Početí? Stále větší problém

Odkládání těhotenství do vyššího věku, snižující se plodnost mužů ale také nedostatek času na pohlavní život. To všechno jsou důvody, proč stále více lidí není schopno zplodit své potomky přirozenou cestou.

Zatímco dříve se za typickou rodinu považovala ta s dvěma i třemi dětmi, dnes již statistiky uvádějí jen jedno dítě. Důvodů, proč se tak děje a proč dětí ubývá, je mnoho. Ženy odkládají těhotenství do vyššího věku, a pokud se jim podaří otěhotnět, "stihnou" jen jedno dítě. Druhým důvodem je i přibývání zdravotních potíží, tedy snížená plodnost či neplodnost. V České republice s ní má problém 15 až 20 procent párů, tedy zhruba každý pátý až šestý. Co je nejčastější příčinou toho, že lidé nemohou počít dítě? Dříve se nejčastěji jednalo o problémy žen, v posledních dvou desetiletích se situace změnila. Mužská neplodnost, respektive snížená plodnost je na vině zhruba v polovině případů. Přitom zhruba u dvaceti procent neplodných párů mají dokonce problémy oba. To potvrzuje Milan Mrázek z centra asistované reprodukce ISCARE.

Podle něj je situace v posledních pěti letech již stabilní. Nemění se ani příčiny neplodnosti, ani počet párů, které vyhledávají služby center asistované reprodukce. Jaké jsou tedy nejčastější důvody? U žen je neplodnost způsobena především neprůchodností vejcovodů (vzniká po opakovaných zánětech), tzv. endometriózou či imunologickou sterilitou (matka má protilátky znemožňující oplodnění vajíčka) či jinými nevysvětlitelnými příčinami. Tyto problémy existovaly vždy. Se zvyšujícím věkem matek jich ale přibývá. Žena, která otěhotní ve věku okolo 20 let, je prostě zdravější, kromě gynekologických obtíží ji ani tolik neohrožuje vysoký krevní tlak, nebo cukrovka. Australští vědci v lékařském časopise British Medical Journal uvedli, že problémy s otěhotněním mohou mít také ženy, které jsou obézní - a těch přibývá. Tyto ženy pak mají potíže i v případě asistované reprodukce. Vědci se domnívají, že tělesná váha může způsobit narušení výstelky dělohy. Implantovat embryo se pak nedaří. Na druhou stranu ale mohou mít podobné potíže i ženy s podváhou.

Schopnost otěhotnět se také snižuje s věkem. Ve dvaceti letech má žena šanci otěhotnět při přirozeném pohlavním styku jedna ku třiceti. Se zvyšujícím se věkem se pravděpodobnost snižuje, mezi 25. a 35. rokem je už jen 16 procent na jeden menstruační cyklus, po 35. roce prudce klesá, po 40. roce věku ženy již činí jen pět procent. Zatímco před třiceti lety se narodilo 16 885 dětí matkám ve věku 30 až 44 let, v roce 2000 to bylo více než dvacet tisíc dětí. A to i přesto, že celkový počet narozených dětí výrazně klesá. "Biologické hodiny nejsou mýtem," připomínají autoři studie sledující vztahy mezi pracovní kariérou ženy a jejich mateřstvím.

"Bohužel, když ženy získají pocit, že dosáhly úspěchu v práci, vdají se a začnou přemýšlet o založení rodiny, bývá mnohdy pozdě," říká Pamela Madsenová, výkonná ředitelka American Infertility Association (A.I.A.) ve studii zveřejněné v časopise Time a citované na zpravodajském serveru stanice CNN. Ženy jsou pak podle ní šokované, rozzlobené a nešťastné. "A to i přesto, že samy již mnohokrát slyšely o tom, jak se neplodnost s přibývajícím věkem snižuje," dodává. Nicméně podle posledních průzkumů biologické hodiny tikají i mužům. Vědci z University of Washington v Seattlu tvrdí, že po 35. roku věku muže se šance na zplození potomka výrazně snižuje. Informuje o tom internetový server zpravodajské stanice BBC. Lékaři zjistili, že s přibývajícím věkem se zvyšuje poškození genetického materiálu obsahujícího buňky spermatu. Tyto buňky nejsou na rozdíl od jiných buněk v těle schonpny proti takovému poškození bojovat. Šance zplodit zdravé dítě se podobně jako u žen začíná snižovat po 35. roku života.

