| irlev | 
 |
(19.1.2005 21:52:38)
Praha je pro mnohé město zaslíbené, ale - nemyslím to zle - není postavená dobře. Hodně muziky na málu místa - to je risk, který musí její obyvatelé nést.
Jsou města příznivější pro děti - maceška zmínila Hradec, přidávám Pardubice, Zlín, Teplice ...
To jsou města, při jejichž výstavbě se dával prostor zeleni a lidem. Praha tohle nemá - a když, tak to ničí to obrovské množství lidí, co tam bydlí. Ale vyřešit se to nedá. Můžete jedině psát svému starostovi, aby myslel na děti a jejich prostor.
Olympic má pravdu - A co děti, mají si kde hrát?
|
| Klenoflejn+4 | 
|
(20.1.2005 0:29:01)
Bydlíme kousek za Prahou - přiznávám se, že denně jezdím autem - často i do Prahy.
Na podzim mě napadlo, že bych mohla nechávat auto někde "cestou", třeba na Zličíně nebo v centru Nový Smíchov. Nemám dost odvahy parkovat na různých zákazech, tak se vždycky motám třikrát dokola...a pak zaplatím 50Kč/hod v Kotvě. Tak jsem to párkrát zkusila. Myslela jsem si, že stanice metra jsou bezbariérové, že to krásně zvládneme, Terezka se těšila na vláček...
No, ukázalo se, že bezbariérových je zlomek. Terezka nezvládne sama cestu dolu po eskalátorech, takže vleču jí, golfky, tašku, bříško...nedejbože něco v centru koupím. Nikdy mě nikdo v pražském metru nepustil sednout, jednou mi jedna paní pomohla na těch schodech. Pokud jsou někde jen kamenné schody z vestibulu metra nahoru, tak je konec... výše uvedená břemena prostě nahoru nedostanu, i když teď už Terezka jakštakš vyleze sama. Neumím si představit pohyb v metru s hlubokým kočárkem. Někdo tu napsal, že si v MHD připadal jako dobytek. Bohužel, velmi trefné!
Zkusila jsem to MHD asi třikrát, teď už zase jezdím autem až do centra a raději zaplatím těch 50Kč..
Osobně si myslím, že cesta nevede tudy, že se bude apelovat lidi, aby z nějakých ušlechtilých pohnutek přestali jezdit autem. Je třeba se situaci přizpůsobit, vybudovat obchvaty, podjezdy / napadá mě úžasná organizace dopravy v centru Bruselu.../, podzemní parkoviště atd. Platit vjezd do centra, zpřístupnit aspoň to metro kočárkům a invalidům.
Dvě auta v rodině se stávají standartem a nemá cenu si myslet, že může nastat opačný trend...
|
| Katka (holka+kluk) | •
|
(20.1.2005 7:50:00)
Bez Kotvy se nedá žít?
Je pro vás skutečně tak důležité jezdit s malým dítětem a bříškem do centra velkoměsta? Vždyť si to můžete odpustit a nakoupit někde poblíž vašeho bydliště.Lidé, kteří v Praze nežijí, také dokáží nakoupit všechno potřebné pro rodinu bez nutnosti cestovat hodiny namačkaní v metru nebo tramvaji. Skutečně je to jen otázka volby. V Kotvě i v sámošce na rohu většinou beztak koupíte stejný jogurt.
|
| Klenoflejn+4 |
|
(20.1.2005 13:40:10)
Katko, když už chceš být tak nepříjemná, tak aspoň pořádně čti. Já nejezdím do Kotvy pro jogurty! Psala jsem, že tam PARKUJI! Většinou jedu zařídit do Phy něco pro firmu.
Samozřejmě se dá žít bez Prahy, bez loutkových divadýlek, divadel, bez courání po centru, bez pražských obchoďáků, bez obchodů, které u nás nejsou, bez předvánočního Staromáku, bez procházek po Karlově mostě... Jenže já tak žít nechci.
|
| Katka (holka + kluk) | •
|
(21.1.2005 8:27:40)
ale vždyť to je v pořádku. Každý ať si cestuje kam chce, pokud chce. Ale ať předtím také zváží všechna pro a proti. Také jsem žila do svých dvaceti v Praze, znám ji dobře. Ale s dětmi jsem se raději odstěhovala pryč, mimo jiné proto, abych si nemusela stěžovat, jak mě obtěžuje jezdit hromadnou dopravou, ulice plné aut, špinavá pískoviště, anonymita velkoměsta....
