| TomášX | 
 |
(7.11.2002 8:42:41)
Díky vám se dá v tomhle světě aspoň trochu žít !!! Není na světě hezčí pocit, než pocit, že jsem se musel v něčem omezit, něco si odepřít, abych mohl pomoci někomu, kdo to opravdu potřebuje, abych mohl udělat radost někomu, kdo ji chce ode mne přijmout. Všechny ty ostatní hyeny, které odepsaly na tenhle článek, by nejraději tu starou paní ukamenovaly, snad by z ní z kapes vypadlo aspoň 15,60 a co je nejdůležitější, udělaly by to na veřejnosti, aby každý další starý člověk, který bude potřebovat pomoct, protože už dál nemůže, aby držel hubu a raději někde ve škarpě zdechnul - STYĎTE SE !
- - - - - - - -
P.S.: A ty, Kláro, mi napiš adresu, pošlu ti tu tisícovku i s úrokem v běžné diskontní sazbě ČNB. Tvůj původní příspěvek byl aspoň nejméně emocionální, aspoň ty z nich jsi měla trochu radosti z toho, že jsi udělala dobrý skutek. Možná i ta paní bude mít letos z čeho koupit si rohlík k snídani a čaj k večeři, když už ty "zimní boty pro mně" nosí osmým rokem...
|
| Carewna | 
|
(7.11.2002 9:09:08)
Klára to určitě myslela dobře, ale Tomáši, uvědom si, že to přísloví "Pro dobrotu na žebrotu!" nevzniklo bezdůvodně.
Netvrdím, že ta babka to udělala schválně, myslím, že se musela cítit trapně, když o pomoc musela žádat cizí lidi, ale jak už tady psali ostatní, my nevíme, jestli předtím zkoušela své příbuzné, banku, nebo sociální odbor ...
Já jsem půjčovala a vždy jsem dopadla jako Klára. V době, kdy já vydělávala 4 000 čistého, z čehož 1,500 padlo na pronájem, si ode mně bývalá kolegyně, t.č. modelka půjčila 2 000 korun. Myslíš, že je vrátila? Ne. Vždy, když jsem jí upomínala (a dělala jsem to opravdu nerada, já blbec se jí u toho téměř omlouvala), tak mně někam pozvala, aby mi oznámila, že teď zrovna peníze nemá, a když platila účet za nás OBĚ, s bohorovným klidem mi řekla, že si to odečte od dlužné částky ?! Taky jsem na Vinohradské potkala starého pána, který žádal pětikorunu na známku, skoro u toho brečel, to víš, že jsem mu je dala, další týden mně jsem ho potkala znovu, a znovu stejná písnička, tak jsem mu řekla, že teď už ne. Za další týden jsem ho potkala znovu, ale už si mně pamatoval, tak se jenom otočil k výloze.
Ne, teď už nepůjčuju, nedávám a nerozměňuju drobné na ulici. I dobrá vůle má své hranice.
Mimochodem, ta poznámka "o botách pro mně" byla velmi nevhodná, Klára VŮBEC neměla povinnost nikomu půjčit, a co si se svými penězi bude dělat, záleží jenom na ní.
Přeju všem hezký den!
|
|
| Anička, | •
|
(7.11.2002 12:53:42)
Mě se zdá divné obhajovat paní, o které nevíme, proč peníze potřebovala. Takoví lidé způsobí, že člověk ztratí důvětu. Moje dcera se dvěma malými dětmi žila z životního minima. U nich v domě byli manželé, on invalidní, s malým miminkem. Začalo to půjčováním a nevracením mouky, cukru, vajíček a skončilo půjčením 1500 Kč protože miminko nemělo na sunar a oni na činži. Jaké bylo překvapení, když se zjistilo, že na činži dluží za půl roku a koupili si televizi a hi-fi věž. Dcera už se taky vyléčila. Ta babička na tom mohla být opravdu špatně ale taky mohla jen využít dobrých lidí.
|
|
| Jarmusha,David 7/01,Diana 2/03 | 
|
(7.11.2002 14:48:14)
Mne tedy prijde ponekud bezohledne, ze si stara pani pujcila prave od rodiny s dvema detmi, kdyz takove rodiny maji do kapsy casto jeste hloubeji nez nekteri duchodci (zvlaste jeli manzelka na materske dovolene) a penize pak nevratit.
