal byt 3+1 soudkyně uvedla, že soud rozhoduje v zájmu nezletilých dětí, ale že nikde není určeno jakých dětí. V našem případě upřednostnila tato pseudosoudkyně roční dítě přítelkyně mého bývalého a jejich budoucího společného potomka, který v té době ještě nebyl počat. Soudkyni stačilo oznámení, že se budou brát a chtějí další dítě. To, že moje děti 7 a 5 let se mačkají se mnou, psem a mými rodiči v 45metrovém bytě, nikoho nezajímalo. Dle rozsudku potřebovalo cizí roční dítě a ještě nepočaté dítě byt spíše než prvňák a předškolák, kteří v tom bytě bydleli pět let předtím. Jakmile skončil soud o byt a bývalý ho vyhrál, přestal si hrát na milujícího otce a máme od něj de facto pokoj.
Pokud chcete uspět u soudu, mějte svědky. Tvrzení proti tvrzení je k ničemu. Mně taky nikdo nevěřil a nakonec se vše obrátilo vždy proti mně. Jeho rodiče mu dosvědčili, že vše, co jsme měli, je jejich a nám to jen půjčili (od vysavače až po auto). Sehnal si svědka, který mu dosvědčil, že jsem si z bytu odvezla všechny svoje osobní věci. Nebyla to pravda, vyměnil zámek a já z bytu neodnesla vůbec nic. Ani svoje osobní věci, ani věci dětí. Neměli jsme doklady, neměli jsme oblečení, boty, prostě nic. Syn si nemohl vzít ani noty na flétnu. Nakonec jsem ale byla já ta špatná, soud se mě ptal, jestli jsem OPRAVDU podmiňovala půjčení dětí vrácením jejich věcí. No ano, blížila se zima a všechny věci jsme měli u něj v bytě - bundy, svetry apod., děti chtěly sáňky ... Učinila jsem zoufalý pokus z něj vyrazit alespoň ty bundy a skutečně jsem tím podmínila při jedné jeho návštěvě půjčení dětí. No, nerada na tu dobu vzpomínám, ale od té doby vím, že u soudu vyhraje ten, kdo umí lhát, přetvařovat se, podplácet, kdo má silnější ramena a ostřejší lokty.
Tajně foťte, natáčejte, shánějte svědky. Je to těžké, ale třeba můžete mít zrovna na návštěvě nějakou kamarádku, sousedku, která u vás bude "náhodou", když přijde on. Ideální by byla sociální pracovnice, kterou byste k takové roli přemluvila. Možná bych ani nečekala na to, až bude jednat biootec, ale sama bych zašla na sociálku a nastínila situaci s žádostí o pomoc - jak máte jednat apod. , že vám rozvrací rodinu, atd., aby o tom byl už záznam dříve než bude případně nějaký soud. Aby Vás nepředběhl.
Přeju hodně štěstí a pevné nervy.
 karolina 
  • 

Prosím o Vaši zkušenost 

(6.10.2008 20:39:02)
Milé maminky, pokud někdo máte zkušenost se znaleckým posudkem v případě podobném jako je ten můj, prosím dejte mi vědět, jak dopadnul soud i znalečák. Moje těhotenství bylo neplánované, otec se vrátil k předchozí partnerce. Choval se v mnoho ohledech velmi hrubě. Syna navštěvival sporadicky, nezajímal se třeba i půl roku, vždy podle svých vztahů. Po pěti letech zjistil, že žijeme v pohodě, s mým současným manželem od synova jednoho roku, je to pro něho skvělý a laskavý otec. Biootci se nepovedly další vztahy, je sám. Argumentuje tím, že syn je tím posledním, co mu zbylo a co mu nikdo nemůže vzít. Proč my máme všechno a on nic a podobně. A že s naší spokojenou rodinkou zatočí. Soud už trvá déle než rok. Syn chodí do první třídě. Zatímco dříve biootce de facto neznal, nyní ho nesnáší, protože ten se k němu chová hrubě a ke mně (před ním) sprostě. Mám ta setkání nehrané, mohu dokázat slovo od slova, ale nikdo o to nestojí. Biootec vystupuje jako oběť, který syna miluje, neprozradí, jak nás nesnáší. Tak to probíhalo i u znalců. Byl jako med. Co s tím, nevím. Mám obavy, posudek snad bude vyhotoven do konce roku. Jak to v těchto případech dopadá? Že není v synově zájmu se s ním vídat, vím, ale jaký bude názor soudu? je to celé alibismus. Syn rodinu má, ještě dvojčátka se nám narodily, všechno funguje v pohodě. Jak to celé bude? Odvleče mi ho komando (placené z mých daní) ze školy? Zavřou ho do blázince, protože nemá rád svého biootce, zatímco svého tatínka miluje? Vím, že jsem se někde na počátku chovala nezodpovědně, ale věřte mi, já si ten kříž nesu už roky, udělala jsem pro šťastné dětství syna všechno, co jsem mohla, ale nechci, nesnesu, aby se teď ubližovalo jemu... Díky za názor, ale hlavně za zkušenost. Zvolna mi dochází, že žiji ve státě, kde je možné cokoliv.
 madlenka07 


Re: Prosím o Vaši zkušenost 

(7.10.2008 8:06:50)
kAROLÍNO,NEZNÁM ÚLNĚ tVŮJ PŘÍBĚH A DOUFÁM,ŽE JÁ NIKDY NIC TAKOVÉHO NEBUDU MUSET ŘEŠIT,ALE MÁM KAMARÁDKU,KTERÁ SE DOST OKLIVĚ ROZVÁDĚLA A SOUDILA SE O DÍTĚ.jEJÍ EX MANŽEL JE ČLOVĚK,KTERÝ DOKÁŽE VELMI HEZKY JEDNAT,ALE DOMA JI TÝRAL,HLAVNĚ PSYCHICKY.PŘED ZNALCI SE CHOVAL JAKO ,,MILIUS",ALE ONI HO PROKOUKLI A SYN BYL SVĚŘEN DO PÉČE MATKY.dRŽÍM PALCE.
 Karolina 
  • 

Re: Prosím o Vaši zkušenost 

(7.10.2008 16:53:24)
Děkuji, já syna ve své péči již svěřeného mám, jedná se teď o úpravu styku, ale i to bude asi stát zato. Snad jsme narazili na znalce, kteří něco znají. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale té paní znalkyni bylo přes 70 a řekla mi, že když není vrah ani schizofrenik, že se s tím nedá nic dělat a že mi jen radí, abychom se odstěhovali třeba do Austrálie, když jsme oba jazykově vybaveni a máme vzdělání, se kterým se uživíme kdekoliv. Ale já zkrátka nechci utíkat. Jsem tu doma a jsou tu doma moje děti. Ale kdo ví? Druhý znalec byl starý pán, který celý život prožil se svojí maminkou. To je pro mě už diagnóza, i když uznávám, že mě přišel docela prima. No uvidíme...
 Jana 
  • 

Re: Prosím o Vaši zkušenost 

(10.10.2008 23:35:32)
Já bych ten úprk do Austrálie nezavrhovala. Jen jako pojistku, protože všichni víme, že stát se u nás může cokoliv. Přeji hodně štěstí.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.