22.4.2010 1:31:36 Renate
Re: samozřejmě :-)
Synovi je patnáct měsíců a prohlížíme knížky úplně od malička. Vždycky se mu líbilo koukat na obrázky, nejdřív černobílá plátěná leporela, plátěné knížky s různými materiály, knížky z tvrdého papíru, knížky se zvuky. Už dávno listuje sám, nejnověji protestuje, když vyberu knížku, kterou si zrovna nechce prohlížet. Někdy si knížku sám vezme (všechny v jeho dosahu), sedne si a prohlíží si sám, nebo jde za tatínkem a tatínek si prohlíží s ním. Synek ukazuje na obrázky a očima se ptá, aspoň myslím, co to je, nebo jen sdílí zážitek z prohlížení. Prohlížíme poměrně často a hlavně skoro každý večer před spaním.
Bydlime na Islandu, knížky máme zatím většinou obrázkové, některé se slovy, ale i s delšími texty. Já vyprávím vždycky česky, ale knížky jsou povětšinou islandské. Do knihovny chodíme spolu, mají tam krásný dětský koutek s měkkým kobercem, hračkami, stolečkem, židličkami, polštáři... Pořídili jsme i spoustu knížek na inzerát, poměrně levně, takže jich máme opravdu hodně.
Odpovědět