Tobe, TomasiX, bych chtela rict, ze nazyvat hyenami nekoho, kdo nema chut jen tak po svete rozdavat SVE tisicovky, ktere sam potrebuje jako sul, povazuji za docela nevhodne.
Stejne jako Zuzana si myslim, ze stara pani v tomto pripade spise vyuzila situace nez cokoliv jineho - proc Klaru o ty penize nepozadala na ulici, kde se potkavaly? Misto toho si zjistila, kde bydli a jak se jmenuje a sla primo k ni do bytu. Pusobi to na me tak, jakoby dobre vedela, ze na ulici clovek snadneji odmitne... Nevim, skutecne muzeme tezko soudit, kdyz pani nezname.
Klaro, co treba pockat, az pani dostane duchod a chodit si k ni aspon pro mensi splatky, kdyz uz by to nemohla dat najednou...?
|
|
| Daniela | •
|
(7.11.2002 19:16:55)
Tomáši, mluví z Tebe nadhled člověka, který "nějakou tu kačku" má a může ji postrádat. Není to tak dlouho, co by mi tisícovka udělala "díru" do rozpočtu na pěknou řádku dní. Teď bych přišla jen o pár iluzí, ale předtím by to byl fakt průšvih. Přirovnala bych tu situaci ke sbírkám na povodně (a že leckdo z nás daroval těch peněz dost) a vzápětí zjistíš, že se ty peníze nikdy nedostaly k těm lidem, kteří je opravdu potřebovali, že si "pomohl" někdo jiný. To zamrzí. Ten pocit, že jsi chtěl pomoci a ono to bylo nějakým způsobem zneužito.
|
|
| Klára, 2 kluci | •
|
(7.11.2002 20:12:37)
Vážený Tomáši, já nemám slov... nemusím tu přece obhajovat, zda potřebuju či nepotřebuju nové zimní boty, i kdybych si koupila dvacatery kozačky z krokodýlí kůže, měla bych právo na to, aby mi ta paní peníze vrátila! Já jsme jí je NEDALA, dohodly jsme se, že je vrátí a to je rozdíl! Pokud pošlu peníze na povodňové konto, nechci je zpátky, pokud je někmu půjčím a on odmítá říct na co a tvrdí, že je vrátí, měl by je vrátit. Mám pocit, že žiješ v jiném světě než já. Kolikatimístné je číslo na tvé výplatní pásce? Pěti nebo snad šestimístné?
|
| TomášX |
|
(19.11.2002 12:09:21)
... ještě jednou Ti opakuju a z mého druhého příspěvku to vyčteš,
že v mé první reakci jsem nereagoval na článek samotný, ale na "přitakání",
kterých bylo do té doby tuším šest nebo sedm.
- - - - - - - -
Čtu si celou tu diskusi dnes ještě jednou a našel jsem v ní jen čtyři
příspěvky lidí, kteří v sobě mají Lásku. Je mi to velice líto,
v jak morálně rozvráceném světě jsme se za těch pár desítek let
komunismu a následné "postarej-se-sám-o-sebe" demokracie ocitli.
Moje výplatní páska je pětimístná, nic víc a nic míň. Včera jsem četl
článek o podnikateli, který vlastnil podnik o stotřiceti zaměstnancích
a vinou demokraticky zvoleného státního aparátu ho finanční úřad
neoprávněně byrokratickou účetní chybou obral o JEHO TŘINÁCT MILIONŮ
a po šesti letech KDY ZTRATIL NAPROSTO VŠECHNO ho přivedl do situace,
kdy s podlomeným zdravím přespává na zrušené autobusové zastávce a
nemá už ani sílu bojovat s legislativou. Námi demokraticky zvolenou
legislativou.
- - - - - - - -
Nemá cenu, abys namítala, jak lehce nebo s nadhledem se mi mluví,...
když jsem poznal svoji Lásku, neměla zaměstnání a musela uživit sebe
a svého šestiletého syna, který právě šel do první třídy. Ráno snídala
hrnek čaje, přes den láhev Dobré vody a k večeři si s Lukášem uvařili
brambory, někdy když zbylo, měli deset deka salámu. Každý měsíc ale
měla stopadesát korun na telefonní kartu, aby mohla zavolat své kamarádce
nebo jinému známému, kdo byl ještě potřebnější, pohladit ho slovem,
nabídnout pomoc s hlídáním dětí, v domácnosti,... Lásku, skutečnou
Lásku, pozná jen málo lidí v životě. Tahle diskuse je toho příkladem.