Když jsem se odstěhovali, nikoho jsme tam neznali, začátky byly hodně tvrdé. Teď už tu máme přátele, děti kamarády, oba máme práci. Také máme jen jedno auto a každé ráno všechny rozvážím a navečer zase svážím, s dětmi objíždím kroužky. Je to ale moje volba a nikdy bych si nestěžovala. Prostě jsem si jen předem zjistila, do čeho jdu. A akceptuju to. Do Prahy se zajedu občas podívat, projít si centrum, ale vychutnám si to a cesta MHD mi nedělá potíže!.
Á propos... divadlo tu máme taky, kino, několik škol i alternativních, takže kvalitní vzdělání svým dětem určitě neupírám. Místo obecního pískoviště mají svou zahradu, pár metrů od domu řeku, volnou přírodu.....
A nakonec - nechtěla jsem být "nepříjemná". Já jenom nemám ráda, když si lidé stěžují a přitom mají možnost volby. O tom je dospělost.
|
| MirkaEyrová | 
|
(21.1.2005 15:44:18)
Katko,
jenže oni všichni SKUTEČNĚ NEMAJÍ možnost volby. Ano, ti, kdož mají milionek a víc na kontě (v Praze ještě výrazně více než v menším městě), tak ti si MOHOU vybrat, nejen jaký byt, ale i jaké město, obec anebo dokonce jakou čtvrť chtějí. Ale takových lidí moc není - a zas až příliš není ani těch, kteří vydělávají tolik, že si mohou dovolit vysoké splátky hypotéky.
Už jsem se tu párkrát zmínila, že moje rodina patří k těm chudším - jinými slovy řečeno CTĚLA BYCH bydlet ve městě, ale prostě NEMŮŽU, nemám peníze. Rovněž tak třeba brácha - nevím, jestli by stávající vesnické bydlení měnil s manželkou za městské, ale rozhodně by oba určitě brali všema deseti samostatné bydlení bez naší paní matky. A taky - nemůžou, protože nemají peníze.
Takže to, že když už někde bydlíme, ať se nám to líbí nebo ne, je fakt, který nezměníme (a ještě můžeme být vděčni, že máme střechu nad hlavou) - a považuji zcela přirozené, že když už někde bydlím, tak taky mám přání, aby se mi tam bydlelo dobře, aby se mi tam líbilo. Nic přirozenějšího není - ačkoliv pokud patříš mezi ty bohatší, asi těžko Tě přesvědčím, že si jen těžko můžeme vybírat. (Možná bys totiž mohla argumentovat i tím, že si taky můžeme zvolit atraktivnější práci, apod., a na to bych Ti zas musela odpovídat - jak zvolit atraktivnější práci, když nemám patřičné vzdělání a další předpoklady, a když třeba NECHCI směnit současný styl života za honičku, při které bych svému vlastnímu synovi sotva stačila večer popřát dobrou noc a jinak bych vězela někde v práci, a otce dítěte by syn třeba skoro neznal atd. atd. To už by byla zas jiná diskuze.)
M.
|
|
|
|
|
| Klára | •
|
(20.1.2005 11:33:50)
Tak to jsem na tom podobně, také nemám z MHD nejlepší zkušenosti. Bohužel však ani zdravotní stránka věci není zanedbatelná, vždycky v MHD leda nalovím nějaké bacily. Přišlo mi normální, že jsem měla každou chvíli virózy. Poté, co jsem začala jezdit autem, najednou jsem zdravá jak řípa. A ejhle, stačilo být týden bez auta a absolvovat podzimní zaprskanou MHD v dopravní špičce párkrát denně a už jsem zase byla nemocná, to samé ještě dvakrát. Je fakt, že do centra autem takřka nejezdím, nicméně používám tedy MHD alepoň v době, kdy není přecpaná v dopravní špičce a snažím se co nejvíc přemísťovat pěšmo. Ty ranní narvané autobusy už mám tedy naštěstí za sebou a jsem upřímně ráda.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(20.1.2005 18:30:49)
Zajímavý... jezdím MHD v Praze dvanáct let, a to tak, že hodně, a za tu dobu jsem byla nemocná asi 3x? ATB jsem letos brala po DESETI letech.
