Aneska1678 | 
 |
(15.11.2007 11:53:17) Máme malý byt, nevejde se nám sem ani stromeček, jen pár větví na parapet a nemáme stůl, ke kterému se vejdeme všichni, přesto bych si nejvíc ze všeho přála, strávit vánoce doma a ne doma u mých rodičů, jak bývá tradicí, ale jak jim to všem vysvětlit i nejstarší dítě se tam těší? Ráno přijedem a zdobíme stromeček, pak máme krupicovou kaši a odpoledne jdem na procházku, salát se připravuje den předem, kapr se smaží těsně před večeří, vše je v pohodě, až na to, že máma neustále upíjí víno a odpoledne už ani neví, co povídá, někdy má i dost jedovaté poznámky :( Toužím po úplně normálním večeru, kdy si zalezu do postele, obklopím se dětmi a cukrovím a budu se dívat na co já chci a nebudu muset čekat, až ostatní půjdou spát (ikdyž dávno dřímají v křesle), v pohodě se vyspím do dalšího dne a nebudu muset mrznout, protože naši na noc vypínají topení. Nebo mám opět zatnout zuby a vydržet to kvůli dětem a tátovi?
|
suzann | •
 |
(15.11.2007 12:17:52) jejda, tak to bych nikdy neudělala, trávit vánoce s rodiči - my jsme spolu rok, minule jsem hodně usilovala o to, mít "svoje" vánoce, i když jsme spolu byli jen 3 měsíce - a povedlo se ( i když jsme jeli na půlnoční do města, kde bydlí jeho rodiče a noc jsme strávili u nich - pro mě to bylo prostě hrozné... byla jsem zklamaná, že "zase musíme být u nich"...) a letos už manžel počítá s tím, že budeme mít svoje vánoce, a dokonce úspěšně odolává tlaku svých rodičů na to, abychom je strávili u nich ("Kde budete na vánoce? Kdy si přijedete pro dárky? - každou otázkou naznačujou, že bysme MĚLI!! být u nich...) Před rokem manžel navrhoval, strávit je jeden rok u jedněch rodičů a další u druhých, ale já jsem teď strašně ráda, že si děláme "své" vánoce. Navíc nejsem nadšená z žádné formy "vtírání se" ze strany jeho rodičů (ty musíme navštěvovat alespoň 1x týdně... moje rodiče jsou 150km daleko, ale já vím, že i kdyby sme bydleli 20 km od nich, nebudou se vtírat a dokonce jim každotýdenní návštěva bude lízt do soukromí...). Klidně po pár letech "jen našich" vánoc udělám to, že strávím nějaké u rodičů, ale teď mám pocit, že potřebujeme vybudovat samostatnost... A teď, jak na to, Anesko, aby si měla vánoce podle svého? Já bych to asi udělala takhle: Při nějaké příležitosti, kdy se sejdete všichni, bych nechala všechny vyprávět, jak si přejí strávit vysněné vánoce (nebo bych udělala prostě sešlost za tímto účelem). A navrhla bych, že buď se to každému postupně aspoň trochu zrealizuje (ovšem tady se může stát, že příští vánoce už se na to zapomene) nebo bych prostě řekla, že letos to uděláme jinak než obvykle a udělala bych si "své" vánoce plus tam zakomponovat to, co si přejí ostatní... Rozhodně bych se snažila si splnit své přání vánoc. Třeba se jim to zalíbí, pokud ne, budeš mít aspoň jedny vánoce své, nebo si je příště zase prosadíš. Máš taky právo mít to tak, jak chceš ty. Navštívit rodiče můžeš třeba až po svátkách vánočních na jeden/ dva dny. Pokud musí do práce, smůla... ;-)Jinak věřím tomu, že i děti budou nadšené, že zažijí zase něco nového. U nás je stále pár neshod kvůli tomu, že každý máme jiné zvyky o vánocích. Mě například trochu vadí, že manžel chce na stromečku barevná světýlka. Pro mě je to kýč. Je to blbost, já vím ;-D. On by celý vánoční den proseděl u televize, protože nesmí přijít o jedinou vánoční pohádku. Já televizi všeobecně nesnáším, a o vánocích jsem zvyklá jít se projít ven a být spolu, ne s televizí... Musíme si vyjít vstříc i přesto, že si děláme své vánoce. Moc bych se přimlouvala za to, aby sis Anesko prosadila své vánoce. Jsi taky článek rodiny, tvé přání by mělo mít stejnou hodnotu, jako přání tvého manžela a dětí!
|
Aneska1678 | 
 |
(15.11.2007 12:59:33) Díky, když jsem byla malá, chodívalo se k babičce a dědovi vždycky na první hod na oběd, proti tomu nic nemám, stejně vím, že tam zůstanem přez noc, ale to už zkousnu (ikdyž se nikdy pořádně nevyspím) :) Jenomže rodiče jsou prostě dotčený, že s nima nechcem být na štedrý večer, že budou sami. A manžel se mnou souhlasí doma ale jim to neřekne :( On bohužel už rodiče nemá a tak mě to tak trochu vyčítá.
