Re: NEUMÍM cestovat po Praze jinak.... Aneb sobci v nás?

Tak tu sleduji diskuzi vesnice versus město, a MHD versus auto.

Katka píše - kafíčko na terásce, vesnice bezva. Tak Katko, my taky bydlíme na vesnici, ale že by to byla taková sláva, to teda není. Například u nás NEJSOU žádná dětská hřiště, žádné prolézačky, houpačky, NIC PRO DĚTI. To, co tu je, je v areálu školky a školy. Naprosto běžné tu je, že si děti hrají na silnici - ale zakažte jim to, když nemají kam jinam jít... Dále: nákup se dá pořídit i ve vesnickém konzumu. No tak nevím, ale v "našich" třech obchodech se nedá sehnat spousta věcí, které potřebujeme, a část místního zboží je dosti drahá - jinými slovy stejně se musí párkrát týdně zajít na nákup ve městě. A to nemluvím o školních potřebách, oblečení, hračkách a dalších věcech, které se tu vyskytují vyloženě sporadicky.

Pak se tu hovořilo o MHD a autech. Jó auta, těmi se tak bezva cestuje! To bych chtěla mít dvě pěkná auta v rodině a moci si autem dojet kdykoliv a kamkoliv! Jenže to nám teda nehrozí, jsme rádi, že máme jednu starou škodovku a že s ní párkrát do měsíce zajedeme na velký nákup do města či na návštěvy k příbuzným - na víc prostě nejsou peníze. A domnívám se, že nejsme ani zdaleka sami, kdo počítá korunky, a když se někam už chce dostat, tak holt MUSÍ volit MHD.

Pak je tu mezi řádky představa, že na vesnici si člověk užívá čistého vzduchu bez aut. No, čistší vzduch může sice být (pokud se třeba z ekonomických důvodů netopí místo dávno zavedeného plynu pevným palivem, protože na plyn nejsou peníze...), ale auta na vesnici - na rozdíl od takové Prahy - jsou prostě nezbytná. Už to tu někdo zmínil, doprava bývá mizerná, do některých obcí zajede autobus dvakrát denně, a kam zajede "něco" víckrát, tak i přesto mohou být problémy dostat se ve správný čas na správné místo... Samozřejmě - až na výjimky; my máme to štěstí, že naše vesnice leží na hlavní železniční trati a ještě je jakousi dopravní křižovatkou, takže tu jezdí vlaky relativně často - ale většina obcí takové štěstí nemá.

Další postřeh. Katka uvádí něco v tom smyslu, že každý si volí mezi určitým pohodlím a výhodami měst, a mezi vesnicí a jejím klidem. Mezi řádky čtu jednu zvláštní informaci: mám dojem, že si Katka myslí, že když v takovém výběru někdo zvolí město, pak je to jeho blbost, za kterou musí zaplatit tím, že město je nečisté, plné kouře, hluku a špíny. No. Jednak si myslím, že by takové lidi neměla odsuzovat. Skutečně záleží na tom, jaké kdo má priority, zájmy, touhy a potřeby. Když někdo miluje divadla, kulturu, nebo chce dát dítěti co nejlepší možné vzdělání počínaje možností výběru školy a konče zájmovými kroužky - je pro něj bydlení na vesnici skutečné utrpení - pokud pochopitelně není natolik bohat, aby, jak jsem psala výše, mohl kdykoliv kamkoliv zajet autem. A za druhé - i lidi, kteří z nějakých důvodů v tom městě žijí (a Katko, určitě ne všichni takříkajíc dobrovolně) - mají podle mě právo na to žít v příjemném prostředí a bez potíží, které se tu na diskuzi občas přetřásají (auta naňahňaná kolem chodníku, pískoviště plná špačků a jehel, dětská hřiště znečištěná psími výkaly apod.).

Uvedu poslední myšlenku. Není všechno jen v automobilech nebo v nepříznivém rozvržení zástavby města. Ono jde o celkovou atmosféru naší společnosti. Většina lidí z naší společnosti je hrozně zaměřená na svůj vlastní prospěch - a to i ti mocní, kteří rozhodují, včetně "pouhých" zastupitelů měst. Korupce bují, sobeckost a vlastní prospěch je pro mnohé z nich patrně větší motivace než prospěch obyvatel města. Příklad? Jedno město z našeho kraje. Posledních pár let sleduji, jak systematicky likviduje jednu vzrostlou zeleň za druhou. Vždycky se najde aspoň jeden "dobrý důvod" pro likvidaci vzrostlých stromů - jednou proto, že ohrožují bezpečnost provozu, podruhé kvůli "modernizaci" parku, potřetí je to údajná přestárlost stromů, počtvrté se místo krásných topolů vybuduje benzínová pumpa... Ano, pokud na místě, kde se kácelo, zůstává zelené prostranství, zasadí se nové stromy. Ale ty ještě hezkou řádku let nedají ten stín, jako původní porost, a ani tolik krásy ani kyslíku...

Pokud by se měl život ve městech změnit k lepšímu, nejdřív by lidé obecně měli začít víc myslet na ty druhé, a v rámci svých možností dbát na to, aby ostatní lidi nepoškozovali. Jinými slovy - nebýt takovými sobci, jakými mnozí z nás jsou.

M.