Ono je to docela legrační, jaký si automobilisti navymýšlej důvody, proč po Praze MUSEJ jezdit autem... no fajn, proč ne, jezděte si. Ale pak se nenavážejte do kuřáků v restauraci s tím, že CHCETE JÍST V NEZAKOUŘENÝM PROSTŘEDÍ. Já bych taky ráda nedejchala tolik smradu a karcinogenů z výfuku vašich aut, ale nikam kvůli tomu nepíšu ani nevolám po zákonu, který by ježdění do centra města zakázal. :o)))
|
|
| Jana Z. | 
|
(20.1.2005 21:37:59)
Monty,
ale nic Ti v tom nebrani psat a volat po zakonech..obzvlast pokud se Ti neco nelibi..
jana
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.1.2005 18:28:05)
Jano Z.,
proč bych měla volat po nějakých nových zákonech? Už máme pitomých zákonů docela dost a pořád přibývají nové, i bez občanské inciativy. :o)
Zákony mají existovat proto, aby ochránily občany před chováním a jednáním, které je v rozporu s jakýmsi základním morálním kodexem. Je třeba postihovat vrahy, zloděje, násilníky. Není třeba mít zákony pro každé dvě "znepřátelené" zájmové/názorové skupiny, každý člověk něčím někoho omezuje, to nelze řešit legislativně - leda bychom chtěli žít v Orwellově čtyřiaosmdesátém.
Omezují mne psí hovna na chodníku? V podstatě ano, musím dávat větší pozor, kam šlapu. Mohu poslat do háje člověka, který nechává psa srát na ulici a nesebere to po něm? Jistě. Můžu mu i nadávat, soudit se se mnou jistě nebude. Nemůžu mu do toho hovna strčit nos, byť bych velice ráda, protože to už by se asi soudil. Ale abych kvůli tomu vyžadovala zákon? Existuje vždy nejméně jedna alternativní možnost - např. uspořádat sbírku na počišťovače, když na něj nemá radnice prostředky. Třeba.
Omezují mne automobilisti v centru Prahy? Jistě, hlukem, smradem, jízdou odporující předpisům, nesprávným parkováním na chodnících... Mám kvůli tomu chtít zákon? I kdyby existoval, stejně ho bude každý obcházet, protože holt už mají ty prdele tak rozsezené a nožičky tak pohodlné, že přece nebudou jezdit sockou jako nějací žebráci. Všechna již zavedená opatření jsou k ničemu.
Zákon nezmění lidské myšlení... proto mi přijde zcela nepodstatný. Pokud dnes ty tisíce aut do centra Prahy jezdí, i když NEMUSÍ, zákon nepomůže... prostě tam BUDOU jezdit dál, i za cenu toho, že si budou obstarávat falešná potvrzení od policajtů atd. Prostě BUDOU. To není o zákonech, to je o lidech, stejně jako s tím kouřením...
|
|
|
| Klára | •
|
(21.1.2005 9:29:18)
Když holt někdo nechce a nechce, tak to prostě nepřečte a nepřečte pořádně, že, Monty? Psala jsem zcela jasně, že do centra autem nejezdím, zcela vyjímečné jsou akce typu přeprava babičky k lékaři apod. A nikdo tě nenutí věřit v mé zdravotní problémy, já vím sama dobře, jak to je. To, že tobě MHD nevadí, neznamená, že nevadí mě.
|
|
|
| Lucka + Martínek 3r. | •
|
(21.1.2005 0:33:27)
Musím s Tebou souhlasit,pražská MHD je katastrofa. Všude schody, několikrát se mi stalo, že mě lidi i s kočárem, který jsem nesla, skoro sejmuli, bohužel, jednou se mi to stalo doopravdy. Tak jsem začala jezdit autem. Sice jedu sem tam krokem, ale dítě je s v sedačce,nekymácíme se v autobuse nebo v tramvaji, nikoho se nemusím doprošovat o pomoc, všechno naházím do kufru a na dítě mi kde kdo nechrchlá. Kdyby byla pražská hromadka co k čemu, tak se nebojím jí použít. Ale takhle? Několikrát se mi stalo, že jsem zůstala na zastávce trčet, zkrátka na moje prosby každý zavrčel něco jako "nemám čas" nebo "máš doma sedět na pr.. ty slepice" ! no a po tom, co mne nějaký dobrák skopnul na schodech na Kačerova,když jsem vedla v jedné ruce synka a v druhé nesla složený kočár jsem do MHD nevlezla.
L.
|
| La Pepa | 
|
(21.1.2005 12:18:48)
No, Kačerov je v tomto ohledu opravdu lahůdka, já tam bydlím a čekám mimi, takže už si to představuju taky. Ty schody jsou tam příšerně úzké, lidí mraky a často na schodech není k hnutí.