|
suzann | •
 |
(15.11.2007 13:14:09) jasně. To je stejný jako s manželovo rodičema. Jsou dotčený když tak jsme míň jak jednou za týden (např. jejich pes štěká a oni na něj "Jó vynadej jim že málo choděj!") To prostě nemůžeš řešit. Já nevim, udělala bych to bejt v tvý situaci asi tak, že bych je nijak neinformovala, že tam nebudete (je to vaše povinnost? Neni. ), jen bych se zmiňovala mimochodem (např. "Až tu budete na vánoce.." "ale my tu nebudeme" atd.) K tomu že ti to manžel vyčítá. Píšeš že to je tak trochu (chápu že ne úplně) povinnost, být s rodiči na vánoce - tudíž tím pobytem tam si tak trochu jen odkrucujete povinný body, proto bych neřešila ani jejich ani manželovo vyčítání, protože plnohodnotnej čas spolu můžete strávit ještě mnohokrát, a je-li váš vztah dobrý, nebude na to mít vánoční návštěva vliv; není-li dobrý, vánoční návštěva to nerozsekne... Chci tím říct, že bych se na to neohlížela. A ještě něco, psala jsem o něčem jako rodinné sešlosti, kde bys vlastně přednesla svoje přání - napadlo mě, proč to neprezentovat jako jediné přání místo dárků k vánocům - jeden si přeje kolo, druhý televizi, třetí plyšáky, ty si budeš přát vánoce doma. Své vánoce. Třeba by to taky tak šlo. Přeju ti hodně pevné vůle a ať máš vánoce podle sebe :-) ať svoje nebo u rodičů - prostě ať jsou hezké :-)
|
|
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
 |
(15.11.2007 13:02:28) To je hrozně těžké, sama bych nevěděla, jak se rozhodnout. Já mám štěstí, vánoce s rodiči tráví bratr - nemá malé děti a je mu to prakticky jedno, kde se s přítelkyní nají. A my si můžeme vánoční zázrak dopřávat doma v klidu, jen my čtyři - už se moc moc těším.
|
|
Helena, tři dospělé děti | •
 |
(15.11.2007 13:19:45) Tuhle otázku jsme vyřešili v naší rodině už před třiceti lety. Dokud jsem byla svvobodná, trávila jsem samozřejmě vánoce s rodiči. Jakmile jsem se vdala, tak jsme távili Štědrý večer sami a druhý den jsme měli totéž u rodičů. Děti měly od malička vánoce doma- ty pravé a ještě druhé u babičky- na které se netěšily o nic méně. Některý rok jsme jezdili k manželovým rodičům, nebo je pozvali na Štědrý večer k nám. Teď, když už naše děti mají své rodiny, dodržujeme tradici - 24. prosince každá rodina doma, 25. prosince všichni u nás - naštěstí máme velký byt, sejde se nás tak kolem dvanácti. Podotýkám, že když někdo zrovna nechce, tak zůstasne jednoduše doma a třeba si zaleze do postele s knížkou, jak říkáte vy.Na vánoce by mělo platit více než kdy jindy - cokoliv děláte- mělo by vás to těšit. A jestli ne, tak to zkrátka nedělejte.
|
|
Katka | •
 |
(15.11.2007 13:29:58) Osobně si nedovedu představit Vánoce s rodiči - respektive být do něčeho nucena. Tedy myslím tím Štědrý večer. Štědrý den se svou rodinou beru jako naše hluboké soukromí, které kdyby mi chtěl někdo narušit, tak se důrazně ohradím. Naštěstí máme rozumné rodiče, už tady v minulosti nějaké náznaky na společně strávený Štědrý večer byly, ale stačilo říct jen jednou.
|
|
Šárka | •
 |
(18.11.2007 21:05:16) Možná Vaše maminka upíjí tak nějak na kuráž, aby to všechno zvládla. Myslím včas večeři, nazdobený stůl, dárky pod stromečkem ... Znám něco podobného jednak z vyprávění mých kolegyň a ze své zkušenosti, že tak nějak padá na ty mámy taková ta nervozita. A co vám poradit? Pokud Vaše maminka nezůstane na Vánoce úplně sama, tak bych zkusila ten Štědrý den podle Vašich představ. Pokud mám mluvit z pozice matky, tak by mi to ale bylo líto, kdyby moje dcera odmítla strávit Štědrý den se mnou. Bylo by mi to velmi líto, ale nemohla bych nic dělat, to je každého svobodná volba.
|
Aneska1678 | 
 |
(19.11.2007 10:51:33) Ona neupíjí jen na vánoce :( Taky mám děti a až budou mít svoje rodiny, at si dělají, co chtějí, to přeci je uplně normální koloběh a názor - musíš se mnou být, protože jinak mi to bude líto - se blíží psychyckému vydírání.
|
|
|
|