Můžu Ti říct, že i kdyby mi zbylo z mé výplatní pásky jen stopadesát
korun, budu Ti je sedm měsíců posílat, abys pochopila, že není darem
ten dar, který dá člověk ze svého přebytku, ale ten, který dá ze svého
nedostatku...
- - - - - - - -
Jistě, máš pravdu, ta žena hovořila o půjčce a měla by tedy peníze vrátit.
Přijmi tedy ty peníze ode mne a nenech do svého srdce vstoupit nenávist
k ženě, která se možná bojí říct, že už ti ty peníze nikdy NEZVLÁDNE vrátit.
- - - - - - - -
A nejsem Tomáš, jmenuju se Standa.
|
| TomášX |
|
(19.11.2002 12:15:39)
četl jsem teď Tvůj druhý článek,... "Básničková komunikace"
i reakce ostatních na něj. Jsi na tom špatně pouze ve svém srdci,
majetkově určitě ne, rodina, kde si hrají děti na počítači hry
i s tatínkem... to není strádající rodina.
- - - - - - - - - -
Spíše bych řekl, že si ZA SVÉ PENÍZE skutečně raději koupíš ty kozačky z krokodýlí kůže.
Promiň, ale te nejsi potřebná. Snad jen Tvoje duše.
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki | 
|
(19.11.2002 14:39:40)
Pro TomášeX nebo Standu
Sleduju celou diskusi o nevrácené tisícíkoruně. Nečekám nějaké řešení a ani mi nepřipadá důležité do ní zasahovat, protože nemám ráda zbytečné spekulování a pokud neznám tu paní, nebudu jí ani hájit ani hanit. Stando, pořád se tady odvoláváš na Lásku a dobrotu. Nemůžu si pomoct, ale z tebe cítím takový vztek a promiň i zlobu, že se divím, kde bereš tu odvahu a jistotu Kláru jednoznačne odsuzovat. Tu paní neznáš, neznáš ani Kláru, proto si myslím, že si dovoluješ opravdu hodně.
Mně se stala podobná příhoda, když jsem opravdu byla v situaci, že jsem měla v peněžence dvě stovky, bůhví dokdy, dlužila jsem za nájem za dva měsíce (10 000), měla jsem odpojený telefon a byla jsem bez práce. Zastavila mě starší paní s takovou tou taškou na kolečkách a se slzami v očích mě prosila, jestli bych si od ní nekoupila pár kompotů, že mi je i pomůže odnést domů, abych se s tím netahala, ještě dnes mám knedlík v krku, omlouvala jsem se jí, že mám jenom ty dvě stovky, bojím se je rozměnit, aby ještě aspoň chvíli vydrželi v celku, že nemám ani ty kompóty, které bych prodala na ulici, rodiče daleko, od kterých bych se styděla si půjčovat, nejsem na to zvyklá. Společně jsme si poplakali, já se omlouvala, že nemůžu pomoct, ona se omlouvala, že obtěžovala a takto jsme se rozešli. Obě jseme byly bez rodiny, bez prostředků, bez přátel, které může člověk bez ostychu poprosit o pomoc. Ale podle tvých soudů bych se měla asi stydět, že jsem jí nedala poslední peníz, protože já jsem mladá a práci si snad jednou najdu ?
|
| Květinka | 
|
(19.11.2002 15:11:23)
No já nevim, nechtěl Tomáš, teda Standa tak nějak vyjádřit, že není umění (při situaci, kdy mám peníze na základní živobytí, plus ještě něco navíc)půjčovat peníze těm, kdo je vrátí? Že je naopak chvályhodné "půjčovat" peníze lidem, kteří je už nemohou vrátit?
|
| Jana Z. | 
|
(19.11.2002 15:20:30)
moc tu diskusi nesleduji, jenom fakt zbezne, ale myslim, ze je velky rozdil mezi tim PUJCIT penize nekomu s vedomim, ze dotycny SLIBIL penize vratit (dobre, kdyz neni na vraceni, tak se alespon omluvit a vysvetlit ci neco pod.) a mezi tim penize DAROVAT..