Když člověk nejede ve špičce, tak to ještě docela jde, ale když si představím pokus proniknout do metra nedejbože okolo 7:30 ráno, obstírají mě mrákoty. Někdy se na schody, kterými se na perón vstupuje, dokonce stojí fronta, která i pomalejší tvory na schodech popohání svým tempem.
LaPepa
|
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(20.1.2005 16:23:31)
Tak tu sleduji diskuzi vesnice versus město, a MHD versus auto.
Katka píše - kafíčko na terásce, vesnice bezva. Tak Katko, my taky bydlíme na vesnici, ale že by to byla taková sláva, to teda není. Například u nás NEJSOU žádná dětská hřiště, žádné prolézačky, houpačky, NIC PRO DĚTI. To, co tu je, je v areálu školky a školy. Naprosto běžné tu je, že si děti hrají na silnici - ale zakažte jim to, když nemají kam jinam jít... Dále: nákup se dá pořídit i ve vesnickém konzumu. No tak nevím, ale v "našich" třech obchodech se nedá sehnat spousta věcí, které potřebujeme, a část místního zboží je dosti drahá - jinými slovy stejně se musí párkrát týdně zajít na nákup ve městě. A to nemluvím o školních potřebách, oblečení, hračkách a dalších věcech, které se tu vyskytují vyloženě sporadicky.
Pak se tu hovořilo o MHD a autech. Jó auta, těmi se tak bezva cestuje! To bych chtěla mít dvě pěkná auta v rodině a moci si autem dojet kdykoliv a kamkoliv! Jenže to nám teda nehrozí, jsme rádi, že máme jednu starou škodovku a že s ní párkrát do měsíce zajedeme na velký nákup do města či na návštěvy k příbuzným - na víc prostě nejsou peníze. A domnívám se, že nejsme ani zdaleka sami, kdo počítá korunky, a když se někam už chce dostat, tak holt MUSÍ volit MHD.
Pak je tu mezi řádky představa, že na vesnici si člověk užívá čistého vzduchu bez aut. No, čistší vzduch může sice být (pokud se třeba z ekonomických důvodů netopí místo dávno zavedeného plynu pevným palivem, protože na plyn nejsou peníze...), ale auta na vesnici - na rozdíl od takové Prahy - jsou prostě nezbytná. Už to tu někdo zmínil, doprava bývá mizerná, do některých obcí zajede autobus dvakrát denně, a kam zajede "něco" víckrát, tak i přesto mohou být problémy dostat se ve správný čas na správné místo... Samozřejmě - až na výjimky; my máme to štěstí, že naše vesnice leží na hlavní železniční trati a ještě je jakousi dopravní křižovatkou, takže tu jezdí vlaky relativně často - ale většina obcí takové štěstí nemá.
Další postřeh. Katka uvádí něco v tom smyslu, že každý si volí mezi určitým pohodlím a výhodami měst, a mezi vesnicí a jejím klidem. Mezi řádky čtu jednu zvláštní informaci: mám dojem, že si Katka myslí, že když v takovém výběru někdo zvolí město, pak je to jeho blbost, za kterou musí zaplatit tím, že město je nečisté, plné kouře, hluku a špíny. No. Jednak si myslím, že by takové lidi neměla odsuzovat. Skutečně záleží na tom, jaké kdo má priority, zájmy, touhy a potřeby. Když někdo miluje divadla, kulturu, nebo chce dát dítěti co nejlepší možné vzdělání počínaje možností výběru školy a konče zájmovými kroužky - je pro něj bydlení na vesnici skutečné utrpení - pokud pochopitelně není natolik bohat, aby, jak jsem psala výše, mohl kdykoliv kamkoliv zajet autem. A za druhé - i lidi, kteří z nějakých důvodů v tom městě žijí (a Katko, určitě ne všichni takříkajíc dobrovolně) - mají podle mě právo na to žít v příjemném prostředí a bez potíží, které se tu na diskuzi občas přetřásají (auta naňahňaná kolem chodníku, pískoviště plná špačků a jehel, dětská hřiště znečištěná psími výkaly apod.).
