Re: mimino

Ze zkušenosti vím, že i rozumní a inteligentní partneři se někdy prostě nesomluví. Prožívám něco podobného, sice mi neujíždí vlak, jsem mladá, ale vždycky jsem chtěla být mladou mámou... ALE.. s prtnere, jsem 6 let, před třemi roky jsem mu poprvé řekla své přání o miminku a co myslíte, krom všelijakých výmluv o zabezpečení, špatné době a jiným kravinám zůstal až dodned u odpovědi, že se na to necítí. Je mu 30let.. Prostě mi řekl, buď vydrž a až se budu cítit , bude dítě, nebo jdi.. je to rok a tři měsíce co jsem mu řekla, že ještě rok počkám... už nějak tři měsíce jdu přes.. protože.. zrovna on se mi jeví jako ten pravý.. na druhou stranu nechápu, jak se mi tak může jevit, když už tak dlouho nechce splnit tohle moje přání..Navíc nás obou by to bylo dítě první.. Antiko neberu, nikdy jsem nebrala, ale kdybych ji brala, tak ten podraz, jak tomu říkáte klidně udělám..protože podle mě má mít pár dítě, když se na to cítí žena, protože ho nosí v břiše, kojí ho. stará se v prvních letech mnohem víc, než otec.. A aby žena neměla dítě jen protože že jí chlap řekne, že ne.. to je hrůza... a přestože to tak cítím, tak se pořád nemůžuž odhodlat a čekám a doufám až si to rozmyslí...