O mateřské úmrtnosti nejen pro Lukáše

Pro ty, co nevědí, oč jde - příspěvek, na který reaguji, je tady.

Hmm, Lukáši, a tyhle údaje nějak brání tomu, aby lékaři informovali ženy, že existují i jiné názorové proudy, sdělili jim jejich výhody a nevýhody a rozhodnutí nechali na ženě? A k tebou uváděným hodnotám mateřské úmrtnosti. Co vyjadřují? Je to celková nebo očištěná mateřská úmrtnost a z jaké doby je? České hodnoty mě příliš nezajímají, o těch představu mám - za roky 1991-1998 to bylo 12,8 celkové a 11,0 očištěné MÚ. Zajímají mne ty holandské údaje, jejich statistiku neznám. A upřímně řečeno, nejsem ani zvyklá orientovat se v údajích, tak jak jsi je napsal.

Pro ty, co právě netuší, která bije - mateřská úmrtnost se podle definice WHO vykazuje jako celkový počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na 100 000 živě narozených dětí. Očištěná MÚ znamená, že se od počtu mrtvých odečetly ženy, jejichž úmrtí nemělo žádnou souvislost s těhotenstvím, porodem ani šestinedělím, zemřely třeba následkem úrazu nebo sebevraždou atd.

A proč mě zajímá, za jaké období hodnoty jsou. Lukáši, ty to určitě víš, ale ne všichni čtenáři naší diskuze to budou vědět, takže: hodnoty MÚ každý rok kolísají, mnohdy i dost významně. Např. v roce 1978 byla MÚ 0,15 promile, o rok později dost podstatně vyskočila na 0,25 a trvale klesala až do roku 1985 na 0,14. Ovšem rok na to už byla zase dvojnásobná - 0,28, aby potom opět klesla. Takže jde o to, zda se v holandské statistice jedná o průměr třeba z deseti let, nebo jeden nahodilý rok, o kterém je možné se jenom dohadovat, zda byl průměrný, výborný nebo obzvlášť mizerný. Ale jinak kdybychom si úmrtnost daly do tabulky, pochybuji, že by nám ukázal, jak moc se v kterých státech rodí doma (stejně jako to bylo s novorozeneckou úmrtností). Údaje celkové MÚ za rok 1996 - Německo 22, Anglie a Španělsko 9, Švýcarsko 6... Mimochodem, z Německa jsem viděla i hodnotu 8, byl to ovšem jiný rok.

A kdybych se měla věnovat českým statistikám. U nás jsou pouhá 4% očištěných MÚ úmrtím při porodu. Napadá mě zlepšení porodnické péče - netřeba se soustředit na statisticky nejméně významnou část úmrtí, lepší by bylo založit v nemocnicích "souložárny", kam by se sexuchtivé osoby museli povinně odebrat a po souloži by v nemocnici žena zůstala do doby, než se potvrdí či vyloučí těhotenství, a pokud se potvrdí, tak až do skončení šestinedělí. Lékaři by měli velkou šanci vychytat zbylých 96% příčin k úmrtí matek...

Mimochodem, Lukáši, když už jsi mě přinutil nakouknout do statistik, přidám několik čísel, třeba někoho budou zajímat. Kdybys mohl doplnit podobnou statistiku i z ostatních států, bylo by to fajn :-), aspoň by bylo s čím porovnávat:
Údaje jsou z let 1978-1997, kdy při porodu zemřelo celkem 446 žen:

* 17 žen (3,8%) zemřelo při porodu, přičemž 6 za období 1978-1989 a 11 za období 1990-1997.
* 193 žen (43,2%) zemře počas těhotenství.
* 236 žen (53%) zemře po porodu a v šestinedělí, nejčastěji do jednoho dne po porodu. U velké části těchto žen začala komplikace, která vedla k úmrtí již před porodem nebo za porodu a zemřely v souvislosti s terapeutickým ukončením těhotenství. Vyskytla se řada žen, u kterých nastala smrtelná komplikace až po propuštění do domácího ošetření.
* 6 žen (1,3%) zemřelo z nevysvětlené příčiny.
* 36 žen (8,1%) zemřelo v souvislosti s operačními komplikacemi, např. pozdě rozpoznané mimoděložní těhotenství, poškození zdraví při laparoskopické operaci téhož atd. Má klesající tendenci. Je to 4. nejčastější příčina úmrtí.
* 66 žen (14,8%) zemřelo v souvislosti s potratem v prvním a druhém trimestru, z toho více než 2/3 v druhém trimestru.
* 67 případů (13,4%) úmrtí bylo v důsledku kardiovaskulárních chorob žen (1978-1983 26 případů, 1984-1989 a 1990-1997 po 17). Třetí nejčastější příčina úmrtí.
* 70 žen (15,7%) zemřelo na krvácení. V tomto čísle jsou však zařazena porodnická krvácení všeho druhu např. mimoděložní těhotenství, děložní atonie a jiná krvácení po porodu, poruchy srážlivosti. Druhá nejčastější příčina.
* 92 žen (27,8%) zemřelo na trombózu nebo embolii. Nejčastější příčina úmrtí.
(Po zavedení povinné heparinové profylaxe v roce 1993 zejména v souvislosti s porodnickými operacemi , významně poklesl počet trombembolických komplikací v těhotenství, které byly v dvacetileté analýze hlavní příčinou úmrtí. Na první místo se posunuly porodnické hemoragie - krvácení. = nejnovější údaj, přesnou statistiku neznám)
* 141 úmrtí (31,6%) nastala v souvislosti s porodnickou operací (císař, kleště), při které byl plod vybavován ve 2. a 3. trimestru. Ve 47% (= 66 žen) operace sama vyvolala smrtelnou komplikaci (např. embolii). V posledních letech se bezpečnost císařských řezů jednoznačně zlepšila, nicméně samotný vzestup počtu císařských řezů přináší zároveň další vzestup podílů smrtelných komplikací, které jsou s touto operací spojeny.
* 172 žen (39%) zemřelo na onemocnění, které s porodem nesouvisí, ale zhoršuje se v něm (diabetes, kardiovaskulární choroby, poruchy krevní srážlivosti...). 1978-1983 = 78 případů, 1984-1989 = 55 případů, 1990-1997 = 39 případů.

Každopádně jsem přesvědčená, že rozhodnutí o tom, jak a kde rodit by mělo být necháno na lékařem objektivně informované rodičce. Konečně, kolik lidí umírá na nemoci z kouření, nadměrné knzumace alkoholu či přejídání, a přesto lékaři dosud nezakázali ani cigarety, ani alkohol, ani jídlo. Jenže ono je podstatně jednodušší odmítnout pomoc rodičce, které pak nezbývá, než se podvolit, než třeba zamezit kuřákům přístup k cigaretám...

S.