Uvedu poslední myšlenku. Není všechno jen v automobilech nebo v nepříznivém rozvržení zástavby města. Ono jde o celkovou atmosféru naší společnosti. Většina lidí z naší společnosti je hrozně zaměřená na svůj vlastní prospěch - a to i ti mocní, kteří rozhodují, včetně "pouhých" zastupitelů měst. Korupce bují, sobeckost a vlastní prospěch je pro mnohé z nich patrně větší motivace než prospěch obyvatel města. Příklad? Jedno město z našeho kraje. Posledních pár let sleduji, jak systematicky likviduje jednu vzrostlou zeleň za druhou. Vždycky se najde aspoň jeden "dobrý důvod" pro likvidaci vzrostlých stromů - jednou proto, že ohrožují bezpečnost provozu, podruhé kvůli "modernizaci" parku, potřetí je to údajná přestárlost stromů, počtvrté se místo krásných topolů vybuduje benzínová pumpa... Ano, pokud na místě, kde se kácelo, zůstává zelené prostranství, zasadí se nové stromy. Ale ty ještě hezkou řádku let nedají ten stín, jako původní porost, a ani tolik krásy ani kyslíku...
Pokud by se měl život ve městech změnit k lepšímu, nejdřív by lidé obecně měli začít víc myslet na ty druhé, a v rámci svých možností dbát na to, aby ostatní lidi nepoškozovali. Jinými slovy - nebýt takovými sobci, jakými mnozí z nás jsou.
M.
|
|
| Jana | 
|
(20.1.2005 21:00:22)
Vzdycky mam dojem, ze jsou DVE prazske MHD. Jedna je ta, kterou jezdim ja a druha je ta, kterou jezdi ti, kteri vyhradne pouzivaji auto ;o)
Ridici aut jezdi spinavymi vagony plnymi bezdomovcu, bacilu, odpadku a neochotnych lidi, kteri matku s ditetem radeji skopnou ze schodu...
Ja zrovna dnes jela ve spicce s velkym kocarem (s ditetem ma min 25kg) hodinu v mhd - vysoky bus, barierove stanice, prestup, eskalatory. Nekolikrat se mi SAMI lidi nabizeli a pomahali mi s kocarem (a je to casta situace, se kterou se setkavam pravidelne) - v kom, v cem asi bude problem? :o)
J.
|
| Delete | 
|
(21.1.2005 1:52:25)
Jani,
no ono asi dost záleží na dopravním prostředku, mi přijde...
Já jezdím MHD se třemi dětmi...golfky + krosna + za ruku....Dokud jsem používala dvojčecí kočár, v úvahu pro mě připadaly jen nízkopodlažní autobusy a tam jediné, co od lidí potřebuju, je uvolnění místa vyhrazeného pro kočárky...no občas se tak stalo, ale že by pokaždé, to ne a setkala jsem se i s výrazivem, co tam s tím tankem dělám a tak...
Tak tedy jezdím s krosnou a s golfkami....ty unesu, i když mám na zádech krosnu s dítětem, jen musím včas nechat nastoupit a vystoupit tu, co jde pěšky a taky nesundavám krosnu ze zad, což by se v MHD mělo, že jo...Teda někde jsem četla, že batoh by měl mít člověk v ruce, aby nepřekážel ostatním cestujícím....Ale lidem míň vadí krosna než dvojčecí kočár, asi :-)).
V nízkopodlažních autobusech, kde vlastně žádnou pomoc nepotřebuju, s Lenkou (skoro 3,5 roku) už jsme celkem sehrané, dokonce mi už přestala utíkat přes celý autobus, aby si mohla sednout a když není místo hned u místa pro kočárek, tak klidně celou cestu stojí. Ještě se mi nestalo, aby mi někdo pro ni nabídl místo, zato mně s krosnou na zádech cpou na sedadla pořád a tak dokola vysvětluju, že se s tím jednak špatně sedí a druhak musím držet kočár, protože při prudším zabrždění autobusu letí kočár i dítě....nevýhoda golfek, jsou moc lehké...Často mi někdo pomůže s Lenkou při vystupování, takže pak mám na manipulaci s golfkama obě ruce...Celkově hodnotím nízkopodlažní autobus jako nejpříjemnější způsob cestování a to nejen proto, že jsem tam nejsamostatnější, ale skutečně jsou tam lidé většinou příjemní...