Zvyšující se počet mužů, kteří mají potíže s plodností, souvisí zřejmě s životním stylem, který ovlivňuje tvorbu spermií. Od roku 1980 do roku 1990 klesl počet spermií u můžů o polovinu. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v roce 1990 měli muži v jednom mililitru ejakulátu 20 miliónů spermií, ale o deset let dříve to bylo 40 miliónů. Za kritickou hranici se považuje pět miliónů, pak lze již hovořit o neplodnosti. Vliv na mužskou neplodnost má podle lékařů mnoho faktorů. Patří mezi ně například špatné životní prostředí. Chemické látky zatěžující prostředí totiž v organismu negativně působí jako ženské pohlavní hormony - estrogeny.

Podle androloga Karla Kočího je za další příčinu považován hektický život a stresy. Lékaři přičítají vinu i mužskému oblečení. "V těsných kalhotách je ztížena regulace teploty, takže se varlata mírně přehřívají, což nepříznivě ovlivňuje tvorbu spermií," vysvětluje Karel Kočí. Podobně škodí i časté saunování či horká koupel. Naopak pomáhá cvičení či dokonce oplachování genitálií studenou vodou. Podle Karla Kočího spermiím neprospívají ani kořeněná jídla, práce s těžkými kovy, pesticidy, insekticidy, organickými rozpouštědly a samozřejmě i kouření. Kupříkladu marihuana způsobuje vznik tvarových anomálií spermií. Alkohol zase nepříznivě ovlivňuje hladinu mužského hormonu testosteronu, který má vliv na objem semene a jeho hustotu. V Česku neexistuje průzkum, který by potvrdil, že i u zdejších mužů se snižuje plodnost. Nicméně jasné náznaky zde existují. Například v pražském centru ISCARE při odběru spermií od dárců zjistili, že mnozí z nich, aniž to vědí, v budoucnu budou mít problémy s početím. "A to se přitom jednalo o mladé muže," dokládá Milan Mrázek.

Dalším, a to poněkud nelogickým, důvodem neplodnosti je nedostatek času na sex. Zpravodajská stanice BBC na svých internetových stránkách uvádí, že současné ženy mají méně času na sex než ženy v 50. letech minulého století. Dokazuje to nový průzkum lékařů z Kinsey Institute ve Spojených státech. Na vině je podle odborníků styl současného života. Před padesáti lety byla většina žen v domácnosti, pouze pár rodin mělo doma televizi. Dnes se ženy snaží zvládnout jak péči o rodinu, domácnost, nákupy, svou pracovní kariéru a večer se chtějí podívat na svůj oblíbený pořad v televizi. To vše jim zabírá většinu času a ubírá většinu energie. Na sex už téměř nic nezbývá. Z průzkumů vyplynulo, že 42 procent svobodných žen má sex s partnerem dvakrát až třikrát do týdne. Stejně často má sex s manželem pouze jedna ze tří vdaných žen.

Podobné je to podle Milana Mrázka i v českých podmínkách. "Je pravda, že u některých párů je důvodem toho, že nemohou zplodit potomka i to, že nemají čas na pohlavní styk. Mnozí si to ani neuvědomují, ale je pravda, že pokud se jich na to zeptáme, často se tento důvod ukáže," říká lékař. Také podle pražského gynekologa Pavla Čepického pochopitelně problémy s otěhotněním nejen mohou, ale často i souvisejí, s nízkou frekvencí souloží. "Uvádí se, že na jedno těhotenství je třeba v průměru asi 30 souloží. Toto číslo ale navíc stoupá s věkem," uvádí Pavel Čepický. Po pětatřicítce přirozená plodnost ženy poměrně rychle klesá, zhoršují se i výsledky jakékoli léčby a s tím stoupá i nezbytný počet souloží. Asi deset let před poslední menstruací je otěhotnění už velmi nepravděpodobné - a poslední menstruace nastává obvykle ve věku 45 - 55 let.

"Nedostatek času na pohlavní styk je patrně dosti častá příčina tzv. "nevysvětlitelné sterility". V praxi to jen málokterá žena řekne, a není to ostatně tak důležité," dodává lékař. Léčbu "nevysvětlitelné" neplodnosti podle Pavla Čepického pojišťovna schválí a zaplatí. Tyto ženy jsou zdravé, takže metodami asistované reprodukce obvykle otěhotní.