27.11.2004 11:28:27 Jana,syn Tomášek, 11měsíců
Šlo nám o život
Náš chlapeček Tomášek se narodil ve 30. týdnu těhotenství.I náš porod byl neskutečné drama.Těhotenství jsem měla naprosto ukázkové.Dalo by se říci, že skoro podle knihy.Až na ten den, na který do smrti nezapomenu.Toho dne odpoledne mi najednou začaly kontrakce asi po minutě.Vůbec jsem nevěděla co se děje.Celá ubrečená jsem se ploužila po obývacím pokoji a nevěděla co mám dělat.Bylo mi straně špatně, kontrakce byly neskutečně silné a když už začaly bolesti v tříslech, začala jsem tušit, že asi rodím.Byl to pro mě strašný šok.Manžel byl v práci, takže mě do nemocnice odvezl bratr.Za chvilku dorazil i manžel a vůbec jsme se nemohli vzpamatovat z toho, co se děje.Na Bulovce mě vyšetřili a byla jsem otevřená už na 8 cm.Záchranka mě rychle převezla do porodnice U Apolináře.Takový strach jsem snad nikdy nezažila.I když mi byly tlumeny kontrakce, uz nešlo dále čekat.Museli mi píchnout vodu.Od té chvilky se strhlo neskutečné drama.Trvalo to asi 15 minut.Proud plodové vody omotal miminku pupečník kolem krku a vyhřeznul ven.Protože jsem trošku z oboru, bylo mi jasné, že to není normální.Naštěstí byli lékaři naprosto úžasní a všechno zvládli.Nemohli jsme uvěřit, že už je Tomášek na světě.Bylo to všechno tak strašně rychlý.Vážil 1500g.Ale pro nás to byl ten nejkrásnější vánoční dárek na světě.Byl naprosto zdravý a nyní by na něm nikdo nepoznal, že je nedonošený.Všechno úžasně dohnal.Zatím to byl ten nejhorší den v mém životě.Doufám, že už takový porod nezažiju.Chtěla bych moc poděkovat lékařům v porodnici U Apolináře, sestřičkám a prostě všem, kteří se o nás starali.Hlavně o Tomáška.A také svému nejúžasnějšímu manželovi.Bez něj bych to zase nezvládla já.
Odpovědět