25.7.2012 9:02:17 Jája
Aplikovala jsem
Aplikovala jsem výhrůžku vyhození skoro celý jeden rok, u dítka tehdy asi čtyřletého. Hračky ovšem nekončily v popelnici, ale ve velkém pytli na půdě. Ztrátu mnoha z nich dítko obrečelo. Byla jsem ale tvrdá a končilo to slovy: "vidíš, hračky nebyly uklizené, odnesl je bubák". Pak přišly Vánoce. Pod stromečkem byly dárky a taky jeden velký pytel. Dítko z něj vysypalo svoje pohřešované hračky, radost nesmírná, z očí tekly proudy slziček, tentokrát z obrovské radosti. To bylo jen: "moje milá veveřičko, co já se tě nahledala, můj milý medvídku, to jsem ráda, že tě bubák vrátil" a dobře dva týdny si s jinými hračkami nehrálo. Akorát uklízení se dítko nenaučilo, k tomu dospělo mnohem později (a nebudu psát, jaký binec mělo ve svém pokoji v době dospívání, to mám dokonce na fotkách. Binec to byl srovnatelný leda tak s výbuchem v Hirošimě).
Jen by mě zajímalo, jak autorka nutí děti uklízet.
Odpovědět