Vsuvka: V úterý jsem vezla Lenku do Sokola, na zastávce jen já a nějací lidé v boudě, co čekali na jiný autobus, jinak všude prostor....Ayutobus přijel celkem plný, tak jsem se postavila stranou od prostředních dveří a ještě našikmo, aby se za mnou dalo projít..musela jsem počkat, až všichni vystoupí, abych se vešla na plošinu pro kočárky...a když už jsem měla nastupovat (čekalo se jen na mě, nikdo jiný tam nebyl), začal se mi mezi golfky a autobus cpát proud lidí, co vystupoval zadními dveřmi, i když za mnou měli místa na projítí dost.....fakt jsem měla strach, že autobusák zavře dveře a odfrčí...Dalším autobusem už bychom cvičení nestihli a navíc by nebyl nízkopodlažní, další takový jel skoro až za hodinu....Pěšky je to na hodinu a v tom počasí....no Lenka by byla asi hodně zklamaná, naštěstí autobusák počkal...
Klasické autobusy už moc nepoužívám, snažím se vyhledávat ty nízkopodlažní....ale když přeci....Prakticky vždycky mi lidé pomůžou vyvést Lenku z autobusu, ale nastoupit musím zvládnout sama a vystoupit s kočárem taky. Plošina pro kočárky bývá plná a ne vždy mi uvolní místo alespoň na šířku golfek. Místo k sezení nikdo nenabízí. O pomoc si většinou neříkám, protože vím, že jsem schopná to zvládnout sama.
Metro je jak kdy, vím už, kde je bezbariérový přístup (přijde mi, že teď už snad skoro všude jsou minimálně ty děsně pomalé plošiny) a v nejhorším zvládnu i normální schody. Ale strach, že mě z nich někdo skopne, mám...opravdu lidé v tu chvíli dělají, že mě nevidí. Starší paní bývají většinou milé a často nabídnou ruku Lence...Nejvíc a nehraději používám eskalátory, Lenka je zvládá v pohodě a já s kočárem taky....V metru mě opět pouštějí sednout, ale jen na trase C, kde jezdí nové vagóny a jsou tam sedačky a ne lavice. Nevím, jestli je to lidma nebo těma sedačkama, ale např. na Béčku mě nikdo sednout nepouští a pamatuju si, jak jsem už těhotná s Lenkou v kočárku stepovala na Karláku dobrých 5 minut a prosila každého kolemjdoucího o pomoc snést kočárek dolů.....
No a nejhůř se cítím v tramvajích. Mají strmé a vysoké schody a poměrně úzké dveře, takže vynést tam golfky je pro mě už docela oříšek. Lenku nechám vždy nastoupit (vystoupit) první a pak "bejčím". Ještě ani jednou se mi nestalo, že by mi někdo pomohl, nahoru nebo dolů...vlastně jo, jednou mi pomohli nahoru...ale taky se mi stalo teď v pondělí, že i když vystupovali ve stejné stanici, nechali mě, ať si s tím poradím a pak teprve přišli ke dveřím a vystoupili....Nikdy mi nikdo nenabídl místo k sezení, o Lence ani nemluvím, v tramvaji si sedla snad jen jednou a to jen díky tomu, že jsme nastupovali do poloprázdné a to sedadlo u plošiny bylo volné. Taky se mi lidé někdy cpou na plošinu, když tam stojím s kočárkem a opírají se o zábradlí, i když je zbytek tramvaje volný. Plošinu pro kočárek neuvolňují...
Možná, že kdyby jezdily tramvaje tady, měla bych jiné zkušenosti, možná to není dopravním prostředkem ale čtvrtí...
No každopádně MHD používám hodně, téměř denně, ne že bych musela, ale nechce se mi chodit s nimi stále na stejná místa. Auto je možná pohodlnější a klidně bych mohla mít i svoje, ale já se řídit bojím, zejména s dětmi vzadu. Pěšky je to u nás všelijaké, Lenka toho ujde celkem dost, ale taky ne vždycky, určitě ne za každého počasí a jsou jen dva způsoby, jak by nemusela pěšky. Dvojčecí kočár a kiddy board (plně naložené a s dětmi to znamená 60 - 65 kg, do kopce a z kopce to chce už docela páru) nebo dvojčecí golfky a krosna, což je zase boj s obrubníky a úzkými chodníky (a lahůdkami v podobě lamp uprostřed chodníku, jak je tomu třeba cestou ze Zálesí na Novodvorskou).
Takže nejsem automobilista, ale stejně nejsem z pražské MHD nijak odvázaná. Ale jsou i horší MHD než je ta pražská a já zatím nemám chuť způsob dopravy měnit. Jen jsem zvědavá, jak se budu tvářit, až holky odrostou všem kočárkům a krosnám...
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)