Re: Změna rolí ve vztahu

tak to já se za feministku považuji!!! Za takovou, co ví, že má nárok mít stejná práva jako muž. Že se můžu svobodně rozhodovat, nakládat s penězi, volit, mít vlastní majetek, mít právo na vzdělání. TOHLE JE FEMINISMUS.
Jen duševně slabí muži začli tvrdit, že když se jim chceme "vyrovnat", máme vzít rubačku a jít sfárat do dolů.

Dnes je úplně jiná doba, už pro muže není hanba jet s kočárkem, pomáhat doma (tohle spojení se mi ovšem neskutečně břídí - pomáhat s jeho vlastní domácností????), uvařit, nakoupit, vyžehlit si...

Klasické rozdělení domácích prací - muž na gauči a žena na vše, co je spojené s dětmi a domácností, to je obrázek ještě mnohých našich rodičů...
Co mě ovšem zaráží, že na tento model najíždí i spousta mladých holek, které si zařizují první domácnost s mužem....
Ono je děsně romantické v rámci zamilovanosti vyvařovat úžasné večeře... jenomže muži si zvyknou, a pak to považují za standard...
Pak přijdou děti a chlapi se děsně diví, že je ženuška nemá sílu a čas tak obskakovat....

Ono se stačí dívat, jak to vypadá v rodině našeho vyvoleného. Je tatínek gaučový povaleč nebo umí aspoň uvařit???

Já jsem vždycky tvrdila, že nejlepší je vzít si kluka, co má po vojně (čím dřív, tím líp, aby to ještě nezapomněl ). Je zvyklý uklízet, makat, má dobrou kondičku, zvyklý na blafy z vojenské kuchyně, takže to, co mu uvařím, mu bude vždy chutnat, páč je to vařeno s láskou .

Nejhorší jsou hoši z mamahotelu

Pořád platí pravidlo: Jaký si to uděláš, takový to máš. I můj muž tvrdí (když ho ostatní chlapi neslyší), že chlap si dovolí tolik, kolik mu dovolí jeho žena....
A tak je to se vším. Když žena přistoupí na to, že dělá všechno sama, její problém. Když dovolí, aby šli každý za své (a pak se při ubohém rodičáku díví), dobře jí tak....
Buď spolu žijeme jako rodina, nebo jsme jenom spolubydlící...