Re: držím palce
Nevzdávat to :-) Když mi bylo 22, dostala jsem od své lékařky stejný nůž na krk. Jenže příteli v té době bylo 19, sice jsme spolu byli dva roky, ale.... Můj přítel se tehdy chtěl chovat statečně a mužně, a řekl, že pokud to tak opravdu je, pořídíme si dítě hned. Díky za něj, nevím, jak by to dopadlo, ale tehdy to pro mě hodně znamenalo. Pravda je, že další doktor byl názoru jiného... okamžitá operace, řekl, že v mém stavu by těhotenství nepřicházelo v úvahu, nedonosila bych dítě...
Takže jsem podstoupila operaci, následnou léčbu, a otěhotněla jsem, když mi necelých 27 let. Dnes máme téměř dvouletého chlapečka a s dalším otěhotněním by podle lékařů neměl být problém.
Pravdou je, že kdyby tehdy opravdu došlo na lámání chleba, já bych fakt šla, našla někoho kdo mi to dítě udělá (kdyby mi ho neudělal můj přítel) a byla bych matka samoživitelka :-( Bohužel. Ale... pocit toho narození dítěte, ten ti nic nevynahradí. Ale veliká láska, chlapská... Vím, že je to těžký. Zkuste s přítelem ještě mluvit, probírat, ať si uvědomí, že je to opravdu jediná možnost. Tedy pokud to opravdu lékaři potvrdí. Určitě jdi ještě k jinému. Držím ti mooooc palečky.
Odpovědět