Re: No nevím

Ja takove prispevky obcas pisu, ale ne z pohledu matky, co mela deti pozde, ale z pohledu ditete, ale nemivam pozitivni ohlas, vzdycky tu moji skepsi prehlusi nadsene maminky cerstvych miminek a ti, kteri tvrdi, ze kazdy je tak stary, jak se citi (coz je pravda a s tim souhlasim.) Takze jen osobni dojem na zaklade jedne zkusenosti. Ted je holkam 15 a nasi maji jedine stesti, ze jsou to buchty domaci, protoze je maji tezce na haku - nasi je nezvladaji. Chyba je nekde na zacatku, v dobach, kdy byly temi benjaminky. Nemusely nic delat, protoze byly ty "male", nemely povinnosti a zodpovednost, protoze byl po ruce vzdy nekdo starsi a dostatecne rozumny, kdo na to mohl dohlednout, zaridit... My se segrou a ony dve jsme jako kdybychom byly vychovavany v naprosto rozdilnych rodinach, prestoze mame mamu i tatu stejne. Ve 22 s nami nasi jezdili pod stan, na vylety, spoustu jsme toho podnikali, ted nasi chteji mit svuj klid. Celkove je vychova tech dvou mladsich daleko uzkostlivejsi- protoze jsou rodice starsi a zkusenejsi a uvedomuji si, jak byli "mladi blbi a nezodpovedni a co vsechno se mohlo stat" Taky je nikdy nepujcovali dedovi s babickou, protoze ti uz nebyli v takovem stavu, aby je zvladli, takze na ne byli a jsou desne fixovani. Znecne omezili spolecenske kontakty, protoze uz je to proste nebavi tak parit jako zamlada.
V soucasne dobe je na nasich taky znat, ze uz nemaji chut porad neco menit, porad se neco noveho ucit, abych tak rekla, jsou "pomalejsi", nerozumi novym technologiim, ktere nastupuji zavratne rychle, nasledkem cehoz jsou nevrli a podezdrivavi a jeste vic se utvrzuji v tom svem konzervativnim nahledu na zivot. Jako deda s babickou pochopitelne, jako rodice 15 letych pubertaku je to docela problem. Tim ze se uzaviraji novym podnetum se stavaji neduverivymi i vuci ruznym "svodum" a "nastraham" ktere (i k memu velkemu prekvapeni) vnimaji uplne jinak (a nekdy si je i slozite konstruuji), nez kdyz jsme byly ve stejnem veku my a snazi se to resit nikoli tim, ze daji pubosovi duveru v to, ze vychova zasadila seminko, ale maji tendence holky izolovat. Castecne proto, aby je "ochranili" a castecne proto, aby oni dva meli svuj klid.
NO a nemluvim o tom, jake to je, kdyz se k tomu pridaji zdravotni komplikace. Takova kombinace dva pubertaci a matka v prechodu je fakt idealni. At meli jaka chteli predsevzeti, kdyz s clovekem cloumaji hormony, moc tem druhym nenasloucha. A to uz vubec nemluvim o tom, ze s vekem zdravotnich problemu zakonite jen pribyva.
Mama skutecne s malymi detmi omladla, strasne si to uzivala, jsou to jeji milacci, ale asi tak do te doby, nez nastoupily do skoly a zacaly se stupnovat nervy a stresy (zdravotni problemy, domaci doucovani, sikana, zmena skoly, spatny prospech, prijimacky...)naopak mam pocit, ze ted momentalne detmi zestarla, vubec ji nejake pubertacke teorie, radosti a starosti nezajimaji, je to pro ni prilis vzdalene tomu, cemu ona rika "opravdovy zivot" pripadne zkracene "realita", jako by zapomnela, je unavena a strasne rada by uz je mela z krku a mela na starosti jen "pujcovaci" vnoucata.

Kdyby mi to nekdo rekl, jaci budou mi rodice v tomhle veku pred deseti lety, do krve bych se s nim hadala, ze to neni mozne, aby se tak zmenili. Moc jsem si prala mit deti do 30 let, protoze mam obavu, ze budu stejna, protoze moje povaha vychazi z nich dvou.