25.5.2012 10:46:14 Rigmor
Re: Aha
Ano, takovych situaci se najde...a na nech se muzou deti ucit respektovat druhe. Ja to delam tak, ze pokud je starsi v pohode, muzu stat kousek vedle, vezmu si mladsi na ruce a venuji se mu. Mam zkusenost, ze pomaha, kdyz jim vypravim nejaky pribeh, libi se jim, kdyz jim rikam, co se mi stalo, kdyz jsem byla mala. Ne, jak jsem byla hodna holcicka a tohle jsem nikdy nedelala, ale co jsem zazila, co se mi libilo, ceho jsem se bala...clovek by mel byt uprimny, jinak to dite pozna a prestane ho to zajimat. proste odpoutat pozornost, nebo naopak pribehem upoutat pozornost k tomu, kvuli cemu tam jsme. Hezky se to rika, ale nekdy hur provede, kdyz jsem treba unavena, to uz si pak clovek preje, aby proste jen udelali, co chci. Kdyz to nezabira, tak je jasne, ze je dite natolik unavene (nemyslim si, ze dite zlobi ""vesele"", spis mu neco chybi a je na nas rodicich, abychom uspokojili jeho potreby), ze nema smysl po nem cokoli chtit. Ale je na nas, abychom predvidali a k takovym situacim dochazelo co nejmin. Jak by asi pomohlo placnuti? Nasledoval by rev a ten by obtezoval vsechny ostatni. Ja myslim, ze muzeme starsimu diteti vysvetlit, ze mladsi na to opravdu ted nema naladu a muzeme prijit, az se uklidni, nebo jindy a nabidnout nejakou dalsi moznost, kam jit. Ja jsem se strasne uklidnila, kdyz jsem si uvedomila, ze je to proste na nich, jak se rozhodnou. Muzes delat tohle, ale za takovych podminek, pokud ne, tak to nejde. Co ja se budu rozcilovat?
Odpovědět