13.11.2007 12:41:21 Katka
Co s nevhodnými dary?
Tak já začnu tím, že my jsme jako malí s bráchou většinou dostávali to, co jsme si přáli, když to bylo něco hodně drahýho, tak jsme to dostali ještě na půl k narozeninám, které máme oba v únoru, ale k tomu vždycky ještě něco. Máma uklízela většinou už v listopadu nebo začátkem prosince, aby byl o svátcích klid. Špatnou vzpomínku mám spíš na to, že táta dával mámě peníze a ta všechny dárky sháněla a kupovala sama, což bych možná ještě pochopila, ale nelíbilo se mi to, že jsme přišli ke stromečku, táta zaujal polohu ležmo na gauči a při rozbalování dárků usínal :o( Probral se tehdy, když mu někdo podal dárek...To vlastně trvalo, dokud jsem se nevdala protože teď je mu to asi před manželem blbý, takže se snaží oči udržet otevřený.
Jinak se mámy i bráchy ptám, co by chtěli (no, brácha-18 let) takže auto, I-pod a samý nereálný věci...takže dostane, co mě cvrnkne do nosu a myslim si, že by se mu to mohlo líbit. Máma, že nic nechce, takže to je to samý... S manželem si vezmeme kousek papíru a nakreslíme, co bysme si přáli :o) Někdy je to teda dost obtížný rozpoznat...
Já spíš řešim, co s dárkama, který se mi nehoděj, nebo jsou vyloženě k ničemu, je mi líto to vyhodit a zároveň to nechci nikde skladovat, ať už jsou to smradlavý parfémy, prošlý krémy a make-upy, který vůbec nepoužívám, nehodící se výbava a pod. Já sama nemám ráda nepraktický dárky, když něco kupuju tak u toho přemýšlím, jeslti to bude užitečný, jeslti z toho bude mít ten člověk radost (tim užitečnym nemyslim prášek na praní :o) nerada kupuju kraviny, je mi líto vyhodit peníze za něco, co ten člověk někam založí...
Odpovědět