|
| Květinka |
|
(19.11.2002 16:12:49)
Jano, rozumím tomu. Ano,j istě, že je to rozdíl ve slovech půjčit a darovat, s tím souhlasím. Ale když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně jedno, pokud je to určeno pro člověka potřebného, nebo ne? Přece pocit podvedenosti a hrozného světa není namístě, když to ta paní prostě nemůže vrátit, ač chce. Vždyť to je naopak radost z toho, že někomu potřebnému, kdo je na tom hůř než já, bylo pomoženo, ať už darováním nebo nevratnou půjčkou....
|
| Ája, 18. týden | •
|
(19.11.2002 22:54:41)
možná se budu opakovat, ale ještě jednou:
Je velký rozdíl něco si půjčit s tím, že to možná nebudu moci vrátit, a něco si půjčit, slíbit, že to určitě vrátím, a pak se začít věřiteli vyhýbat, aniž bych se pokusila vysvětlit mu důvod, proč zrovna svému závazku nemůžu dostát.
Stejně tak je rozdíl někomu něco půjčit a být srozuměn s tím, že je to vlastně dar, že mi to ten člověk nikdy nevrátí, a půjčit a domnívat se, že své peníze dostanu zpět. Ten rozdíl je ještě větší, jestliže sama mám málo, počítám s tím, že mi to dotyčný vrátí, a když ne, dostanu se sama do potíží (jako se to stalo Kláře). Dar přeci musí být DOBROVOLNÝ, ne? Udivuje mne, že tady někteří situaci obhajujete tvrzením, že ať dar nebo nevrácená půjčka, je to vlastně všechno v pořádku, protože to dostal potřebný člověk. A co ten, který v dobré víře pomohl a zklamal se? Jeho důvěra snad neznamená nic?
TomášiX, Stando, nebo jak se vlastně jmenuješ, pro Tebe taky pár slov. Máš plnou pusu Lásky s velkým L a morálně rozvráceného světa. To jsou sice náramně hezké řečičky, ale důležité jsou skutky. Z cizího se to doře rozdává, z toho krev neteče. Kdo Ti dal právo kategoricky prohlásit, že když Klára z dobrého srdce půjčila, co jí samotné bude chybět, a pak si drze dovolila zalitovat, že už své peníze asi neuvidí, je to známka jejího sobectví? Tvoje nabídka splácet z vlastního je sice na první pohled pěkná, ale nezlob se, vidím za ní (pokud bys byl vůbec ochoten ji splnit) jen snahu předvádět svou morální převahu (podívej se, jaký ty jsi sobec, to JÁ si utrhnu od úst a dám ti to). Jenom tím, že budeš vzletně mluvit o Lásce a nesobeckosti, se z Tebe ještě nestane ušlechtilý člověk.
Nezlob se, ale připadáš mi trošku duševně narušený.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Helena | •
|
(29.8.2004 19:15:02)
Kde bereš tu jistotu, že to ta paní potřebuje a jen to není profesionální podvodnice ? Kdyby byla opravdu v tísni a slušná tak přijde, omluví se, vysvětlí a domluví se, kdy bude moci peníze vrátit. Tohle chování svědčí pro podvodnici ne potřebou osobu.
|
|
| Yukona | •
|
(23.1.2005 16:59:14)
za tu reakci co jsi napsal a za to ze chces stare pani pomoct. Kdyz jsem cetla vsechny ty prispevky tak jsem se necitila ani ja dobre...ta pani urcite nema moc penez a urcite se citi spatne, neni zla....nekdy v zivote lidskem nastanou neocekavane problemy. Nedavno jsem mluvila s jednim svym znamym, je to muslim a ten treba neslavi narozeniny. Kdyz jsem se ho ptala proc, tak mi rekl ze radeji ty penize co by utratil za party da nejakemu chudemu cloveku. Ze z toho ma daleko lepsi pocit...
|
|
|
V její náručí
Bitva u SudoměřeStrakonice 
Autorské čtení Maria Safrata – KozákováJeseník 
Velikonoční pohádkaOstrava-město 
Terapie sdílenímPardubice 
Přátelský minigolfový turnaj pro veřejnostPraha 7 
Bitva u Sudoměře
Autorské čtení Maria Safrata – Kozáková
Velikonoční pohádka
Terapie sdílením
Přátelský minigolfový turnaj pro veřejnost
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)